Životní styl posluchačů univerzity třetího věku
Celá práce se nese v duchu kvality života seniorů a aktivního prožití stáří. První kapitola ? Současný stav - představuje teoretický rámec práce, který čtenáře seznamuje s klíčovými tématy zásadními pro pochopení celé práce. V jejích hlavních podkapitolách jsem popsala demografický vývoj a stárnutí populace, kvalitu života seniorů a sociální zabezpečení ve stáří. Speciální kapitola je věnována nástrojům aktivního stáří. V ní jsou popsány národní i nadnárodní aktivity v oblasti této problematiky, jsou zde vyjmenovány a rozděleny jednotlivé typy seniorských a proseniorských organizací, jako jsou kluby aktivního stáří či lidové univerzity a samostatná kapitola je pak věnována problematice vzdělávání seniorů včetně bližšího popisu vzdělávacích aktivit, jako je univerzita třetího věku či akademie třetího věku. Poslední část této kapitoly je věnována funkcím, cílům a pozitivním důsledkům vzdělávání seniorů.
Zbylé kapitoly jsou pak věnovány kvalitativnímu výzkumu. V pořadí druhá kapitola vymezuje cíl práce a stanovené hlavní a dílčí výzkumné otázky. Cílem práce tedy bylo popsat životní styl seniorů, kteří se účastní vzdělávacích aktivit v rámci Univerzit třetího věku (U3V). Popsat tedy v čem se jejich životní styl odlišuje od seniorů, kteří možnost dalšího vzdělávání prostřednictvím U3V nevyužívají, a jaké pozitivní přínosy pro ně toto studium má. Sekundárním cílem práce pak bylo zjistit, jaké faktory brání seniorům ve studiu na Univerzitách třetího věku.
Třetí kapitola je věnována podrobnému popisu metodologie celého výzkumu. Pro výzkum byl zvolen kvalitativní metodologický přístup s výzkumným designem případové studie. Pro sběr dat byla použita metoda moderovaného rozhovoru/interview a technika polostrukturovaného rozhovoru. Pro zpracování získaných dat byla zvolena metoda rámcové analýzy a pro jejich vyhodnocení metoda porovnání případů. Součástí této kapitoly je také popis výběru výzkumného vzorku seniorů a také jeho charakteristika.
Čtvrtá kapitola prezentuje výsledky vyhodnocených rozhovorů. Vzhledem k tomu, že výzkumný soubor byl rozdělen do tří skupin, jsou i tyto výsledky strukturovány do samostatných podkapitol pro každou skupinu. V závěru této kapitoly je pak shrnutí získaných klíčových poznatků. Analýzou jednotlivých případových studií a v konečné fázi také jejich vzájemným porovnáním se mi podařilo identifikovat základní rozdíly v jednotlivých oblastech životního stylu seniorů, kteří se účastní vzdělávacích aktivit v rámci U3V, seniorů, kteří jsou aktivně zapojeni v proseniorských organizacích a seniorů, kteří nejsou účastni žádné z těchto aktivit. V krátkosti se tedy dá říci, že z výzkumu vyplynulo, že i přes nepochybně důležitou úlohu U3V v životech seniorů, která jim dává určitý smysl života a možnost aktivního prožití stáří ve společnosti lidí stejné generace a se stejnými zájmy, nemá studium U3V vliv na zmírnění pocitu osamění. Senioři, kteří se vzdělávacích aktivit neúčastní, udávají sice menší počet setkání s jinými lidmi, avšak naproti tomu se se svými blízkými vídají nejčastěji denně, díky čemuž necítí pocit osamění a svůj smysl života spatřují v péči o rodinu a domácnost. Díky tomu tedy necítí potřebu navštěvovat další aktivity.
Po této kapitole následuje Diskuse, která porovnává získané stěžejní výsledky výzkumu s již publikovanými poznatky. Dále Závěr, který celou práci shrnuje a zakončuje. Poté jsou uvedeny použité bibliografické zdroje a přílohy.
Anotace v angličtině
Lifestyle of the University of the Third Age listeners
The thesis as a whole is written in the spirit of the quality of senior life and active spending an old age. First chapter ? Current status - represents the theoretical frame of the thesis which introduces the reader with the key issues essential for the correct understanding of the work. In its´ main subchapters are described demographical development and the population aging, life quality of senior people and social security in old age. Special chapter is dedicated to the tools of an active old age where the both national and international activities on this field are described, the types of senior organizations such as Active seniors clubs or People´s universities are divided, and separate chapter deals with the education of senior people including the description of educational activities like University of the Third Age or the Academy of the Third Age. The last part of mentioned chapter is dedicated to functions, targets and positive results of the senior people education.
Remaining chapters concern the qualitative research. In the chapter two the objective of the thesis is defined, including the main and component research questions. The objective of the thesis is to describe the lifestyle of the senior people who participate on the educational activities within the University of the Third Age (U3V). Specifically to describe how their lifestyle differs unlike to the senior people who does not attend the educational courses via U3V and which positive benefits the study brings. The secondary objective is to determine the factors that impede these senior people to attend the Universities of the Third Age.
Third chapter refers to the detailed description of the research methodology. The qualitative attitude with the research design of the case study was chosen for this thesis. I used the moderated interview method and the semi-structured interview for the data collecting and right after the framework analysis was chosen in order to process gathered data. To evaluate the data I used the case comparison method. This chapter also includes the description of the research sample selection and also its characteristics.
Forth chapter presents the results of evaluated interviews. Whereas the research file was divided into three groups, also these results have a structure of three separated subchapters. The summary of gathered key knowledge is mentioned at the end of this chapter. I managed to identify the base differences in particular branches of senior people lifestyles between senior people that attend the U3V educational activities, those who don´t and the senior people participate in the Active senior clubs thanks to the comparison of the particular case studies. It is possible briefly to say that the result shows us that the U3V study has no influence on the softening of the feeling of loneliness, although the important role of the U3V in senior people lives mainly in giving them both the kind of meaning of life and the opportunity to spend old age actively with the people of the same generation with the same interests.
Senior people who do not attend the educational activities indicate the lower number of meetings with other people, but on the other hand they meet their relatives much more often, in some cases every day, and thanks to this fact, they do not feel the loneliness and see their meaning of life in the care od family. This is the reason, why they do not have a need to attend other activities.
After this chapter the Discussion follows, which compares the gathered results of the research with already publicized knowledge. The conclusion, bibliographic sources and the annexes are placed in the end of the thesis.
Klíčová slova
Životní styl, univerzita třetího věku, vzdělávání
Klíčová slova v angličtině
Lifestyle, University of the Third Age, education
Rozsah průvodní práce
107 s.
Jazyk
CZ
Anotace
Životní styl posluchačů univerzity třetího věku
Celá práce se nese v duchu kvality života seniorů a aktivního prožití stáří. První kapitola ? Současný stav - představuje teoretický rámec práce, který čtenáře seznamuje s klíčovými tématy zásadními pro pochopení celé práce. V jejích hlavních podkapitolách jsem popsala demografický vývoj a stárnutí populace, kvalitu života seniorů a sociální zabezpečení ve stáří. Speciální kapitola je věnována nástrojům aktivního stáří. V ní jsou popsány národní i nadnárodní aktivity v oblasti této problematiky, jsou zde vyjmenovány a rozděleny jednotlivé typy seniorských a proseniorských organizací, jako jsou kluby aktivního stáří či lidové univerzity a samostatná kapitola je pak věnována problematice vzdělávání seniorů včetně bližšího popisu vzdělávacích aktivit, jako je univerzita třetího věku či akademie třetího věku. Poslední část této kapitoly je věnována funkcím, cílům a pozitivním důsledkům vzdělávání seniorů.
Zbylé kapitoly jsou pak věnovány kvalitativnímu výzkumu. V pořadí druhá kapitola vymezuje cíl práce a stanovené hlavní a dílčí výzkumné otázky. Cílem práce tedy bylo popsat životní styl seniorů, kteří se účastní vzdělávacích aktivit v rámci Univerzit třetího věku (U3V). Popsat tedy v čem se jejich životní styl odlišuje od seniorů, kteří možnost dalšího vzdělávání prostřednictvím U3V nevyužívají, a jaké pozitivní přínosy pro ně toto studium má. Sekundárním cílem práce pak bylo zjistit, jaké faktory brání seniorům ve studiu na Univerzitách třetího věku.
Třetí kapitola je věnována podrobnému popisu metodologie celého výzkumu. Pro výzkum byl zvolen kvalitativní metodologický přístup s výzkumným designem případové studie. Pro sběr dat byla použita metoda moderovaného rozhovoru/interview a technika polostrukturovaného rozhovoru. Pro zpracování získaných dat byla zvolena metoda rámcové analýzy a pro jejich vyhodnocení metoda porovnání případů. Součástí této kapitoly je také popis výběru výzkumného vzorku seniorů a také jeho charakteristika.
Čtvrtá kapitola prezentuje výsledky vyhodnocených rozhovorů. Vzhledem k tomu, že výzkumný soubor byl rozdělen do tří skupin, jsou i tyto výsledky strukturovány do samostatných podkapitol pro každou skupinu. V závěru této kapitoly je pak shrnutí získaných klíčových poznatků. Analýzou jednotlivých případových studií a v konečné fázi také jejich vzájemným porovnáním se mi podařilo identifikovat základní rozdíly v jednotlivých oblastech životního stylu seniorů, kteří se účastní vzdělávacích aktivit v rámci U3V, seniorů, kteří jsou aktivně zapojeni v proseniorských organizacích a seniorů, kteří nejsou účastni žádné z těchto aktivit. V krátkosti se tedy dá říci, že z výzkumu vyplynulo, že i přes nepochybně důležitou úlohu U3V v životech seniorů, která jim dává určitý smysl života a možnost aktivního prožití stáří ve společnosti lidí stejné generace a se stejnými zájmy, nemá studium U3V vliv na zmírnění pocitu osamění. Senioři, kteří se vzdělávacích aktivit neúčastní, udávají sice menší počet setkání s jinými lidmi, avšak naproti tomu se se svými blízkými vídají nejčastěji denně, díky čemuž necítí pocit osamění a svůj smysl života spatřují v péči o rodinu a domácnost. Díky tomu tedy necítí potřebu navštěvovat další aktivity.
Po této kapitole následuje Diskuse, která porovnává získané stěžejní výsledky výzkumu s již publikovanými poznatky. Dále Závěr, který celou práci shrnuje a zakončuje. Poté jsou uvedeny použité bibliografické zdroje a přílohy.
Anotace v angličtině
Lifestyle of the University of the Third Age listeners
The thesis as a whole is written in the spirit of the quality of senior life and active spending an old age. First chapter ? Current status - represents the theoretical frame of the thesis which introduces the reader with the key issues essential for the correct understanding of the work. In its´ main subchapters are described demographical development and the population aging, life quality of senior people and social security in old age. Special chapter is dedicated to the tools of an active old age where the both national and international activities on this field are described, the types of senior organizations such as Active seniors clubs or People´s universities are divided, and separate chapter deals with the education of senior people including the description of educational activities like University of the Third Age or the Academy of the Third Age. The last part of mentioned chapter is dedicated to functions, targets and positive results of the senior people education.
Remaining chapters concern the qualitative research. In the chapter two the objective of the thesis is defined, including the main and component research questions. The objective of the thesis is to describe the lifestyle of the senior people who participate on the educational activities within the University of the Third Age (U3V). Specifically to describe how their lifestyle differs unlike to the senior people who does not attend the educational courses via U3V and which positive benefits the study brings. The secondary objective is to determine the factors that impede these senior people to attend the Universities of the Third Age.
Third chapter refers to the detailed description of the research methodology. The qualitative attitude with the research design of the case study was chosen for this thesis. I used the moderated interview method and the semi-structured interview for the data collecting and right after the framework analysis was chosen in order to process gathered data. To evaluate the data I used the case comparison method. This chapter also includes the description of the research sample selection and also its characteristics.
Forth chapter presents the results of evaluated interviews. Whereas the research file was divided into three groups, also these results have a structure of three separated subchapters. The summary of gathered key knowledge is mentioned at the end of this chapter. I managed to identify the base differences in particular branches of senior people lifestyles between senior people that attend the U3V educational activities, those who don´t and the senior people participate in the Active senior clubs thanks to the comparison of the particular case studies. It is possible briefly to say that the result shows us that the U3V study has no influence on the softening of the feeling of loneliness, although the important role of the U3V in senior people lives mainly in giving them both the kind of meaning of life and the opportunity to spend old age actively with the people of the same generation with the same interests.
Senior people who do not attend the educational activities indicate the lower number of meetings with other people, but on the other hand they meet their relatives much more often, in some cases every day, and thanks to this fact, they do not feel the loneliness and see their meaning of life in the care od family. This is the reason, why they do not have a need to attend other activities.
After this chapter the Discussion follows, which compares the gathered results of the research with already publicized knowledge. The conclusion, bibliographic sources and the annexes are placed in the end of the thesis.
Klíčová slova
Životní styl, univerzita třetího věku, vzdělávání
Klíčová slova v angličtině
Lifestyle, University of the Third Age, education
Zásady pro vypracování
SOUČASNÝ STAV
V současné době je značně medializovaným problémem stárnutí lidské populace. Tato skutečnost vyplývá i z demografických studiích, které předpokládají, že kolem r. 2020 budou evropské státy tvořit z 30% lidé starší 60-ti let.
Vliv na stárnutí lidské společnosti mají mimo jiné i pokroky v oblasti medicíny, lepší životní a pracovní podmínky a síť sociálního zabezpečení. Díky těmto pozitivním faktorům jsou i lidé v důchodovém věku schopni aktivně se podílet na společenském dění. Svůj volný čas naplňují cestováním, vzděláváním a dalšími společenskými aktivitami a stávají se tak významným hospodářským fenoménem.
Významnými nástroji, které si kladou za cíl, aby mohli senioři žít smysluplný život a nikoli jen "dožívat" jsou také Univerzity třetího věku. Tyto instituce se snaží mobilizovat duševní síly seniorů a pomáhají jim hledat vhodné začlenění do společenského života.
Ke stáří však neodmyslitelně patří také limity, které brání aktivnímu životnímu stylu. Z těch nejpalčivějších můžeme jmenovat například zhoršení zdravotního stavu, nižší příjmy či pomalejší vštípivost nových dovedností a zkušeností.
Vzhledem k demografickému vývoji je zapotřebí brát všechny tyto faktory v potaz a snažit se o vytvoření rovných příležitostí pro všechny generace. Hodnota, kterou s sebou vzdělání přináší je nezbytnou podmínkou pozitivního vývoje společnosti, o čemž svědčí i zkušenosti realizátorů Univerzit třetího věku, které jasně potvrzují význam těchto aktivit pro zlepšení kvality života lidí v důchodu.
CÍL PRÁCE A VÝZKUMNÉ OTÁZKY
Primárním cílem práce je popsat životní styl seniorů, kteří se účastní vzdělávacích aktivit v rámci Univerzit třetího věku (U3V). Popíše tedy, v čem se jejich životní styl odlišuje od seniorů, kteří možnost dalšího vzdělávání prostřednictvím U3V nevyužívají, a jaké pozitivní přínosy pro ně toto studium má.
Sekundárním cílem je zjistit, jaké faktory brání seniorům ve studiu na Univerzitách třetího věku.
METODIKA
Kvalitativní výzkum bude prováděn formou polořízeného rozhovoru. Výzkumný soubor budou tvořit náhodně vybraní studenti U3V a dále jako srovnávací skupiny budou do výzkumu zahrnuti senioři organizovaní v seniorských a proseniorských organizacích a neorganizovaní senioři. Tento výzkum bude doplněn metodou pozorování.
PŘEDPOKLÁDANÉ VYUŽITÍ V PRAXI:Práce by mohla sloužit jako zdroj inspirace pro zástupce dalších vzdělávacích institucí, a to zejména pro rozšíření nabídky o vzdělávací aktivity určené pro seniory. Pro současné poskytovatele může práce poskytnout náhled na problémy, které seniorům brání v účasti na studiu, a motivovat je k jejich eliminaci.
Zásady pro vypracování
SOUČASNÝ STAV
V současné době je značně medializovaným problémem stárnutí lidské populace. Tato skutečnost vyplývá i z demografických studiích, které předpokládají, že kolem r. 2020 budou evropské státy tvořit z 30% lidé starší 60-ti let.
Vliv na stárnutí lidské společnosti mají mimo jiné i pokroky v oblasti medicíny, lepší životní a pracovní podmínky a síť sociálního zabezpečení. Díky těmto pozitivním faktorům jsou i lidé v důchodovém věku schopni aktivně se podílet na společenském dění. Svůj volný čas naplňují cestováním, vzděláváním a dalšími společenskými aktivitami a stávají se tak významným hospodářským fenoménem.
Významnými nástroji, které si kladou za cíl, aby mohli senioři žít smysluplný život a nikoli jen "dožívat" jsou také Univerzity třetího věku. Tyto instituce se snaží mobilizovat duševní síly seniorů a pomáhají jim hledat vhodné začlenění do společenského života.
Ke stáří však neodmyslitelně patří také limity, které brání aktivnímu životnímu stylu. Z těch nejpalčivějších můžeme jmenovat například zhoršení zdravotního stavu, nižší příjmy či pomalejší vštípivost nových dovedností a zkušeností.
Vzhledem k demografickému vývoji je zapotřebí brát všechny tyto faktory v potaz a snažit se o vytvoření rovných příležitostí pro všechny generace. Hodnota, kterou s sebou vzdělání přináší je nezbytnou podmínkou pozitivního vývoje společnosti, o čemž svědčí i zkušenosti realizátorů Univerzit třetího věku, které jasně potvrzují význam těchto aktivit pro zlepšení kvality života lidí v důchodu.
CÍL PRÁCE A VÝZKUMNÉ OTÁZKY
Primárním cílem práce je popsat životní styl seniorů, kteří se účastní vzdělávacích aktivit v rámci Univerzit třetího věku (U3V). Popíše tedy, v čem se jejich životní styl odlišuje od seniorů, kteří možnost dalšího vzdělávání prostřednictvím U3V nevyužívají, a jaké pozitivní přínosy pro ně toto studium má.
Sekundárním cílem je zjistit, jaké faktory brání seniorům ve studiu na Univerzitách třetího věku.
METODIKA
Kvalitativní výzkum bude prováděn formou polořízeného rozhovoru. Výzkumný soubor budou tvořit náhodně vybraní studenti U3V a dále jako srovnávací skupiny budou do výzkumu zahrnuti senioři organizovaní v seniorských a proseniorských organizacích a neorganizovaní senioři. Tento výzkum bude doplněn metodou pozorování.
PŘEDPOKLÁDANÉ VYUŽITÍ V PRAXI:Práce by mohla sloužit jako zdroj inspirace pro zástupce dalších vzdělávacích institucí, a to zejména pro rozšíření nabídky o vzdělávací aktivity určené pro seniory. Pro současné poskytovatele může práce poskytnout náhled na problémy, které seniorům brání v účasti na studiu, a motivovat je k jejich eliminaci.
Seznam doporučené literatury
REICHEL, J. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009. 192 s. ISBN 978-80-247-3006-6.
ŠERÁK, Michal. Zájmové vzdělávání dospělých. Vyd.1. Praha: Portál, 2009, s. 208. ISBN 978-80-7367-551-6.
ŠEMBEROVÁ, Jana a Jan BLÁHA. Vzdělávání seniorů na vysokých školách v České republice 2004: Sborník příspěvků z konference dne 19. - 20. května 2004. 1. vydání. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích - Zdravotně sociální fakulta, 2004. ISBN 80-7040-746-8.
ŠTILEC, Miroslav. Program aktivního stylu života pro seniory. 1. vydání. Praha: Portál, 2004. 136 str. ISBN 80-7178-920-8.
VÁGNEROVÁ, Marie. UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE. Vývojová psychologie II.: Dospělost a stáří. 1. vydání. Praha: Karolinum, 2007. ISBN 978-80-246-1318-5.
Seznam doporučené literatury
REICHEL, J. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009. 192 s. ISBN 978-80-247-3006-6.
ŠERÁK, Michal. Zájmové vzdělávání dospělých. Vyd.1. Praha: Portál, 2009, s. 208. ISBN 978-80-7367-551-6.
ŠEMBEROVÁ, Jana a Jan BLÁHA. Vzdělávání seniorů na vysokých školách v České republice 2004: Sborník příspěvků z konference dne 19. - 20. května 2004. 1. vydání. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích - Zdravotně sociální fakulta, 2004. ISBN 80-7040-746-8.
ŠTILEC, Miroslav. Program aktivního stylu života pro seniory. 1. vydání. Praha: Portál, 2004. 136 str. ISBN 80-7178-920-8.
VÁGNEROVÁ, Marie. UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE. Vývojová psychologie II.: Dospělost a stáří. 1. vydání. Praha: Karolinum, 2007. ISBN 978-80-246-1318-5.