Vzhledem k očekávaným klimatickým změnám je stále důležitější studovat reakci druhů současných ekosystémů na tyto změny. Tato práce je proto zaměřená na reakce dvou hlavních středoevropských druhů lesních stromů ? smrku ztepilého (Picea abies L.) a buku lesního (Fagus sylvatica L.) ? na stres ze sucha, zvýšené množství N v půdě, kombinaci těchto stres-faktorů a na stres horkem. Ú činky stresu byly sledovány na maximální fotochemické efektivitě PS II (Fv / Fm) a na obsahu fotosyntetických pigmentů. Bylo zjištěno, že smrk ztepilý je odolnější než buk lesní vůči všem zmíněným stres-faktorům.
Anotace v angličtině
In the context of expected climate changes is more and more important to study how will species of present ecosystems react to this changes. Thus this study is focused on reactions of two main forest tree species of Central Europe ? Norway spruce (Piacea abies L.) and European beech (Fagus sylvatica L.) ? to water stress, higher quantity of N in soil, combination of theese stress factors and heat stress. The effects of stress were monitored on maximal photochemical efficiency of PS II (Fv / Fm) and on contents of photosynthetic pigments. It was found that Norway spruce is more resistant to all mentioned stress factors than European beech.
chlorophyll fluorescence, photosynthetic pigments, water stress, nitrogen nutrition
Rozsah průvodní práce
81 s. ( 84 046 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Vzhledem k očekávaným klimatickým změnám je stále důležitější studovat reakci druhů současných ekosystémů na tyto změny. Tato práce je proto zaměřená na reakce dvou hlavních středoevropských druhů lesních stromů ? smrku ztepilého (Picea abies L.) a buku lesního (Fagus sylvatica L.) ? na stres ze sucha, zvýšené množství N v půdě, kombinaci těchto stres-faktorů a na stres horkem. Ú činky stresu byly sledovány na maximální fotochemické efektivitě PS II (Fv / Fm) a na obsahu fotosyntetických pigmentů. Bylo zjištěno, že smrk ztepilý je odolnější než buk lesní vůči všem zmíněným stres-faktorům.
Anotace v angličtině
In the context of expected climate changes is more and more important to study how will species of present ecosystems react to this changes. Thus this study is focused on reactions of two main forest tree species of Central Europe ? Norway spruce (Piacea abies L.) and European beech (Fagus sylvatica L.) ? to water stress, higher quantity of N in soil, combination of theese stress factors and heat stress. The effects of stress were monitored on maximal photochemical efficiency of PS II (Fv / Fm) and on contents of photosynthetic pigments. It was found that Norway spruce is more resistant to all mentioned stress factors than European beech.
chlorophyll fluorescence, photosynthetic pigments, water stress, nitrogen nutrition
Zásady pro vypracování
Studium stresové odpovědi fotosyntetického aparátu lesních dřevin je v současné době tématem velmi aktuálním. V důsledku řady přírodních kalamit posledních let
( odumírání v důsledku znečištění ovzduší, polomy a následné kůrovcové kalamity) došlo k vzniku rozsáhlých holin na původním území lesů v České Republice.
Ve skladbě nově vysazovaných dřevin se vedle smrku v souvislosti s narůstající snahou o omezování smrkové monokultury objevuje stále častěji buk. Na nových stanovištích jsou však obě rostliny vystavovány celé řadě stresů, zejména
v souvislosti s globálními změnami klimatu. Je tedy důležité zjistit a porovnat , jak obě rostliny na tyto změněné podmínky reagují. Schopnost rostlin reagovat na stresy je z hlediska rostlinné fyziologie vhodné posuzovat mj. dle funkčního stavu jejich fotosyntetického aparátu. Cílem diplomové práce tedy bude porovnat stresovou odpověď fotosyntetického aparátu mladých rostlin těchto dvou dřevin. Funkčnost fotosyntetického aparátu bude posuzována a)dle změn v obsahu a relativním zastoupení jednotlivých fotosyntetických pigmentů - spektrofotometricky,
b) v případě, že katedra bude disponovat přístrojem fluorpen, který je plánován v podaném grantu FRVŠ (v době zadání DP není ještě o úspěšnosti grantu rozhodnuto), bude funkční stav fotosyntetického aparátu zjišťován také pomocí metody měření fluorescence chlorofylu. Jako stresové podmínky byly vybrány v návaznosti na aktuální situaci v ČR teplotní stres, sucho a různý stupeň dusíkové výživy. Vliv těchto stresorů bude sledován jak jednotlivě, tak v kombinaci.
Časový harmonogram: jaro 2010 ? seznámení se s problematikou, studium dostupné literatury,nastudování metodiky extrakce fotosyntetických pigmentů a spektrofotometrie, ( ev.metodiky měření fluorescence chlorofylu) vytvoření plánu experimentů ev. preexperimenty. \\
Podzim 2010, jaro 2011 - experimentální část. \\
Podzim 2011, jaro 2012 - statistické zhodnocení experimentů a sepsání diplomové práce. \\
Diplomová práce bude obsahovat teoretický úvod do problematiky sepsaný autorkou na základě dotupné literatury, přesný popis metodiky prováděných experimentů. Ve výsledkové části budou grafy a tabulky k jednotlivým měřením a dále statistické zhodnocení experimentu, včetně statistického porovnání rozdílů mezi oběma rostlinami a jejich jednotlivými experimentálními variantami. Nosnou částí pak bude vlastní autorčina diskuse zjištěných výsledků s jasně vyvozenými a stručně formulovanými závěry. Veškeré použité literární prameny budou řádně citovány a uvedeny v seznamu literatury. K práci bude připojeno několik fotografií z průběhu experimentů.
Zásady pro vypracování
Studium stresové odpovědi fotosyntetického aparátu lesních dřevin je v současné době tématem velmi aktuálním. V důsledku řady přírodních kalamit posledních let
( odumírání v důsledku znečištění ovzduší, polomy a následné kůrovcové kalamity) došlo k vzniku rozsáhlých holin na původním území lesů v České Republice.
Ve skladbě nově vysazovaných dřevin se vedle smrku v souvislosti s narůstající snahou o omezování smrkové monokultury objevuje stále častěji buk. Na nových stanovištích jsou však obě rostliny vystavovány celé řadě stresů, zejména
v souvislosti s globálními změnami klimatu. Je tedy důležité zjistit a porovnat , jak obě rostliny na tyto změněné podmínky reagují. Schopnost rostlin reagovat na stresy je z hlediska rostlinné fyziologie vhodné posuzovat mj. dle funkčního stavu jejich fotosyntetického aparátu. Cílem diplomové práce tedy bude porovnat stresovou odpověď fotosyntetického aparátu mladých rostlin těchto dvou dřevin. Funkčnost fotosyntetického aparátu bude posuzována a)dle změn v obsahu a relativním zastoupení jednotlivých fotosyntetických pigmentů - spektrofotometricky,
b) v případě, že katedra bude disponovat přístrojem fluorpen, který je plánován v podaném grantu FRVŠ (v době zadání DP není ještě o úspěšnosti grantu rozhodnuto), bude funkční stav fotosyntetického aparátu zjišťován také pomocí metody měření fluorescence chlorofylu. Jako stresové podmínky byly vybrány v návaznosti na aktuální situaci v ČR teplotní stres, sucho a různý stupeň dusíkové výživy. Vliv těchto stresorů bude sledován jak jednotlivě, tak v kombinaci.
Časový harmonogram: jaro 2010 ? seznámení se s problematikou, studium dostupné literatury,nastudování metodiky extrakce fotosyntetických pigmentů a spektrofotometrie, ( ev.metodiky měření fluorescence chlorofylu) vytvoření plánu experimentů ev. preexperimenty. \\
Podzim 2010, jaro 2011 - experimentální část. \\
Podzim 2011, jaro 2012 - statistické zhodnocení experimentů a sepsání diplomové práce. \\
Diplomová práce bude obsahovat teoretický úvod do problematiky sepsaný autorkou na základě dotupné literatury, přesný popis metodiky prováděných experimentů. Ve výsledkové části budou grafy a tabulky k jednotlivým měřením a dále statistické zhodnocení experimentu, včetně statistického porovnání rozdílů mezi oběma rostlinami a jejich jednotlivými experimentálními variantami. Nosnou částí pak bude vlastní autorčina diskuse zjištěných výsledků s jasně vyvozenými a stručně formulovanými závěry. Veškeré použité literární prameny budou řádně citovány a uvedeny v seznamu literatury. K práci bude připojeno několik fotografií z průběhu experimentů.
Seznam doporučené literatury
Procházka a kol., 1998.: Fyziologie rostlin, Academia Praha\\
Larcher W., 1988: Fyziologická ekologie rostlin, Academia Praha\\
aktuální články k tématu v odborných periodikách v rámci dostupnosti on line ze sítě JU
Seznam doporučené literatury
Procházka a kol., 1998.: Fyziologie rostlin, Academia Praha\\
Larcher W., 1988: Fyziologická ekologie rostlin, Academia Praha\\
aktuální články k tématu v odborných periodikách v rámci dostupnosti on line ze sítě JU