Tato diplomová práce je zaměřena na analýzu zájmu zdravotnických pracovníků Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov o očkování proti chřipce. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. V teoretické části byly komplexním způsobem zpracovány dostupné poznatky o historii chřipky, epidemiologii onemocnění a prevenci s důrazem na očkování. Ke zpracování této části byly použity monografické publikace, vědecké články odborných časopisů a elektronické zdroje.
V empirické části byly analyzovány názory a postoje pracovníků ve zdravotnictví k očkování proti chřipce. Výzkumný soubor tvořili zdravotničtí pracovníci Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov. V diplomové práci jsem si stanovila dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat zájem zdravotnických pracovníků o očkování proti chřipce. Druhým cílem bylo zjistit hlavní důvod nezájmu o očkování. Tato část byla zpracována pomocí kvantitativního výzkumu. Pomocí grafů jsem statisticky vyhodnotila data získaná dotazníkovým šetřením. V závěru této části bylo diskutováno nad zjištěnými výsledky a byla navržena opatření. Hlavním návrhem na řešení zjištěných nedostatků, je školit zdravotníky a informovat je o potenciálních zdravotních důsledcích chřipkového onemocnění pro jejich pacienty i pro ně samé.
Anotace v angličtině
This diploma thesis is focused on analyzing the interest of health professionals in vaccination against influenza in the Hospital of Rudolf and Stefanie in Benešov. The thesis is divided into a theoretical part and an empirical part. The theoretical part processes, in a complex way, the available knowledge about the history of influenza epidemiology and disease prevention with the emphasis on vaccination. The processing of this part used monographic publications, scientific articles from professional journals and electronic resources.
In the empirical part, the opinions and attitudes of health workers to vaccination against influenza were analyzed. The research group consisted of health professionals from the Hospital of Rudolf and Stefanie in Benešov. In my thesis, I set two objectives. The first objective was to map the interest of health professionals in vaccination against influenza. The other objective was to find the main reason for the lack of interest in such vaccination. This part was processed using quantitative research. Using charts,
I evaluated statistically the data which was obtained in a questionnaire survey. At the end of this section, the obtained results were discussed and some measures were proposed. The main proposal to address the identified deficiencies is to train health professionals and inform them about potential health consequences of influenza for their patients and for themselves.
Tato diplomová práce je zaměřena na analýzu zájmu zdravotnických pracovníků Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov o očkování proti chřipce. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. V teoretické části byly komplexním způsobem zpracovány dostupné poznatky o historii chřipky, epidemiologii onemocnění a prevenci s důrazem na očkování. Ke zpracování této části byly použity monografické publikace, vědecké články odborných časopisů a elektronické zdroje.
V empirické části byly analyzovány názory a postoje pracovníků ve zdravotnictví k očkování proti chřipce. Výzkumný soubor tvořili zdravotničtí pracovníci Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov. V diplomové práci jsem si stanovila dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat zájem zdravotnických pracovníků o očkování proti chřipce. Druhým cílem bylo zjistit hlavní důvod nezájmu o očkování. Tato část byla zpracována pomocí kvantitativního výzkumu. Pomocí grafů jsem statisticky vyhodnotila data získaná dotazníkovým šetřením. V závěru této části bylo diskutováno nad zjištěnými výsledky a byla navržena opatření. Hlavním návrhem na řešení zjištěných nedostatků, je školit zdravotníky a informovat je o potenciálních zdravotních důsledcích chřipkového onemocnění pro jejich pacienty i pro ně samé.
Anotace v angličtině
This diploma thesis is focused on analyzing the interest of health professionals in vaccination against influenza in the Hospital of Rudolf and Stefanie in Benešov. The thesis is divided into a theoretical part and an empirical part. The theoretical part processes, in a complex way, the available knowledge about the history of influenza epidemiology and disease prevention with the emphasis on vaccination. The processing of this part used monographic publications, scientific articles from professional journals and electronic resources.
In the empirical part, the opinions and attitudes of health workers to vaccination against influenza were analyzed. The research group consisted of health professionals from the Hospital of Rudolf and Stefanie in Benešov. In my thesis, I set two objectives. The first objective was to map the interest of health professionals in vaccination against influenza. The other objective was to find the main reason for the lack of interest in such vaccination. This part was processed using quantitative research. Using charts,
I evaluated statistically the data which was obtained in a questionnaire survey. At the end of this section, the obtained results were discussed and some measures were proposed. The main proposal to address the identified deficiencies is to train health professionals and inform them about potential health consequences of influenza for their patients and for themselves.
1.Současný stav:
Chřipka je nejčastější lidské infekční onemocnění, které každoročně postihne 10% světové populace. Na rozdíl od běžných virových infekcí horních cest dýchacích je chřipka závažné onemocnění, které je každoročně příčinnou úmrtí tisíců lidí na celém světě. Mnohdy je ale považována jak laickou veřejností, tak odborníky za banální infekci. Nejvíce jsou postiženy tzv. rizikové skupiny obyvatel. U nich dochází mnohem častěji k závažným komplikacím, které mnohdy končí smrtí. Chřipka je onemocnění, které je každoročně v České republice příčinou vysoké nemocnosti a ekonomických ztrát ve všech pracovních sférách. Jedním z nejdůležitějších preventivních protiepidemických opatření je vakcinace v předchřipkovém období. Vakcinace může výrazně snížit negativní dopad případné chřipkové epidemie, nebo pandemie na celou populaci. Vakcinace je v České republice zaměřena na osoby patřící do rizikových skupin. V této skupině jsou zahrnuti i pracovníci zdravotnických zařízení, kteří jsou prokazatelně ve vysokém riziku nákazy chřipky. Očkování zdravotnických pracovníků je velice problematické. Přitom jejich případné onemocnění může přímo ohrozit zdravotní stav pacientů a může být příčinnou komplikací jejich hospitalizace. Zvýšení pozornosti prevenci chřipky vakcinací by měla
v konečném důsledku minimalizovat negativní důsledky chřipky především
v populaci osob s vyšším rizikem vzniku onemocnění a možných komplikací.
2.Cíl práce:
1.Cíl: Monitoring postoje zdravotnických pracovníků k očkování proti chřipce.
2.Cíl: Zjistit hlavní důvod nezájmu o očkování proti chřipce.
3.Předpokládané hypotézy:
Hypotéza 1: Důvodem nezájmu o očkování proti chřipce je obava z možných
nežádoucích účinků vakcíny.
Hypotéza 2: V praxi nejsou zdravotníky dostatečně přijímána a realizována
preventivní opatření, která vedou ke snížení nebo zamezení šíření chřipky.
Hypotéza 3: Zdravotníci podceňují riziko přenosu nákazy.
Hypotéza 4: Zdravotníci s vyšším vzděláním a s delší praxí ve zdravotnictví se nechávají častěji očkovat proti chřipce.
4. Popis metodiky:
Ke zpracování praktické části diplomové práce bude použit kvantitativní výzkum, metoda dotazování a technika dotazníku. Respondenti budou dotazováni písemně na otázky v tištěném formuláři. Současně bude využita sekundární analýza dat.
5. Předpokládané využití práce v praxi:
Výsledky výzkumu mohou být použity jako studijní materiál jak pro odborníky tak i laickou veřejnost. Dále mohou být publikovány v periodikách Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Práce by mohla sloužit jako podklad při tvoření preventivních programů a tím zlepšit informovanost o zdravotních důsledcích chřipky. Výsledky budou poskytnuty vedení Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov a mohou přispět ke zvýšení proočkovanosti zaměstnanců.
Zásady pro vypracování
1.Současný stav:
Chřipka je nejčastější lidské infekční onemocnění, které každoročně postihne 10% světové populace. Na rozdíl od běžných virových infekcí horních cest dýchacích je chřipka závažné onemocnění, které je každoročně příčinnou úmrtí tisíců lidí na celém světě. Mnohdy je ale považována jak laickou veřejností, tak odborníky za banální infekci. Nejvíce jsou postiženy tzv. rizikové skupiny obyvatel. U nich dochází mnohem častěji k závažným komplikacím, které mnohdy končí smrtí. Chřipka je onemocnění, které je každoročně v České republice příčinou vysoké nemocnosti a ekonomických ztrát ve všech pracovních sférách. Jedním z nejdůležitějších preventivních protiepidemických opatření je vakcinace v předchřipkovém období. Vakcinace může výrazně snížit negativní dopad případné chřipkové epidemie, nebo pandemie na celou populaci. Vakcinace je v České republice zaměřena na osoby patřící do rizikových skupin. V této skupině jsou zahrnuti i pracovníci zdravotnických zařízení, kteří jsou prokazatelně ve vysokém riziku nákazy chřipky. Očkování zdravotnických pracovníků je velice problematické. Přitom jejich případné onemocnění může přímo ohrozit zdravotní stav pacientů a může být příčinnou komplikací jejich hospitalizace. Zvýšení pozornosti prevenci chřipky vakcinací by měla
v konečném důsledku minimalizovat negativní důsledky chřipky především
v populaci osob s vyšším rizikem vzniku onemocnění a možných komplikací.
2.Cíl práce:
1.Cíl: Monitoring postoje zdravotnických pracovníků k očkování proti chřipce.
2.Cíl: Zjistit hlavní důvod nezájmu o očkování proti chřipce.
3.Předpokládané hypotézy:
Hypotéza 1: Důvodem nezájmu o očkování proti chřipce je obava z možných
nežádoucích účinků vakcíny.
Hypotéza 2: V praxi nejsou zdravotníky dostatečně přijímána a realizována
preventivní opatření, která vedou ke snížení nebo zamezení šíření chřipky.
Hypotéza 3: Zdravotníci podceňují riziko přenosu nákazy.
Hypotéza 4: Zdravotníci s vyšším vzděláním a s delší praxí ve zdravotnictví se nechávají častěji očkovat proti chřipce.
4. Popis metodiky:
Ke zpracování praktické části diplomové práce bude použit kvantitativní výzkum, metoda dotazování a technika dotazníku. Respondenti budou dotazováni písemně na otázky v tištěném formuláři. Současně bude využita sekundární analýza dat.
5. Předpokládané využití práce v praxi:
Výsledky výzkumu mohou být použity jako studijní materiál jak pro odborníky tak i laickou veřejnost. Dále mohou být publikovány v periodikách Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Práce by mohla sloužit jako podklad při tvoření preventivních programů a tím zlepšit informovanost o zdravotních důsledcích chřipky. Výsledky budou poskytnuty vedení Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov a mohou přispět ke zvýšení proočkovanosti zaměstnanců.
Seznam doporučené literatury
1. GREENE, J. Pandemie ptačí chřipky. 1. vyd. Praha: Práh. 2006.
ISBN 80-7252-133-0.
2. HAVLÍK, J. BERAN, J. Chřipka. Klinický obraz, prevence a léčba.1.vyd.
Praha: Maxdorf. 2002. 147 s. ISBN 80-85912-75-9.
3. HAVLÍK, J. BERAN, J. Chřipka. Klinický obraz, prevence a léčba.
2. rozšířené vyd. Praha: Maxdorf. 2005. 175 s. ISBN 80-7345-073-9.
4. HORNÍK, J. Chřipka -
co je ptačí chřipka. 1.vyd. Praha: Triton. 2005. 30 s.
ISBN 80-7254-744-5.
5. TŮMOVÁ, B. Ptačí chřipka -
trvalá hrozba pandemie. 1. vyd. Prada: Grada.
2008. 136 s. ISBN 978-80-247-1986-3.
Seznam doporučené literatury
1. GREENE, J. Pandemie ptačí chřipky. 1. vyd. Praha: Práh. 2006.
ISBN 80-7252-133-0.
2. HAVLÍK, J. BERAN, J. Chřipka. Klinický obraz, prevence a léčba.1.vyd.
Praha: Maxdorf. 2002. 147 s. ISBN 80-85912-75-9.
3. HAVLÍK, J. BERAN, J. Chřipka. Klinický obraz, prevence a léčba.
2. rozšířené vyd. Praha: Maxdorf. 2005. 175 s. ISBN 80-7345-073-9.
4. HORNÍK, J. Chřipka -
co je ptačí chřipka. 1.vyd. Praha: Triton. 2005. 30 s.
ISBN 80-7254-744-5.
5. TŮMOVÁ, B. Ptačí chřipka -
trvalá hrozba pandemie. 1. vyd. Prada: Grada.
2008. 136 s. ISBN 978-80-247-1986-3.