Abstrakt
Bakalářská práce Náhlá srdeční smrt - sociální dopad pro rodinu se zabývá
problematikou náhlé srdeční smrti a jejím vlivem na fungování základní stavební jednotky státu rodiny. Cílem bakalářské práce je zjistit celkový psychosociální dopad diagnózy náhlá srdeční smrt na vztahy a vazby v rodině a ověřit, jaké možnosti psychosociální rehabilitace se nabízejí pozůstalým. Předpokládané využití této práce v praxi je zajistit zlepšení podmínek života pro pozůstalé, jejichž rodinný příslušník prodělal náhlou srdeční smrt a zajistit jim lepší
informovanost o této diagnóze.
V teoretické části byla rozpracována otázka diagnózy náhlé srdeční smrti. Za hlavní rizikový faktor je považováno srdeční onemocnění, na které se lékaři v léčbě a prevenci v současnosti zaměřují především 25% z pacientů umírajících na náhlé srdeční onemocnění, však žádné známky srdečního onemocnění nemá a v potaz je nutno brát tzv. familiární syndrom. V terapeutické činnosti hrají hlavní roli antiarytmická léčba, implantace kardiovertru-defibrilátoru anebo katetrizační ablace.
Výzkum byl realizován prostřednictvím empirické kvantitativní metody, dotazníku,
doplněného polostrukturovaným rozhovorem. V dotazníku byly použity otázky uzavřené, nabízející volbu mezi možnostmi ano - ne, a otevřené, v nichž bylo usilováno o zjištění vlastního názoru respondenta na předmětnou problematiku. Výběr respondentů byl náhodný.
Hlavním cílem provedeného výzkumu bylo zjistit jak je současná společnost informována o riziku NSS, jeho příčinách a možné prevence. Dále zde byly řešeny možnosti psychosociální rehabilitace pro rodiny, ve kterých jejich člen měl diagnostikovanou náhlou srdeční smrt.
První okruh otázek se zaměřoval na civilizační choroby, které jsou s NSS úzce spjaty a výrazně zvyšují její riziko. Z odpovědí na tyto otázky vyplynulo, že moderní člověk je poměrně dobře informován o civilizačních chorobách, především o kardiovaskulárních onemocnění. Další okruh otázek se zaměřoval přímo na NSS a její příčiny. Velká část respondentů v průzkumu přikládala při předcházení NSS velký význam prevenci na rozdíl od odborníků, kteří pracují již s rizikovými pacienty a v prevenci a léčbě NSS se zaměřují spíše na zvládnutí a kontrolu život ohrožující arytmie. Asi polovina respondentů se označila za
rizikovou skupinu vzhledem ke svým zdravotním problémům (kardiovaskulární onemocnění,nadváhu, cukrovka atd.)
Dopady na rodinu a rodinné vztahy v případě náhlé srdeční smrti blízkého rodinného příslušníka předpokládá více než 95 % respondentů. Případným změnám v socioekonomické oblasti přikládá význam pouze 8 %.
Při zkoumání otázky - zda je veřejnost dostatečně informována o možnostech psychosociální rehabilitace bylo zjištěno, že veřejnost informována není. Více jak polovina 58 % respondentů se s žádostí o pomoc nejčastěji obrací na rodinu a přátele nebo se s problémy snaží vypořádat sama. Z daných odpovědí se rovněž potvrdilo, že jako způsob podpory ze strany státu pozůstalým má většina respondentů (80 %) v podvědomí výhradně podporu finanční a v případě úmrtí blízkého rodinného příslušníka by využili pouze tuto podporu státu. Běžní
lidé považují využití psychosociální rehabilitace za nedostupné nebo se domnívají, že je určena pro cílové skupiny psychicky nemocných lidí, mentálně postižené, alkoholiky a drogově závislé a o jejím využití jako prostředku pomoci pozůstalým nejsou obeznámeni(91,2 %).
Vzhledem k aktivitám, které v oblasti poradenství pro pozůstalé vyvíjí MMR, to však vypadá, že situace v této oblasti by se v blízké budoucnosti mohla změnit k lepšímu a nabídka služeb "poradce pro pozůstalé?" by se mohla rozšířit do povědomí veřejnosti.
Anotace v angličtině
Abstract
The Bachelor´s thesis "A Sudden cardiac death - and its social impact on the family" deals
with a sudden cardiac death and its influence on functionality of a basic element of the state ?
the family. The main task of this thesis is to determine a total psychosocial impact of a sudden
cardiac death on the relationships in the family and verify which psychosocial rehabilitation
options are offered to the bereaved persons. The expected application of this thesis in practice
should improve living conditions for the bereaved persons and to provide them with more
information about this diagnosis.
In the theoretical part the diagnosis of a sudden cardiac death was described in detail.
The death that occurs within one hour after the first signs is a frequently discussed topic in
professional medical circles. The heart disease is considered as the main risk factor.
Therefore, doctors primarily concentrate on this area in the treatment and prevention.
Nevertheless 25 percent of patients who died of sudden cardiac disease had no signs of heart
disease. So it´s important to think about familial syndrome. The major role in therapeutic
activities is played by antiarhytmic therapy, kardiovertru-defibrillator implantation or catheter
ablation.
The main objective of the research was to determine how the current society is
informed about the risk of NSS, its causes and possible prevention. The possibilities of
psychosocial rehabilitation for families with psychosocial impact from diagnosed sudden
cardiac death of a family member were analyzed here as well.
The first set of questions was focused on lifestyle diseases that are closely connected with
NSS and significantly increase the risk. The answers revealed the current society is quite well
informed about lifestyle diseases, mainly cardiovascular diseases. Despite this knowledge the
Czech population health situation has not changed significantly and civilization diseases are
growing instantly. Another set of questions focused on the NSS and its causes. A lot of survey
respondents put emphasis on SAC prevention in contradistinction to experts who already
work with endangered patients and focus on managing and control of life threatening
arrhythmias. Approximately half of the respondents identified themselves as endangered
because of their health problems (cardiovascular disease, obesity, diabetes, etc.)
More than 95 percent of the respondents expected impacts on the family and its relationships
caused by the sudden cardiac death of a family member. Only 8 percent of the respondents put
emphasis on potential social-economic changes.
The research dealt with a problem whether the public is well-informed about possibilities of
psychosocial rehabilitation. And the findings indicate it is not. More than 58 percent of the
respondents try to solve problems themselves or with help of their family or friends. The
responses to the survey confirmed the assumption that majority of the respondents (80
percent) know only about financial support from the state to the bereaved persons. And they
would use only this state support if their family member died. Common people consider the
using of psychosocial rehabilitation unavailable or they believe it is intended for the target
group of psychologically ill people, mentally handicapped, alcoholics and drug addicts. A
most of them don´t know that it could be used by the bereaved persons (91.16 percent).
Due to the activity developed by the MMR as counseling for bereaved persons, it seems that it
could get better in the near future. The offered service called ?consultancy for the bereaved
persons? could get widely into the public knowledge.
awareness, a sudden cardiac death, family, prevention,
Rozsah průvodní práce
68 s
Jazyk
CZ
Anotace
Abstrakt
Bakalářská práce Náhlá srdeční smrt - sociální dopad pro rodinu se zabývá
problematikou náhlé srdeční smrti a jejím vlivem na fungování základní stavební jednotky státu rodiny. Cílem bakalářské práce je zjistit celkový psychosociální dopad diagnózy náhlá srdeční smrt na vztahy a vazby v rodině a ověřit, jaké možnosti psychosociální rehabilitace se nabízejí pozůstalým. Předpokládané využití této práce v praxi je zajistit zlepšení podmínek života pro pozůstalé, jejichž rodinný příslušník prodělal náhlou srdeční smrt a zajistit jim lepší
informovanost o této diagnóze.
V teoretické části byla rozpracována otázka diagnózy náhlé srdeční smrti. Za hlavní rizikový faktor je považováno srdeční onemocnění, na které se lékaři v léčbě a prevenci v současnosti zaměřují především 25% z pacientů umírajících na náhlé srdeční onemocnění, však žádné známky srdečního onemocnění nemá a v potaz je nutno brát tzv. familiární syndrom. V terapeutické činnosti hrají hlavní roli antiarytmická léčba, implantace kardiovertru-defibrilátoru anebo katetrizační ablace.
Výzkum byl realizován prostřednictvím empirické kvantitativní metody, dotazníku,
doplněného polostrukturovaným rozhovorem. V dotazníku byly použity otázky uzavřené, nabízející volbu mezi možnostmi ano - ne, a otevřené, v nichž bylo usilováno o zjištění vlastního názoru respondenta na předmětnou problematiku. Výběr respondentů byl náhodný.
Hlavním cílem provedeného výzkumu bylo zjistit jak je současná společnost informována o riziku NSS, jeho příčinách a možné prevence. Dále zde byly řešeny možnosti psychosociální rehabilitace pro rodiny, ve kterých jejich člen měl diagnostikovanou náhlou srdeční smrt.
První okruh otázek se zaměřoval na civilizační choroby, které jsou s NSS úzce spjaty a výrazně zvyšují její riziko. Z odpovědí na tyto otázky vyplynulo, že moderní člověk je poměrně dobře informován o civilizačních chorobách, především o kardiovaskulárních onemocnění. Další okruh otázek se zaměřoval přímo na NSS a její příčiny. Velká část respondentů v průzkumu přikládala při předcházení NSS velký význam prevenci na rozdíl od odborníků, kteří pracují již s rizikovými pacienty a v prevenci a léčbě NSS se zaměřují spíše na zvládnutí a kontrolu život ohrožující arytmie. Asi polovina respondentů se označila za
rizikovou skupinu vzhledem ke svým zdravotním problémům (kardiovaskulární onemocnění,nadváhu, cukrovka atd.)
Dopady na rodinu a rodinné vztahy v případě náhlé srdeční smrti blízkého rodinného příslušníka předpokládá více než 95 % respondentů. Případným změnám v socioekonomické oblasti přikládá význam pouze 8 %.
Při zkoumání otázky - zda je veřejnost dostatečně informována o možnostech psychosociální rehabilitace bylo zjištěno, že veřejnost informována není. Více jak polovina 58 % respondentů se s žádostí o pomoc nejčastěji obrací na rodinu a přátele nebo se s problémy snaží vypořádat sama. Z daných odpovědí se rovněž potvrdilo, že jako způsob podpory ze strany státu pozůstalým má většina respondentů (80 %) v podvědomí výhradně podporu finanční a v případě úmrtí blízkého rodinného příslušníka by využili pouze tuto podporu státu. Běžní
lidé považují využití psychosociální rehabilitace za nedostupné nebo se domnívají, že je určena pro cílové skupiny psychicky nemocných lidí, mentálně postižené, alkoholiky a drogově závislé a o jejím využití jako prostředku pomoci pozůstalým nejsou obeznámeni(91,2 %).
Vzhledem k aktivitám, které v oblasti poradenství pro pozůstalé vyvíjí MMR, to však vypadá, že situace v této oblasti by se v blízké budoucnosti mohla změnit k lepšímu a nabídka služeb "poradce pro pozůstalé?" by se mohla rozšířit do povědomí veřejnosti.
Anotace v angličtině
Abstract
The Bachelor´s thesis "A Sudden cardiac death - and its social impact on the family" deals
with a sudden cardiac death and its influence on functionality of a basic element of the state ?
the family. The main task of this thesis is to determine a total psychosocial impact of a sudden
cardiac death on the relationships in the family and verify which psychosocial rehabilitation
options are offered to the bereaved persons. The expected application of this thesis in practice
should improve living conditions for the bereaved persons and to provide them with more
information about this diagnosis.
In the theoretical part the diagnosis of a sudden cardiac death was described in detail.
The death that occurs within one hour after the first signs is a frequently discussed topic in
professional medical circles. The heart disease is considered as the main risk factor.
Therefore, doctors primarily concentrate on this area in the treatment and prevention.
Nevertheless 25 percent of patients who died of sudden cardiac disease had no signs of heart
disease. So it´s important to think about familial syndrome. The major role in therapeutic
activities is played by antiarhytmic therapy, kardiovertru-defibrillator implantation or catheter
ablation.
The main objective of the research was to determine how the current society is
informed about the risk of NSS, its causes and possible prevention. The possibilities of
psychosocial rehabilitation for families with psychosocial impact from diagnosed sudden
cardiac death of a family member were analyzed here as well.
The first set of questions was focused on lifestyle diseases that are closely connected with
NSS and significantly increase the risk. The answers revealed the current society is quite well
informed about lifestyle diseases, mainly cardiovascular diseases. Despite this knowledge the
Czech population health situation has not changed significantly and civilization diseases are
growing instantly. Another set of questions focused on the NSS and its causes. A lot of survey
respondents put emphasis on SAC prevention in contradistinction to experts who already
work with endangered patients and focus on managing and control of life threatening
arrhythmias. Approximately half of the respondents identified themselves as endangered
because of their health problems (cardiovascular disease, obesity, diabetes, etc.)
More than 95 percent of the respondents expected impacts on the family and its relationships
caused by the sudden cardiac death of a family member. Only 8 percent of the respondents put
emphasis on potential social-economic changes.
The research dealt with a problem whether the public is well-informed about possibilities of
psychosocial rehabilitation. And the findings indicate it is not. More than 58 percent of the
respondents try to solve problems themselves or with help of their family or friends. The
responses to the survey confirmed the assumption that majority of the respondents (80
percent) know only about financial support from the state to the bereaved persons. And they
would use only this state support if their family member died. Common people consider the
using of psychosocial rehabilitation unavailable or they believe it is intended for the target
group of psychologically ill people, mentally handicapped, alcoholics and drug addicts. A
most of them don´t know that it could be used by the bereaved persons (91.16 percent).
Due to the activity developed by the MMR as counseling for bereaved persons, it seems that it
could get better in the near future. The offered service called ?consultancy for the bereaved
persons? could get widely into the public knowledge.
awareness, a sudden cardiac death, family, prevention,
Zásady pro vypracování
1. Současný stav dané problematiky
Náhlá srdeční smrt je definována jako přirozené úmrtí z kardiální příčiny do jedné hodiny od rozvoje symptomů u osob se známým onemocněním srdce nebo i bez něj. Čas a způsob smrti jsou neočekávané. Odhaduje se, že náhlou smrtí zmírá ročně na světě více než 3 miliony lidí. Mezi nejčastější příčiny náhlé srdeční smrti patří maligních arytmie ? fibrilace komor, elektromechanická disociace či asystolie. Léčbou je kardiopulmonální resuscitace, léčba vlastního strukturního onemocnění srdce (je-li přítomno) a v neposlední řadě implantace kardioverteru-defibrilátoru (ICD). Řada pacientů může být indikována k implantaci ICD z důvodu primární prevence náhlé srdeční smrti na podkladě identifikace rizikových faktorů, které k náhlé srdeční smrti mohou vést. Ti pacienti, jež náhlou srdeční smrt přežijí, jsou k ICD indikováni z důvodu tzv. sekundární prevence.
Náhlá srdeční smrt má nepochybně významný vliv na sociální, ekonomické a emotivní vztahy v rodině. Proto další část práce bude věnována problematice rodiny, funkce rodiny, vztahů a
vzájemných vazeb. Zaměříme se na chování rodiny, ve kterých jejich příbuzní prožili náhlou srdeční smrt. Zkoumán bude vliv této události na rodinu, jejich změnu chování a celkový psychosociální dopad.
2. Cíl práce
- zjistit dopad náhlé srdeční smrti na vzorec chování pacienta i členů rodiny, popř. na změnu životních hodnot
- zjistit socioekonomický dopad náhlé srdeční smrti na život rodiny
- zjistit jaké jsou možnosti psychosociální rehabilitace pro rodiny, ve kterých jejich člen měl diagnostikovanou náhlou srdeční smrt
3. Předpokládané hypotézy
- náhlá srdeční smrt člena rodiny má velký vliv jak na psychickou tak i na socio-ekonomickou stránku celé rodiny
- rodiny nejsou dostatečně informovány o možnostech psychosociální rehabilitace související s diagnostikou náhlé srdeční smrti u člena rodiny
- prožitek náhlé srdeční smrti vede ke změně životního stylu a k přehodnocení životních hodnot
4. Popis metodiky
Použijeme kvalitativní výzkum u 5-10 rodin, v nichž došlo k události náhlé srdeční smrti za požití polostrukturovaného rozhovoru.
5. Předpokládané využití práce v praxi
Informovanost a zlepšení podmínek života pro rodiny, jejichž členovi byla diagnostikována náhlá srdeční smrt.
Zásady pro vypracování
1. Současný stav dané problematiky
Náhlá srdeční smrt je definována jako přirozené úmrtí z kardiální příčiny do jedné hodiny od rozvoje symptomů u osob se známým onemocněním srdce nebo i bez něj. Čas a způsob smrti jsou neočekávané. Odhaduje se, že náhlou smrtí zmírá ročně na světě více než 3 miliony lidí. Mezi nejčastější příčiny náhlé srdeční smrti patří maligních arytmie ? fibrilace komor, elektromechanická disociace či asystolie. Léčbou je kardiopulmonální resuscitace, léčba vlastního strukturního onemocnění srdce (je-li přítomno) a v neposlední řadě implantace kardioverteru-defibrilátoru (ICD). Řada pacientů může být indikována k implantaci ICD z důvodu primární prevence náhlé srdeční smrti na podkladě identifikace rizikových faktorů, které k náhlé srdeční smrti mohou vést. Ti pacienti, jež náhlou srdeční smrt přežijí, jsou k ICD indikováni z důvodu tzv. sekundární prevence.
Náhlá srdeční smrt má nepochybně významný vliv na sociální, ekonomické a emotivní vztahy v rodině. Proto další část práce bude věnována problematice rodiny, funkce rodiny, vztahů a
vzájemných vazeb. Zaměříme se na chování rodiny, ve kterých jejich příbuzní prožili náhlou srdeční smrt. Zkoumán bude vliv této události na rodinu, jejich změnu chování a celkový psychosociální dopad.
2. Cíl práce
- zjistit dopad náhlé srdeční smrti na vzorec chování pacienta i členů rodiny, popř. na změnu životních hodnot
- zjistit socioekonomický dopad náhlé srdeční smrti na život rodiny
- zjistit jaké jsou možnosti psychosociální rehabilitace pro rodiny, ve kterých jejich člen měl diagnostikovanou náhlou srdeční smrt
3. Předpokládané hypotézy
- náhlá srdeční smrt člena rodiny má velký vliv jak na psychickou tak i na socio-ekonomickou stránku celé rodiny
- rodiny nejsou dostatečně informovány o možnostech psychosociální rehabilitace související s diagnostikou náhlé srdeční smrti u člena rodiny
- prožitek náhlé srdeční smrti vede ke změně životního stylu a k přehodnocení životních hodnot
4. Popis metodiky
Použijeme kvalitativní výzkum u 5-10 rodin, v nichž došlo k události náhlé srdeční smrti za požití polostrukturovaného rozhovoru.
5. Předpokládané využití práce v praxi
Informovanost a zlepšení podmínek života pro rodiny, jejichž členovi byla diagnostikována náhlá srdeční smrt.
Seznam doporučené literatury
Aschermann M. et al. Kardiologie. 1. vydání.Galén, 2004. ISBN 80-7262-290-0
Kozák M. Náhlá srdeční smrt ? problém současné kardiologie. Vnitř. Lék. 2001
Výrost J., Sociální psychologie. 1. vydání Grada 2008. ISBN 978-80-247-1428-8
Kubler-Ross, E., Odpovědi na otázky o smrti a umírání. Praha 1994.
Křivohlavý, J., Jak zvládat stres. Praha 1994.
Seznam doporučené literatury
Aschermann M. et al. Kardiologie. 1. vydání.Galén, 2004. ISBN 80-7262-290-0
Kozák M. Náhlá srdeční smrt ? problém současné kardiologie. Vnitř. Lék. 2001
Výrost J., Sociální psychologie. 1. vydání Grada 2008. ISBN 978-80-247-1428-8
Kubler-Ross, E., Odpovědi na otázky o smrti a umírání. Praha 1994.
Křivohlavý, J., Jak zvládat stres. Praha 1994.