Tato práce se zabývá problematikou profesní přípravy a zaměstnávání osob se zrakovým postižením. Zaměstnávání osob s postižením je obecně rozšířeným problémem. Osoby se zrakovým postižením patří na trhu práce ke skupině s nejmenšími šancemi, přitom jasně vyplývá, že stojí o to mít zaměstnání.
Teoretická část této práce je zaměřena na vymezení osob se zrakovým postižením včetně specifik jejich vývoje. Druhá kapitola se zabývá vzděláváním osob se zrakovým postižením v primárním, sekundárním a terciárním školství, část je zde věnována i volbě povolání. Závěr teoretické části se věnuje zaměstnávání osob se zrakovým postižením, zejména politice zaměstnanosti.
V praktické části jsou popsány představy a očekávání od zaměstnávání osob s postižením zraku, motivace k práci a žebříček hodnot dotazovaných s postižením zraku, role rodičů při výběru profese. Dále jsou uvedeny dovednosti potřebné k nalezení práce, kterými disponují dotazované osoby, názory na možné příčiny nezaměstnanosti osob s postižením zraku a podpůrné mechanismy zaměstnávání těchto osob, které využívají konkrétní dotázaní. Výzkumné šetření probíhalo formou rozhovorů se šesti respondenty se zrakovým postižením v pásmu slabozrakosti a nevidomosti.
Jedním z hlavních cílů této práce bylo zmapovat studijní možnosti osob se zrakovým postižením.
Dalším cílem bylo zjistit, jaké mají osoby s postižením zraku problémy při studiu, co vnímají jako překážky při studiu a při výběru profese, případně při vykonávání profese. Problémem může být špatné rozhodnutí při výběru školy, např. vlivem nedostatečné sebedůvěry osoby s postižením a nízké důvěry rodiny i učitelů. Závažným a stále přetrvávajícím problémem jsou předsudky ze strany zaměstnavatelů, ale i to, že je nedostatek pracovních příležitostí pro osoby s postižením zraku.
Dle mého názoru se možnosti zaměstnávání lidí se zrakovým postižením zlepšují, avšak bariéry přetrvávají zejména v postojích intaktních lidí a potencionálních zaměstnavatelů. Ti jsou mnohdy ovlivněni nedostatečnou informovaností o podpoře a možnostech zaměstnávání osob s postižením. Svou roli sehrává i postoj dnešní společnosti, která klade důraz na rychlost a kvantitu.
Je třeba v osobách s postižením zraku již od dětství budovat sebedůvěru, zároveň by bylo vhodné zvýšit informovanost potencionálních zaměstnavatelů, která by mohla být zajištěna pomocí médií a seminářů. Na školách by mohla probíhat spolupráce intaktních žáků a žáků s postižením zraku. Je třeba, aby již od dětství bylo postižení vnímáno jako něco běžného. Ovšem změnit myšlení společnosti může trvat ještě dlouho.
Anotace v angličtině
This thesis deals with problems of professional preparation and employment of visually handicapped persons. Employment of handicapped persons is a general problem. Visually handicapped persons belong to group with the least prospect on labour market but it is concurrently clear that they want to be employed.
The theoretical part of this thesis is focused to definition of visually handicapped persons including specificities of their development. The second chapter deals with teaching the visually handicapped persons in primary-, secondary- and tertiary education, with attention paid also to the choice of profession. Conclusion of the theoretical part
deals with employment of visually handicapped persons and namely with
employment policy.
The practical part describes concepts of and expectations from employing the visually handicapped persons, motivation to work, a valuation list of the respondent visually handicapped persons and a role of parents in the choice of profession. Furthermore, it describes accomplishments necessary for job finding gained by the respondent visually handicapped persons, opinions on possible causes of unemployment of visually handicapped persons and supporting mechanisms of employing such persons, utilized by particular respondents. Research was carried out in a form of dialogue with six visually handicapped respondents with handicaps in the range of amblyopia and sightlessness.
One of the main goals of this thesis was to monitor study possibilities for visually handicapped persons.
The next goal was to find out what were the problems of visually handicapped persons during their studies, what was perceived as obstacles during studies, during the choice of profession or, appropriately, during pursuance of the profession. A problem may be in wrong choice of the school e.g. due to insufficient self-confidence of the handicapped person and low confidence of the family and teachers. Prejudice of the employers is an important and still persisting problem, as well as the lack of job opportunities for visually handicapped persons.
In my opinion, the possibilities for employment of visually handicapped persons do improve but there are persisting barriers mainly in the attitudes of intact people and potential employers. They are frequently affected by insufficient information on the support and possibilities of employing persons with visual handicap. The attitude of the nowaday´s society placing emphasis on quickness and quantity plays its role also.
With visually handicapped persons it is necessary to build up their self-confidence already since their childhood. Contemporarily, it would be appropriate to enhance the awareness of potential employers, what could be provided by means of media and seminars. Cooperation of intact pupils with visually handicapped ones could be carried out at schools. It would be necessary to perceive the handicap as something common already since the childhood. However, to change thinking of the society may still last long.
Klíčová slova
Osoby se zrakovým postižením,Poradenství,Pracovní uplatnění,Profesní příprava,Trh práce,Volba povolání,Zaměstnávání
Klíčová slova v angličtině
Visually Handicapped Persons, Consultancy, Labour Fulfilment, Professional Preparation, Labor Market, Choice of Profession and Employment
Rozsah průvodní práce
86 s. (115 633 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Tato práce se zabývá problematikou profesní přípravy a zaměstnávání osob se zrakovým postižením. Zaměstnávání osob s postižením je obecně rozšířeným problémem. Osoby se zrakovým postižením patří na trhu práce ke skupině s nejmenšími šancemi, přitom jasně vyplývá, že stojí o to mít zaměstnání.
Teoretická část této práce je zaměřena na vymezení osob se zrakovým postižením včetně specifik jejich vývoje. Druhá kapitola se zabývá vzděláváním osob se zrakovým postižením v primárním, sekundárním a terciárním školství, část je zde věnována i volbě povolání. Závěr teoretické části se věnuje zaměstnávání osob se zrakovým postižením, zejména politice zaměstnanosti.
V praktické části jsou popsány představy a očekávání od zaměstnávání osob s postižením zraku, motivace k práci a žebříček hodnot dotazovaných s postižením zraku, role rodičů při výběru profese. Dále jsou uvedeny dovednosti potřebné k nalezení práce, kterými disponují dotazované osoby, názory na možné příčiny nezaměstnanosti osob s postižením zraku a podpůrné mechanismy zaměstnávání těchto osob, které využívají konkrétní dotázaní. Výzkumné šetření probíhalo formou rozhovorů se šesti respondenty se zrakovým postižením v pásmu slabozrakosti a nevidomosti.
Jedním z hlavních cílů této práce bylo zmapovat studijní možnosti osob se zrakovým postižením.
Dalším cílem bylo zjistit, jaké mají osoby s postižením zraku problémy při studiu, co vnímají jako překážky při studiu a při výběru profese, případně při vykonávání profese. Problémem může být špatné rozhodnutí při výběru školy, např. vlivem nedostatečné sebedůvěry osoby s postižením a nízké důvěry rodiny i učitelů. Závažným a stále přetrvávajícím problémem jsou předsudky ze strany zaměstnavatelů, ale i to, že je nedostatek pracovních příležitostí pro osoby s postižením zraku.
Dle mého názoru se možnosti zaměstnávání lidí se zrakovým postižením zlepšují, avšak bariéry přetrvávají zejména v postojích intaktních lidí a potencionálních zaměstnavatelů. Ti jsou mnohdy ovlivněni nedostatečnou informovaností o podpoře a možnostech zaměstnávání osob s postižením. Svou roli sehrává i postoj dnešní společnosti, která klade důraz na rychlost a kvantitu.
Je třeba v osobách s postižením zraku již od dětství budovat sebedůvěru, zároveň by bylo vhodné zvýšit informovanost potencionálních zaměstnavatelů, která by mohla být zajištěna pomocí médií a seminářů. Na školách by mohla probíhat spolupráce intaktních žáků a žáků s postižením zraku. Je třeba, aby již od dětství bylo postižení vnímáno jako něco běžného. Ovšem změnit myšlení společnosti může trvat ještě dlouho.
Anotace v angličtině
This thesis deals with problems of professional preparation and employment of visually handicapped persons. Employment of handicapped persons is a general problem. Visually handicapped persons belong to group with the least prospect on labour market but it is concurrently clear that they want to be employed.
The theoretical part of this thesis is focused to definition of visually handicapped persons including specificities of their development. The second chapter deals with teaching the visually handicapped persons in primary-, secondary- and tertiary education, with attention paid also to the choice of profession. Conclusion of the theoretical part
deals with employment of visually handicapped persons and namely with
employment policy.
The practical part describes concepts of and expectations from employing the visually handicapped persons, motivation to work, a valuation list of the respondent visually handicapped persons and a role of parents in the choice of profession. Furthermore, it describes accomplishments necessary for job finding gained by the respondent visually handicapped persons, opinions on possible causes of unemployment of visually handicapped persons and supporting mechanisms of employing such persons, utilized by particular respondents. Research was carried out in a form of dialogue with six visually handicapped respondents with handicaps in the range of amblyopia and sightlessness.
One of the main goals of this thesis was to monitor study possibilities for visually handicapped persons.
The next goal was to find out what were the problems of visually handicapped persons during their studies, what was perceived as obstacles during studies, during the choice of profession or, appropriately, during pursuance of the profession. A problem may be in wrong choice of the school e.g. due to insufficient self-confidence of the handicapped person and low confidence of the family and teachers. Prejudice of the employers is an important and still persisting problem, as well as the lack of job opportunities for visually handicapped persons.
In my opinion, the possibilities for employment of visually handicapped persons do improve but there are persisting barriers mainly in the attitudes of intact people and potential employers. They are frequently affected by insufficient information on the support and possibilities of employing persons with visual handicap. The attitude of the nowaday´s society placing emphasis on quickness and quantity plays its role also.
With visually handicapped persons it is necessary to build up their self-confidence already since their childhood. Contemporarily, it would be appropriate to enhance the awareness of potential employers, what could be provided by means of media and seminars. Cooperation of intact pupils with visually handicapped ones could be carried out at schools. It would be necessary to perceive the handicap as something common already since the childhood. However, to change thinking of the society may still last long.
Klíčová slova
Osoby se zrakovým postižením,Poradenství,Pracovní uplatnění,Profesní příprava,Trh práce,Volba povolání,Zaměstnávání
Klíčová slova v angličtině
Visually Handicapped Persons, Consultancy, Labour Fulfilment, Professional Preparation, Labor Market, Choice of Profession and Employment
Zásady pro vypracování
Současný stav dané problematiky:
Odhaduje se, že osoby se zrakovým postižením patří na trhu práce ke skupině s nejmenšími šancemi. Dle odborníků je jich 80% nezaměstnaných.(Je zaměstnání nevidomého velký problém? [online]. Radka Potměšilová (cit. 15.5. 2010) Dostupné na WWW: >http://zpravodajstvi.ecn.cz/index.stm?x=1943172<) Je to neochotou zaměstnavatelů nebo tím, že tito lidé nemají chuť pracovat? Jakou mají vůbec možnost profesního uplatnění? Někdy se může stát, že zaměstnavatel shání na určitou pozici pracovníka se zrakovým postižením s konkrétní kvalifikací, jen ho prostě nelze najít. Proč je tomu tak? Omezuje se možnost profesního uplatnění jen na ladiče hudebních nástrojů, telefonisty, učitele hudby a maséry, jak je obecně rozšířeno?
Cíl práce:
1. Zmapovat studijní možnosti osob se zrakovým postižením. 2. Zjistit, jaké mají tyto osoby překážky při studiu, při výběru profese, případně při vykonávání profese.
Popis metodiky:
V této práci bude uplatněn kvalitativní výzkum, při kterém bude veden rozhovor s vybranými osobami se zrakovým postižením, které jsou v edukačním či pracovním procesu. Otázky se budou týkat jejich studia, představ o zaměstnání, popř. o zaměstnání samotném.
Využití v praxi:
Získané poznatky mohou sloužit k lepší orientaci v problematice možností studia a následného pracovního uplatnění pro osoby se zrakovým postižením. Zároveň mohou upozornit na úskalí, se kterými se osoby se zrakovým postižením setkávají během studia, profesní přípravy a výkonu profese.
Zásady pro vypracování
Současný stav dané problematiky:
Odhaduje se, že osoby se zrakovým postižením patří na trhu práce ke skupině s nejmenšími šancemi. Dle odborníků je jich 80% nezaměstnaných.(Je zaměstnání nevidomého velký problém? [online]. Radka Potměšilová (cit. 15.5. 2010) Dostupné na WWW: >http://zpravodajstvi.ecn.cz/index.stm?x=1943172<) Je to neochotou zaměstnavatelů nebo tím, že tito lidé nemají chuť pracovat? Jakou mají vůbec možnost profesního uplatnění? Někdy se může stát, že zaměstnavatel shání na určitou pozici pracovníka se zrakovým postižením s konkrétní kvalifikací, jen ho prostě nelze najít. Proč je tomu tak? Omezuje se možnost profesního uplatnění jen na ladiče hudebních nástrojů, telefonisty, učitele hudby a maséry, jak je obecně rozšířeno?
Cíl práce:
1. Zmapovat studijní možnosti osob se zrakovým postižením. 2. Zjistit, jaké mají tyto osoby překážky při studiu, při výběru profese, případně při vykonávání profese.
Popis metodiky:
V této práci bude uplatněn kvalitativní výzkum, při kterém bude veden rozhovor s vybranými osobami se zrakovým postižením, které jsou v edukačním či pracovním procesu. Otázky se budou týkat jejich studia, představ o zaměstnání, popř. o zaměstnání samotném.
Využití v praxi:
Získané poznatky mohou sloužit k lepší orientaci v problematice možností studia a následného pracovního uplatnění pro osoby se zrakovým postižením. Zároveň mohou upozornit na úskalí, se kterými se osoby se zrakovým postižením setkávají během studia, profesní přípravy a výkonu profese.
Seznam doporučené literatury
1. HAMADOVÁ, P. Edukace, předprofesní a profesní příprava osob se zrakovým
postižením. In. PIPEKOVÁ, J. (ed.) Kapitoly ze speciální pedagogiky. 2. rozšířené a přepracované vydání. Brno : Paido, 2006a. ISBN 80-7315-120-
2. KUDELOVÁ, I., KVĚTOŇOVÁ, L. Malé dítě s těžkým poškozením zraku. Raná péče o dítě se zrakovým a kombinovaným postižením. Brno : Paido, 1996.
ISBN 80-85931-24-9.
3. KVĚTOŇOVÁ-ŠVECOVÁ, L. Oftalmopedie. In PIPEKOVÁ, J. a kol. Kapitoly
ze speciální pedagogiky. Brno : Paido, 1998. ISBN 80-85931-65-6
4. KVĚTOŇOVÁ-ŠVECOVÁ, L. Možnosti a podmínky pro zaměstnávání osob s těžkým
zrakovým postižením. In BARTOŇOVÁ, M., PIPEKOVÁ, J., VÍTKOVÁ, M. (ed.)
Integrace handicapovaných na trhu práce v mezinárodní dimenzi. Sborník k projektu
Integrované poradenství pro znevýhodněné osoby na trhu práce v kontextu národní
a evropské spolupráce“, spolufinancovaný z EU a českého státního rozpočtu. Brno : MSD, s. r. o., 2005. ISBN 80-86633-31-4
5. KVĚTOŇOVÁ, L. Analýza podmínek pracovního uplatnění osob s těžkým zrakovým postižením. In DOLEŽEL, R., VÍTKOVÁ, M. (eds.) Zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Příručka pro zaměstnavatele k projektu OP RLZ 3.1 "Aktivizační a vzdělávací centrum". Brno : Paido, 2007. ISBN 978-80-7315-143-0
6.NOVÁKOVÁ, Z. Oftalmopedie. In PIPEKOVÁ, J. (ed.) Kapitoly speciální pedagogiky. Rozšířené a přepracované vydání. Brno : Paido, 2006. ISBN 80-7315-120-0
7. ZÁMEČNÍKOVÁ, D. Možnosti uplatnění a profesní přípravy těžce zdravotně
postižených. In OPATŘILOVÁ, D., ZÁMEČNÍKOVÁ, D. Předprofesní a profesní
příprava zdravotně postižených. Brno : MU, 2005a. ISBN: 80-210-3718-0
Seznam doporučené literatury
1. HAMADOVÁ, P. Edukace, předprofesní a profesní příprava osob se zrakovým
postižením. In. PIPEKOVÁ, J. (ed.) Kapitoly ze speciální pedagogiky. 2. rozšířené a přepracované vydání. Brno : Paido, 2006a. ISBN 80-7315-120-
2. KUDELOVÁ, I., KVĚTOŇOVÁ, L. Malé dítě s těžkým poškozením zraku. Raná péče o dítě se zrakovým a kombinovaným postižením. Brno : Paido, 1996.
ISBN 80-85931-24-9.
3. KVĚTOŇOVÁ-ŠVECOVÁ, L. Oftalmopedie. In PIPEKOVÁ, J. a kol. Kapitoly
ze speciální pedagogiky. Brno : Paido, 1998. ISBN 80-85931-65-6
4. KVĚTOŇOVÁ-ŠVECOVÁ, L. Možnosti a podmínky pro zaměstnávání osob s těžkým
zrakovým postižením. In BARTOŇOVÁ, M., PIPEKOVÁ, J., VÍTKOVÁ, M. (ed.)
Integrace handicapovaných na trhu práce v mezinárodní dimenzi. Sborník k projektu
Integrované poradenství pro znevýhodněné osoby na trhu práce v kontextu národní
a evropské spolupráce“, spolufinancovaný z EU a českého státního rozpočtu. Brno : MSD, s. r. o., 2005. ISBN 80-86633-31-4
5. KVĚTOŇOVÁ, L. Analýza podmínek pracovního uplatnění osob s těžkým zrakovým postižením. In DOLEŽEL, R., VÍTKOVÁ, M. (eds.) Zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Příručka pro zaměstnavatele k projektu OP RLZ 3.1 "Aktivizační a vzdělávací centrum". Brno : Paido, 2007. ISBN 978-80-7315-143-0
6.NOVÁKOVÁ, Z. Oftalmopedie. In PIPEKOVÁ, J. (ed.) Kapitoly speciální pedagogiky. Rozšířené a přepracované vydání. Brno : Paido, 2006. ISBN 80-7315-120-0
7. ZÁMEČNÍKOVÁ, D. Možnosti uplatnění a profesní přípravy těžce zdravotně
postižených. In OPATŘILOVÁ, D., ZÁMEČNÍKOVÁ, D. Předprofesní a profesní
příprava zdravotně postižených. Brno : MU, 2005a. ISBN: 80-210-3718-0