Informace o kvalifikační práci Pavel Ignác Bayer, Adam František ze Schwarzenbergu a zámek Ohrada. Lovecký zámek jako součást rezidenční sítě barokního šlechtice
Bakalářská práce Pavel Ignác Bayer, Adam František ze Schwarzenbergu a zámek Ohrada. Lovecký zámek jako součást rezidenční sítě barokního šlechtice je zaměřena na zkoumání loveckého zámku Ohrada v širších kulturně historických souvislostech. Zájem Jana Ivanegy směřuje ke zkoumání myšlenkového světa stavebníka Adama Františka ze Schwarzenbergu a jeho odrazu v konkrétní stavební úloze budování Ohrady. Analýza pramenné základny (korespondence, účty, plány ze SOA Třeboň) ukázala, že budování zámku Ohrada nebylo tvůrčím aktem jedince, ale průnikem působení celé řady činitelů, od vůle stavebníka přes hospodářské možnosti panství až ke schopnostem stavitele a provádějících řemeslníků. Dosud neznámých inventářů autor využil k rekonstrukci původní podoby a fungování jednotlivých částí komplexu a jeho zasazení do širšího krajinného rámce. Práci uzavírá zamyšlení nad možným využíváním Ohrady po dokončení výstavby a jejím místem v rámci schwarzenberské rezidenční sítě.
Anotace v angličtině
The Bachelor Thesis Pavel Ignác Bayer, Adam František from Schwarzenberg and Ohrada Lodge. The hunting lodge as part of the baroque nobleman´s residential net deals with the examitation of the Hunting Lodge Ohrada in a wider cultural and historical context. Jan Ivanega focuses on research of the builder´s intellectual world, and its reflection in the specific Ohrada building task. The analysis of the research sources (correspondence, bills, plans from State Archive Třeboň) has proofed that building of Ohrada Lodge was not a creative act of the only one person but a combination of a wide range of factors, from the builder´s own wishes over the economic possibilities of the domaine, to the architect and craftsmen´s abilities. The author has taken advantage of until today unknown stock for reconstruction of the original image, operation of seperated parts of the complex, and its placement into a wider landscape framework. He concludes the work by considering a possible use of the Ohrada Lodge after finishing its construction, and its placement within the Schwarzenberg´s residential net.
Klíčová slova
profánní architektura, lovecký zámek, baroko, architektura, Pavel Ignác Bayer, Adam František ze Schwarzenbergu, rezidenční síť
Klíčová slova v angličtině
hunting logde, baroque, Adam Franz of Schwarzenberg, Paul Ignatz Bayer, profane architecture, residential network
Rozsah průvodní práce
137 s. (z toho 22 s. příloh)
Jazyk
CZ
Anotace
Bakalářská práce Pavel Ignác Bayer, Adam František ze Schwarzenbergu a zámek Ohrada. Lovecký zámek jako součást rezidenční sítě barokního šlechtice je zaměřena na zkoumání loveckého zámku Ohrada v širších kulturně historických souvislostech. Zájem Jana Ivanegy směřuje ke zkoumání myšlenkového světa stavebníka Adama Františka ze Schwarzenbergu a jeho odrazu v konkrétní stavební úloze budování Ohrady. Analýza pramenné základny (korespondence, účty, plány ze SOA Třeboň) ukázala, že budování zámku Ohrada nebylo tvůrčím aktem jedince, ale průnikem působení celé řady činitelů, od vůle stavebníka přes hospodářské možnosti panství až ke schopnostem stavitele a provádějících řemeslníků. Dosud neznámých inventářů autor využil k rekonstrukci původní podoby a fungování jednotlivých částí komplexu a jeho zasazení do širšího krajinného rámce. Práci uzavírá zamyšlení nad možným využíváním Ohrady po dokončení výstavby a jejím místem v rámci schwarzenberské rezidenční sítě.
Anotace v angličtině
The Bachelor Thesis Pavel Ignác Bayer, Adam František from Schwarzenberg and Ohrada Lodge. The hunting lodge as part of the baroque nobleman´s residential net deals with the examitation of the Hunting Lodge Ohrada in a wider cultural and historical context. Jan Ivanega focuses on research of the builder´s intellectual world, and its reflection in the specific Ohrada building task. The analysis of the research sources (correspondence, bills, plans from State Archive Třeboň) has proofed that building of Ohrada Lodge was not a creative act of the only one person but a combination of a wide range of factors, from the builder´s own wishes over the economic possibilities of the domaine, to the architect and craftsmen´s abilities. The author has taken advantage of until today unknown stock for reconstruction of the original image, operation of seperated parts of the complex, and its placement into a wider landscape framework. He concludes the work by considering a possible use of the Ohrada Lodge after finishing its construction, and its placement within the Schwarzenberg´s residential net.
Klíčová slova
profánní architektura, lovecký zámek, baroko, architektura, Pavel Ignác Bayer, Adam František ze Schwarzenbergu, rezidenční síť
Klíčová slova v angličtině
hunting logde, baroque, Adam Franz of Schwarzenberg, Paul Ignatz Bayer, profane architecture, residential network
Zásady pro vypracování
Ve své bakalářské práci se Jan Ivanega zaměří na zkoumání loveckého zámku Ohrada v širších kulturně historických souvislostech. Jeho zájem bude směřovat zejména ke zkoumání myšlenkového světa stavebníka Adama Františka ze Schwarzenbergu a jeho odrazu v konkrétní stavební úloze budování Ohrady. Pramenným východiskem bude pro Jana Ivanegu zejména soubor korespondence mezi stavitelem Pavlem Ignácem Bayerem, stavebníkem Adamem Františkem ze Schwarzenbergu a dalšími osobami podílejícími se na stavbě (SOA Třeboň, Velkostatek Hluboká, SOA Třeboň, pracoviště Český Krumlov, Ústřední kancelář Hluboká). K myšlení stavebníka se student pokusí proniknout i prostřednictvím zevrubného průzkumu schwarzenberské knihovny. Přihlédnuto bude také k částečně dochovanému účetnímu materiálu a plánové dokumentaci. Nedílnou součástí práce Jana Ivanegy bude i kritické zhodnocení dosavadní literatury k danému tématu, v němž bude autor usilovat o nástin možného přístupu k historiografii dějin umění. Metodologická východiska poskytnou zejména práce Jiřího Kroupy a Petra Fidlera.\\
Zásady pro vypracování
Ve své bakalářské práci se Jan Ivanega zaměří na zkoumání loveckého zámku Ohrada v širších kulturně historických souvislostech. Jeho zájem bude směřovat zejména ke zkoumání myšlenkového světa stavebníka Adama Františka ze Schwarzenbergu a jeho odrazu v konkrétní stavební úloze budování Ohrady. Pramenným východiskem bude pro Jana Ivanegu zejména soubor korespondence mezi stavitelem Pavlem Ignácem Bayerem, stavebníkem Adamem Františkem ze Schwarzenbergu a dalšími osobami podílejícími se na stavbě (SOA Třeboň, Velkostatek Hluboká, SOA Třeboň, pracoviště Český Krumlov, Ústřední kancelář Hluboká). K myšlení stavebníka se student pokusí proniknout i prostřednictvím zevrubného průzkumu schwarzenberské knihovny. Přihlédnuto bude také k částečně dochovanému účetnímu materiálu a plánové dokumentaci. Nedílnou součástí práce Jana Ivanegy bude i kritické zhodnocení dosavadní literatury k danému tématu, v němž bude autor usilovat o nástin možného přístupu k historiografii dějin umění. Metodologická východiska poskytnou zejména práce Jiřího Kroupy a Petra Fidlera.\\
Seznam doporučené literatury
Petr Fidler, Über den Quellencharakter der frühneuzeitlichen Architektur, in: Josef Pauser -
Martin Scheutz - Thomas Winkelbauer (edd.), Quellenkunde der Habsburgermonarchie(16.-18. Jahrhundert), Wien-München 2004, s. 952-970.\\
Petr Fidler, Über den Urheber eines Architekturwerks, in: Václav Bůžek - Pavel Král (edd.), Společnost v zemích habsburské monarchie a její obraz v pramenech (1526-1740), České Budějovice 2006 (=Opera historica 11), s. 167-174.\\
Jiří Kroupa, "Palác ve tvrzi": umělecká úloha a zámecká architektura v raném novověku. (Dvě úvahy k výzkumu světské architektury raného novověku), Opuscula historiae artium. Studia minora Facultatis philosophicae Universitatis Brunensis F 45, 2001, s. 3-37.\\
Hynek Látal, Anton Erhard Martinelli ve službách Schwarzenbergů, in: Martin Gaži (ed.), Schwarzenberkové v české a středoevropské kulturní historii, České Budějovice 2008, s. 219-228.\\
František Mareš, Stavitel Pavel Ignác Bayer, Památky archeologické, řada historická XXIV, 1910-12, s. 123-134, 361-370, 449-453.\\
Věra Naňková, Architekt a stavitel Pavel Ignác Bayer - představy v literatuře a skutečnost, Umění XXII, 1974, s. 224-261.\\
Radmila Pavlíčková, Sídla olomouckých biskupů. Mecenáš a stavebník Karel Eusebius z Liechtensteinu-Castelkorna 1664-1695, Olomouc 2001.\\
Rostislav Smíšek, Císařský dvůr a dvorská kariéra barokních Ditrichštejnů a Schwarzenberků, České Budějovice 2009 (=Monographia historica XI).\\
Pavel Vlček - Ester Havlová, Praha 1610-1700.Kapitoly o architektuře raného baroka, Praha 1998.\\
Pavel Vlček, Ilustrovaná encyklopedie českých zámků, Praha 1999, s. 397-398.\\
Seznam doporučené literatury
Petr Fidler, Über den Quellencharakter der frühneuzeitlichen Architektur, in: Josef Pauser -
Martin Scheutz - Thomas Winkelbauer (edd.), Quellenkunde der Habsburgermonarchie(16.-18. Jahrhundert), Wien-München 2004, s. 952-970.\\
Petr Fidler, Über den Urheber eines Architekturwerks, in: Václav Bůžek - Pavel Král (edd.), Společnost v zemích habsburské monarchie a její obraz v pramenech (1526-1740), České Budějovice 2006 (=Opera historica 11), s. 167-174.\\
Jiří Kroupa, "Palác ve tvrzi": umělecká úloha a zámecká architektura v raném novověku. (Dvě úvahy k výzkumu světské architektury raného novověku), Opuscula historiae artium. Studia minora Facultatis philosophicae Universitatis Brunensis F 45, 2001, s. 3-37.\\
Hynek Látal, Anton Erhard Martinelli ve službách Schwarzenbergů, in: Martin Gaži (ed.), Schwarzenberkové v české a středoevropské kulturní historii, České Budějovice 2008, s. 219-228.\\
František Mareš, Stavitel Pavel Ignác Bayer, Památky archeologické, řada historická XXIV, 1910-12, s. 123-134, 361-370, 449-453.\\
Věra Naňková, Architekt a stavitel Pavel Ignác Bayer - představy v literatuře a skutečnost, Umění XXII, 1974, s. 224-261.\\
Radmila Pavlíčková, Sídla olomouckých biskupů. Mecenáš a stavebník Karel Eusebius z Liechtensteinu-Castelkorna 1664-1695, Olomouc 2001.\\
Rostislav Smíšek, Císařský dvůr a dvorská kariéra barokních Ditrichštejnů a Schwarzenberků, České Budějovice 2009 (=Monographia historica XI).\\
Pavel Vlček - Ester Havlová, Praha 1610-1700.Kapitoly o architektuře raného baroka, Praha 1998.\\
Pavel Vlček, Ilustrovaná encyklopedie českých zámků, Praha 1999, s. 397-398.\\
Přílohy volně vložené
CD ROM
Přílohy vázané v práci
ilustrace, mapy, plány
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
1. Představení BP autorem
2. Prezentace posudků vedoucího a oponenta BP
3. Reakce a komentáře autora s konkrétními odkazy na text BP
4. Diskuse nad hodnocením obhajoby
Autor prokázal zralý přístup k badatelským problémům a suverénně zodpověděl otázky a výtky vedoucího i oponenta.