Diplomová práce je zaměřena na vytvoření optimálního modelu velikosti pobytového zařízení poskytujícího služby sociální péče. Práce je rozčleněna do dvou
na sebe navazujících celků.
První část práce pojednává o sociálních službách v uceleném kontextu, prezentuje současnou legislativu a publikuje pohledy odborníků v sociální sféře, kteří se zabývají problematikou související s poskytováním sociálních služeb.
Druhá část práce je částí výzkumnou, je zde znázorněna analýza dat, kvantitativní šetření respondentů ? uživatelů pobytových sociálních služeb zaměřené na optimální velikost zařízení poskytujícího sociální péči. Kvantitativní výzkum je proveden metodou dotazování prostřednictvím techniky dotazníku, zkoumajícího optimální model velikosti pobytového zařízení. Dále je zde prezentována sekundární analýza dat, která se specifikuje na finanční náklady těchto zařízení a jejich rozdílnost.
Cílem práce je vytvoření optimálního modelu pobytového zařízení poskytujícího služby sociální péče. Z výzkumu byly získány informace, které pomohly k vytvoření optimálního modelu tohoto typu zařízení.
Byly stanoveny dvě hypotézy. Hypotéza č. 1 zní: ?Kapacita zařízení sociálních služeb vyšší než 70 lůžek negarantuje poskytování kvalitnějších služeb oproti zařízením, která mají menší kapacitu? ? byla potvrzena. Hypotéza byla statisticky testovaná prostřednictvím pracovních hypotéz, u kterých byla vždy uváděná potřebná data formou kontingenčních tabulek a tato data byla znázorněna graficky v popisné statistice.
Hypotéza č. 2 zní: ?Provozní náklady zařízení sociálních služeb s kapacitou do 70 lůžek jsou vyšší než v zařízení s kapacitou vyšší než 70 lůžek? ? byla potvrzena. Hypotéza byla statisticky testována prostřednictvím statistických testů a podrobně zpracována v tabulce a znázorněna v grafu. Bylo využíváno několikastupňového třídění dat v kontextu se získanými nominálními, ordinálními a kardinálními proměnnými. Z analýzy kategoriálních dat byl využit např. test nezávislosti chí-kvadrát a t-test.
Pro získání dostatečného počtu respondentů byly dotazníky po písemné domluvě s registrovanými poskytovateli sociálních služeb a telefonické domluvě, zasílány na smluvené adresy jednotlivých zařízení. Bylo rozesláno 290 dotazníků. Celkem se vrátilo 214 dotazníků, návratnost výběrového souboru dosahovala 74 %.
Význam této práce spatřuji v tom, že nastínila pohled optimální velikosti pobytového zařízení sociálních služeb z pohledu uživatelů a také z pohledu provozních nákladů. Z dotazníkového šetření byly získány údaje a informace, které by bylo možné využít pro hledání dalších podstatných souvislostí, zejména při zpracovávání strategických materiálů zadavatelů služeb, poskytovatelů sociálních služeb a záměrů některých subjektů, které se zabývají projektováním staveb určených pro poskytování sociálních služeb, včetně plánovaných provozních nákladů. Tyto výsledky mohou být přínosem pro studenty a pracovníky v sociální sféře, kteří se v budoucnu budou zabývat problematikou a plánem výstavby pobytových zařízení sociálních služeb.
Anotace v angličtině
The diploma thesis deals with finding optimal size for model of residential facilities providing social services. The thesis is divided into two parts.
The first part deals with social services in general context, presents actual legislation and publishes the view of experts who handle with issues in providing social services.
The second research part is focused on data analysis and quantitative survey of social services users. Quantitative research is made by interrogation method through questionnaire. Secondary data analysis is specified on financial costs those facilities and its differences.
The aim of diploma thesis is to create optimal model of residential facilities providing social care services.
Diploma thesis works with two hypotheses. Hypothesis 1 is : ?The capacity of residential facility providing social services for more than 70 clients do not guarantee providing better services than facilities with lower capacity of clients. ? This hypothesis was confirmed. Hypothesis was statistically tested through working hypotheses and shown in contingency tables and also graphically by descriptive statistics.
Hypothesis 2 is : ?Operating costs of residential facility providing social services for less than 70 clients are higher than residential facility providing social services for more than 70 clients.? This hypothesis was also confirmed. Hypothesis was statistically tested by statistic tests and summarized in charts. Results were statistically processed by using multi-scale classification of data in contexts with obtained nominal, ordinal, and cardinal variables. To analyse categorical data were used two statistical tests ? chi square test of independence and t-test.
Questionnaires were distributed to the registered providers of social services after their written agreement. Total of 290 questionnaires were sent out and 214 of them returned. Return the sample reached 74%.
Importance of this thesis is to get a better insight into the optimal size of residential facility providing social services from the perspective of clients and operating costs.
The gathered data from quantitative survey could be useful for students, social workers and in general for all people profesionally focused on the area of building, providing and improving residential facilities providing social services.
Klíčová slova
pobytové sociální služby, domov pro seniory, sociální péče
Klíčová slova v angličtině
residential care, home for the elderly, social care
Rozsah průvodní práce
86 s.
Jazyk
CZ
Anotace
Diplomová práce je zaměřena na vytvoření optimálního modelu velikosti pobytového zařízení poskytujícího služby sociální péče. Práce je rozčleněna do dvou
na sebe navazujících celků.
První část práce pojednává o sociálních službách v uceleném kontextu, prezentuje současnou legislativu a publikuje pohledy odborníků v sociální sféře, kteří se zabývají problematikou související s poskytováním sociálních služeb.
Druhá část práce je částí výzkumnou, je zde znázorněna analýza dat, kvantitativní šetření respondentů ? uživatelů pobytových sociálních služeb zaměřené na optimální velikost zařízení poskytujícího sociální péči. Kvantitativní výzkum je proveden metodou dotazování prostřednictvím techniky dotazníku, zkoumajícího optimální model velikosti pobytového zařízení. Dále je zde prezentována sekundární analýza dat, která se specifikuje na finanční náklady těchto zařízení a jejich rozdílnost.
Cílem práce je vytvoření optimálního modelu pobytového zařízení poskytujícího služby sociální péče. Z výzkumu byly získány informace, které pomohly k vytvoření optimálního modelu tohoto typu zařízení.
Byly stanoveny dvě hypotézy. Hypotéza č. 1 zní: ?Kapacita zařízení sociálních služeb vyšší než 70 lůžek negarantuje poskytování kvalitnějších služeb oproti zařízením, která mají menší kapacitu? ? byla potvrzena. Hypotéza byla statisticky testovaná prostřednictvím pracovních hypotéz, u kterých byla vždy uváděná potřebná data formou kontingenčních tabulek a tato data byla znázorněna graficky v popisné statistice.
Hypotéza č. 2 zní: ?Provozní náklady zařízení sociálních služeb s kapacitou do 70 lůžek jsou vyšší než v zařízení s kapacitou vyšší než 70 lůžek? ? byla potvrzena. Hypotéza byla statisticky testována prostřednictvím statistických testů a podrobně zpracována v tabulce a znázorněna v grafu. Bylo využíváno několikastupňového třídění dat v kontextu se získanými nominálními, ordinálními a kardinálními proměnnými. Z analýzy kategoriálních dat byl využit např. test nezávislosti chí-kvadrát a t-test.
Pro získání dostatečného počtu respondentů byly dotazníky po písemné domluvě s registrovanými poskytovateli sociálních služeb a telefonické domluvě, zasílány na smluvené adresy jednotlivých zařízení. Bylo rozesláno 290 dotazníků. Celkem se vrátilo 214 dotazníků, návratnost výběrového souboru dosahovala 74 %.
Význam této práce spatřuji v tom, že nastínila pohled optimální velikosti pobytového zařízení sociálních služeb z pohledu uživatelů a také z pohledu provozních nákladů. Z dotazníkového šetření byly získány údaje a informace, které by bylo možné využít pro hledání dalších podstatných souvislostí, zejména při zpracovávání strategických materiálů zadavatelů služeb, poskytovatelů sociálních služeb a záměrů některých subjektů, které se zabývají projektováním staveb určených pro poskytování sociálních služeb, včetně plánovaných provozních nákladů. Tyto výsledky mohou být přínosem pro studenty a pracovníky v sociální sféře, kteří se v budoucnu budou zabývat problematikou a plánem výstavby pobytových zařízení sociálních služeb.
Anotace v angličtině
The diploma thesis deals with finding optimal size for model of residential facilities providing social services. The thesis is divided into two parts.
The first part deals with social services in general context, presents actual legislation and publishes the view of experts who handle with issues in providing social services.
The second research part is focused on data analysis and quantitative survey of social services users. Quantitative research is made by interrogation method through questionnaire. Secondary data analysis is specified on financial costs those facilities and its differences.
The aim of diploma thesis is to create optimal model of residential facilities providing social care services.
Diploma thesis works with two hypotheses. Hypothesis 1 is : ?The capacity of residential facility providing social services for more than 70 clients do not guarantee providing better services than facilities with lower capacity of clients. ? This hypothesis was confirmed. Hypothesis was statistically tested through working hypotheses and shown in contingency tables and also graphically by descriptive statistics.
Hypothesis 2 is : ?Operating costs of residential facility providing social services for less than 70 clients are higher than residential facility providing social services for more than 70 clients.? This hypothesis was also confirmed. Hypothesis was statistically tested by statistic tests and summarized in charts. Results were statistically processed by using multi-scale classification of data in contexts with obtained nominal, ordinal, and cardinal variables. To analyse categorical data were used two statistical tests ? chi square test of independence and t-test.
Questionnaires were distributed to the registered providers of social services after their written agreement. Total of 290 questionnaires were sent out and 214 of them returned. Return the sample reached 74%.
Importance of this thesis is to get a better insight into the optimal size of residential facility providing social services from the perspective of clients and operating costs.
The gathered data from quantitative survey could be useful for students, social workers and in general for all people profesionally focused on the area of building, providing and improving residential facilities providing social services.
Klíčová slova
pobytové sociální služby, domov pro seniory, sociální péče
Klíčová slova v angličtině
residential care, home for the elderly, social care
Zásady pro vypracování
Současný stav:
Populace stárne a je nutné uvažovat o tom, jakým způsobem budou uspokojovány potřeby seniorů, zejména těch, kteří jsou závislí na pomoci jiných osob. Současná legislativa definuje sociální služby a blíže specifikuje jednotlivé druhy služeb, ale nestanovuje žádná kriteria minimální či maximální kapacity objektů, ve kterých jsou pobytové sociální služby zajišťovány. Ve společnosti převládá názor, že menší domovy do kapacity 50 lůžek jsou pro uživatele kvalitnější, nabízejí větší soukromí a navozují atmosféru rodinného prostředí. Domovy s kapacitou větší než 50 lůžek jsou naopak shledávány jako nevhodné pro poskytování pobytových sociálních služeb. Avšak optimální model velikosti pobytového zařízení, jeho kapacity, vybavenosti, dostupnosti, není dostatečně zpracován.
Cíl práce:
Vytvoření návrhu modelu optimálního pobytového zařízeni poskytujícího sociální služby pro seniory v Jihočeském kraji.
Hypotézy:
H1: Kapacita zařízení sociálních služeb vyšší než 50 lůžek neumožňuje zajistit poskytování kvalitních služeb oproti zařízením, které mají menší kapacitu.
H2: Provozní náklady zařízení sociálních služeb s kapacitou do 50 lůžek jsou vyšší než v zařízení s kapacitou vyšší než 50 lůžek.
Popis metodiky:
Kvantitativní výzkum: dotazníkové šetření, sekundární analýza dat, pozorování.
Předpokládané využití práce v praxi:
Výsledný model může být určen pro praktické využití při výuce. Výstupy z této diplomové práce lze rovněž využít pro rozhodnutí subjektů, které plánují výstavbu objektů určených pro poskytování pobytových sociálních služeb.
Zásady pro vypracování
Současný stav:
Populace stárne a je nutné uvažovat o tom, jakým způsobem budou uspokojovány potřeby seniorů, zejména těch, kteří jsou závislí na pomoci jiných osob. Současná legislativa definuje sociální služby a blíže specifikuje jednotlivé druhy služeb, ale nestanovuje žádná kriteria minimální či maximální kapacity objektů, ve kterých jsou pobytové sociální služby zajišťovány. Ve společnosti převládá názor, že menší domovy do kapacity 50 lůžek jsou pro uživatele kvalitnější, nabízejí větší soukromí a navozují atmosféru rodinného prostředí. Domovy s kapacitou větší než 50 lůžek jsou naopak shledávány jako nevhodné pro poskytování pobytových sociálních služeb. Avšak optimální model velikosti pobytového zařízení, jeho kapacity, vybavenosti, dostupnosti, není dostatečně zpracován.
Cíl práce:
Vytvoření návrhu modelu optimálního pobytového zařízeni poskytujícího sociální služby pro seniory v Jihočeském kraji.
Hypotézy:
H1: Kapacita zařízení sociálních služeb vyšší než 50 lůžek neumožňuje zajistit poskytování kvalitních služeb oproti zařízením, které mají menší kapacitu.
H2: Provozní náklady zařízení sociálních služeb s kapacitou do 50 lůžek jsou vyšší než v zařízení s kapacitou vyšší než 50 lůžek.
Popis metodiky:
Kvantitativní výzkum: dotazníkové šetření, sekundární analýza dat, pozorování.
Předpokládané využití práce v praxi:
Výsledný model může být určen pro praktické využití při výuce. Výstupy z této diplomové práce lze rovněž využít pro rozhodnutí subjektů, které plánují výstavbu objektů určených pro poskytování pobytových sociálních služeb.
Seznam doporučené literatury
Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách v platném znění s účinností od 1.1.2007.
Vyhláška 505/2006 Sb.
MATOUŠEK, O.et al. Sociální služby. 1.vyd. Praha: Portál, 2007. 184s. ISBN 978-7367-310-9.
MATOUŠEK, O.et al. Sociální služby. 1.vyd. Praha: Portál, 2007. 184s. ISBN 978-7367-310-9.
MUNKOVÁ, G. et al. Sociální politika v evropských zemích. 1.vyd. Praha: Karolinum, 2005. 189s. ISBN 80-246-0780-8.
BAREŠ, P. Přiměřenost sociálních služeb aktuálním potřebám. 1.vyd. Praha:
Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 2006. 333s. ISBN 80-87007-24-7.
KOZLOVÁ, L. Sociální služby. 1.vyd. Praha: TRITON, 2005. 79 s. ISBN: 80-7254-662-7.
PRŮŠA, L. Ekonomie sociálních služeb. 2. aktualizované a rozšířené vyd. Praha: ASPI, 2007. 179 s. ISBN : 978-80-7357-255-6.
PRŮŠA, L. Efektivnost sociálních služeb: vybrané prvky a aspekty. Praha: VÚPSV. 2007. 38s. ISBN 978-80-87007-73-0.
Seznam doporučené literatury
Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách v platném znění s účinností od 1.1.2007.
Vyhláška 505/2006 Sb.
MATOUŠEK, O.et al. Sociální služby. 1.vyd. Praha: Portál, 2007. 184s. ISBN 978-7367-310-9.
MATOUŠEK, O.et al. Sociální služby. 1.vyd. Praha: Portál, 2007. 184s. ISBN 978-7367-310-9.
MUNKOVÁ, G. et al. Sociální politika v evropských zemích. 1.vyd. Praha: Karolinum, 2005. 189s. ISBN 80-246-0780-8.
BAREŠ, P. Přiměřenost sociálních služeb aktuálním potřebám. 1.vyd. Praha:
Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 2006. 333s. ISBN 80-87007-24-7.
KOZLOVÁ, L. Sociální služby. 1.vyd. Praha: TRITON, 2005. 79 s. ISBN: 80-7254-662-7.
PRŮŠA, L. Ekonomie sociálních služeb. 2. aktualizované a rozšířené vyd. Praha: ASPI, 2007. 179 s. ISBN : 978-80-7357-255-6.
PRŮŠA, L. Efektivnost sociálních služeb: vybrané prvky a aspekty. Praha: VÚPSV. 2007. 38s. ISBN 978-80-87007-73-0.