Diplomová práce je zaměřena na zmapování životní situace dětí umístěných v dětském domově v Žíchovci a zjištění kontaktu s jejich biologickou rodinou. K získání informací za účelem realizace cíle a verifikace hypotéz byl použit kvantitativní výzkum. Stanoveny byly tři výzkumné soubory.
1. cílem bylo zmapovat životní situaci dětí umístěných v dětském domově v Žíchovci v letech 2008 až 2010. Dílčím dílem tohoto cíle bylo zmapovat rodinnou situaci dětí umístěných v dětském domově v letech 2008 až 2010.
2. cílem bylo zjistit průběh návštěvy dětí umístěných v dětském domově v Žíchovci v roce 2010 v jejich biologické rodině.
U prvního a druhého výzkumného souboru byla využita technika sekundární analýzy dat, která slouží k odhalení obsahu dokumentů. První soubor tvořily děti, které byly v letech 2008 až 2010 umístěné v dětském domově v Žíchovci. Jednalo se o 56 dětí. Druhý soubor tvořily rodiny těchto dětí, kterých bylo 42 a to proto, že ve čtyřech případech šlo o tříčlennou sourozeneckou skupinu, v pěti případech o dvoučlennou sourozeneckou skupinu a v jednom případě šlo o sirotka. Životní situace dětí byla rozčleněna do 4 oblastí:
1. Osobní anamnéza - etnikum, pohlaví, věk při příchodu do DD, věk při odchodu z DD, délku pobytu v DD, místo odchodu z DD, typ školní docházky.
2. Důvody pro přijetí do DD ? nařízení soudu o ústavní výchově nebo předběžném opatření, důvody ze strany rodiny, důvody ze strany dítěte.
3. Rodinná anamnéza ? složení rodin, počet sourozenců vlastních i nevlastních, ekonomická situace rodiny, bytové podmínky.
4. Kontakt biologické rodiny s dítětem ? forma a četnost kontaktu s biologickou rodinou v DD, kontaktní osoba, průběh návštěv v DD, délka návštěv v DD.
U třetího výzkumného souboru byla použita metoda dotazování, technika dotazníku, tento soubor tvořilo 28 dětí, které jezdily v roce 2010 na návštěvu ke svým biologickým rodinám.
Pro výzkum byl sestaven dotazník, který obsahoval 14 otázek zaměřených na styk dětí s biologickou rodinou a jeho průběh pohledem dítěte.
Na začátku diplomové práce byly stanoveny tyto hypotézy, které se potvrdily:
1. Hlavním důvodem pro umístění dětí do dětského domova v Žíchovci v letech 2008 až 2010 je dysfunkční rodinné prostředí.
2. Většina dětí umístěných v letech 2008 až 2010 v dětském domově v Žíchovci je v kontaktu se svou biologickou rodinou.
3. Většina dětí, které byly v roce 2010 propouštěny se souhlasem ředitele dětského domova v Žíchovci mimo zařízení, jezdila na návštěvu ke svým biologickým rodičům.
Diplomová práce bude využita pro interní potřeby dětského domova, informace mohou dále sloužit všem, kteří v těchto typech zařízení pracují a lidem, kteří se o tuto problematiku zajímají. Závěry práce mohou být zároveň podkladem k řešení negativních prvků v rodině v rámci prevence.
Anotace v angličtině
The dissertation focuses on mapping the life situations of children placed in the children?s home in Žichovec in the period between the years 2008 and 2010 and on examining the communication with their biological families. Quantitative research was used to gather information in order to achieve these goals and to verify certain hypotheses. Three research files were established.
File No. 1 with the aim to map the life situations of children placed in the children?s home in Žichovec in the period between the years 2008 and 2010. An intrinsic part of this aim was to chart the situation in the families of these children in the given period.
File No. 2 with the aim to examine the course of the children?s visits to their biological families, which occurred in the year 2010.
Secondary data analysis was used in the case of the first two research files in order to reveal the content of the documents. The first file contained 56 children, who were accommodated at the children?s home in Žichovec in the years 2008 to 2010. The second file consisted of the families of these children, which counted 42. This was caused by four cases of a group of three siblings, five cases of a group of two siblings and a single case of an orphan. The life situations of the children were divided into four areas:
1. Personal case-history ? ethnicity, gender, age at time of joining the children?s home, age at time of leaving the children?s home, length of stay at children?s home, place of residence after leaving the children?s home, type of school at-tended.
2. Reasons for admission to the children?s home ? court order or preliminary measure regarding non-parental care, reasons given by the family, reasons given by the child.
3. Family case-history ? composition of family, number of siblings (both full sib-lings and stepsiblings), financial situation of family, accommodation.
4. Relationship with biological family ? form and frequency of contact with biolo-
gical family in the Children?s Home, contact information, development of the vi
sits in the Children?s Home, length of visits in the Children?s Home.
Questionnaires were utilised in the case of the third research file, which consisted of 28 children, who had visited their biological families in the course of the year 2010.
The questionnaire devised for the study contained fourteen questions aimed at the children?s contact with their biological families and the course of the visits from the per-spective of the children.
Three hypotheses were established at the start of the dissertation, all of which proved to be correct:
1. The main reason for admission of children to the children?s home in Žichovec in the years 2008 to 2010 was a dysfunctional family environment.
2. The majority of these children were maintaining contact with their biological families.
3. The majority of the children, who left the premises of the children?s home in Žichovec on approval of its director in the year 2010 did so in order to visit their biological parents.
The dissertation will be used for internal purposes of the children?s home, the information gathered will further be made available to all those who work in similar facilities and those who are interested in the issues involved. The conclusions of the dissertation can also be used as groundwork for solving negative elements in families by preventing them.
Klíčová slova
dětský domov,dětské potřeby,předběžné opatření,rodina,sociálně právní ochrana dětí,školská zařízení,ústavní výchova
Klíčová slova v angličtině
children's home,children's Leeds, precaution, family, social and legal protection of children, school facilities, institutional
Rozsah průvodní práce
100 s.
Jazyk
CZ
Anotace
Diplomová práce je zaměřena na zmapování životní situace dětí umístěných v dětském domově v Žíchovci a zjištění kontaktu s jejich biologickou rodinou. K získání informací za účelem realizace cíle a verifikace hypotéz byl použit kvantitativní výzkum. Stanoveny byly tři výzkumné soubory.
1. cílem bylo zmapovat životní situaci dětí umístěných v dětském domově v Žíchovci v letech 2008 až 2010. Dílčím dílem tohoto cíle bylo zmapovat rodinnou situaci dětí umístěných v dětském domově v letech 2008 až 2010.
2. cílem bylo zjistit průběh návštěvy dětí umístěných v dětském domově v Žíchovci v roce 2010 v jejich biologické rodině.
U prvního a druhého výzkumného souboru byla využita technika sekundární analýzy dat, která slouží k odhalení obsahu dokumentů. První soubor tvořily děti, které byly v letech 2008 až 2010 umístěné v dětském domově v Žíchovci. Jednalo se o 56 dětí. Druhý soubor tvořily rodiny těchto dětí, kterých bylo 42 a to proto, že ve čtyřech případech šlo o tříčlennou sourozeneckou skupinu, v pěti případech o dvoučlennou sourozeneckou skupinu a v jednom případě šlo o sirotka. Životní situace dětí byla rozčleněna do 4 oblastí:
1. Osobní anamnéza - etnikum, pohlaví, věk při příchodu do DD, věk při odchodu z DD, délku pobytu v DD, místo odchodu z DD, typ školní docházky.
2. Důvody pro přijetí do DD ? nařízení soudu o ústavní výchově nebo předběžném opatření, důvody ze strany rodiny, důvody ze strany dítěte.
3. Rodinná anamnéza ? složení rodin, počet sourozenců vlastních i nevlastních, ekonomická situace rodiny, bytové podmínky.
4. Kontakt biologické rodiny s dítětem ? forma a četnost kontaktu s biologickou rodinou v DD, kontaktní osoba, průběh návštěv v DD, délka návštěv v DD.
U třetího výzkumného souboru byla použita metoda dotazování, technika dotazníku, tento soubor tvořilo 28 dětí, které jezdily v roce 2010 na návštěvu ke svým biologickým rodinám.
Pro výzkum byl sestaven dotazník, který obsahoval 14 otázek zaměřených na styk dětí s biologickou rodinou a jeho průběh pohledem dítěte.
Na začátku diplomové práce byly stanoveny tyto hypotézy, které se potvrdily:
1. Hlavním důvodem pro umístění dětí do dětského domova v Žíchovci v letech 2008 až 2010 je dysfunkční rodinné prostředí.
2. Většina dětí umístěných v letech 2008 až 2010 v dětském domově v Žíchovci je v kontaktu se svou biologickou rodinou.
3. Většina dětí, které byly v roce 2010 propouštěny se souhlasem ředitele dětského domova v Žíchovci mimo zařízení, jezdila na návštěvu ke svým biologickým rodičům.
Diplomová práce bude využita pro interní potřeby dětského domova, informace mohou dále sloužit všem, kteří v těchto typech zařízení pracují a lidem, kteří se o tuto problematiku zajímají. Závěry práce mohou být zároveň podkladem k řešení negativních prvků v rodině v rámci prevence.
Anotace v angličtině
The dissertation focuses on mapping the life situations of children placed in the children?s home in Žichovec in the period between the years 2008 and 2010 and on examining the communication with their biological families. Quantitative research was used to gather information in order to achieve these goals and to verify certain hypotheses. Three research files were established.
File No. 1 with the aim to map the life situations of children placed in the children?s home in Žichovec in the period between the years 2008 and 2010. An intrinsic part of this aim was to chart the situation in the families of these children in the given period.
File No. 2 with the aim to examine the course of the children?s visits to their biological families, which occurred in the year 2010.
Secondary data analysis was used in the case of the first two research files in order to reveal the content of the documents. The first file contained 56 children, who were accommodated at the children?s home in Žichovec in the years 2008 to 2010. The second file consisted of the families of these children, which counted 42. This was caused by four cases of a group of three siblings, five cases of a group of two siblings and a single case of an orphan. The life situations of the children were divided into four areas:
1. Personal case-history ? ethnicity, gender, age at time of joining the children?s home, age at time of leaving the children?s home, length of stay at children?s home, place of residence after leaving the children?s home, type of school at-tended.
2. Reasons for admission to the children?s home ? court order or preliminary measure regarding non-parental care, reasons given by the family, reasons given by the child.
3. Family case-history ? composition of family, number of siblings (both full sib-lings and stepsiblings), financial situation of family, accommodation.
4. Relationship with biological family ? form and frequency of contact with biolo-
gical family in the Children?s Home, contact information, development of the vi
sits in the Children?s Home, length of visits in the Children?s Home.
Questionnaires were utilised in the case of the third research file, which consisted of 28 children, who had visited their biological families in the course of the year 2010.
The questionnaire devised for the study contained fourteen questions aimed at the children?s contact with their biological families and the course of the visits from the per-spective of the children.
Three hypotheses were established at the start of the dissertation, all of which proved to be correct:
1. The main reason for admission of children to the children?s home in Žichovec in the years 2008 to 2010 was a dysfunctional family environment.
2. The majority of these children were maintaining contact with their biological families.
3. The majority of the children, who left the premises of the children?s home in Žichovec on approval of its director in the year 2010 did so in order to visit their biological parents.
The dissertation will be used for internal purposes of the children?s home, the information gathered will further be made available to all those who work in similar facilities and those who are interested in the issues involved. The conclusions of the dissertation can also be used as groundwork for solving negative elements in families by preventing them.
Klíčová slova
dětský domov,dětské potřeby,předběžné opatření,rodina,sociálně právní ochrana dětí,školská zařízení,ústavní výchova
Klíčová slova v angličtině
children's home,children's Leeds, precaution, family, social and legal protection of children, school facilities, institutional
Zásady pro vypracování
1. Současný stav: V České republice žije kolem 1% dětí, které nemohou vyrůstat ve vlastní rodině. Z toho drtivá většina dětí svoji rodinu má, ta se o dítě ale nemůže, nechce nebo neumí postarat. Kromě různých forem náhradní rodinné péče existují také školská zařízení pro výkon ústavní výchovy, kde je v současnosti umístěno kolem 8 000 dětí.
2. C1: Zmapovat životní situaci dětí umístěných v letech 2008-2010 v dětském domově v Žíchovci.
C2: Zjistit kontakt dětí umístěných v letech 2010 v dětském domově v Žíchovci s jejich biologickou rodinou
3. H1: Většina dětí umístěných v roce 2010 v DD Žíchovec je v kontaktu se svou biologickou rodinou
H2: Hlavní důvodem pro umístění dětí do dětského domova je dysfunkční rodinné prostředí, ve kterém je výchova dítěte ohrožena soc. patologickými jevy.
4. Popis metodiky: K dosažení cílů bude použita metoda kvantitativního výzkumu, technika sekundární analýzy dat a technika dotazníkového šetření
5. Předpokládané využití v praxi: Diplomová práce by měla podat informaci o kontaktu dětí v DD s biologickou rodinou a o životní situaci umístěných dětí pro účely dětského domova a také všem, kteří v těchto typech zařízení pracují a lidem, kteří se o tuto problematiku zajímají. Závěry práce mohou být zároveň podkladem k řešení negativních prvků v rodině v rámci prevence.
Zásady pro vypracování
1. Současný stav: V České republice žije kolem 1% dětí, které nemohou vyrůstat ve vlastní rodině. Z toho drtivá většina dětí svoji rodinu má, ta se o dítě ale nemůže, nechce nebo neumí postarat. Kromě různých forem náhradní rodinné péče existují také školská zařízení pro výkon ústavní výchovy, kde je v současnosti umístěno kolem 8 000 dětí.
2. C1: Zmapovat životní situaci dětí umístěných v letech 2008-2010 v dětském domově v Žíchovci.
C2: Zjistit kontakt dětí umístěných v letech 2010 v dětském domově v Žíchovci s jejich biologickou rodinou
3. H1: Většina dětí umístěných v roce 2010 v DD Žíchovec je v kontaktu se svou biologickou rodinou
H2: Hlavní důvodem pro umístění dětí do dětského domova je dysfunkční rodinné prostředí, ve kterém je výchova dítěte ohrožena soc. patologickými jevy.
4. Popis metodiky: K dosažení cílů bude použita metoda kvantitativního výzkumu, technika sekundární analýzy dat a technika dotazníkového šetření
5. Předpokládané využití v praxi: Diplomová práce by měla podat informaci o kontaktu dětí v DD s biologickou rodinou a o životní situaci umístěných dětí pro účely dětského domova a také všem, kteří v těchto typech zařízení pracují a lidem, kteří se o tuto problematiku zajímají. Závěry práce mohou být zároveň podkladem k řešení negativních prvků v rodině v rámci prevence.
Seznam doporučené literatury
1. BECHYŇOVÁ, V., KONVIČKOVÁ, M., Sanace rodiny.
2. DUNOVSKÝ, J. Dítě a poruchy rodiny.
3. DUNOVSKÝ, J. a kol. Sociální pediatrie.
4. JANSKÝ, P. Problémové dítě a náhradní výchovná péče ve školských zařízeních.
5. KUKLA, L.Úvod do sociální pediatrie.
6. MATOUŠEK, O. Metody a řízení sociální práce.
7. MATOUŠEK, O. Sociální práce v praxi.
8. SOBOTKOVÁ, I. Psychologie rodiny.
Seznam doporučené literatury
1. BECHYŇOVÁ, V., KONVIČKOVÁ, M., Sanace rodiny.
2. DUNOVSKÝ, J. Dítě a poruchy rodiny.
3. DUNOVSKÝ, J. a kol. Sociální pediatrie.
4. JANSKÝ, P. Problémové dítě a náhradní výchovná péče ve školských zařízeních.
5. KUKLA, L.Úvod do sociální pediatrie.
6. MATOUŠEK, O. Metody a řízení sociální práce.
7. MATOUŠEK, O. Sociální práce v praxi.
8. SOBOTKOVÁ, I. Psychologie rodiny.