Nakládání s radiačními odpady na oddělení nukleární medicíny je složitým procesem, kdy je třeba, aby byla dodržena celá řada zákonných předpisů, které jsou postaveny na základě fyzikálních a chemických vlastností jednotlivých radionuklidových zářičů. V současné době mezi tyto předpisy patří zejména zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, v platném znění a jeho prováděcí vyhláška č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně (ruší vyhlášku č. 184/1997 Sb.) ve znění vyhlášky č. 499/2005 Sb., kterou se mění vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně. Tato legislativa upravuje nakládání s radioaktivními odpady jako celku a prostřednictvím příloh se zabývá již konkrétními radionuklidy. Je tedy nutné, aby byla dodržena, ať už se jedná o radioaktivní odpady vzniklé při samotné výrobě radionuklidů nebo při jejich aplikaci ve smyslu diagnostiky a terapie. Všechny výrobní i aplikační procesy mají za následek vznik určitých materiálů, kontaminovaných radionuklidovými zářiči, avšak bez možnosti jejich dalšího využití. Takto kontaminované a dále již nepoužitelné materiály se nazývají radioaktivní odpady. Radioaktivní odpady vzniklé provozem nukleární medicín se v zásadě dělí na pevné, kapalné a plynné. Pevné radioaktivní odpady se shromažďují v lednicích a olověných trezorech v závislosti na tom, zda se jedná o odpad infekční nebo neinfekční. Kapalné odpady se ve většině případů řeší procesem ředění, kdy dochází k poklesu jejich objemové aktivity pod stanovené limity a k následnému vypouštění do kanalizace. A odpady plynného skupenství tvoří zanedbatelnou složku radioaktivních odpadů vznikajících na odděleních nukleární medicíny, tudíž nakládání s nimi není ve většině případů podrobněji řešeno. Ať už se jedná o odpady kteréhokoli skupenství, proces jejich likvidace má společný cíl, kterým je snížení aktivity těchto odpadů pod stanovené limity (uvolňovací úrovně), kdy odpad může být bez větších rizik expozice přemístěn či uvolněn a zlikvidován tak jako jiné, neradioaktivní odpady.
Anotace v angličtině
Radioactive waste management in the department of nuclear medicine is a complex process in which it is necessary to obey a number of lawful orders. These are based on physical and chemical properties of the radionuclide sources. At present these regulations particularly include Act No. 18/1997 Coll., on Peaceful utilisation of nuclear energy and ionizing radiation (the Atomic Act) and amendment to and alteration of some related acts in the wording and implementing Decree No. 307/2002 Coll., on Radiation Protection (which repeals Decree No. 184/1997 Coll.) in the wording of Decree No. 499/2005 Coll., which amends the Decree of the Czech National Council for nuclear safety No. 307/2002 Coll., on Radiation Protection. This legislation regulates the management of radioactive waste as a whole and deals with specific radionuclides in the annexes. It is necessary to comply with legislation whether the radioactive waste is generated in the actual production of radionuclides or during their diagnostic and therapeutic applications. All production and application processes give rise to certain materials contaminated with radionuclide sources but without the possibility of their further use. These contaminated and unusable materials are called radioactive waste. Radioactive waste arising from operation of nuclear medicine is basically divided into solid, liquid and gaseous. Solid radioactive waste is collected in refrigerators and lead safe deposits, depending on whether the waste is infectious or not. Liquid waste goes through the process of dilution in most cases, when there is a decrease of the volume activity limits and subsequent discharge to sewer. Gaseous waste is a negligible component of radioactive waste produced at nuclear medicine departments, so it is not often dealt with in more detail. No matter what kind of waste, the process of its disposal has a common goal of reducing its activity below specified limits (clearance levels), so that the waste can be without greater risk moved or released and disposed of as other, non-radioactive waste.
radiation protection, institutional radioactive waste, characterization of radioactive waste, radiopharmaceutical, outpatient unit, inpatient unit, monitoring
Rozsah průvodní práce
66 s.
Jazyk
CZ
Anotace
Nakládání s radiačními odpady na oddělení nukleární medicíny je složitým procesem, kdy je třeba, aby byla dodržena celá řada zákonných předpisů, které jsou postaveny na základě fyzikálních a chemických vlastností jednotlivých radionuklidových zářičů. V současné době mezi tyto předpisy patří zejména zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, v platném znění a jeho prováděcí vyhláška č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně (ruší vyhlášku č. 184/1997 Sb.) ve znění vyhlášky č. 499/2005 Sb., kterou se mění vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně. Tato legislativa upravuje nakládání s radioaktivními odpady jako celku a prostřednictvím příloh se zabývá již konkrétními radionuklidy. Je tedy nutné, aby byla dodržena, ať už se jedná o radioaktivní odpady vzniklé při samotné výrobě radionuklidů nebo při jejich aplikaci ve smyslu diagnostiky a terapie. Všechny výrobní i aplikační procesy mají za následek vznik určitých materiálů, kontaminovaných radionuklidovými zářiči, avšak bez možnosti jejich dalšího využití. Takto kontaminované a dále již nepoužitelné materiály se nazývají radioaktivní odpady. Radioaktivní odpady vzniklé provozem nukleární medicín se v zásadě dělí na pevné, kapalné a plynné. Pevné radioaktivní odpady se shromažďují v lednicích a olověných trezorech v závislosti na tom, zda se jedná o odpad infekční nebo neinfekční. Kapalné odpady se ve většině případů řeší procesem ředění, kdy dochází k poklesu jejich objemové aktivity pod stanovené limity a k následnému vypouštění do kanalizace. A odpady plynného skupenství tvoří zanedbatelnou složku radioaktivních odpadů vznikajících na odděleních nukleární medicíny, tudíž nakládání s nimi není ve většině případů podrobněji řešeno. Ať už se jedná o odpady kteréhokoli skupenství, proces jejich likvidace má společný cíl, kterým je snížení aktivity těchto odpadů pod stanovené limity (uvolňovací úrovně), kdy odpad může být bez větších rizik expozice přemístěn či uvolněn a zlikvidován tak jako jiné, neradioaktivní odpady.
Anotace v angličtině
Radioactive waste management in the department of nuclear medicine is a complex process in which it is necessary to obey a number of lawful orders. These are based on physical and chemical properties of the radionuclide sources. At present these regulations particularly include Act No. 18/1997 Coll., on Peaceful utilisation of nuclear energy and ionizing radiation (the Atomic Act) and amendment to and alteration of some related acts in the wording and implementing Decree No. 307/2002 Coll., on Radiation Protection (which repeals Decree No. 184/1997 Coll.) in the wording of Decree No. 499/2005 Coll., which amends the Decree of the Czech National Council for nuclear safety No. 307/2002 Coll., on Radiation Protection. This legislation regulates the management of radioactive waste as a whole and deals with specific radionuclides in the annexes. It is necessary to comply with legislation whether the radioactive waste is generated in the actual production of radionuclides or during their diagnostic and therapeutic applications. All production and application processes give rise to certain materials contaminated with radionuclide sources but without the possibility of their further use. These contaminated and unusable materials are called radioactive waste. Radioactive waste arising from operation of nuclear medicine is basically divided into solid, liquid and gaseous. Solid radioactive waste is collected in refrigerators and lead safe deposits, depending on whether the waste is infectious or not. Liquid waste goes through the process of dilution in most cases, when there is a decrease of the volume activity limits and subsequent discharge to sewer. Gaseous waste is a negligible component of radioactive waste produced at nuclear medicine departments, so it is not often dealt with in more detail. No matter what kind of waste, the process of its disposal has a common goal of reducing its activity below specified limits (clearance levels), so that the waste can be without greater risk moved or released and disposed of as other, non-radioactive waste.
radiation protection, institutional radioactive waste, characterization of radioactive waste, radiopharmaceutical, outpatient unit, inpatient unit, monitoring
Zásady pro vypracování
SOUČASNÝ STAV:
V současné době je v České republice registrováno 43 pracovišť nukleární medicíny. Vyhláška č. 307/2002 Sb. upravuje podrobnosti ke způsobu a rozsahu zajištění radiační ochrany při práci na pracovišti, kde se vykonávají radiační činnosti. Upravuje rozsah a způsob nakládání s radioaktivními odpady a uvádění radionuklidů do životního prostředí. Nakládání s radiačnímí odpady závisí na poločasech rozpadu jednotlivých radionuklidů a na jejich skupenství.
CÍL PRÁCE:
1.Analyzovat zákony a vyhlášky, které se týkají oddělení nukleární medicíny z hlediska nakládaní s radioaktivními odpady.
2.Popsat radiofarmaka používaná na oddělení NUM, jejich základní fyzikální a chemické vlastnosti a jejich specifika pro likvidaci.
3.Specifikovat nakládání s radioaktivními odpady na ambulantních ? lůžkových odděleních nukleární medicíny a na pracovištích s PET.
HYPOTÉZY:
H1: Na lůžkovém oddělení nukleární medicíny je rozdílný systém likvidace radiofarmak a odpadů než na ambulantním pracovišti.
METODIKA:
Sběr dat z databáze ÚZIS. Porovnání ambulantního a lůžkového oddělení NUM v Nemocnici České Budějovice a ve Strakonicích z hlediska nakládání s radioaktivními odpady: Analýza Programu zabezpečování jakosti, který uvádí likvidaci radionuklidy kontaminovaného odpadu.
VYUŽITÍ V PRAXI:
Bakalářskou práci bude možné využít jako studijní materiál pro radiologické asistenty.
Zásady pro vypracování
SOUČASNÝ STAV:
V současné době je v České republice registrováno 43 pracovišť nukleární medicíny. Vyhláška č. 307/2002 Sb. upravuje podrobnosti ke způsobu a rozsahu zajištění radiační ochrany při práci na pracovišti, kde se vykonávají radiační činnosti. Upravuje rozsah a způsob nakládání s radioaktivními odpady a uvádění radionuklidů do životního prostředí. Nakládání s radiačnímí odpady závisí na poločasech rozpadu jednotlivých radionuklidů a na jejich skupenství.
CÍL PRÁCE:
1.Analyzovat zákony a vyhlášky, které se týkají oddělení nukleární medicíny z hlediska nakládaní s radioaktivními odpady.
2.Popsat radiofarmaka používaná na oddělení NUM, jejich základní fyzikální a chemické vlastnosti a jejich specifika pro likvidaci.
3.Specifikovat nakládání s radioaktivními odpady na ambulantních ? lůžkových odděleních nukleární medicíny a na pracovištích s PET.
HYPOTÉZY:
H1: Na lůžkovém oddělení nukleární medicíny je rozdílný systém likvidace radiofarmak a odpadů než na ambulantním pracovišti.
METODIKA:
Sběr dat z databáze ÚZIS. Porovnání ambulantního a lůžkového oddělení NUM v Nemocnici České Budějovice a ve Strakonicích z hlediska nakládání s radioaktivními odpady: Analýza Programu zabezpečování jakosti, který uvádí likvidaci radionuklidy kontaminovaného odpadu.
VYUŽITÍ V PRAXI:
Bakalářskou práci bude možné využít jako studijní materiál pro radiologické asistenty.
Seznam doporučené literatury
1.KUPKA, Karel; KUBINYI, Jozef; ŠÁMAL, Martin. Nukleární Medicína. Vyd.1. Příbram : P3K, 2007.
2.Vyhláška č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně.
3.Zákon č. 79/1997 Sb., zákon o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů.
4.Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů.
5.KOWALSKY, R.J.; FALEN, S.W. Radiopharmaceuticals in Nuclear Pharmacy and Nuclear Medicine. 2nd ed. Washington: American Pharmacists Association; 2004.
Seznam doporučené literatury
1.KUPKA, Karel; KUBINYI, Jozef; ŠÁMAL, Martin. Nukleární Medicína. Vyd.1. Příbram : P3K, 2007.
2.Vyhláška č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně.
3.Zákon č. 79/1997 Sb., zákon o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů.
4.Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů.
5.KOWALSKY, R.J.; FALEN, S.W. Radiopharmaceuticals in Nuclear Pharmacy and Nuclear Medicine. 2nd ed. Washington: American Pharmacists Association; 2004.