Cílem práce bylo ověřit obecně uznávaný fakt, že aplikace krmiv má vliv na nárůst koncentrace fosforu v povrchové vodě a prozkoumat případné snížení produkce nestrávených částí krmiva aplikací tepelně upravených obilovin. Pokus byl proveden ve dvou po sobě jdoucích vegetačních sezónách v letech 2012 a 2013
Pro účel studie posloužily 4 nádrže. Do třech experimentálních rybníků byly jako doplňkové krmivo aplikovány obiloviny, a to sice tepelně upravené obiloviny ve dvojím opakování a neupravené obiloviny. Účinnost takto podávaných krmiv byla porovnávána s hodnotami z kontrolních podmínek bez přikrmování, kde byla obsádka kapra stejné hustoty chována pouze na přirozené potravě. Bioturbace ryb měla větší vliv na parametry kvality vody, než přísun živin z obilovin, kdy proměnné ovlivňující průhlednost vody byly statisticky (P < 0,05) odlišné (vyšší hodnoty zákalu a nerozpuštěných látek a nižší průhlednost vody) v kontrolních podmínkách bez přikrmování, oproti rybníkům, kde byly použity tepelně upravené obiloviny. Další odlišnosti, avšak statisticky nesignifikantní nastaly v distribuci mazkrozoobentosu, kdy byla jeho denzita nejnižší v kontrolní nádrži. Oproti tomu byl vypozorován takřka nepatrný vliv přikrmování na množství zooplanktonu v rybnících. Rozdíly byly zjištěny také například v produkční účinnosti krmiv v různých nádržích, která byla největší v rybnících, kde byly ryby krmeny tepelně upravenými obilovinami. Dále bylo potvrzeno, že množství fosforu v tělech ryb je závislé na stáří ryb a na biologické dostupnosti fosforu obsaženého v krmivu. Celkově výsledky naznačily, že tepelné úpravy obilovin se vzhledem k malé finanční náročnosti jeví jako do budoucna perspektivní způsob, jak přispět k trvalé udržitelnosti rybníkářské produkce.
Anotace v angličtině
The aims of this bachelor thesis are (i) to verify the generally recognized fact that supplementary feeding has an effect on the increase in phosphorus concentration in the surface water; and (ii) to explore a potential reduction of wastes by supplementary feeding with thermally treated cereals. The experiment was run in two consecutive growing seasons in the years 2012 and 2013.
Four ponds were selected for this study. Cereals were applied as supplementary feed in three ponds: In two of them, thermally treated cereals were applied and in the other one, untreated cereal grains were applied. The efficiency of these feeds was compared with the results from the control pond, where fish stock was not supplementary fed.
The results showed that bioturbation had a bigger effect on water quality than the input of nutrients from feeds, since water transparency parameters were statistically different (P < 0.05; in the control treatment compared to the ponds that were supplementary fed (higher value of turbidity and suspended solids, lower water transparency). No significant differences were observed in zoobenthos abundance, although the lowest density was in the control pond. However, no differences in zooplankton density between the control ponds and the supplementary fed ponds were found. On the other hand, differences in productive efficiency (SGR) of both types of feeds were found, which was highest in thermally treated ponds. The fact that the amount of phosphorus depends on the age of fish and bioavailability of phosphorus in feed was confirmed. Thermally treated cereals are economically inexpensive and the use of thermally treated cereals may provide a framework for the sustainable management of carp ponds, resulting in improved phosphorus budget over the entire pond system.
Klíčová slova
fosfor, přikrmování, kvalita vody, tepelně upravené obiloviny, kapr obecný
Klíčová slova v angličtině
phosphorus, supplementary feeding, water quality, thermally treated cereals, common carp
Rozsah průvodní práce
40 s. (62 896 znaků).
Jazyk
CZ
Anotace
Cílem práce bylo ověřit obecně uznávaný fakt, že aplikace krmiv má vliv na nárůst koncentrace fosforu v povrchové vodě a prozkoumat případné snížení produkce nestrávených částí krmiva aplikací tepelně upravených obilovin. Pokus byl proveden ve dvou po sobě jdoucích vegetačních sezónách v letech 2012 a 2013
Pro účel studie posloužily 4 nádrže. Do třech experimentálních rybníků byly jako doplňkové krmivo aplikovány obiloviny, a to sice tepelně upravené obiloviny ve dvojím opakování a neupravené obiloviny. Účinnost takto podávaných krmiv byla porovnávána s hodnotami z kontrolních podmínek bez přikrmování, kde byla obsádka kapra stejné hustoty chována pouze na přirozené potravě. Bioturbace ryb měla větší vliv na parametry kvality vody, než přísun živin z obilovin, kdy proměnné ovlivňující průhlednost vody byly statisticky (P < 0,05) odlišné (vyšší hodnoty zákalu a nerozpuštěných látek a nižší průhlednost vody) v kontrolních podmínkách bez přikrmování, oproti rybníkům, kde byly použity tepelně upravené obiloviny. Další odlišnosti, avšak statisticky nesignifikantní nastaly v distribuci mazkrozoobentosu, kdy byla jeho denzita nejnižší v kontrolní nádrži. Oproti tomu byl vypozorován takřka nepatrný vliv přikrmování na množství zooplanktonu v rybnících. Rozdíly byly zjištěny také například v produkční účinnosti krmiv v různých nádržích, která byla největší v rybnících, kde byly ryby krmeny tepelně upravenými obilovinami. Dále bylo potvrzeno, že množství fosforu v tělech ryb je závislé na stáří ryb a na biologické dostupnosti fosforu obsaženého v krmivu. Celkově výsledky naznačily, že tepelné úpravy obilovin se vzhledem k malé finanční náročnosti jeví jako do budoucna perspektivní způsob, jak přispět k trvalé udržitelnosti rybníkářské produkce.
Anotace v angličtině
The aims of this bachelor thesis are (i) to verify the generally recognized fact that supplementary feeding has an effect on the increase in phosphorus concentration in the surface water; and (ii) to explore a potential reduction of wastes by supplementary feeding with thermally treated cereals. The experiment was run in two consecutive growing seasons in the years 2012 and 2013.
Four ponds were selected for this study. Cereals were applied as supplementary feed in three ponds: In two of them, thermally treated cereals were applied and in the other one, untreated cereal grains were applied. The efficiency of these feeds was compared with the results from the control pond, where fish stock was not supplementary fed.
The results showed that bioturbation had a bigger effect on water quality than the input of nutrients from feeds, since water transparency parameters were statistically different (P < 0.05; in the control treatment compared to the ponds that were supplementary fed (higher value of turbidity and suspended solids, lower water transparency). No significant differences were observed in zoobenthos abundance, although the lowest density was in the control pond. However, no differences in zooplankton density between the control ponds and the supplementary fed ponds were found. On the other hand, differences in productive efficiency (SGR) of both types of feeds were found, which was highest in thermally treated ponds. The fact that the amount of phosphorus depends on the age of fish and bioavailability of phosphorus in feed was confirmed. Thermally treated cereals are economically inexpensive and the use of thermally treated cereals may provide a framework for the sustainable management of carp ponds, resulting in improved phosphorus budget over the entire pond system.
Klíčová slova
fosfor, přikrmování, kvalita vody, tepelně upravené obiloviny, kapr obecný
Klíčová slova v angličtině
phosphorus, supplementary feeding, water quality, thermally treated cereals, common carp
Zásady pro vypracování
Rybníky jsou unikátní, člověkem vytvořené vodní ekosystémy, které tvoří významnou a neodmyslitelnou součást naší krajiny. V současnosti je hlavní funkcí většiny rybníků produkce ryb, která svou podstatou spočívá ve využití produkčního potenciálu rybničního ekosystému. Od počátku 20. století je tento produkční potenciál systematicky uměle zvyšován různými hospodářskými zásahy. Současné rybniční obhospodařování (hnojení, přikrmování obsádek ryb) společně s vlivy ze zemědělství a lidských sídel zapříčiňuje, že většinu dnešních produkčních rybníků lze označit za eutrofní až hypertrofní vodní ekosystémy. Problém eutrofizace povrchových vod je popisován od 60. let 20. století. Od 70. let je známo, že klíčovou živinou zhoršení jakosti vod doprovázené masovým rozvojem řas a sinic, je fosfor.
Zlepšení kvality podávaných krmiv s cílem zadržet fosfor v biomase ryb je jedním z hlavních cílů snižování dopadu akvakultury na životní prostředí. Z pohledu nadměrného živinového zatížení rybničních ekosystémů využívaných k chovu ryb bude do budoucna velmi důležité nastavit množství podávaných krmiv a hnojení tak, aby rybníky dosáhly tzv. nulového salda fosforu (TP v krmivu+TP v hnojivu+TP v obsádce ryb=TP ve vylovených rybách). To by znamenalo, že veškerý fosfor dodaný do rybníka v souvislosti s chovem ryb by se s biomasou ryb zase z vody odebral. Tím by do povrchových vod nebyl dodán žádný fosfor "navíc", který by zvyšoval jeho koncentraci a tím i trofii vody.
V současné době jsou v krmivářské produkci využívány metody účinných úprav krmiv za účelem zlepšování jejich dietetických vlastností, stravitelnosti, vyloučení antinutričních látek a prodloužení jejich trvanlivosti. Tepelné zpracování krmných obilovin před jejich použitím v kaprových rybnících může přispět ke zvýšení stravitelnosti takto upravených obilek a ke snížení zatížení prostředí rybníka nestráveným nebo nedokonale stráveným krmivem a ulehčit tím i živinové bilanci daných rybníků.
Cílem práce bude zaměřit se na polo-intenzivní odchov tržního kapra v rybnících s přikrmováním technologicky upravených obilovin se zvláštním zřetelem na bilanci fosforu. Student sestaví ucelenou literární rešerši o problematice fosforu ve vodních ekosystémech. V praktické části se dále zaměří na vstupy a výstupy fosforu do ekosystému vybraných pokusných rybníků a vyhodnotí účinnost přikrmování ve vztahu k retenci či uvolňování tohoto prvku, jelikož trvale udržitelný chov ryb v rybnících mimo jiné předpokládá, že docilovaným přírůstkem ryb nedochází ke kumulaci živin v rybnících či v povodí rybníků, ale naopak, že dochází k žádoucí konverzi živin do biomasy přírůstku ryb a tím k jejich odčerpání.
Zásady pro vypracování
Rybníky jsou unikátní, člověkem vytvořené vodní ekosystémy, které tvoří významnou a neodmyslitelnou součást naší krajiny. V současnosti je hlavní funkcí většiny rybníků produkce ryb, která svou podstatou spočívá ve využití produkčního potenciálu rybničního ekosystému. Od počátku 20. století je tento produkční potenciál systematicky uměle zvyšován různými hospodářskými zásahy. Současné rybniční obhospodařování (hnojení, přikrmování obsádek ryb) společně s vlivy ze zemědělství a lidských sídel zapříčiňuje, že většinu dnešních produkčních rybníků lze označit za eutrofní až hypertrofní vodní ekosystémy. Problém eutrofizace povrchových vod je popisován od 60. let 20. století. Od 70. let je známo, že klíčovou živinou zhoršení jakosti vod doprovázené masovým rozvojem řas a sinic, je fosfor.
Zlepšení kvality podávaných krmiv s cílem zadržet fosfor v biomase ryb je jedním z hlavních cílů snižování dopadu akvakultury na životní prostředí. Z pohledu nadměrného živinového zatížení rybničních ekosystémů využívaných k chovu ryb bude do budoucna velmi důležité nastavit množství podávaných krmiv a hnojení tak, aby rybníky dosáhly tzv. nulového salda fosforu (TP v krmivu+TP v hnojivu+TP v obsádce ryb=TP ve vylovených rybách). To by znamenalo, že veškerý fosfor dodaný do rybníka v souvislosti s chovem ryb by se s biomasou ryb zase z vody odebral. Tím by do povrchových vod nebyl dodán žádný fosfor "navíc", který by zvyšoval jeho koncentraci a tím i trofii vody.
V současné době jsou v krmivářské produkci využívány metody účinných úprav krmiv za účelem zlepšování jejich dietetických vlastností, stravitelnosti, vyloučení antinutričních látek a prodloužení jejich trvanlivosti. Tepelné zpracování krmných obilovin před jejich použitím v kaprových rybnících může přispět ke zvýšení stravitelnosti takto upravených obilek a ke snížení zatížení prostředí rybníka nestráveným nebo nedokonale stráveným krmivem a ulehčit tím i živinové bilanci daných rybníků.
Cílem práce bude zaměřit se na polo-intenzivní odchov tržního kapra v rybnících s přikrmováním technologicky upravených obilovin se zvláštním zřetelem na bilanci fosforu. Student sestaví ucelenou literární rešerši o problematice fosforu ve vodních ekosystémech. V praktické části se dále zaměří na vstupy a výstupy fosforu do ekosystému vybraných pokusných rybníků a vyhodnotí účinnost přikrmování ve vztahu k retenci či uvolňování tohoto prvku, jelikož trvale udržitelný chov ryb v rybnících mimo jiné předpokládá, že docilovaným přírůstkem ryb nedochází ke kumulaci živin v rybnících či v povodí rybníků, ale naopak, že dochází k žádoucí konverzi živin do biomasy přírůstku ryb a tím k jejich odčerpání.
Seznam doporučené literatury
Bosma, R., H., Verdegem, M., C., J., 2011. Sustainable aquaculture in ponds: Principles, practices and limits. Livest. Sci. 139, 58-68 s.
Boyd, C., E., 1995. Bottom soils, sediment, and pond aquaculture. Chapman \& Hall, New York, USA, 348 s.
Boyd,C., E., Tucker, G., S., 1998. Pond aquaculture water quality management. Kluwer, Norwell, MA, USA, 700 s.
Hlaváč, D., Adámek, Z., Hartman, P., Másílko, J., 2014: Effects of supplementary feeding in carp ponds on discharge water quality - a review. Aquacult. Int. 22, 299-320 s.
Knösche, R., K., Schreckenbach, K., Pfeifer, M., Weissenbach, H., 2000. Balances of phosphorus and nitrogen in carp ponds. Fisheries Manag. Ecol. 7, 15-22 s.
Máchová, J., Valentová, O., Faina, R., Svobodová, Z., Kroupová, H., Mráz, J., 2010. Znečištění produkované kaprem obecným z různých podmínek odchovu. Bulletin VÚRH Vodňany, 46(1): 31-38 s.
Pechar, L., 2000. Impact of long-term changes in fishery management on the trophic level water quality in Czech fish ponds, Fisheries Management and Ecology, 7: 23-31 s.
Potužák, J., Duras, J., 2012. Jaké riziko představují rybníky v procesu eutrofizace vodních nádrží. In: Kosour D. (Ed.) Vodní nádrže 2012, 26.-27. září 2012, Brno, 69-72 s.
a další dle požadavků vedoucího práce.
Seznam doporučené literatury
Bosma, R., H., Verdegem, M., C., J., 2011. Sustainable aquaculture in ponds: Principles, practices and limits. Livest. Sci. 139, 58-68 s.
Boyd, C., E., 1995. Bottom soils, sediment, and pond aquaculture. Chapman \& Hall, New York, USA, 348 s.
Boyd,C., E., Tucker, G., S., 1998. Pond aquaculture water quality management. Kluwer, Norwell, MA, USA, 700 s.
Hlaváč, D., Adámek, Z., Hartman, P., Másílko, J., 2014: Effects of supplementary feeding in carp ponds on discharge water quality - a review. Aquacult. Int. 22, 299-320 s.
Knösche, R., K., Schreckenbach, K., Pfeifer, M., Weissenbach, H., 2000. Balances of phosphorus and nitrogen in carp ponds. Fisheries Manag. Ecol. 7, 15-22 s.
Máchová, J., Valentová, O., Faina, R., Svobodová, Z., Kroupová, H., Mráz, J., 2010. Znečištění produkované kaprem obecným z různých podmínek odchovu. Bulletin VÚRH Vodňany, 46(1): 31-38 s.
Pechar, L., 2000. Impact of long-term changes in fishery management on the trophic level water quality in Czech fish ponds, Fisheries Management and Ecology, 7: 23-31 s.
Potužák, J., Duras, J., 2012. Jaké riziko představují rybníky v procesu eutrofizace vodních nádrží. In: Kosour D. (Ed.) Vodní nádrže 2012, 26.-27. září 2012, Brno, 69-72 s.
a další dle požadavků vedoucího práce.