V dnešní uspěchané době neustále přibývá lidí s kardiovaskulárním onemocněním. Je to dáno celou řadou faktorů. Mezi nejčastější patří stres, kterému jsou lidé vystavováni kvůli moderní zrychlené době. Dále pak nevhodná strava, obezita, diabetes mellitus, kouření a mnoho dalších negativních faktorů. Pacienti jsou pak v souvislosti s kardiovaskulárním onemocněním postaveni před rozhodnutí, zda mají podstoupit kardiochirurgickou operaci či nikoli. Pacienti oprávněně prožívají řadu emocí, obav a pocitů (strach, úzkost, bolest, nejistota&x2026;) v souvislosti s kardiochirurgickou operací. Kardiochirurgickým pacientům probíhá v hlavě řada otázek. Proto je úlohou sester, lékařů i rodiny pomoci pacientovi najít odpovědi na tyto otázky, a to nejen za účelem poskytování kvalitní ošetřovatelské péče z oblasti kardiochirurgie, ale také z oblasti holistické péče.
Pro výzkumné šetření je vybrán kvantitativní výzkum, který probíhá formou anonymního nestandardizovaného dotazníku, který byl určen pro hospitalizované kardiochirurgické pacienty před i po operaci srdce. V dotazníku jsou použity uzavřené otázky i otevřené otázky. Celkem bylo použito 185 dotazníků. Úvodní část otázek v dotazníku se zaměřuje na identifikační údaje o pacientovi. Převážná část otázek dotazníku je zaměřena na pocity, obavy kardiochirurgického pacienta, které pociťuje z důvodu operace srdce.
Cílem diplomové práce bylo zjistit, jak kardiochirurgický pacient vnímá sám sebe, svoji rodinu a svou budoucnost v souvislosti s kardiochirurgickým výkonem. Dále zjistit nejčastější obavy, s kterými se kardiochirurgický pacient potýká v souvislosti s operací srdce a zjisti oblasti nesaturovaných potřeb kardiochirurgického pacienta v době hospitalizace po operačním výkonu.
K jednotlivým cílům jsme si stanovili hypotézy. Hypotéza 1: Kardiochirurgický pacient vnímá kardiochirurgickou operaci jako výsledek svého životního stylu. Hypotéza 2: Kardiochirurgický pacient cítí po operaci srdce, že selhal v očích rodiny. Hypotéza 3: Psychická pohoda kardiochirurgického pacienta je závislá na poskytování podpory rodinou (zázemím) v době rekonvalescence. Hypotéza 4: Kardiochirurgický pacient věří, že se bude moci zapojit do běžného života jako před vznikem zdravotních problémů, které vedly ke kardiochirurgické operaci.
Hypotéza 5: Vysoce specializovaná ošetřovatelská péče o kardiochirurgického pacienta je zaměřená na nejčastější obavy těchto pacientů. Hypotéza 6: V ošetřovatelské péči o kardiochirurgického pacienta převládají problémy z oblasti neuspokojování psychických potřeb nad neuspokojováním potřeb základních. Cíle práce byly splněny. 4 hypotézy byly potvrzeny a 2 nepotvrzeny.
Výsledky práce bude možné využít při práci sester na kardiochirurgickém oddělení pro zkvalitňování ošetřovatelské péče o kardiochirurgické pacienty. To, jak budou pacienti psychicky vyrovnáni s kardiochirurgickou operací, bude mít vliv i na celý jejich pooperační průběh a rekonvalescenci.
Anotace v angličtině
With the hectic time of today, the number of people with cardio-vascular disorder increases continuously. A whole range of factors are the cause of this disorder. Among others, it is stress which people are mostly exposed to, due to the modern bustling style of life. Further, it is improper food, obesity, diabetes mellitus, smoking and many other reasons increasing the risk of this illness. In connection with cardio - vascular disorder, the patients may be confronted with the decision, whether to undergo a cardiac - surgery operation or not. The patients quite understandably go a whole range of emotions, anxiety and feelings in connection with the cardio-surgery operation.
In our thesis, we determined 3 aims. In the first aim, we concentrated our attention on the cardio-surgery patient´s perceiving him himself, his family and his future in connection with the cardio-surgery operation. The aim was carried out. Four hypotheses refer to this aim. Hypothesis number 1: The cardio-surgery patient perceives the cardio-surgery operation as the result of his life style. Hypothesis number 2: After the heart operation, the cardio-surgery patient feels to have failed in the eye of his family. Hypothesis number 3: The psychic wellbeing of the cardio-surgery patient depends on the help and assistance of his family (background) during the time of his convalescence. Hypothesis number 4: The cardio-surgery patient believes to be able to join in a normal life, the same as before his health problem leading to the cardio-surgery operation has started. The second aim has to do with the most frequent anxieties the cardio-surgery patient must cope with in connection with the heart operation. The aim was carried out. To this aim, the hypothesis number 5 related: Highly specialized nursing care of a cardio-surgery patient is concentrated on the most frequent anxieties of these patients. The third aim was directed at non-saturated needs of the cardio-surgery patient during the time of his hospitalization after the operation. To this aim, the hypothesis number 6 applied: In the nursing care of a cardio-surgery patient, the problems arising from dissatisfying the psychic needs prevail over dissatisfying the basic needs. The dates for the purpose of the research examination were collected in the form of an anonymous questionnaire consisting of 32 questions. The question used here were both opened and closed. The questionnaires were given to hospitalized patients before and after the heart operation in 6 cardio-centers. The research complex was produced by 185 respondents. The results were graphically worked into column graphs and tables.
In the research examination, 4 of 6 hypotheses were confirmed. The results of this work will be applicable with the work of the nurses at the cardio-surgery for the purpose of improving the nursing care of cardio-surgery patients.
Klíčová slova
Kardiochirurgický pacient, Kardiochirurgická operace, Pocit - prožívání, Rodina
Sestra, Budoucnost
V dnešní uspěchané době neustále přibývá lidí s kardiovaskulárním onemocněním. Je to dáno celou řadou faktorů. Mezi nejčastější patří stres, kterému jsou lidé vystavováni kvůli moderní zrychlené době. Dále pak nevhodná strava, obezita, diabetes mellitus, kouření a mnoho dalších negativních faktorů. Pacienti jsou pak v souvislosti s kardiovaskulárním onemocněním postaveni před rozhodnutí, zda mají podstoupit kardiochirurgickou operaci či nikoli. Pacienti oprávněně prožívají řadu emocí, obav a pocitů (strach, úzkost, bolest, nejistota&x2026;) v souvislosti s kardiochirurgickou operací. Kardiochirurgickým pacientům probíhá v hlavě řada otázek. Proto je úlohou sester, lékařů i rodiny pomoci pacientovi najít odpovědi na tyto otázky, a to nejen za účelem poskytování kvalitní ošetřovatelské péče z oblasti kardiochirurgie, ale také z oblasti holistické péče.
Pro výzkumné šetření je vybrán kvantitativní výzkum, který probíhá formou anonymního nestandardizovaného dotazníku, který byl určen pro hospitalizované kardiochirurgické pacienty před i po operaci srdce. V dotazníku jsou použity uzavřené otázky i otevřené otázky. Celkem bylo použito 185 dotazníků. Úvodní část otázek v dotazníku se zaměřuje na identifikační údaje o pacientovi. Převážná část otázek dotazníku je zaměřena na pocity, obavy kardiochirurgického pacienta, které pociťuje z důvodu operace srdce.
Cílem diplomové práce bylo zjistit, jak kardiochirurgický pacient vnímá sám sebe, svoji rodinu a svou budoucnost v souvislosti s kardiochirurgickým výkonem. Dále zjistit nejčastější obavy, s kterými se kardiochirurgický pacient potýká v souvislosti s operací srdce a zjisti oblasti nesaturovaných potřeb kardiochirurgického pacienta v době hospitalizace po operačním výkonu.
K jednotlivým cílům jsme si stanovili hypotézy. Hypotéza 1: Kardiochirurgický pacient vnímá kardiochirurgickou operaci jako výsledek svého životního stylu. Hypotéza 2: Kardiochirurgický pacient cítí po operaci srdce, že selhal v očích rodiny. Hypotéza 3: Psychická pohoda kardiochirurgického pacienta je závislá na poskytování podpory rodinou (zázemím) v době rekonvalescence. Hypotéza 4: Kardiochirurgický pacient věří, že se bude moci zapojit do běžného života jako před vznikem zdravotních problémů, které vedly ke kardiochirurgické operaci.
Hypotéza 5: Vysoce specializovaná ošetřovatelská péče o kardiochirurgického pacienta je zaměřená na nejčastější obavy těchto pacientů. Hypotéza 6: V ošetřovatelské péči o kardiochirurgického pacienta převládají problémy z oblasti neuspokojování psychických potřeb nad neuspokojováním potřeb základních. Cíle práce byly splněny. 4 hypotézy byly potvrzeny a 2 nepotvrzeny.
Výsledky práce bude možné využít při práci sester na kardiochirurgickém oddělení pro zkvalitňování ošetřovatelské péče o kardiochirurgické pacienty. To, jak budou pacienti psychicky vyrovnáni s kardiochirurgickou operací, bude mít vliv i na celý jejich pooperační průběh a rekonvalescenci.
Anotace v angličtině
With the hectic time of today, the number of people with cardio-vascular disorder increases continuously. A whole range of factors are the cause of this disorder. Among others, it is stress which people are mostly exposed to, due to the modern bustling style of life. Further, it is improper food, obesity, diabetes mellitus, smoking and many other reasons increasing the risk of this illness. In connection with cardio - vascular disorder, the patients may be confronted with the decision, whether to undergo a cardiac - surgery operation or not. The patients quite understandably go a whole range of emotions, anxiety and feelings in connection with the cardio-surgery operation.
In our thesis, we determined 3 aims. In the first aim, we concentrated our attention on the cardio-surgery patient´s perceiving him himself, his family and his future in connection with the cardio-surgery operation. The aim was carried out. Four hypotheses refer to this aim. Hypothesis number 1: The cardio-surgery patient perceives the cardio-surgery operation as the result of his life style. Hypothesis number 2: After the heart operation, the cardio-surgery patient feels to have failed in the eye of his family. Hypothesis number 3: The psychic wellbeing of the cardio-surgery patient depends on the help and assistance of his family (background) during the time of his convalescence. Hypothesis number 4: The cardio-surgery patient believes to be able to join in a normal life, the same as before his health problem leading to the cardio-surgery operation has started. The second aim has to do with the most frequent anxieties the cardio-surgery patient must cope with in connection with the heart operation. The aim was carried out. To this aim, the hypothesis number 5 related: Highly specialized nursing care of a cardio-surgery patient is concentrated on the most frequent anxieties of these patients. The third aim was directed at non-saturated needs of the cardio-surgery patient during the time of his hospitalization after the operation. To this aim, the hypothesis number 6 applied: In the nursing care of a cardio-surgery patient, the problems arising from dissatisfying the psychic needs prevail over dissatisfying the basic needs. The dates for the purpose of the research examination were collected in the form of an anonymous questionnaire consisting of 32 questions. The question used here were both opened and closed. The questionnaires were given to hospitalized patients before and after the heart operation in 6 cardio-centers. The research complex was produced by 185 respondents. The results were graphically worked into column graphs and tables.
In the research examination, 4 of 6 hypotheses were confirmed. The results of this work will be applicable with the work of the nurses at the cardio-surgery for the purpose of improving the nursing care of cardio-surgery patients.
Klíčová slova
Kardiochirurgický pacient, Kardiochirurgická operace, Pocit - prožívání, Rodina
Sestra, Budoucnost
Současný stav dané problematiky:
V dnešní uspěchané době neustále přibývá lidí s kardiovaskulárním onemocněním. Pacienti jsou pak v souvislosti s kardiovaskulárním onemocněním postaveni před rozhodnutí, zda podstoupit kardiochirurgickou operaci či nikoli. Kardiochirurgickým pacientům probíhá v hlavě řada otázek. Proto je úlohou sester, lékařů i rodiny pomoci kardiochirurgickému pacientovi najít odpovědi na tyto otázky, a to nejen za účelem poskytování kvalitní ošetřovatelské péče z oblasti kardiochirurgie, ale také z oblasti holistické péče.
Cíle práce:
Cíl 1: Zjistit, jak kardiochirurgický pacient vnímá sám sebe, svoji rodinu a svou budoucnost v souvislosti s kardiochirurgickým výkonem.
Cíl 2: Zjistit nejčastější obavy, s kterými se kardiochirurgický pacient potýká v souvislosti s operací.
Cíl 3: Zjistit oblasti nesaturovaných potřeb kardiochirurgického pacienta v době hospitalizace po operačním výkonu.
Předpokládané hypotézy:
H1: Kardiochirurgický pacient vnímá kardiochirurgickou operaci jako výsledek svého životního stylu.
H2: Kardiochirurgický pacient cítí po operaci srdce, že selhal v očích rodiny.
H3: Psychická pohoda kardiochirurgického pacienta je závislá na poskytování podpory rodinou (zázemím) v době rekonvalescence.
H4: Kardiochirurgický pacient věří, že se bude moci zapojit do běžného života jako před vznikem zdravotních problémů, které vedly ke kardiochirurgické operaci.
H5: V ošetřovatelské péči o kardiochirurgického pacienta převládají problémy z oblasti neuspokojování psychických potřeb nad neuspokojováním potřeb základních.
Popis metodiky:
K šetření bude použit kvantitativní výzkum, který bude probíhat pomocí metody dotazování, technikou dotazníku. Dotazník bude určen pro hospitalizované kardiochirurgické pacienty těsně před propuštěním hojící se per primam, pro chronické pacienty hojící se per secundam a pro pacienty podstupující první či opakovanou operaci. Dotazník bude rozdán cca. 150 pacientům. Výzkumné šetření bude probíhat na kardiochirurgickém oddělení v Nemocnici České Budějovice, a.s. a v dalších třech kardiocentrech v Praze.
Předpokládané využití práce v praxi:
Výsledky práce bude možno využít při práci sester na kardiochirurgickém oddělení pro zkvalitňování ošetřovatelské péče o kardiochirurgické pacienty.
Zásady pro vypracování
Současný stav dané problematiky:
V dnešní uspěchané době neustále přibývá lidí s kardiovaskulárním onemocněním. Pacienti jsou pak v souvislosti s kardiovaskulárním onemocněním postaveni před rozhodnutí, zda podstoupit kardiochirurgickou operaci či nikoli. Kardiochirurgickým pacientům probíhá v hlavě řada otázek. Proto je úlohou sester, lékařů i rodiny pomoci kardiochirurgickému pacientovi najít odpovědi na tyto otázky, a to nejen za účelem poskytování kvalitní ošetřovatelské péče z oblasti kardiochirurgie, ale také z oblasti holistické péče.
Cíle práce:
Cíl 1: Zjistit, jak kardiochirurgický pacient vnímá sám sebe, svoji rodinu a svou budoucnost v souvislosti s kardiochirurgickým výkonem.
Cíl 2: Zjistit nejčastější obavy, s kterými se kardiochirurgický pacient potýká v souvislosti s operací.
Cíl 3: Zjistit oblasti nesaturovaných potřeb kardiochirurgického pacienta v době hospitalizace po operačním výkonu.
Předpokládané hypotézy:
H1: Kardiochirurgický pacient vnímá kardiochirurgickou operaci jako výsledek svého životního stylu.
H2: Kardiochirurgický pacient cítí po operaci srdce, že selhal v očích rodiny.
H3: Psychická pohoda kardiochirurgického pacienta je závislá na poskytování podpory rodinou (zázemím) v době rekonvalescence.
H4: Kardiochirurgický pacient věří, že se bude moci zapojit do běžného života jako před vznikem zdravotních problémů, které vedly ke kardiochirurgické operaci.
H5: V ošetřovatelské péči o kardiochirurgického pacienta převládají problémy z oblasti neuspokojování psychických potřeb nad neuspokojováním potřeb základních.
Popis metodiky:
K šetření bude použit kvantitativní výzkum, který bude probíhat pomocí metody dotazování, technikou dotazníku. Dotazník bude určen pro hospitalizované kardiochirurgické pacienty těsně před propuštěním hojící se per primam, pro chronické pacienty hojící se per secundam a pro pacienty podstupující první či opakovanou operaci. Dotazník bude rozdán cca. 150 pacientům. Výzkumné šetření bude probíhat na kardiochirurgickém oddělení v Nemocnici České Budějovice, a.s. a v dalších třech kardiocentrech v Praze.
Předpokládané využití práce v praxi:
Výsledky práce bude možno využít při práci sester na kardiochirurgickém oddělení pro zkvalitňování ošetřovatelské péče o kardiochirurgické pacienty.
Seznam doporučené literatury
1) FARKAŠOVÁ, D., a kol. Ošetřovatelství-teorie. 1. vyd. Martin: Osveta, 2006. 211 s. ISBN 80-8063-227-8.
2) ŠETINA, M., a kol. Kardiochirurgie. 1. vyd. České Budějovice: JU ZSF, 2005. 60 s. ISBN 80-7040-779-4.
3) VANĚK, I., TÁBORSKÝ, J., KLENER, P. Kardiovaskulární chirurgie. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2002. 234 s. ISBN 80-246-0523-6.
4) ZACHAROVÁ, E., HERMANOVÁ, M., ŠRÁMKOVÁ, J. Zdravotnická psychologie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2007. 232 s. ISBN 978-80-247-2068-5.
Seznam doporučené literatury
1) FARKAŠOVÁ, D., a kol. Ošetřovatelství-teorie. 1. vyd. Martin: Osveta, 2006. 211 s. ISBN 80-8063-227-8.
2) ŠETINA, M., a kol. Kardiochirurgie. 1. vyd. České Budějovice: JU ZSF, 2005. 60 s. ISBN 80-7040-779-4.
3) VANĚK, I., TÁBORSKÝ, J., KLENER, P. Kardiovaskulární chirurgie. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2002. 234 s. ISBN 80-246-0523-6.
4) ZACHAROVÁ, E., HERMANOVÁ, M., ŠRÁMKOVÁ, J. Zdravotnická psychologie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2007. 232 s. ISBN 978-80-247-2068-5.
Přílohy volně vložené
1 CD ROM (DP-celá verze)
Přílohy vázané v práci
grafy, tabulky
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Otázka: 1./ Jaký je podle Vás důvod, že 123 respondentů neodpovědělo na otázky týkající se
potřeb?
Studentka odpovídala přiměřeně.
Klasifikace: velmi dobře