Oblast Prachaticka patří bezesporu, se svojí nízkou hustotou obyvatelstva a neexistencí velkých center, k venkovským regionům. Polistopadové změny v roce 1989 vyvolaly zásadní obrat v zaměstnanecké struktuře na venkově. Ze zemědělské výroby bylo uvolněno velké množství obyvatel venkova, kteří zůstali bez práce. Zároveň však nedošlo k předpokládané obnově rodinných farem, které měly navázat na tradiční zemědělskou výrobu. Problematickou se na venkově stala rovněž otázka investorského nezájmu a s tím i související další absence pracovních míst. Velká část venkovského obyvatelstva je tak nucena dojíždět denně za prací do měst. Tyto a další faktory často snižují šance venkovského obyvatelstva získat práci (oproti obyvatelům měst) a venkovští obyvatelé tak mohou dospět k názoru, že jsou na trhu práce výrazně znevýhodňováni.
Stát by (v rámci státní politiky zaměstnanosti) měl zaujmout cílená opatření k problematice vzrůstající nezaměstnanosti a právě venkov by měl být jedním z míst, kde jsou tato opatření prioritně realizována.
V teoretické části práce je vymezen současný stav problematiky nezaměstnanosti na venkově Prachaticka.
Ke sběru dat byl použit kvantitativní výzkum ve formě dotazníkového šetření, sekundární analýza dat a polostrukturované rozhovory s osobami zainteresovanými v problematice nezaměstnanosti na venkově Prachaticka.
Cílem dotazníkového šetření bylo potvrzení následující hypotézy: Nezaměstnaní městští obyvatelé Prachaticka jsou více spokojeni se státní politikou zaměstnanosti než nezaměstnaní obyvatelé venkova Prachaticka. Větší nespokojenost se státní politikou zaměstnanosti byla prokázána mezi nezaměstnanými venkovskými obyvateli Prachaticka u tří z pěti otázek. Ovšem rozdíly mezi oběma skupinami nejsou nijak výrazné a tak ani u jedné z otázek nebyl výsledek statisticky průkazný.
Sekundární analýza dat ukázala, že nejproblematičtější z hlediska nezaměstnanosti je oblast na jihovýchodě regionu. Na venkově Prachaticka je také méně pracovních míst než ve městech regionu. Vzhledem k průměrnému podílu nezaměstnaných v ČR si okres Prachatice vede poměrně dobře, ale oproti městským oblastem Prachaticka je venkov Prachaticka bezesporu znevýhodněn. Dotazovaní v rozhovorech si nejčastěji myslí, že zásahy státní politiky sice vedou ke snižování nezaměstnanosti, ale ne dostatečně.
Anotace v angličtině
The region of Prachaticko belongs without doubts, with its small density of population and absence of big centres, to countryside regions. Changes after November 1989 caused essential turn in structure of employment on countryside. Huge amount of inhabitants was released from agricultural production and they remained unemployed. At the same time there was not expected restoration of family farms, which were supposed to continue with tradition of Czech agricultural production. On the countryside also arose a question about investors, who had no interest to invest there, which caused another absence of working positions. Major part of countryside inhabitants is now forced to travel to work to the cities every day. These and another factors often decreases chances of countryside inhabitants to gain a job (opposite to inhabitants of cities) which could cause to the countryside inhabitants impression, that they are somehow handicapped on the labour market.
The state should (as part of employment policy) accept targeted steps against issue of increasing unemployment and the countryside should have been one of the places, where these steps should have been realised with priority.
In theoretical part of my bachelor Thesis I define actual state of problematic of unemployment on the Prachatice countryside.
For the collection of data was used quantitative research in form of questionnaire research. Secondary was analysis of data and half-structured dialogues with people interested in the issue.
The goal of questionnaire research was confirmation following hypotheses: Unemployed town people from Prachaticko region are more satisfied with state employment policy than unemployed inhabitants of Prachaticko region. Bigger dissatisfaction with state employment policy was proved within unemployed countryside inhabitants of Prachatice by 3 of 5 questions. However differences between both groups are not very big and none of the question ended with conclusive result.
Secondary analysis of data showed, that the most problematic area by the point of view of unemployment is on south-east of region. There are also minor amount of working positions on the Prachaticko countryside than in the regional towns. In the context of average amount of unemployed people in Czech Republic is Prachatice region in relatively good position, but against town areas of Prachaticko region is Prachaticko countryside without doubts handicapped.
Respondents most commonly think that interventions of state policy lead to the decreasing of unemployment, but not sufficiently.
Klíčová slova
státní politika zaměstnanosti, nezaměstnanost, venkov, Prachaticko
Klíčová slova v angličtině
state employment policy, unemployment, countryside, Prachaticko region
Rozsah průvodní práce
86 s (91 423)
Jazyk
CZ
Anotace
Oblast Prachaticka patří bezesporu, se svojí nízkou hustotou obyvatelstva a neexistencí velkých center, k venkovským regionům. Polistopadové změny v roce 1989 vyvolaly zásadní obrat v zaměstnanecké struktuře na venkově. Ze zemědělské výroby bylo uvolněno velké množství obyvatel venkova, kteří zůstali bez práce. Zároveň však nedošlo k předpokládané obnově rodinných farem, které měly navázat na tradiční zemědělskou výrobu. Problematickou se na venkově stala rovněž otázka investorského nezájmu a s tím i související další absence pracovních míst. Velká část venkovského obyvatelstva je tak nucena dojíždět denně za prací do měst. Tyto a další faktory často snižují šance venkovského obyvatelstva získat práci (oproti obyvatelům měst) a venkovští obyvatelé tak mohou dospět k názoru, že jsou na trhu práce výrazně znevýhodňováni.
Stát by (v rámci státní politiky zaměstnanosti) měl zaujmout cílená opatření k problematice vzrůstající nezaměstnanosti a právě venkov by měl být jedním z míst, kde jsou tato opatření prioritně realizována.
V teoretické části práce je vymezen současný stav problematiky nezaměstnanosti na venkově Prachaticka.
Ke sběru dat byl použit kvantitativní výzkum ve formě dotazníkového šetření, sekundární analýza dat a polostrukturované rozhovory s osobami zainteresovanými v problematice nezaměstnanosti na venkově Prachaticka.
Cílem dotazníkového šetření bylo potvrzení následující hypotézy: Nezaměstnaní městští obyvatelé Prachaticka jsou více spokojeni se státní politikou zaměstnanosti než nezaměstnaní obyvatelé venkova Prachaticka. Větší nespokojenost se státní politikou zaměstnanosti byla prokázána mezi nezaměstnanými venkovskými obyvateli Prachaticka u tří z pěti otázek. Ovšem rozdíly mezi oběma skupinami nejsou nijak výrazné a tak ani u jedné z otázek nebyl výsledek statisticky průkazný.
Sekundární analýza dat ukázala, že nejproblematičtější z hlediska nezaměstnanosti je oblast na jihovýchodě regionu. Na venkově Prachaticka je také méně pracovních míst než ve městech regionu. Vzhledem k průměrnému podílu nezaměstnaných v ČR si okres Prachatice vede poměrně dobře, ale oproti městským oblastem Prachaticka je venkov Prachaticka bezesporu znevýhodněn. Dotazovaní v rozhovorech si nejčastěji myslí, že zásahy státní politiky sice vedou ke snižování nezaměstnanosti, ale ne dostatečně.
Anotace v angličtině
The region of Prachaticko belongs without doubts, with its small density of population and absence of big centres, to countryside regions. Changes after November 1989 caused essential turn in structure of employment on countryside. Huge amount of inhabitants was released from agricultural production and they remained unemployed. At the same time there was not expected restoration of family farms, which were supposed to continue with tradition of Czech agricultural production. On the countryside also arose a question about investors, who had no interest to invest there, which caused another absence of working positions. Major part of countryside inhabitants is now forced to travel to work to the cities every day. These and another factors often decreases chances of countryside inhabitants to gain a job (opposite to inhabitants of cities) which could cause to the countryside inhabitants impression, that they are somehow handicapped on the labour market.
The state should (as part of employment policy) accept targeted steps against issue of increasing unemployment and the countryside should have been one of the places, where these steps should have been realised with priority.
In theoretical part of my bachelor Thesis I define actual state of problematic of unemployment on the Prachatice countryside.
For the collection of data was used quantitative research in form of questionnaire research. Secondary was analysis of data and half-structured dialogues with people interested in the issue.
The goal of questionnaire research was confirmation following hypotheses: Unemployed town people from Prachaticko region are more satisfied with state employment policy than unemployed inhabitants of Prachaticko region. Bigger dissatisfaction with state employment policy was proved within unemployed countryside inhabitants of Prachatice by 3 of 5 questions. However differences between both groups are not very big and none of the question ended with conclusive result.
Secondary analysis of data showed, that the most problematic area by the point of view of unemployment is on south-east of region. There are also minor amount of working positions on the Prachaticko countryside than in the regional towns. In the context of average amount of unemployed people in Czech Republic is Prachatice region in relatively good position, but against town areas of Prachaticko region is Prachaticko countryside without doubts handicapped.
Respondents most commonly think that interventions of state policy lead to the decreasing of unemployment, but not sufficiently.
Klíčová slova
státní politika zaměstnanosti, nezaměstnanost, venkov, Prachaticko
Klíčová slova v angličtině
state employment policy, unemployment, countryside, Prachaticko region
Zásady pro vypracování
Současný stav dané problematiky:
Oblast Prachaticka patří bezesporu (se svojí nízkou hustotou obyvatelstva - 37 obyvatel na km2)
k venkovským regionům. Za negativní jev tohoto regionu je možné považovat stále vzrůstající míru nezaměstnanosti, kdy k 31.12. 2012 tvořila míra nezaměstnanosti 7,54%. Polistopadové změny v roce 1989 vyvolaly zásadní obrat v zaměstnanecké struktuře na venkově. Ze zemědělské výroby bylo uvolněno velké množství obyvatel venkova, kteří zůstali bez práce. Zároveň však nedošlo k předpokládané obnově rodinných farem, které měly navázat na tradiční zemědělskou výrobu před rokem 1948. Problematickou se na venkově stala rovněž otázka investorského nezájmu a s tím i související další absence pracovních míst. Velká část venkovského obyvatelstva je tak nucena dojíždět denně za prací do měst, bohužel však často s nevyhovující dopravní obslužností. Tyto a další faktory často snižují šance venkovského obyvatelstva získat práci (oproti obyvatelům měst) a venkovští obyvatelé tak mohou dospět k názoru, že jsou na trhu práce výrazně znevýhodňováni. Další otázkou, která v současné době vyvstává je i nepříznivý vývoj české ekonomiky. Stát by (v rámci státní politiky zaměstnanosti) měl zaujmout cílená opatření (k problematice vzrůstající nezaměstnanosti) a právě venkov by měl být jedním z míst, kde jsou tato opatření prioritně realizována.
Cíl práce:
Cílem práce je zmapovat nezaměstnanost ve venkovském prostoru v okrese Prachatice a zhodnotit účinnost nástrojů státní politiky zaměstnanosti.
Hypotézy:
H: Nezaměstnaní městští obyvatelé Prachaticka jsou více spokojeni se státní politikou zaměstnanosti než nezaměstnaní obyvatelé venkova Prachaticka.
Popis metodiky:
Kvantitativní výzkum. Metoda: dotazníkové šetření a doplňkově bude použit polostandardizovaný rozhovor, sekundární analýza dat.
Výběrový soubor:
Klienti Úřadu práce Prachatice; odborníci a jiné zainteresované osoby v oblasti státní politiky zaměstnanosti na venkově Prachaticka
Předpokládaný přínos pro praxi:
Výsledky práce mohou být využity Úřadem práce a dalšími orgány, které participují na státní politice zaměstnanosti, zejména na venkově Prachaticka.
Zásady pro vypracování
Současný stav dané problematiky:
Oblast Prachaticka patří bezesporu (se svojí nízkou hustotou obyvatelstva - 37 obyvatel na km2)
k venkovským regionům. Za negativní jev tohoto regionu je možné považovat stále vzrůstající míru nezaměstnanosti, kdy k 31.12. 2012 tvořila míra nezaměstnanosti 7,54%. Polistopadové změny v roce 1989 vyvolaly zásadní obrat v zaměstnanecké struktuře na venkově. Ze zemědělské výroby bylo uvolněno velké množství obyvatel venkova, kteří zůstali bez práce. Zároveň však nedošlo k předpokládané obnově rodinných farem, které měly navázat na tradiční zemědělskou výrobu před rokem 1948. Problematickou se na venkově stala rovněž otázka investorského nezájmu a s tím i související další absence pracovních míst. Velká část venkovského obyvatelstva je tak nucena dojíždět denně za prací do měst, bohužel však často s nevyhovující dopravní obslužností. Tyto a další faktory často snižují šance venkovského obyvatelstva získat práci (oproti obyvatelům měst) a venkovští obyvatelé tak mohou dospět k názoru, že jsou na trhu práce výrazně znevýhodňováni. Další otázkou, která v současné době vyvstává je i nepříznivý vývoj české ekonomiky. Stát by (v rámci státní politiky zaměstnanosti) měl zaujmout cílená opatření (k problematice vzrůstající nezaměstnanosti) a právě venkov by měl být jedním z míst, kde jsou tato opatření prioritně realizována.
Cíl práce:
Cílem práce je zmapovat nezaměstnanost ve venkovském prostoru v okrese Prachatice a zhodnotit účinnost nástrojů státní politiky zaměstnanosti.
Hypotézy:
H: Nezaměstnaní městští obyvatelé Prachaticka jsou více spokojeni se státní politikou zaměstnanosti než nezaměstnaní obyvatelé venkova Prachaticka.
Popis metodiky:
Kvantitativní výzkum. Metoda: dotazníkové šetření a doplňkově bude použit polostandardizovaný rozhovor, sekundární analýza dat.
Výběrový soubor:
Klienti Úřadu práce Prachatice; odborníci a jiné zainteresované osoby v oblasti státní politiky zaměstnanosti na venkově Prachaticka
Předpokládaný přínos pro praxi:
Výsledky práce mohou být využity Úřadem práce a dalšími orgány, které participují na státní politice zaměstnanosti, zejména na venkově Prachaticka.
Seznam doporučené literatury
BUCHTOVÁ, B., 2002. Nezaměstnanost. Psychologický, ekonomický a sociální problém. Praha: Grada. ISBN 80-247-9006-8
PAUL A. SAMUELSON, Paul A.William D. Economics. Boston: McGraw-Hill, 2010. ISBN 0071263837.
KREBS, Vojtěch. Sociální politika. 5., přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010, 542 s. ISBN 978-807-3575-854.
PERLÍN, Radim a Martina HUPKOVÁ. Venkovy a venkované: doprovodná publikace k výstavě Venkovy a venkované. 2. vyd. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2011, 11 s., 19 složených l. ISBN 978-808-7147-313.
SVOBODOVÁ, Hana a Martina HUPKOVÁ. Synergie ve venkovském prostoru: doprovodná publikace k výstavě Venkovy a venkované. Vyd. 1. Brno: GaREP, 2011, 113 s. ISBN 978-809-0430-884.
Zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb., http: www.sagit.cz/pages/prehlrub.asp?cd=30&typ=c
Seznam doporučené literatury
BUCHTOVÁ, B., 2002. Nezaměstnanost. Psychologický, ekonomický a sociální problém. Praha: Grada. ISBN 80-247-9006-8
PAUL A. SAMUELSON, Paul A.William D. Economics. Boston: McGraw-Hill, 2010. ISBN 0071263837.
KREBS, Vojtěch. Sociální politika. 5., přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010, 542 s. ISBN 978-807-3575-854.
PERLÍN, Radim a Martina HUPKOVÁ. Venkovy a venkované: doprovodná publikace k výstavě Venkovy a venkované. 2. vyd. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2011, 11 s., 19 složených l. ISBN 978-808-7147-313.
SVOBODOVÁ, Hana a Martina HUPKOVÁ. Synergie ve venkovském prostoru: doprovodná publikace k výstavě Venkovy a venkované. Vyd. 1. Brno: GaREP, 2011, 113 s. ISBN 978-809-0430-884.
Zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb., http: www.sagit.cz/pages/prehlrub.asp?cd=30&typ=c