Mezi cíle této práce patří zjištění skutečnosti, zda v případě žádosti o příspěvek na dobročinnou sbírku oslovený jedinec spíše souhlasí, nebo nesouhlasí, společně s definováním reflektovaných motivů tohoto souhlasu či nesouhlasu. Dalším cílem je zjištění, jak hodnotí organizátoři veřejných sbírek celkovou situaci v tomto odvětví a nakonec ověření, jak hodnotí osoby působící coby žadatelé o příspěvek na dobročinnou sbírku svou úlohu a pozici. K upřesnění tohoto účelu byly stanoveny dvě hypotézy a dvě výzkumné otázky
Pro výzkum byla použita jak kvantitativní, tak kvalitativní strategie. Kvantitativní část byla realizována pomocí dotazníkového šetření pro potenciální dárce z řad veřejnosti a dále pro organizátory či koordinátory dobročinných sbírek, kvalitativní prostřednictvím pozorování z pozice žadatele o příspěvek na dobročinnou sbírku a polořízených rozhovorů s dalšími žadateli o příspěvek.
Ze zjištěných výsledků je patrné, že v oblasti dobročinných sbírek existuje velký deficit stran mediální prezentace a lepšího povědomí veřejnosti o sbírkách, společně s transparentností, tedy možností relevantní zpětné vazby ohledně toku získaných finančních prostředků. Na tento fakt narážely všechny tři skupiny respondentů. Bylo též poukazováno na přesycenost prostředí množstvím sbírek, o kterých nejsou žádné validní informace. Je tedy evidentní, že v těchto oblastech existují velké rezervy, na kterých je třeba zapracovat.
Anotace v angličtině
This thesis wants among others to find out whether an individual asked for a contribution to a charitable collection is more likely to accept or reject it, and to define reflected motives for such an acceptance or rejection. Another aim is to find out how organizers of charitable collections evaluate the overall situation in this sphere and finally to find out how the collectors themselves assess their role and position. Two hypotheses were suggested and two questions formed for specification of the purpose.
Both, quantitative and qualitative strategies were applied to the research. The quantitative part was implemented by means of a questionnaire survey for potential donators from the public and then for organizers or coordinators of public collections, the qualitative part by means of observation from the position of a collector asking for a contribution ond of semi controlled interview with further applicants for a contribution.
The research results show that a large deficit of media presentation and general public awareness of collections exists in the sphere of charitable collections, as well as of transparency, i.e. the possibility of relevant feedback in terms of the flow of the funds raised. All the three groups of respondents mentioned this fact. Saturation of the environment with a numer of collections without any valid information was also pointed out. It is thus obvious that big reserves exist in this sphere and they should be dealt with.
Klíčová slova
altruismus, cílová skupina, dobročinná sbírka, motivy souhlasu či nesouhlasu, prosociální chování, reakce na výzvu k účasti v dobročinné sbírce, žadatel o příspěvek
Klíčová slova v angličtině
altruism, target group, charity gathering, motives agreement or disent, prosocial behavior, reaction on appeal for participation on charitable gathering, applicant for assistance
Rozsah průvodní práce
118 s., 14 s. příloh
Jazyk
CZ
Anotace
Mezi cíle této práce patří zjištění skutečnosti, zda v případě žádosti o příspěvek na dobročinnou sbírku oslovený jedinec spíše souhlasí, nebo nesouhlasí, společně s definováním reflektovaných motivů tohoto souhlasu či nesouhlasu. Dalším cílem je zjištění, jak hodnotí organizátoři veřejných sbírek celkovou situaci v tomto odvětví a nakonec ověření, jak hodnotí osoby působící coby žadatelé o příspěvek na dobročinnou sbírku svou úlohu a pozici. K upřesnění tohoto účelu byly stanoveny dvě hypotézy a dvě výzkumné otázky
Pro výzkum byla použita jak kvantitativní, tak kvalitativní strategie. Kvantitativní část byla realizována pomocí dotazníkového šetření pro potenciální dárce z řad veřejnosti a dále pro organizátory či koordinátory dobročinných sbírek, kvalitativní prostřednictvím pozorování z pozice žadatele o příspěvek na dobročinnou sbírku a polořízených rozhovorů s dalšími žadateli o příspěvek.
Ze zjištěných výsledků je patrné, že v oblasti dobročinných sbírek existuje velký deficit stran mediální prezentace a lepšího povědomí veřejnosti o sbírkách, společně s transparentností, tedy možností relevantní zpětné vazby ohledně toku získaných finančních prostředků. Na tento fakt narážely všechny tři skupiny respondentů. Bylo též poukazováno na přesycenost prostředí množstvím sbírek, o kterých nejsou žádné validní informace. Je tedy evidentní, že v těchto oblastech existují velké rezervy, na kterých je třeba zapracovat.
Anotace v angličtině
This thesis wants among others to find out whether an individual asked for a contribution to a charitable collection is more likely to accept or reject it, and to define reflected motives for such an acceptance or rejection. Another aim is to find out how organizers of charitable collections evaluate the overall situation in this sphere and finally to find out how the collectors themselves assess their role and position. Two hypotheses were suggested and two questions formed for specification of the purpose.
Both, quantitative and qualitative strategies were applied to the research. The quantitative part was implemented by means of a questionnaire survey for potential donators from the public and then for organizers or coordinators of public collections, the qualitative part by means of observation from the position of a collector asking for a contribution ond of semi controlled interview with further applicants for a contribution.
The research results show that a large deficit of media presentation and general public awareness of collections exists in the sphere of charitable collections, as well as of transparency, i.e. the possibility of relevant feedback in terms of the flow of the funds raised. All the three groups of respondents mentioned this fact. Saturation of the environment with a numer of collections without any valid information was also pointed out. It is thus obvious that big reserves exist in this sphere and they should be dealt with.
Klíčová slova
altruismus, cílová skupina, dobročinná sbírka, motivy souhlasu či nesouhlasu, prosociální chování, reakce na výzvu k účasti v dobročinné sbírce, žadatel o příspěvek
Klíčová slova v angličtině
altruism, target group, charity gathering, motives agreement or disent, prosocial behavior, reaction on appeal for participation on charitable gathering, applicant for assistance
Zásady pro vypracování
Současné poznání: Organizace zajišťující dobročinné sbírky postupují při tvorbě strategie většinou dle obecnělidských principů, nikoliv z výsledků nějakého výzkumu. Obecně je známo, že určité sociální a komunikační dovednosti spolu s dalšími faktory na straně kamunikátora i komunikanta vedou k lepší komunikaci a tím samozřejmě i motivaci. Této problematice se věnuje řada výzkumů a odborných pojednání.
Cíle: Výzkum reakcí osob vyzvaných k účasti v dobročinné sbírce s ohledem na možné motivy jejich souhlasu nebo nesouhlasu
Hypotézy: H1: Většina oslovených osob žádosti o účast ve sbírce vyhoví.
H2: Účastníci sbírky nereflektují motivy, proč na oslovení k účasti ve sbírce reagují pozitivně.
Další hypotézy budou případně doplněny na základě podrobnějšího studia literatury.
Metodika: Kombinace kvalitativní a kvantitativní výzkumné strategie - pozorování z pozice iniciátora k peněžnímu daru či nákupu v rámci dobročinné sbírky, resp. dotazníkové šetření pro iniciátory a dárce.
Předpokládané využití práce v praxi: Poznání faktorů motivujících souhlas či nesouhlas osob vyzvaných k účasti v dobročinné sbírce může pomoci organizacím, které tyto sbírky pořádají, k efektivnějšímu stanovení celkové strategie sbírky a přístupu iniciátorů, čímž dojde k navýšení vybraných zisků.
Zásady pro vypracování
Současné poznání: Organizace zajišťující dobročinné sbírky postupují při tvorbě strategie většinou dle obecnělidských principů, nikoliv z výsledků nějakého výzkumu. Obecně je známo, že určité sociální a komunikační dovednosti spolu s dalšími faktory na straně kamunikátora i komunikanta vedou k lepší komunikaci a tím samozřejmě i motivaci. Této problematice se věnuje řada výzkumů a odborných pojednání.
Cíle: Výzkum reakcí osob vyzvaných k účasti v dobročinné sbírce s ohledem na možné motivy jejich souhlasu nebo nesouhlasu
Hypotézy: H1: Většina oslovených osob žádosti o účast ve sbírce vyhoví.
H2: Účastníci sbírky nereflektují motivy, proč na oslovení k účasti ve sbírce reagují pozitivně.
Další hypotézy budou případně doplněny na základě podrobnějšího studia literatury.
Metodika: Kombinace kvalitativní a kvantitativní výzkumné strategie - pozorování z pozice iniciátora k peněžnímu daru či nákupu v rámci dobročinné sbírky, resp. dotazníkové šetření pro iniciátory a dárce.
Předpokládané využití práce v praxi: Poznání faktorů motivujících souhlas či nesouhlas osob vyzvaných k účasti v dobročinné sbírce může pomoci organizacím, které tyto sbírky pořádají, k efektivnějšímu stanovení celkové strategie sbírky a přístupu iniciátorů, čímž dojde k navýšení vybraných zisků.
Seznam doporučené literatury
BORG, J., PĚNČIKOVÁ, M.: Umění přesvědčivé komunikace: jak ovlivňovat názory, postoje a činy druhých. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 177 s. ISNB 978-80-247-1971-9
HAYES, N.: Základy sociální psychologie. 2. vyd. Praha: Portál, 2007. 166 s. ISNB 978-80-7367-283-6
JANOUŠEK, J.: Verbální komunikace a lidská psychika. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 169 s. ISNB 978-80-247-1594-0
MARGOLIS, H.: Selfishness, altruism and rationality: a theory of social choice. Chicago: The University of Chicago Press, 1984. 194 s. ISNB 0-226-50524-3
MIOVSKÝ, M.: Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. 332 s. ISNB 80-247-1362-4
NAKONEČNÝ, M.: Motivace lidského chování. 1. vyd.,\\\ Dotisk. Praha: Academia, 1997. 270 s. ISNB 80-200-0592-7
VYBÍRAL, Z.: Psychologie komunikace. 1. vyd. Praha: Portál, 2005. 319 s. ISNB 80-7178-998-4
VÝROST, I. SLAMĚNÍK, J.: Sociální psychologie. 2., přeprac. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2008. 404 s. ISNB 978-80-247-1428-8
Seznam doporučené literatury
BORG, J., PĚNČIKOVÁ, M.: Umění přesvědčivé komunikace: jak ovlivňovat názory, postoje a činy druhých. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 177 s. ISNB 978-80-247-1971-9
HAYES, N.: Základy sociální psychologie. 2. vyd. Praha: Portál, 2007. 166 s. ISNB 978-80-7367-283-6
JANOUŠEK, J.: Verbální komunikace a lidská psychika. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 169 s. ISNB 978-80-247-1594-0
MARGOLIS, H.: Selfishness, altruism and rationality: a theory of social choice. Chicago: The University of Chicago Press, 1984. 194 s. ISNB 0-226-50524-3
MIOVSKÝ, M.: Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. 332 s. ISNB 80-247-1362-4
NAKONEČNÝ, M.: Motivace lidského chování. 1. vyd.,\\\ Dotisk. Praha: Academia, 1997. 270 s. ISNB 80-200-0592-7
VYBÍRAL, Z.: Psychologie komunikace. 1. vyd. Praha: Portál, 2005. 319 s. ISNB 80-7178-998-4
VÝROST, I. SLAMĚNÍK, J.: Sociální psychologie. 2., přeprac. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2008. 404 s. ISNB 978-80-247-1428-8
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
schémata, tabulky
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Markéta Skálová
Reakce osob vyzvaných k účasti v dobročinné sbírce s ohledem na možné motivy jejich souhlasu a nesouhlasu
Obhajoba:
Prezentace rozsáhlá včetně ústní prezentace. Posudky práce - seznámení. Otázky z komise prof. Novotný - náhodný výběr.
Klasifikace: výborně