Životní pohoda dojnic je v popředí zájmu chovatelů, kteří se snaží o splnění všech požadavků welfare a minimalizaci nedostatků ve stájích. Právě z hlediska welfare je robotizované dojení nejvhodnějším prostředkem jak odbourat většinu stresových faktorů ve stáji. Data ke zpracování výsledků této práce byla získána na základě vlastních etologických 24. hodinových pozorování. Pozorování probíhala ve dvou různých podnicích s různým typem plemene (holštýn a český strakatý skot) ve dnech 21. 2. 2013 a 21. 3. 2013. Z aktivity dojnic do 30 minut od opuštění dojícího robota vyšlo, že zejména dojnice na II. a vyšší laktaci u obou skupin se jdou po dojení ihned nakrmit. Přesto po porovnání pitného režimu obou skupin, bylo zjištěno, že celá skupina holštýn se častěji po dojení chodila napít. Prvotelky se chodily napojit z 37 % a dojnice na vyšší laktaci z 36 %. Skupina čestr se chodila napít u prvotelek z 30 % a u dojnic na vyšší laktaci z 23 %. Bylo také zaznamenáváno ulehnutí, kdy si šlo celkově lehnout 13 krav a z toho pouze 4 prvotelky, což je velice pozitivní zjištění z hlediska zdravotního stavu vemene a výskytu minimálního stresového faktoru u prvotelek. Nejvíce docházelo k ulehnutí u krav na II. a vyšší laktaci skupiny čestr, kde ulehlo 7 krav (5 %). Svoboda pohybu a odbourání stresových faktorů ve stáji vede ke zlepšení a udržení welfare, což dojící robot splňuje. Dá se říci, že pro budoucnost dojeného skotu je dojící robot nejvhodnějším zařízením.
Anotace v angličtině
Life comfort of dairy cows is in concern of those breeders who are trying to meet all requirements of welfare and minimizing deficiencies in barns. In terms of welfare an automatized milking is most suitable mean how to reduce most of stress factors in stables. Data for processing results of this work was mined based on own ethological daily basis observations. The observations took place in two independent enterprises with different kind of breed (holstein and czech mottled cattle) between 21. 2. 2013 and 21. 3. 2013. From activity of dairy cows after 30 minutes after releasing from milking robot was found, that especially dairy cows for II. and higher lactation goes to feed immediately after milking. However, comparison of drinking of both groups led to conclusion, that group Holstein drank more often after milking. First-calvers went for a drink from 37% and dairy cows for higher lactation from 36%. Firstcalvers from czech mottled cattle group went for a drink from 30% and dairy cows for higher lactation from 23%. The next part of observation was recumbence after milking. In general 13 cows and from those only 4 first-calver lay down which is very positive finding in terms of health of udder and stress factor by first-calvers. Most of recumbencies was by cows on II and higher lactation of czech mottled cattle group where lay down 7 cows (5 %). Freedom of movement and reducing of stress factors in barn leads to higher comfort of cows and their welfare and milking robot meets requirements. It can be said that using milking robot is best practise for future of milked cattle.
Klíčová slova
robotizované dojení, chování, stres
Klíčová slova v angličtině
robotic milking, behavior, stress
Rozsah průvodní práce
-
Jazyk
CZ
Anotace
Životní pohoda dojnic je v popředí zájmu chovatelů, kteří se snaží o splnění všech požadavků welfare a minimalizaci nedostatků ve stájích. Právě z hlediska welfare je robotizované dojení nejvhodnějším prostředkem jak odbourat většinu stresových faktorů ve stáji. Data ke zpracování výsledků této práce byla získána na základě vlastních etologických 24. hodinových pozorování. Pozorování probíhala ve dvou různých podnicích s různým typem plemene (holštýn a český strakatý skot) ve dnech 21. 2. 2013 a 21. 3. 2013. Z aktivity dojnic do 30 minut od opuštění dojícího robota vyšlo, že zejména dojnice na II. a vyšší laktaci u obou skupin se jdou po dojení ihned nakrmit. Přesto po porovnání pitného režimu obou skupin, bylo zjištěno, že celá skupina holštýn se častěji po dojení chodila napít. Prvotelky se chodily napojit z 37 % a dojnice na vyšší laktaci z 36 %. Skupina čestr se chodila napít u prvotelek z 30 % a u dojnic na vyšší laktaci z 23 %. Bylo také zaznamenáváno ulehnutí, kdy si šlo celkově lehnout 13 krav a z toho pouze 4 prvotelky, což je velice pozitivní zjištění z hlediska zdravotního stavu vemene a výskytu minimálního stresového faktoru u prvotelek. Nejvíce docházelo k ulehnutí u krav na II. a vyšší laktaci skupiny čestr, kde ulehlo 7 krav (5 %). Svoboda pohybu a odbourání stresových faktorů ve stáji vede ke zlepšení a udržení welfare, což dojící robot splňuje. Dá se říci, že pro budoucnost dojeného skotu je dojící robot nejvhodnějším zařízením.
Anotace v angličtině
Life comfort of dairy cows is in concern of those breeders who are trying to meet all requirements of welfare and minimizing deficiencies in barns. In terms of welfare an automatized milking is most suitable mean how to reduce most of stress factors in stables. Data for processing results of this work was mined based on own ethological daily basis observations. The observations took place in two independent enterprises with different kind of breed (holstein and czech mottled cattle) between 21. 2. 2013 and 21. 3. 2013. From activity of dairy cows after 30 minutes after releasing from milking robot was found, that especially dairy cows for II. and higher lactation goes to feed immediately after milking. However, comparison of drinking of both groups led to conclusion, that group Holstein drank more often after milking. First-calvers went for a drink from 37% and dairy cows for higher lactation from 36%. Firstcalvers from czech mottled cattle group went for a drink from 30% and dairy cows for higher lactation from 23%. The next part of observation was recumbence after milking. In general 13 cows and from those only 4 first-calver lay down which is very positive finding in terms of health of udder and stress factor by first-calvers. Most of recumbencies was by cows on II and higher lactation of czech mottled cattle group where lay down 7 cows (5 %). Freedom of movement and reducing of stress factors in barn leads to higher comfort of cows and their welfare and milking robot meets requirements. It can be said that using milking robot is best practise for future of milked cattle.
Klíčová slova
robotizované dojení, chování, stres
Klíčová slova v angličtině
robotic milking, behavior, stress
Zásady pro vypracování
Cíl práce: Získat základní údaje a formulovat poznatky o chování dojnic při dojení robotem, především o jejich chování a fyziologických reakcích v souvislosti s procesem dojení Metodika: Studentka bude ve vybraných zemědělských provozech hodnotit výše uvedené ukazatele. Na vybraných farmách budou sledovány fyziologické aspekty nástupu dojnic na dojení v robotu, především počet pokusů o nasazení strukových násadců, doba od nástupu do robota a nasazení násadce, celková doba dojení, doby mezi jednotlivými dojeními. Dále bude sledováno pořadí a doba nástupu dojnic do dojírny v závislosti na stávajícím pořadí laktace a vytíženost robota ve vztahu k denní době. Po ukončení dojení bude po dobu 30 minut sledován u jednotlivých krav příjem krmiva a napájecí vody a případné ulehnutí. Při práci využije zootechnické a veterinární podklady a vlastní etologická pozorování.
Zjištěné ukazatele budou zpracovány do tabulek a grafů a statisticky vyhodnoceny.
Členění práce do jednotlivých kapitol bude provedeno obvyklým způsobem - Úvod, literární přehled, metodika, výsledky a diskuse, závěr a přehled použité literatury.
Zásady pro vypracování
Cíl práce: Získat základní údaje a formulovat poznatky o chování dojnic při dojení robotem, především o jejich chování a fyziologických reakcích v souvislosti s procesem dojení Metodika: Studentka bude ve vybraných zemědělských provozech hodnotit výše uvedené ukazatele. Na vybraných farmách budou sledovány fyziologické aspekty nástupu dojnic na dojení v robotu, především počet pokusů o nasazení strukových násadců, doba od nástupu do robota a nasazení násadce, celková doba dojení, doby mezi jednotlivými dojeními. Dále bude sledováno pořadí a doba nástupu dojnic do dojírny v závislosti na stávajícím pořadí laktace a vytíženost robota ve vztahu k denní době. Po ukončení dojení bude po dobu 30 minut sledován u jednotlivých krav příjem krmiva a napájecí vody a případné ulehnutí. Při práci využije zootechnické a veterinární podklady a vlastní etologická pozorování.
Zjištěné ukazatele budou zpracovány do tabulek a grafů a statisticky vyhodnoceny.
Členění práce do jednotlivých kapitol bude provedeno obvyklým způsobem - Úvod, literární přehled, metodika, výsledky a diskuse, závěr a přehled použité literatury.
Seznam doporučené literatury
Fraser, A.F., Broom, D.M.: Farm animal behoviour and welfare. Cab International, Wallingford, UK, third edition, 1997, 437 p.
Reece, O. W.: Fyziologie domácích zvířat. Grada Publishing, 1998, 449 s.
Slanina, Ľ.: Veterinárna klinická diagnostika vnútorných chorôb. Príroda, Bratislava, 1993, 389 s.
Šoch, M.: Vliv prostředí na vybrané ukazatele pohody skotu. Vědecká monografie. Effect of environment on selected indices of cattle welfare. Scientific monograph. České Budějovice, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, 2005, 288 s., ISBN 80-7040-742-5.
Bouška, J. et al.: Chov dojeného skotu. Profi Press, Praha, 2006, 186 s. ISBN 80-86726-16-9.
Tančín, V., Tančínová, V.: Strojové dojeni kráv a kvalita mlieka. SCPV Nitra, 2008, 105 s. ISBN 978-80-88872-80-1.
Seznam doporučené literatury
Fraser, A.F., Broom, D.M.: Farm animal behoviour and welfare. Cab International, Wallingford, UK, third edition, 1997, 437 p.
Reece, O. W.: Fyziologie domácích zvířat. Grada Publishing, 1998, 449 s.
Slanina, Ľ.: Veterinárna klinická diagnostika vnútorných chorôb. Príroda, Bratislava, 1993, 389 s.
Šoch, M.: Vliv prostředí na vybrané ukazatele pohody skotu. Vědecká monografie. Effect of environment on selected indices of cattle welfare. Scientific monograph. České Budějovice, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, 2005, 288 s., ISBN 80-7040-742-5.
Bouška, J. et al.: Chov dojeného skotu. Profi Press, Praha, 2006, 186 s. ISBN 80-86726-16-9.
Tančín, V., Tančínová, V.: Strojové dojeni kráv a kvalita mlieka. SCPV Nitra, 2008, 105 s. ISBN 978-80-88872-80-1.