Práce se zabývá otázkami práce s nezaměstnanými, jejich postoji a dopady služeb, které jsou uchazečům o zaměstnání nabízeny. Teoretická část se věnuje vysvětlení a definování základních pojmů z oblasti nezaměstnanosti a politiky zaměstnanosti. Zabývá se zdravotně sociálními dopady nezaměstnanosti a situací nezaměstnaných
Cílem práce bylo zjistit, zda aktivizace klientů za pomoci doplňkových služeb je přínosem a způsobuje kladné změny v postoji nezaměstnaných. Dále zmapovat jaké aktivizační doplňkové služby jsou z hlediska uchazečů o zaměstnání důležité, a které z těchto služeb jsou jim prostřednictvím úřadů práce nabízeny.
K naplnění cílů práce jsem použila kombinaci kvantitativního a kvalitativního výzkumu, tzv. smíšený výzkum. Ve výzkumné části jsem pracovala celkem se třemi skupinami respondentů. K dotazování v oblasti mapování služeb pro nezaměstnané to byla skupina uchazečů o zaměstnání. Pro zjištění přínosu aktivizačních služeb jsem použila výzkumnou skupinu a skupinu kontrolní. Ve výzkumné skupině byli účastníci vzdělávacích kurzů s aktivizačními službami. Kontrolní skupina byli uchazeči o zaměstnání, kteří se účastnili rekvalifikačních kurzů bez aktivizačních služeb. Dotazování probíhalo na počátku kurzu a na jeho konci. Odpovědi na otázky byly porovnávány uvnitř skupin i mezi nimi.
Testováním formulovaných nulových hypotéz a porovnáním hodnot jsem zjistila, že motivace k hledání zaměstnání je u účastníků kurzů s aktivizačními službami větší než u kontrolní skupiny. Doplňkové aktivizační služby jsou tedy přínosem. Dotazování k mapování služeb pro nezaměstnané ukázalo nedostatečnou nabídku směrem od úřadů práce k nezaměstnaným. Uchazeči o zaměstnání deklarují zájem o tyto služby.
Vzhledem ke zjištěným skutečnostem by do budoucna bylo přínosem standardně rozšířit vzdělávací kurzy i o motivační a seberozvojové aktivity. Úřady práce by měly cíleněji propagovat své služby. Standardně nabízet aktivity pro získání praktických dovedností potřebných k úspěšnému hledání zaměstnání.
Anotace v angličtině
This paper deals with the aspects of working with the unemployed, their views and impacts of services that are offered to jobseekers. The theoretical part deals with the explanations and definitions of the basic concepts of unemployment and employment policy. It deals with health and social consequences of unemployment and the situation of the unemployed.
The objective was to determine whether the activation of clients through additional services is beneficial and causes positive changes in the views of the unemployed. Furthermore, to map what other additional activation services are important to jobseekers and which of these services are made available to them through employment offices.
To achieve the objectives I used the combination of a quantitative and qualitative research, called the mixed-type research. In the research part, I worked with a total of three groups of respondents. It was a group of jobseekers in the questioning to map services for the unemployed. I used a research group and a control group to find out about the benefits of additional activating services. The research group consisted of participants in training courses with additional activation services. The control group consisted of jobseekers who had participated in retraining courses without activation services. The questioning took place at the beginning of the course and at its end. The responses to the questions were compared within each group and also between them.
Through testing defined null hypotheses and by comparing the values I found that the motivation of the trainees with additional activation services to seek a job is greater than in the control group. Additional activation services are therefore beneficial. The questioning to map services for the unemployed showed a lack of supply offered by employment offices to the unemployed. Jobseekers declared an interest in these services.
Based on the factors identified, it would be beneficial in the future to extend the standard training courses by adding motivational and self-development activities. Employment offices should promote their services with an emphasis on individual groups of jobseekers. To offer, on a regular basis, activities aimed at the acquisition of practical skills necessary for successful job search.
Práce se zabývá otázkami práce s nezaměstnanými, jejich postoji a dopady služeb, které jsou uchazečům o zaměstnání nabízeny. Teoretická část se věnuje vysvětlení a definování základních pojmů z oblasti nezaměstnanosti a politiky zaměstnanosti. Zabývá se zdravotně sociálními dopady nezaměstnanosti a situací nezaměstnaných
Cílem práce bylo zjistit, zda aktivizace klientů za pomoci doplňkových služeb je přínosem a způsobuje kladné změny v postoji nezaměstnaných. Dále zmapovat jaké aktivizační doplňkové služby jsou z hlediska uchazečů o zaměstnání důležité, a které z těchto služeb jsou jim prostřednictvím úřadů práce nabízeny.
K naplnění cílů práce jsem použila kombinaci kvantitativního a kvalitativního výzkumu, tzv. smíšený výzkum. Ve výzkumné části jsem pracovala celkem se třemi skupinami respondentů. K dotazování v oblasti mapování služeb pro nezaměstnané to byla skupina uchazečů o zaměstnání. Pro zjištění přínosu aktivizačních služeb jsem použila výzkumnou skupinu a skupinu kontrolní. Ve výzkumné skupině byli účastníci vzdělávacích kurzů s aktivizačními službami. Kontrolní skupina byli uchazeči o zaměstnání, kteří se účastnili rekvalifikačních kurzů bez aktivizačních služeb. Dotazování probíhalo na počátku kurzu a na jeho konci. Odpovědi na otázky byly porovnávány uvnitř skupin i mezi nimi.
Testováním formulovaných nulových hypotéz a porovnáním hodnot jsem zjistila, že motivace k hledání zaměstnání je u účastníků kurzů s aktivizačními službami větší než u kontrolní skupiny. Doplňkové aktivizační služby jsou tedy přínosem. Dotazování k mapování služeb pro nezaměstnané ukázalo nedostatečnou nabídku směrem od úřadů práce k nezaměstnaným. Uchazeči o zaměstnání deklarují zájem o tyto služby.
Vzhledem ke zjištěným skutečnostem by do budoucna bylo přínosem standardně rozšířit vzdělávací kurzy i o motivační a seberozvojové aktivity. Úřady práce by měly cíleněji propagovat své služby. Standardně nabízet aktivity pro získání praktických dovedností potřebných k úspěšnému hledání zaměstnání.
Anotace v angličtině
This paper deals with the aspects of working with the unemployed, their views and impacts of services that are offered to jobseekers. The theoretical part deals with the explanations and definitions of the basic concepts of unemployment and employment policy. It deals with health and social consequences of unemployment and the situation of the unemployed.
The objective was to determine whether the activation of clients through additional services is beneficial and causes positive changes in the views of the unemployed. Furthermore, to map what other additional activation services are important to jobseekers and which of these services are made available to them through employment offices.
To achieve the objectives I used the combination of a quantitative and qualitative research, called the mixed-type research. In the research part, I worked with a total of three groups of respondents. It was a group of jobseekers in the questioning to map services for the unemployed. I used a research group and a control group to find out about the benefits of additional activating services. The research group consisted of participants in training courses with additional activation services. The control group consisted of jobseekers who had participated in retraining courses without activation services. The questioning took place at the beginning of the course and at its end. The responses to the questions were compared within each group and also between them.
Through testing defined null hypotheses and by comparing the values I found that the motivation of the trainees with additional activation services to seek a job is greater than in the control group. Additional activation services are therefore beneficial. The questioning to map services for the unemployed showed a lack of supply offered by employment offices to the unemployed. Jobseekers declared an interest in these services.
Based on the factors identified, it would be beneficial in the future to extend the standard training courses by adding motivational and self-development activities. Employment offices should promote their services with an emphasis on individual groups of jobseekers. To offer, on a regular basis, activities aimed at the acquisition of practical skills necessary for successful job search.
Současný stav:
V současné době jsou uchazečům o zaměstnání nabízeny prostřednictvím Úřadů práce rekvalifikační kurzy zaměřené na dovzdělání v určité oblasti. Ovšem další péče z hlediska terapie, skupinové práce a poradenských činností je buď okrajová nebo není prováděna vůbec.
V neziskovém sektoru jsou poskytovány vzdělávací kurzy financované z Evropského sociálního fondu či jiných grantových programů. V rámci těchto projektů je poskytována nejenom péče z hlediska vzdělávání, ale součástí kurzů jsou i doplňkové aktivity. Klientům těchto kurzů je nabízeno intenzivní pracovní a sociální poradenství, klienti mají možnost navštěvovat ‚seberozvojovou“ skupinu. Klienti při terapeutické práci ve skupině vytvářejí svépomocné skupiny, které se navzájem motivují a podporují. Tyto aktivizační služby mají klientům pomoci při vstupu na trh práce a při slaďování rodinného a pracovního života.
Cíl práce
Cílem práce je zjistit zda aktivizace klientů za pomoci doplňkových služeb je opravdu přínosem a finanční prostředky vynaložené na tyto služby jsou opodstatněné. Dále zmapovat jaké aktivizační služby jsou z hlediska klientů důležité a žádané.
Hypotézy
H1: Aktivizační služby při vzdělávání osob vstupujících na trh práce vedou ke znovuzískání pracovních návyků
H2: Aktivizační služby při vzdělávání osob vstupujících na trh práce napomáhají změně postojů při návratu na trh práce a sladění rodinného a pracovního života.
H3: Aktivizační služby při vzdělávání osob vstupujících na trh práce zvyšují pravděpodobnost dřívějšího návratu do zaměstnání
Popis metodiky:
Cílové skupiny:
S1: Osoby vstupující na trh práce, které absolvovaly vzdělávání bez aktivizačních služeb
S2: Osoby vstupující na trh práce, které absolvovaly vzdělávání doplněné aktivizačními službami
Kombinací dotazování formou rozhovoru, dotazníkového šetření a využití statistik ÚP budou získány údaje od cílových skupin. Data budou vyhodnocena a zpracována do statistiky.
Předpokládané využití práce v praxi:
Výsledky výzkumu by mohly být přínosné pro tvorbu dalších vzdělávacích projektů. Získané poznatky mohou napomoci při tvorbách metodik pro práci s nezaměstnanými osobami.
Zásady pro vypracování
Současný stav:
V současné době jsou uchazečům o zaměstnání nabízeny prostřednictvím Úřadů práce rekvalifikační kurzy zaměřené na dovzdělání v určité oblasti. Ovšem další péče z hlediska terapie, skupinové práce a poradenských činností je buď okrajová nebo není prováděna vůbec.
V neziskovém sektoru jsou poskytovány vzdělávací kurzy financované z Evropského sociálního fondu či jiných grantových programů. V rámci těchto projektů je poskytována nejenom péče z hlediska vzdělávání, ale součástí kurzů jsou i doplňkové aktivity. Klientům těchto kurzů je nabízeno intenzivní pracovní a sociální poradenství, klienti mají možnost navštěvovat ‚seberozvojovou“ skupinu. Klienti při terapeutické práci ve skupině vytvářejí svépomocné skupiny, které se navzájem motivují a podporují. Tyto aktivizační služby mají klientům pomoci při vstupu na trh práce a při slaďování rodinného a pracovního života.
Cíl práce
Cílem práce je zjistit zda aktivizace klientů za pomoci doplňkových služeb je opravdu přínosem a finanční prostředky vynaložené na tyto služby jsou opodstatněné. Dále zmapovat jaké aktivizační služby jsou z hlediska klientů důležité a žádané.
Hypotézy
H1: Aktivizační služby při vzdělávání osob vstupujících na trh práce vedou ke znovuzískání pracovních návyků
H2: Aktivizační služby při vzdělávání osob vstupujících na trh práce napomáhají změně postojů při návratu na trh práce a sladění rodinného a pracovního života.
H3: Aktivizační služby při vzdělávání osob vstupujících na trh práce zvyšují pravděpodobnost dřívějšího návratu do zaměstnání
Popis metodiky:
Cílové skupiny:
S1: Osoby vstupující na trh práce, které absolvovaly vzdělávání bez aktivizačních služeb
S2: Osoby vstupující na trh práce, které absolvovaly vzdělávání doplněné aktivizačními službami
Kombinací dotazování formou rozhovoru, dotazníkového šetření a využití statistik ÚP budou získány údaje od cílových skupin. Data budou vyhodnocena a zpracována do statistiky.
Předpokládané využití práce v praxi:
Výsledky výzkumu by mohly být přínosné pro tvorbu dalších vzdělávacích projektů. Získané poznatky mohou napomoci při tvorbách metodik pro práci s nezaměstnanými osobami.
Seznam doporučené literatury
Mareš Petr: Nezaměstnanost jako sociální problém, Praha, 2002
Buchtová Božena a kol. : Nezaměstnanost: psychologický, ekonomický a sociální problém, Praha 2002
Ratajczak Zofia: Bezrobocie jako wyzwanie, Katovice, 2004
Seznam doporučené literatury
Mareš Petr: Nezaměstnanost jako sociální problém, Praha, 2002
Buchtová Božena a kol. : Nezaměstnanost: psychologický, ekonomický a sociální problém, Praha 2002
Ratajczak Zofia: Bezrobocie jako wyzwanie, Katovice, 2004
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
tabulky
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Pavlína Houdková
Posouzení přínosu aktivizačních služeb vzdělávacích programů pro osoby vstupující na trh práce
Obhajoba: Studentka prezentovala práci na téma Posouzení přínosu aktivizačních služeb vzdělávacích programů pro osoby vstupující na trh práce. Poté následovala diskuse. Byly přečteny posudky. Studentka zodpověděla dotaz oponenta.
Klasifikace: Výborně