Diplomová práce Vliv práce a pracovní aktivity na sebepojetí mentálně postiženého člověka se zabývá zapojením lidí s mentálním postižením do určité pracovní aktivity, ať již v rámci zaměstnání či pracovní terapie a vlivem této činnosti na vlastní sebepojetí člověka.
Práce je zaměřena na popis okolností, které doprovázejí současnou oblast problematiky osob s mentálním postižením a jejich integraci do společnosti v rámci jejich zapojení na pracovní trh. Dále jsou v práci zpracována také oblast sebepojetí a její popis z hlediska humanistické psychologie.
Vlastním cílem výzkumné práce je pak zjistit, jaké oblasti života osob s mentálním postižením se nejvíce změnily po jejich nástupu do zaměstnání či po začátku vykonávání pracovní rehabilitace. Jak tyto změny působí na sebepojetí těchto osob.
Výzkumná část práce tak přinese přehled nejdůležitějších oblastí změny sebepojetí, které si jednotlivci po nástupu do zaměstnání či pracovní terapie osvojili.
Anotace v angličtině
This thesis deals with the involvement of people with intellectual disabilities in a work activity, whether in employment or occupational therapy and the impact of this activity on their own self mentally handicapped person.
The work is focused on the description of the circumstances that accompany the current issues of persons with intellectual disabilities and their integration into society as part of their participation in the labour market. Further, there is also prepared a theme of self-concept and its description in terms of humanistic psychology.
The very aim of the research work is to determine what area of life of persons with intellectual disabilities is changed the most after their entry into employment or after the beginning of the execution of vocational rehabilitation. How these changes influence the self-identity of these persons.
The research part will bring the survey of the most important areas of self-concept changes that individuals acquired after the entry into employment or occupational therapy.
Klíčová slova
mentální postižení, sebepojetí, sebehodnocení, práce, pracovní aktivita, terapie, integrace, společenský život, samostatnost, nezávislost, společenské uplatnění
Klíčová slova v angličtině
mental disability, self-concept, self-esteem, work, work activity, therapy, integration, social life, autonomy, independence, social use
Rozsah průvodní práce
128 s. (159 045 znaků).
Jazyk
CZ
Anotace
Diplomová práce Vliv práce a pracovní aktivity na sebepojetí mentálně postiženého člověka se zabývá zapojením lidí s mentálním postižením do určité pracovní aktivity, ať již v rámci zaměstnání či pracovní terapie a vlivem této činnosti na vlastní sebepojetí člověka.
Práce je zaměřena na popis okolností, které doprovázejí současnou oblast problematiky osob s mentálním postižením a jejich integraci do společnosti v rámci jejich zapojení na pracovní trh. Dále jsou v práci zpracována také oblast sebepojetí a její popis z hlediska humanistické psychologie.
Vlastním cílem výzkumné práce je pak zjistit, jaké oblasti života osob s mentálním postižením se nejvíce změnily po jejich nástupu do zaměstnání či po začátku vykonávání pracovní rehabilitace. Jak tyto změny působí na sebepojetí těchto osob.
Výzkumná část práce tak přinese přehled nejdůležitějších oblastí změny sebepojetí, které si jednotlivci po nástupu do zaměstnání či pracovní terapie osvojili.
Anotace v angličtině
This thesis deals with the involvement of people with intellectual disabilities in a work activity, whether in employment or occupational therapy and the impact of this activity on their own self mentally handicapped person.
The work is focused on the description of the circumstances that accompany the current issues of persons with intellectual disabilities and their integration into society as part of their participation in the labour market. Further, there is also prepared a theme of self-concept and its description in terms of humanistic psychology.
The very aim of the research work is to determine what area of life of persons with intellectual disabilities is changed the most after their entry into employment or after the beginning of the execution of vocational rehabilitation. How these changes influence the self-identity of these persons.
The research part will bring the survey of the most important areas of self-concept changes that individuals acquired after the entry into employment or occupational therapy.
Klíčová slova
mentální postižení, sebepojetí, sebehodnocení, práce, pracovní aktivita, terapie, integrace, společenský život, samostatnost, nezávislost, společenské uplatnění
Klíčová slova v angličtině
mental disability, self-concept, self-esteem, work, work activity, therapy, integration, social life, autonomy, independence, social use
Zásady pro vypracování
Základní otázkou, kterou chci ve své výzkumné práci rozpracovat a pomocí empirického výzkumu i zodpovědět je, jakou roli hraje v životě mentálně postiženého člověka práce nebo pracovní činnost. Jak se vlivem zaměstnání mění život klientů DOZP Stod a zejména jejich vlastní sebepojetí. Chci oslovit omezenou skupinu zaměstnaných mentálně postižených osob a zachytit to, jak tito klienti interpretují klady i zápory svého zaměstnání.
Práce je rozdělena do celkem dvou částí. V první, teoretické části, se zabývám popisem a vysvětlením základních pojmů, jako jsou mentální postižení, rozlišení práce a pracovní činnosti, zaměstnávání osob se zdravotním postižením, sebepojetí. Vlastním cílem výzkumné práce je pak rozbor v oblasti sebepojetí mentálně postiženého člověka, který pravidelně vykonává nějakou pracovní aktivitu nebo přímo nastoupil do zaměstnání - jak a v čem klienty nejvíce ovlivnil nástup do zaměstnání, co se vše změnilo, co pro ně bylo nejtěžší, na co si museli zvykat, co považují za největší klad svého zaměstnání, co naopak považují za největší zápor svého zaměstnání, co je pro ně v dosavadním životě nejdůležitější, co jim celkově pravidelná pracovní činnost přináší. Výzkumná část práce tak přinese přehled o tom, jak mentálně postižení jedinci vnímají možnost uplatnění své osoby na trhu práce, co jim to v životě přineslo, jaká je jejich situace nyní jiná oproti předchozímu životu. Ve svém výzkumu použiji kvalitativní výzkumnou metodu. Mým cílem je od dotazovaných zjistit co největší množství informací k dané skutečnosti a dostat se tak do hloubky problematiky. Chci oslovit omezenou skupinu zaměstnaných mentálně postižených osob a zachytit to, jak tito klienti interpretují klady i zápory svého zaměstnání. Rozhovory chci zrealizovat s klienty DOZP Stod, podmínkou u osob, které chci oslovit, je zaměstnání v rámci organizace DOZP (pekárna). Dalším kritériem je srovnání osob s lehkým nebo středním mentálním postižením (osoby budou vybírány tak, aby se nějak výrazně nelišily svým intelektem). Tito klienti mají díky zaměstnání také možnost chráněného samostatného bydlení v párech. Budu oslovovat jak dívky (pracují povětšinou jako prodavačky v krámu s pečivem), tak chlapce (ti pracují v samotné výrobě). Na závěr bych chtěla srovnat skupinu pracujících a nepracujících osob, všichni ovšem budou klienty pobytové služby DOZP Stod. Použiji techniku prostého výčtu, chci vyhodnotit frekvenci a intenzitu výskytu nejčastěji zmiňovaných odpovědí a vztahů mezi nimi. Chci se zaměřit na podrobný popis a rozbor několika případů (cca. patnácti osob). Jako metodu získávání sběru dat chci použít dotazování polostrukturovaný, částečně řízený rozhovor. Vhodnost této metody spatřuji především v přirozenějším kontaktu s člověkem, do jisté míry zde mohu akceptovat osobnostní specifika a komunikace může lehčeji plynout. V první řadě je podle mého názoru nutné navázat příznivou atmosféru a otevřít si tak klienta k dalšímu rozhovoru. Budu muset samozřejmě vedení rozhovoru přizpůsobit osobnosti člověka a jeho mentální úrovni. Částečná struktura rozhovoru pak ulehčí utřídění údajů a jejich vzájemné porovnávání. Chci vyhodnotit i případné zjištěné souvislosti s výskytem jiných prvků (např. zda zde hraje nějakou roli pohlaví, věk, prostředí, odkud klient přišel, samotná diagnóza klienta). Vyhodnocování dat budu provádět až po celkovém sběru dat.
Zásady pro vypracování
Základní otázkou, kterou chci ve své výzkumné práci rozpracovat a pomocí empirického výzkumu i zodpovědět je, jakou roli hraje v životě mentálně postiženého člověka práce nebo pracovní činnost. Jak se vlivem zaměstnání mění život klientů DOZP Stod a zejména jejich vlastní sebepojetí. Chci oslovit omezenou skupinu zaměstnaných mentálně postižených osob a zachytit to, jak tito klienti interpretují klady i zápory svého zaměstnání.
Práce je rozdělena do celkem dvou částí. V první, teoretické části, se zabývám popisem a vysvětlením základních pojmů, jako jsou mentální postižení, rozlišení práce a pracovní činnosti, zaměstnávání osob se zdravotním postižením, sebepojetí. Vlastním cílem výzkumné práce je pak rozbor v oblasti sebepojetí mentálně postiženého člověka, který pravidelně vykonává nějakou pracovní aktivitu nebo přímo nastoupil do zaměstnání - jak a v čem klienty nejvíce ovlivnil nástup do zaměstnání, co se vše změnilo, co pro ně bylo nejtěžší, na co si museli zvykat, co považují za největší klad svého zaměstnání, co naopak považují za největší zápor svého zaměstnání, co je pro ně v dosavadním životě nejdůležitější, co jim celkově pravidelná pracovní činnost přináší. Výzkumná část práce tak přinese přehled o tom, jak mentálně postižení jedinci vnímají možnost uplatnění své osoby na trhu práce, co jim to v životě přineslo, jaká je jejich situace nyní jiná oproti předchozímu životu. Ve svém výzkumu použiji kvalitativní výzkumnou metodu. Mým cílem je od dotazovaných zjistit co největší množství informací k dané skutečnosti a dostat se tak do hloubky problematiky. Chci oslovit omezenou skupinu zaměstnaných mentálně postižených osob a zachytit to, jak tito klienti interpretují klady i zápory svého zaměstnání. Rozhovory chci zrealizovat s klienty DOZP Stod, podmínkou u osob, které chci oslovit, je zaměstnání v rámci organizace DOZP (pekárna). Dalším kritériem je srovnání osob s lehkým nebo středním mentálním postižením (osoby budou vybírány tak, aby se nějak výrazně nelišily svým intelektem). Tito klienti mají díky zaměstnání také možnost chráněného samostatného bydlení v párech. Budu oslovovat jak dívky (pracují povětšinou jako prodavačky v krámu s pečivem), tak chlapce (ti pracují v samotné výrobě). Na závěr bych chtěla srovnat skupinu pracujících a nepracujících osob, všichni ovšem budou klienty pobytové služby DOZP Stod. Použiji techniku prostého výčtu, chci vyhodnotit frekvenci a intenzitu výskytu nejčastěji zmiňovaných odpovědí a vztahů mezi nimi. Chci se zaměřit na podrobný popis a rozbor několika případů (cca. patnácti osob). Jako metodu získávání sběru dat chci použít dotazování polostrukturovaný, částečně řízený rozhovor. Vhodnost této metody spatřuji především v přirozenějším kontaktu s člověkem, do jisté míry zde mohu akceptovat osobnostní specifika a komunikace může lehčeji plynout. V první řadě je podle mého názoru nutné navázat příznivou atmosféru a otevřít si tak klienta k dalšímu rozhovoru. Budu muset samozřejmě vedení rozhovoru přizpůsobit osobnosti člověka a jeho mentální úrovni. Částečná struktura rozhovoru pak ulehčí utřídění údajů a jejich vzájemné porovnávání. Chci vyhodnotit i případné zjištěné souvislosti s výskytem jiných prvků (např. zda zde hraje nějakou roli pohlaví, věk, prostředí, odkud klient přišel, samotná diagnóza klienta). Vyhodnocování dat budu provádět až po celkovém sběru dat.
Seznam doporučené literatury
BLANTÝ, M., PLHÁKOVÁ, A. Temperament, inteligence, sebepojetí. Nové pohledy na tradiční témata psychologického výzkumu. Brno: Psychologický ústav Akademie věd ČR, 2003. ISBN 80-86620-05-0.
ČÁP, J., MAREŠ, J. Psychologie pro učitele. Praha: Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-273-7.
DOLEŽEL, R. VITÁKOVÁ, M. (eds.), Zaměstnávání osob se zdravotním postižením příručka pro zaměstnavatele k projektu OPR LZ 3.1. "aktivizační a vzdělávací centrum". Brno: Paido, 2007. ISBN 978-80-7315-143-0
FONTANA D. Psychologie ve školní praxi. Praha: Portál, 1997. ISBN 80-7178-
063-4.
NOVOSAD, L. Základy speciálního poradenství: struktura a formy poradenské pomoci lidem se zdravotním nebo sociálním znevýhodněním. Praha: Portál, 2006. ISBN 80-7367-174-3
PIPEKOVÁ, J. Kapitoly ze speciální pedagogiky. 2. rozšířené a přepracované vydání. Brno: Paido, 2006. ISBN 80-7315-120-0
SLOWÍK, J. Speciální pedagogika. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007. ISBN 978-80-247-1733-3
LANGER, S. Mentální retardace: etiologie, diagnostika, profesiografie, výchova. 3. vyd. Hradec Králové: Kotva, 1996.s. 273. ISBN 809002548x
ŠVARCOVÁ, I. Mentální retardace:vzdělání, výchova, sociální péče. Praha: Portál, 2006. ISBN 80-7367-060-7
VALENTA, M., MÜLLER, O. Psychopedie: teoretické základy a metodika. 1. vyd. Praha: Parta, 2003. s. 443. ISBN 8073200392.
ŠVARCOVÁ, I. Příprava mládeže s těžším mentálním postižením n a trhu práce. Praha: Tech-Market, 1996. s. 89. ISBN 8090213448
VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. vyd. 3. Praha: Portál, 1999. s. 444. ISBN 8071786780
VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie I. Dětství a dospívání. Praha:, 2008. ISBN 978-80-246-1037-5.
VÍTKOVÁ, M. (ed.) Integrativní speciální pedagogika: integrace školní a sociální. 2. rozšířené a přepracované vydání. Brno: Paido, 2004. ISBN 80-7315-071-9
VITÁKOVÁ, P. a kol. Souhrnná metodika podporovaného zaměstnávání. Praha: Rytmus, 2005. ISBN 80-93598-0-
Seznam doporučené literatury
BLANTÝ, M., PLHÁKOVÁ, A. Temperament, inteligence, sebepojetí. Nové pohledy na tradiční témata psychologického výzkumu. Brno: Psychologický ústav Akademie věd ČR, 2003. ISBN 80-86620-05-0.
ČÁP, J., MAREŠ, J. Psychologie pro učitele. Praha: Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-273-7.
DOLEŽEL, R. VITÁKOVÁ, M. (eds.), Zaměstnávání osob se zdravotním postižením příručka pro zaměstnavatele k projektu OPR LZ 3.1. "aktivizační a vzdělávací centrum". Brno: Paido, 2007. ISBN 978-80-7315-143-0
FONTANA D. Psychologie ve školní praxi. Praha: Portál, 1997. ISBN 80-7178-
063-4.
NOVOSAD, L. Základy speciálního poradenství: struktura a formy poradenské pomoci lidem se zdravotním nebo sociálním znevýhodněním. Praha: Portál, 2006. ISBN 80-7367-174-3
PIPEKOVÁ, J. Kapitoly ze speciální pedagogiky. 2. rozšířené a přepracované vydání. Brno: Paido, 2006. ISBN 80-7315-120-0
SLOWÍK, J. Speciální pedagogika. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007. ISBN 978-80-247-1733-3
LANGER, S. Mentální retardace: etiologie, diagnostika, profesiografie, výchova. 3. vyd. Hradec Králové: Kotva, 1996.s. 273. ISBN 809002548x
ŠVARCOVÁ, I. Mentální retardace:vzdělání, výchova, sociální péče. Praha: Portál, 2006. ISBN 80-7367-060-7
VALENTA, M., MÜLLER, O. Psychopedie: teoretické základy a metodika. 1. vyd. Praha: Parta, 2003. s. 443. ISBN 8073200392.
ŠVARCOVÁ, I. Příprava mládeže s těžším mentálním postižením n a trhu práce. Praha: Tech-Market, 1996. s. 89. ISBN 8090213448
VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. vyd. 3. Praha: Portál, 1999. s. 444. ISBN 8071786780
VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie I. Dětství a dospívání. Praha:, 2008. ISBN 978-80-246-1037-5.
VÍTKOVÁ, M. (ed.) Integrativní speciální pedagogika: integrace školní a sociální. 2. rozšířené a přepracované vydání. Brno: Paido, 2004. ISBN 80-7315-071-9
VITÁKOVÁ, P. a kol. Souhrnná metodika podporovaného zaměstnávání. Praha: Rytmus, 2005. ISBN 80-93598-0-