Práce zkoumá připravenost učitelů základních škol v Jihočeském kraji pro výuku environmentální výchovy. Touto připraveností se myslí především kompetence pro efektivní podávání a koordinování environmentální výchovy, nikoliv penzum učitelových znalostí. Teoretická část popisuje vývoj, výzvy a rozmanitost metod environmentální výchovy v České republice. Praktická část se zaměřuje na analýzu Školních vzdělávacích plánů (ŠVP) a především kvalitativní analýzu odpovědí učitelů získaných pomocí dotazníku, který obsahoval 6, většinou otevřených otázek. Na základě zhodnocení těchto odpovědí byly determinovány a charakterizovány tři skupiny učitelů lišících se kompetencemi a tedy i připraveností pro oblast environmentální výchovy. Dále byla ověřena převažující spokojenost učitelů s nabídkou a úrovní výukových programů, školení a seminářů, zajišťovaných v kraji především neziskovými organizacemi a několika státními institucemi.
Anotace v angličtině
This bachelor thesis examines the preparedness of primary school teachers in the South Bohemia for environmental education. This readiness is thinking of competencies for effective administration and coordination of environmental education, not stint the teacher's knowledge. The theoretical part describes the development, challenges and diversity of methods of environmental education in the Czech Republic. The practical part focuses on the analysis of the education plan (SEP) and primarily qualitative analysis of the responses of teachers gathered through a questionnaire, which contained 6, mostly open questions. Based on the evaluation of these responses were determined and defined three groups of teachers of differing competencies and thus preparedness for environmental education. Further it has been verified overwhelming satisfaction of teachers with internet and levels of educational programs, training and seminars, provided primarily by NGO´s and several government agencies in the region.
Klíčová slova
environmentální výchova, kompetence, základní škola, přístup učitelů, dotazník, kvalitativní analýza, ekocentra
Práce zkoumá připravenost učitelů základních škol v Jihočeském kraji pro výuku environmentální výchovy. Touto připraveností se myslí především kompetence pro efektivní podávání a koordinování environmentální výchovy, nikoliv penzum učitelových znalostí. Teoretická část popisuje vývoj, výzvy a rozmanitost metod environmentální výchovy v České republice. Praktická část se zaměřuje na analýzu Školních vzdělávacích plánů (ŠVP) a především kvalitativní analýzu odpovědí učitelů získaných pomocí dotazníku, který obsahoval 6, většinou otevřených otázek. Na základě zhodnocení těchto odpovědí byly determinovány a charakterizovány tři skupiny učitelů lišících se kompetencemi a tedy i připraveností pro oblast environmentální výchovy. Dále byla ověřena převažující spokojenost učitelů s nabídkou a úrovní výukových programů, školení a seminářů, zajišťovaných v kraji především neziskovými organizacemi a několika státními institucemi.
Anotace v angličtině
This bachelor thesis examines the preparedness of primary school teachers in the South Bohemia for environmental education. This readiness is thinking of competencies for effective administration and coordination of environmental education, not stint the teacher's knowledge. The theoretical part describes the development, challenges and diversity of methods of environmental education in the Czech Republic. The practical part focuses on the analysis of the education plan (SEP) and primarily qualitative analysis of the responses of teachers gathered through a questionnaire, which contained 6, mostly open questions. Based on the evaluation of these responses were determined and defined three groups of teachers of differing competencies and thus preparedness for environmental education. Further it has been verified overwhelming satisfaction of teachers with internet and levels of educational programs, training and seminars, provided primarily by NGO´s and several government agencies in the region.
Klíčová slova
environmentální výchova, kompetence, základní škola, přístup učitelů, dotazník, kvalitativní analýza, ekocentra
Student v teoretické části nejdříve popíše základní teoretická východiska, které se týkají ekologické výchovy jako průřezového tématu v rámci RVP a dále se zaměří na vydefinování profesních kompetencí jako takových a popíše, které z profesních kompetencí by měl mít učitel na ZŠ, aby úspěšně mohl vyučovat ekologickou výchovu.\\
V praktické části pak student bude hledat odpověď na výzkumné otázky týkající se právě profesních kompetencí, které umožňují učitelům ekologické výchovy, být úspěšnými. Do jaké míry si učitelé na ZŠ troufnou na výuku sami a do jaké míry využívají různé instituce, které nabízejí výukové programy s ekologickou tématikou.
Zásady pro vypracování
Student v teoretické části nejdříve popíše základní teoretická východiska, které se týkají ekologické výchovy jako průřezového tématu v rámci RVP a dále se zaměří na vydefinování profesních kompetencí jako takových a popíše, které z profesních kompetencí by měl mít učitel na ZŠ, aby úspěšně mohl vyučovat ekologickou výchovu.\\
V praktické části pak student bude hledat odpověď na výzkumné otázky týkající se právě profesních kompetencí, které umožňují učitelům ekologické výchovy, být úspěšnými. Do jaké míry si učitelé na ZŠ troufnou na výuku sami a do jaké míry využívají různé instituce, které nabízejí výukové programy s ekologickou tématikou.
Seznam doporučené literatury
1. Cahová, M. - Caha, M., Simulační hry. Sisyfos 6, 7, 1996.\\
2. Činčera, J., Environmentální výchova - od cílů k prostředkům. Brno: Paido, 2007.\\
3. Činčera, J., Caha, M., Výchova a budoucnost: Hry a techniky o životním prostředí a společnsti. Brno: Paido, 2007.\\
4. Činčera, J., Práce s hrou. Pro profesionály. Praha: Grada, 2007.\\
5. Čížková, Z., Ekologická výchova nejmenších a malých. Praha, PEC, 1996.\\
6. Douthwaite, R., Short Circuit. Dublin, Lilliput Press, 1996.\\
7. Fountain, S., Místo na slunci. Praha, Tereza, 1994.\\
8. Máchal, A., Průvodce praktickou ekologickou výchovou. Brno, Rezekvítek, 2001.\\
9. Horká, H., Ekologická dimenze výchovy a vzdělávání ve škole 21. století. Brno: MSD Brno, 2005.\\
10. Horká, H., Výchova pro 21. století. Brno, PAIDO, 1998.\\
11. Máchal, A., Špetka dobromysli. Brno, Rezekvítek, 1996.\\
12. Johanisová, N., Ekologie v souvislostech. České Budějovice: PF JU, 1994.
13. Krajhanzl, J., Zahradníková, Š., Rut, O., Možnosti spolupráce s veřejností (nejen) při ochraně životního prostředí. Praha: Zelený kruh, 2010.\\
14. Ledvinová, J. a kol., Výchova pro budoucnost. Praha, 1992.\\
15. The Ecologist, Whose Common Future?, 1992.\\
16. Vašutová, J., Profese učitele v českém vzdělávacím kontextu. Brno: Paido, 2004.\\
17. Vašutová, J., (ed). Učitel v reflexi změn školního vzdělávání a vzdělávací politiky. Orbis scholae č. 3, 2007(monotématické číslo).\\
18. Vašutová, J., Být učitelem. Co by měl učitel vědět o své profesi. 2. přepracované vydání. Praha: UK PedF, 2007.\\
19. Vašutová, J. a kol., Vzděláváme budoucí učitele. Nové přístupy k pedagogicko-psychologické přípravě studentů učitelství. Praha: Portál,2008.\\
20. Spilková, V., Vašutová, J. (ed.)., Učitelská profese v měnících se požadavcích na vzdělávání. Praha: UK PedF, 2008.\\
21. Nováček, P., Udržitelný rozvoj. Olomouc, Univerzita Palackého\\
22.http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy\\
23. http://www.ekopsychologie.cz/\\
24. http://www.pavucina-sev.cz/?idm=4
Seznam doporučené literatury
1. Cahová, M. - Caha, M., Simulační hry. Sisyfos 6, 7, 1996.\\
2. Činčera, J., Environmentální výchova - od cílů k prostředkům. Brno: Paido, 2007.\\
3. Činčera, J., Caha, M., Výchova a budoucnost: Hry a techniky o životním prostředí a společnsti. Brno: Paido, 2007.\\
4. Činčera, J., Práce s hrou. Pro profesionály. Praha: Grada, 2007.\\
5. Čížková, Z., Ekologická výchova nejmenších a malých. Praha, PEC, 1996.\\
6. Douthwaite, R., Short Circuit. Dublin, Lilliput Press, 1996.\\
7. Fountain, S., Místo na slunci. Praha, Tereza, 1994.\\
8. Máchal, A., Průvodce praktickou ekologickou výchovou. Brno, Rezekvítek, 2001.\\
9. Horká, H., Ekologická dimenze výchovy a vzdělávání ve škole 21. století. Brno: MSD Brno, 2005.\\
10. Horká, H., Výchova pro 21. století. Brno, PAIDO, 1998.\\
11. Máchal, A., Špetka dobromysli. Brno, Rezekvítek, 1996.\\
12. Johanisová, N., Ekologie v souvislostech. České Budějovice: PF JU, 1994.
13. Krajhanzl, J., Zahradníková, Š., Rut, O., Možnosti spolupráce s veřejností (nejen) při ochraně životního prostředí. Praha: Zelený kruh, 2010.\\
14. Ledvinová, J. a kol., Výchova pro budoucnost. Praha, 1992.\\
15. The Ecologist, Whose Common Future?, 1992.\\
16. Vašutová, J., Profese učitele v českém vzdělávacím kontextu. Brno: Paido, 2004.\\
17. Vašutová, J., (ed). Učitel v reflexi změn školního vzdělávání a vzdělávací politiky. Orbis scholae č. 3, 2007(monotématické číslo).\\
18. Vašutová, J., Být učitelem. Co by měl učitel vědět o své profesi. 2. přepracované vydání. Praha: UK PedF, 2007.\\
19. Vašutová, J. a kol., Vzděláváme budoucí učitele. Nové přístupy k pedagogicko-psychologické přípravě studentů učitelství. Praha: Portál,2008.\\
20. Spilková, V., Vašutová, J. (ed.)., Učitelská profese v měnících se požadavcích na vzdělávání. Praha: UK PedF, 2008.\\
21. Nováček, P., Udržitelný rozvoj. Olomouc, Univerzita Palackého\\
22.http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy\\
23. http://www.ekopsychologie.cz/\\
24. http://www.pavucina-sev.cz/?idm=4