Filozofie komunitní péče vychází z přesvědčení, že jedním z poslání kultivované společnosti je napomoci lidem, kteří kvůli nemoci nejsou schopni sami plně uspokojovat a naplňovat své běžné životní potřeby. Komunitní péče znamená poskytovat intervence a podporu na správné úrovni a ve správné podobě tak, aby klient dosáhl co největší úrovně nezávislosti, samostatnosti, soběstačnosti a kontroly nad svým životem. V současné době probíhají změny v systému zdravotní péče. Cílem komunitní péče je poskytovat péči v domácím prostředí a umožnit co nejdelší možné setrvání v komunitě. Hlavním úkolem komunitní péče je poskytování fyzických, psychologických, paliativních a duchovních služeb. Rodiny jsou hlavním článkem péče a základním kmenem spolupráce celého týmu komunitní péče. Komunitní tým je tvořen zdravotnickými a sociálními pracovníky, dobrovolníky z komunity, nemocnými nebo postiženými. Sestry jsou důležitými členy multidisciplinárního týmu. Účastní se hodnocení komunity a pomáhají zajišťovat komplexní péči o obyvatele.
Výzkumné šetření probíhalo kombinací kvantitativního a kvalitativního šetření. Byly vytvořeny dotazníky pro sestry a pro laickou veřejnost a dále byl připraven rozhovor pro sestry. Výzkumný soubor tvořilo 153 respondentů z laické veřejnosti a 121 sester pracujících v různém typu zdravotnického zařízení v celé České republice. Rozhovoru se zúčastnilo 9 sester.
V diplomové práci byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit, kde by mohly sestry pro komunitní péči uplatnit své kompetence dle daných legislativních rámců. Druhým cílem bylo zjistit, jaký pohled má laická veřejnost na práci sestry v komunitní péči. Na základě stanovených cílů jsem si postavila čtyři hypotézy. První hypotéza zní: Laická veřejnost má zájem o působení sester v oblasti komunitní péče. Druhá hypotéza zní: Sestry ve věku 36-45 mají zájem pracovat jako komunitní sestra. Třetí hypotéza zní: Zájem sester o práci komunitní sestry závisí na jejich dosaženém vzdělání. Čtvrtá hypotéza zní: Sestry pracující ve zdravotnictví 21-30 let, mají zájem o působení komunitní sestry v agenturách domácí péče.
V rámci kvalitativního výzkumného šetření a na základě pěti výzkumných otázek je možné stanovit dvě hypotézy. První hypotéza zní: Sestry neznají pojem komunitní sestra. Druhá hypotéza zní: Sestry nemají zájem pracovat jako komunitní sestra.
Komunitní ošetřovatelství má dlouhou historii. Základy komunitního ošetřovatelství najdeme ve Velké Británii. V České republice se nejedná o žádný nový objev, ale můžeme tvrdit, že dosud není v České republice žádný systém komunitního ošetřovatelství vytvořen.
Anotace v angličtině
The philosophy of community care is deeply rooted in an opinion that states that one of the main missions in a cultivated society is helping the people who, due to their disease, are not able to to meet their own demands and their needs vitally necessary for life. Community care means providing an intervention and support at the right level and in the right form for clients, so that they can reach the highest possible level of self-sufficiency and control over their own lives. Recently, there have been many changes in the health care system. The goal of community care is to provide thourough care in clients' home environments and thus enable them to stay with their community as long as possible. The major task is providing phychical, psychological, paliatic and spiritual services. Families are the vital part of the care and a fundamental root of the whole team cooperation within the system of community care. The community teams consist of health care and social workers, community volunteers, the sick or the disabled. Nurses are important members of multidisciplinary teams. They take an active part in community assessment and they also help ensure a complex care for citizens.
The research survey combined a quantitave and a qualitative survey. Firstly, a set of questionnaires for nurses and non-professional public were worked out. Next, an interview was prepared for nurses. The research sample group was made of 153 non-professional respondents and 121 nurses working in different medical facilities all over the Czech Republic. Nine nurses were interviewed.
In my thesis two goals were set up.
The first goal was to find out where in the community care nurses could implement their competences within the legislative frames.
The second goal was to find out what opinion on community nurses non-professional public have. I worke out four hypotheses on the grounds of my goals. The first hypothesis is worded as: The non-professional public is interested in having nurses working for the community care. The second hypothesis is worded as: Nurses between 36-45 of age are willing to work as community care nurses. The third hypothesis is worded as: Nurses' interest in working for the communty care depends on their finished education. The fourth hypothesis is worded as: Nurses working 21-30 years in the health care system are interested in being active as community nurses in home care agencies.
On the grounds of the qualitative research survey and five research questions it is possible to set up two hypotheses. The first hypothesis is worded as: Nurses do not know who a community nurse is. The second hypothesis is worded as: Nurses are not interested in working as community nurses. Community care has had a long history. The foundations of community care have been laid in Great Britain. In the Czech Republic community care has not been a novelty. However, we can claim that so far, no community care system has been created.
Filozofie komunitní péče vychází z přesvědčení, že jedním z poslání kultivované společnosti je napomoci lidem, kteří kvůli nemoci nejsou schopni sami plně uspokojovat a naplňovat své běžné životní potřeby. Komunitní péče znamená poskytovat intervence a podporu na správné úrovni a ve správné podobě tak, aby klient dosáhl co největší úrovně nezávislosti, samostatnosti, soběstačnosti a kontroly nad svým životem. V současné době probíhají změny v systému zdravotní péče. Cílem komunitní péče je poskytovat péči v domácím prostředí a umožnit co nejdelší možné setrvání v komunitě. Hlavním úkolem komunitní péče je poskytování fyzických, psychologických, paliativních a duchovních služeb. Rodiny jsou hlavním článkem péče a základním kmenem spolupráce celého týmu komunitní péče. Komunitní tým je tvořen zdravotnickými a sociálními pracovníky, dobrovolníky z komunity, nemocnými nebo postiženými. Sestry jsou důležitými členy multidisciplinárního týmu. Účastní se hodnocení komunity a pomáhají zajišťovat komplexní péči o obyvatele.
Výzkumné šetření probíhalo kombinací kvantitativního a kvalitativního šetření. Byly vytvořeny dotazníky pro sestry a pro laickou veřejnost a dále byl připraven rozhovor pro sestry. Výzkumný soubor tvořilo 153 respondentů z laické veřejnosti a 121 sester pracujících v různém typu zdravotnického zařízení v celé České republice. Rozhovoru se zúčastnilo 9 sester.
V diplomové práci byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit, kde by mohly sestry pro komunitní péči uplatnit své kompetence dle daných legislativních rámců. Druhým cílem bylo zjistit, jaký pohled má laická veřejnost na práci sestry v komunitní péči. Na základě stanovených cílů jsem si postavila čtyři hypotézy. První hypotéza zní: Laická veřejnost má zájem o působení sester v oblasti komunitní péče. Druhá hypotéza zní: Sestry ve věku 36-45 mají zájem pracovat jako komunitní sestra. Třetí hypotéza zní: Zájem sester o práci komunitní sestry závisí na jejich dosaženém vzdělání. Čtvrtá hypotéza zní: Sestry pracující ve zdravotnictví 21-30 let, mají zájem o působení komunitní sestry v agenturách domácí péče.
V rámci kvalitativního výzkumného šetření a na základě pěti výzkumných otázek je možné stanovit dvě hypotézy. První hypotéza zní: Sestry neznají pojem komunitní sestra. Druhá hypotéza zní: Sestry nemají zájem pracovat jako komunitní sestra.
Komunitní ošetřovatelství má dlouhou historii. Základy komunitního ošetřovatelství najdeme ve Velké Británii. V České republice se nejedná o žádný nový objev, ale můžeme tvrdit, že dosud není v České republice žádný systém komunitního ošetřovatelství vytvořen.
Anotace v angličtině
The philosophy of community care is deeply rooted in an opinion that states that one of the main missions in a cultivated society is helping the people who, due to their disease, are not able to to meet their own demands and their needs vitally necessary for life. Community care means providing an intervention and support at the right level and in the right form for clients, so that they can reach the highest possible level of self-sufficiency and control over their own lives. Recently, there have been many changes in the health care system. The goal of community care is to provide thourough care in clients' home environments and thus enable them to stay with their community as long as possible. The major task is providing phychical, psychological, paliatic and spiritual services. Families are the vital part of the care and a fundamental root of the whole team cooperation within the system of community care. The community teams consist of health care and social workers, community volunteers, the sick or the disabled. Nurses are important members of multidisciplinary teams. They take an active part in community assessment and they also help ensure a complex care for citizens.
The research survey combined a quantitave and a qualitative survey. Firstly, a set of questionnaires for nurses and non-professional public were worked out. Next, an interview was prepared for nurses. The research sample group was made of 153 non-professional respondents and 121 nurses working in different medical facilities all over the Czech Republic. Nine nurses were interviewed.
In my thesis two goals were set up.
The first goal was to find out where in the community care nurses could implement their competences within the legislative frames.
The second goal was to find out what opinion on community nurses non-professional public have. I worke out four hypotheses on the grounds of my goals. The first hypothesis is worded as: The non-professional public is interested in having nurses working for the community care. The second hypothesis is worded as: Nurses between 36-45 of age are willing to work as community care nurses. The third hypothesis is worded as: Nurses' interest in working for the communty care depends on their finished education. The fourth hypothesis is worded as: Nurses working 21-30 years in the health care system are interested in being active as community nurses in home care agencies.
On the grounds of the qualitative research survey and five research questions it is possible to set up two hypotheses. The first hypothesis is worded as: Nurses do not know who a community nurse is. The second hypothesis is worded as: Nurses are not interested in working as community nurses. Community care has had a long history. The foundations of community care have been laid in Great Britain. In the Czech Republic community care has not been a novelty. However, we can claim that so far, no community care system has been created.
Cíl 1: Zjistit,kde by mohly sestry pro komunitní péči uplatnit své kompetence dle daných legislativních rámců.
Cíl 2: Zjistit, jaký pohled má laická veřejnost na práci sestry v komunitní péči.
Cíl 3: zjistit, zda sestry mají zájem o využití kompetencí v komunitní péči.
Výzkumné otázky:
1. Uplatňují sestry své kompetence pro komunitní péči v oblasti péče o rodinu?
2.Uplatňují sestry své kompetence pro komunitní péči v oblasti péče o seniory?
3. Uplatňují sestry své kompetence pro komunitní péči v oblasti prevence pracovních rizik?
4. Uplatňují sestry své kompetence pro komunitní péči v oblasti domácí péče?
Hypotézy:
H 1: Laická veřejnost má zájem o působení sester v oblasti komunitní péče.
H 2: Sestry chtějí využívat své kompetence v komunitní péči.
Současný stav dané problematiky:
Komunitní péče je péče probíhající v souvislosti s místním společenstvím. Odpovídá jeho potřebám, využívá jeho podpůrných faktorů a usiluje o začlenění klientů do života v normálních podmínkách. Je protikladem péče v uzavřených institucích (institucionální péče). Ošetřovatelské služby poskytované v rámci komunitní péče jsou organizovány zpravidla mimo ústavní zařízení a zajišťují potřebnou péči o rodinu, jednotlivce či skupinu obyvatel. Komunitní péče je zaměřená na ochranu zdraví, prevenci onemocnění a výchovu ke zdraví. Dále se zaměřuje na péči o nemocného a jeho rehabilitaci, včetně edukace rodinných příslušníků a blízkých v poskytování laické ošetřovatelské péče. Komunitní péče zahrnuje i péči o chronicky a nevyléčitelně nemocné a o zdravotně postižené občany, včetně zajišťování různých forem domácí péče. Zdravotnický pracovník, který poskytuje ošetřovatelskou péči v rámci komunitní péče, úzce spolupracuje s lékaři, orgány státní správy a samosprávy, občanskými sdruženími apod.
Rozvoj komunitního ošetřovatelství je prioritou Světové zdravotnické organizace.
V komunitní péči je klient takzvaně mezi svými, čili mezi lidmi se stejnými problémy a potřebami, lidmi s podobnými osudy a v podobných věkových kategoriích, což usnadňuje jeho socializaci ve skupině a velmi kladně působí na jeho psychiku, směřuje ho k vnímání jiných osudů a tím částečně odvádí pozornost od vlastního trápení.
Díky pravidelnému a stálému kontaktu s jednou sestrou umožňuje větší důvěru klienta k sestře.
Použitá Metodika:
Použijeme kvalitativně - kvantitativní výzkum. V rámci kvantitativního výzkumu použijeme techniku dotazníku který bude sloužit ke zjištění zájmu laické veřejnosti a sester.
V rámci kvalitativního výzkumu použijeme techniku obsahové analýzy dat a rozhovorů v oblastech možného působení komunitní sestry.
Sledovaný soubor:
Výzkumný soubor budou tvořit sestry pracující v agenturách domácí péče,
sestry u praktických lékařů, a zdravotničtí profesionálové poskytující péče členům rodiny, pracujícím, seniorům - výběr technikou snow ball technique a dále laická veřejnost v ČR.
Využití výsledků v praxi:
Tato diplomová práce a především její výzkumná část by měla přispět ke zvýšení uvědomění sester o komunitní ošetřovatelství v ČR. V rámci zjištěných výsledků by bylo vhodné pojem komunitní ošetřovatelství šířit nejen mezi zdravotníky pracující v ČR, ale i ve veřejné populaci.
Zásady pro vypracování
Cíl 1: Zjistit,kde by mohly sestry pro komunitní péči uplatnit své kompetence dle daných legislativních rámců.
Cíl 2: Zjistit, jaký pohled má laická veřejnost na práci sestry v komunitní péči.
Cíl 3: zjistit, zda sestry mají zájem o využití kompetencí v komunitní péči.
Výzkumné otázky:
1. Uplatňují sestry své kompetence pro komunitní péči v oblasti péče o rodinu?
2.Uplatňují sestry své kompetence pro komunitní péči v oblasti péče o seniory?
3. Uplatňují sestry své kompetence pro komunitní péči v oblasti prevence pracovních rizik?
4. Uplatňují sestry své kompetence pro komunitní péči v oblasti domácí péče?
Hypotézy:
H 1: Laická veřejnost má zájem o působení sester v oblasti komunitní péče.
H 2: Sestry chtějí využívat své kompetence v komunitní péči.
Současný stav dané problematiky:
Komunitní péče je péče probíhající v souvislosti s místním společenstvím. Odpovídá jeho potřebám, využívá jeho podpůrných faktorů a usiluje o začlenění klientů do života v normálních podmínkách. Je protikladem péče v uzavřených institucích (institucionální péče). Ošetřovatelské služby poskytované v rámci komunitní péče jsou organizovány zpravidla mimo ústavní zařízení a zajišťují potřebnou péči o rodinu, jednotlivce či skupinu obyvatel. Komunitní péče je zaměřená na ochranu zdraví, prevenci onemocnění a výchovu ke zdraví. Dále se zaměřuje na péči o nemocného a jeho rehabilitaci, včetně edukace rodinných příslušníků a blízkých v poskytování laické ošetřovatelské péče. Komunitní péče zahrnuje i péči o chronicky a nevyléčitelně nemocné a o zdravotně postižené občany, včetně zajišťování různých forem domácí péče. Zdravotnický pracovník, který poskytuje ošetřovatelskou péči v rámci komunitní péče, úzce spolupracuje s lékaři, orgány státní správy a samosprávy, občanskými sdruženími apod.
Rozvoj komunitního ošetřovatelství je prioritou Světové zdravotnické organizace.
V komunitní péči je klient takzvaně mezi svými, čili mezi lidmi se stejnými problémy a potřebami, lidmi s podobnými osudy a v podobných věkových kategoriích, což usnadňuje jeho socializaci ve skupině a velmi kladně působí na jeho psychiku, směřuje ho k vnímání jiných osudů a tím částečně odvádí pozornost od vlastního trápení.
Díky pravidelnému a stálému kontaktu s jednou sestrou umožňuje větší důvěru klienta k sestře.
Použitá Metodika:
Použijeme kvalitativně - kvantitativní výzkum. V rámci kvantitativního výzkumu použijeme techniku dotazníku který bude sloužit ke zjištění zájmu laické veřejnosti a sester.
V rámci kvalitativního výzkumu použijeme techniku obsahové analýzy dat a rozhovorů v oblastech možného působení komunitní sestry.
Sledovaný soubor:
Výzkumný soubor budou tvořit sestry pracující v agenturách domácí péče,
sestry u praktických lékařů, a zdravotničtí profesionálové poskytující péče členům rodiny, pracujícím, seniorům - výběr technikou snow ball technique a dále laická veřejnost v ČR.
Využití výsledků v praxi:
Tato diplomová práce a především její výzkumná část by měla přispět ke zvýšení uvědomění sester o komunitní ošetřovatelství v ČR. V rámci zjištěných výsledků by bylo vhodné pojem komunitní ošetřovatelství šířit nejen mezi zdravotníky pracující v ČR, ale i ve veřejné populaci.
Seznam doporučené literatury
1.Hanzlíková, A., a kol. Komunitné ošetrovateľstvo. Martin: Osvěta, 2004.279s. ISBN 80-8063-155-7
2.Koncepce domácí péče. Věstník MZ ČR, 2004
3.Hanzlíková, A. Úloha ošetrovateľstva v ochrane komunitného zdravia. Univerzita Komenského, Bratislava, 2002
4.Jarošová, D. Úvod do komunitního ošetřovatelství. 1.vyd. Praha: Grada, 2007. 100 s.ISBN 978-80-247-2150-7
Seznam doporučené literatury
1.Hanzlíková, A., a kol. Komunitné ošetrovateľstvo. Martin: Osvěta, 2004.279s. ISBN 80-8063-155-7
2.Koncepce domácí péče. Věstník MZ ČR, 2004
3.Hanzlíková, A. Úloha ošetrovateľstva v ochrane komunitného zdravia. Univerzita Komenského, Bratislava, 2002
4.Jarošová, D. Úvod do komunitního ošetřovatelství. 1.vyd. Praha: Grada, 2007. 100 s.ISBN 978-80-247-2150-7