- Pro tuto VŠKP nejsou definovány žádné údaje, u kterých by bylo požadováno jejich vyplnění.
Hlavní téma
Vliv pohádkových postav na vývoj mentálně postižených (MP) dětí
Hlavní téma v angličtině
The fairy-tail characters influence on a mentally affected children progression
The influence of fairytale characters on the development of mentally handicapped children
Název dle studenta
Vliv pohádkových postav na vývoj mentálně postižených dětí
Pohádky jsou prozaický výpravný žánr, který zprostředkovává společenské, etické a kulturní hodnoty dětem. Forma příběhu je dětem přístupná a srozumitelná. Pohádkové postavy svou jednoznačností umožňují dětem snadněji pochopit a rozlišit dobro a zlo, správné a nesprávné, kladné a záporné.
Mentální postižení zasahuje celou osobnost a projevuje se nižší úrovní rozumových schopností a odlišným způsobem vnímání. Do jaké míry ovlivňují pohádkové postavy vývoj dětí s mentálním postižením, nebylo dosud zodpovězeno. Cílem práce bylo zjistit, zda děti s MP pohádkové postavy znají a vnímají a zda jsou jimi ovlivňovány obdobně jako zdravé děti.
Zkoumaný soubor zahrnoval deset dětí se středně těžkou mentální retardací ve věku od 12 do 19 let. Výzkum probíhal formou polostrukturovaných rozhovorů s dětmi, jejich rodiči a zaměstnanci školy. Bylo využito i metodiky strukturovaného pozorování a analýzy produktů.
Všech deset dětí se pravidelně s pohádkami setkává. Všechny děti preferují audiovizuální formu pohádek. Rodiče tří dětí uvedli, že dětem pohádky také předčítají. Děti dokázaly vyjmenovat 3 až 18 pohádek. Dokázaly uvést oblíbenou postavu a její charakteristiku. V devíti případech se jednalo o postavu kladnou, jedno dítě uvedlo postavu zápornou. Osm dětí umělo jmenovat jak zápornou, tak kladnou postavu. Typická pohádková postava čerta je pro dětí srozumitelnější než postava vodníka, která je pro ně nejednoznačná. Ve volné kresbě se pohádková témata vyskytla jen ojediněle ve figurálních a technických motivech. Ojedinělý byl i výskyt pohádkových motivů ve spontánní hře dětí a jejich konverzaci.
Chápání pohádkového příběhu a pohádkových postav je u dětí s MP omezeno.
Ačkoli je audiovizuální forma pohádky v literatuře kritizována, jeví se pro tyto děti jako lépe přístupná. Televizní ztvárnění pohádky je pro ně lépe pochopitelné. Zprostředkovává jim informace pro více smyslů najednou a má tak větší šanci je zaujmout.
Anotace v angličtině
Fairy tales are a basic way of mediating social, ethic, and cultural values to children. The form of a story is accessible and understandable to children. By their definiteness fairytale characters enable children to understand and differentiate the good and the evil, the right and the wrong, the positive and the negative more easily.
Mental handicap influences the whole personality and proves by a lower level of rational abilities and a different way of perception. Nobody has specified so far to what extent fairytale characters influence the development of mentally handicapped children. The aim of my work was to find out whether mentally handicapped children know and perceive fairytale characters and whether they are influenced by them similarly to healthy children.
The examined complex included ten children with a medium-severe mental retardation aged 12 - 19. The research was carried out by semi - structured dialogues with children, their parents, and school workers. I also used a method of structured observation and anylysis of products. All the ten children meet with fairy tales regularly. All children prefer audiovisual forms of fairy tales. The parents of three children stated that they also read fairy tales to their children. The children were able to name 3 - 18 fairy tales. They were able to present their favourite characters together with their characteristcs. In nine cases it was a positive character, one child gave a negative character. Eight children could name both positive and negative characters. A typical fairytale character of a devil is understandable better than a character of a water sprite, which is ambiguous for them. In a free drawing fairytale topics occured only
sporadically in figural and technical motives. The occurence of fairytale motives in spontaeous children´s play and their conversation was also sporadic.
Understanding a fairy tale and fairytale characters is limited with mentally handicapped children. Although audiovisual forms of fairy tales are criticised in literature, for these children they seem to be more accessible. TV interpretation of a fairy tale is more understandable for them. It mediates information for more senses simultaneously and thus it has a bigger chance to capture them.
Klíčová slova
Dítě s mentálním postižením (MP),vývoj,pohádková postava,pohádka
Klíčová slova v angličtině
Mentally handicapped child,development,fairytale character,fairy tale
Rozsah průvodní práce
122 s., 6. s. obr. příloh.
Jazyk
CZ
Anotace
Pohádky jsou prozaický výpravný žánr, který zprostředkovává společenské, etické a kulturní hodnoty dětem. Forma příběhu je dětem přístupná a srozumitelná. Pohádkové postavy svou jednoznačností umožňují dětem snadněji pochopit a rozlišit dobro a zlo, správné a nesprávné, kladné a záporné.
Mentální postižení zasahuje celou osobnost a projevuje se nižší úrovní rozumových schopností a odlišným způsobem vnímání. Do jaké míry ovlivňují pohádkové postavy vývoj dětí s mentálním postižením, nebylo dosud zodpovězeno. Cílem práce bylo zjistit, zda děti s MP pohádkové postavy znají a vnímají a zda jsou jimi ovlivňovány obdobně jako zdravé děti.
Zkoumaný soubor zahrnoval deset dětí se středně těžkou mentální retardací ve věku od 12 do 19 let. Výzkum probíhal formou polostrukturovaných rozhovorů s dětmi, jejich rodiči a zaměstnanci školy. Bylo využito i metodiky strukturovaného pozorování a analýzy produktů.
Všech deset dětí se pravidelně s pohádkami setkává. Všechny děti preferují audiovizuální formu pohádek. Rodiče tří dětí uvedli, že dětem pohádky také předčítají. Děti dokázaly vyjmenovat 3 až 18 pohádek. Dokázaly uvést oblíbenou postavu a její charakteristiku. V devíti případech se jednalo o postavu kladnou, jedno dítě uvedlo postavu zápornou. Osm dětí umělo jmenovat jak zápornou, tak kladnou postavu. Typická pohádková postava čerta je pro dětí srozumitelnější než postava vodníka, která je pro ně nejednoznačná. Ve volné kresbě se pohádková témata vyskytla jen ojediněle ve figurálních a technických motivech. Ojedinělý byl i výskyt pohádkových motivů ve spontánní hře dětí a jejich konverzaci.
Chápání pohádkového příběhu a pohádkových postav je u dětí s MP omezeno.
Ačkoli je audiovizuální forma pohádky v literatuře kritizována, jeví se pro tyto děti jako lépe přístupná. Televizní ztvárnění pohádky je pro ně lépe pochopitelné. Zprostředkovává jim informace pro více smyslů najednou a má tak větší šanci je zaujmout.
Anotace v angličtině
Fairy tales are a basic way of mediating social, ethic, and cultural values to children. The form of a story is accessible and understandable to children. By their definiteness fairytale characters enable children to understand and differentiate the good and the evil, the right and the wrong, the positive and the negative more easily.
Mental handicap influences the whole personality and proves by a lower level of rational abilities and a different way of perception. Nobody has specified so far to what extent fairytale characters influence the development of mentally handicapped children. The aim of my work was to find out whether mentally handicapped children know and perceive fairytale characters and whether they are influenced by them similarly to healthy children.
The examined complex included ten children with a medium-severe mental retardation aged 12 - 19. The research was carried out by semi - structured dialogues with children, their parents, and school workers. I also used a method of structured observation and anylysis of products. All the ten children meet with fairy tales regularly. All children prefer audiovisual forms of fairy tales. The parents of three children stated that they also read fairy tales to their children. The children were able to name 3 - 18 fairy tales. They were able to present their favourite characters together with their characteristcs. In nine cases it was a positive character, one child gave a negative character. Eight children could name both positive and negative characters. A typical fairytale character of a devil is understandable better than a character of a water sprite, which is ambiguous for them. In a free drawing fairytale topics occured only
sporadically in figural and technical motives. The occurence of fairytale motives in spontaeous children´s play and their conversation was also sporadic.
Understanding a fairy tale and fairytale characters is limited with mentally handicapped children. Although audiovisual forms of fairy tales are criticised in literature, for these children they seem to be more accessible. TV interpretation of a fairy tale is more understandable for them. It mediates information for more senses simultaneously and thus it has a bigger chance to capture them.
Klíčová slova
Dítě s mentálním postižením (MP),vývoj,pohádková postava,pohádka
Klíčová slova v angličtině
Mentally handicapped child,development,fairytale character,fairy tale
Zásady pro vypracování
Výchovu a vzdělávání dětí s MP může ovlivňovat řada faktorů. Míra kreativity pedagogů a vychovatelů, schopnost názorného a snadno pochopitelného předávání informací, sociálních návyků, využívání učebních pomůcek a ukázek, vizualizace, zapojení všech smyslů do procesu učení a života dítěte. Všechny tyto podněty mají velký vliv na vývoj osobnosti dítěte s MP. Využití pohádek a pohádkových postav k motivaci, učení a rozvoji osobnosti těchto dětí se jeví jako přirozená součást vzdělávání a výchovy. Pohádky a jejich postavy poskytují náhledy na řadu situací a nabízejí jejich možná řešení. Jsou pro děti jakousi druhou realitou zbavenou přílišných složitostí a nejasných povahových a charakterových rysů. Mohou jim za určitých podmínek poskytnout správný vzorec k chování a řešení situací, motivovat je k činnostem, ať už výtvarným nebo pohybovým, podpořit je při hudebních aktivitách a hrách. Zábavnou formou je tak dětem umožněno učit se příkladem jiných, napodobováním, zhodnocováním ''správného a špatného“, ''dobrého a zlého“... Pohádková postava děti motivuje a stimuluje k činnostem, které rozvíjí jejich schopnosti jak v rovině vzdělávací, pohybové tak i sociální.
Cíl práce - Zjistit, jak děti s MP vnímají pohádkové postavy.
- Zjistit, zda pohádkové postavy mají vliv na kvalitnější socializaci (začlenění do společnosti) dětí s MP, zda jim pomáhají lépe se orientovat v kontaktu s nepostiženými dětmi.
- Zjistit, zda rozvíjejí schopnost dítěte správně vyhodnocovat situace a nalézat vhodná řešení.
H 1 - Pohádkové postavy jsou vnímány dětmi s MP pozitivně
H 2 - Pohádkové postavy mají vliv na socializaci MP dětí
Metodika: Práce bude zpracována kvalitativními metodami : Pozorování., Rozhovor (děti, rodina, pedagogové/vychovatelé), analýza výsledků činností a doplněna kvantitativní metodou dotazování prostřednictvím strukturovaného dotazníku (rodina / pedagogové / vychovatelé).
Práce bude zpracována tak, aby nabídla náhled do světa mentálně postižených dětí nejen ''odborníkům z praxe“ ale i ostatním lidem se zájmem o děti s MP. Mohla by být využívána ve Speciálně pedagogických centrech, školách i dalších organizacích pracujících s mentálně postiženými dětmi, a jako informace pro rodiny dětí s MP, popřípadě k výuce na VŠ.
Zásady pro vypracování
Výchovu a vzdělávání dětí s MP může ovlivňovat řada faktorů. Míra kreativity pedagogů a vychovatelů, schopnost názorného a snadno pochopitelného předávání informací, sociálních návyků, využívání učebních pomůcek a ukázek, vizualizace, zapojení všech smyslů do procesu učení a života dítěte. Všechny tyto podněty mají velký vliv na vývoj osobnosti dítěte s MP. Využití pohádek a pohádkových postav k motivaci, učení a rozvoji osobnosti těchto dětí se jeví jako přirozená součást vzdělávání a výchovy. Pohádky a jejich postavy poskytují náhledy na řadu situací a nabízejí jejich možná řešení. Jsou pro děti jakousi druhou realitou zbavenou přílišných složitostí a nejasných povahových a charakterových rysů. Mohou jim za určitých podmínek poskytnout správný vzorec k chování a řešení situací, motivovat je k činnostem, ať už výtvarným nebo pohybovým, podpořit je při hudebních aktivitách a hrách. Zábavnou formou je tak dětem umožněno učit se příkladem jiných, napodobováním, zhodnocováním ''správného a špatného“, ''dobrého a zlého“... Pohádková postava děti motivuje a stimuluje k činnostem, které rozvíjí jejich schopnosti jak v rovině vzdělávací, pohybové tak i sociální.
Cíl práce - Zjistit, jak děti s MP vnímají pohádkové postavy.
- Zjistit, zda pohádkové postavy mají vliv na kvalitnější socializaci (začlenění do společnosti) dětí s MP, zda jim pomáhají lépe se orientovat v kontaktu s nepostiženými dětmi.
- Zjistit, zda rozvíjejí schopnost dítěte správně vyhodnocovat situace a nalézat vhodná řešení.
H 1 - Pohádkové postavy jsou vnímány dětmi s MP pozitivně
H 2 - Pohádkové postavy mají vliv na socializaci MP dětí
Metodika: Práce bude zpracována kvalitativními metodami : Pozorování., Rozhovor (děti, rodina, pedagogové/vychovatelé), analýza výsledků činností a doplněna kvantitativní metodou dotazování prostřednictvím strukturovaného dotazníku (rodina / pedagogové / vychovatelé).
Práce bude zpracována tak, aby nabídla náhled do světa mentálně postižených dětí nejen ''odborníkům z praxe“ ale i ostatním lidem se zájmem o děti s MP. Mohla by být využívána ve Speciálně pedagogických centrech, školách i dalších organizacích pracujících s mentálně postiženými dětmi, a jako informace pro rodiny dětí s MP, popřípadě k výuce na VŠ.
Seznam doporučené literatury
VANČURA, J., Zkušenost rodičů dětí s mentálním postižením, Portál, Praha 2007
ŠVARCOVÁ, I., Mentální retardace.Praha 2006, Portál
ALLEN, E. K., MAROTZ, R. L., Přehled vývoje dítěte od prenatálního období do 8 let., Portál, Praha 2002. ISBN 80-7178-614-4
KLENKOVÁ, J., Možnosti stimulace preverbálních schopností vývojově postižených dětí. Brno: Paido, 2000. ISBN 80-85931-91-5
ČADILOVÁ,V., JŮN, H., THOROVÁ, K. a kol., Agrese u lidí s mentální retardací a s autismem. Portál, Praha 2007
FOŘTÍK, V., FOŘTÍKOVÁ, J., Nadané dítě a rozvoj jeho schopností. Portál, Praha 2007
NEWMAN, S., Hry a činnosti pro vývoj dítěte s postižením. Portál, Praha 2004
ŠVAŘÍČEK, R., ŠEĎOVÁ, K. a kol., Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Portál, Praha 2007
Seznam doporučené literatury
VANČURA, J., Zkušenost rodičů dětí s mentálním postižením, Portál, Praha 2007
ŠVARCOVÁ, I., Mentální retardace.Praha 2006, Portál
ALLEN, E. K., MAROTZ, R. L., Přehled vývoje dítěte od prenatálního období do 8 let., Portál, Praha 2002. ISBN 80-7178-614-4
KLENKOVÁ, J., Možnosti stimulace preverbálních schopností vývojově postižených dětí. Brno: Paido, 2000. ISBN 80-85931-91-5
ČADILOVÁ,V., JŮN, H., THOROVÁ, K. a kol., Agrese u lidí s mentální retardací a s autismem. Portál, Praha 2007
FOŘTÍK, V., FOŘTÍKOVÁ, J., Nadané dítě a rozvoj jeho schopností. Portál, Praha 2007
NEWMAN, S., Hry a činnosti pro vývoj dítěte s postižením. Portál, Praha 2004
ŠVAŘÍČEK, R., ŠEĎOVÁ, K. a kol., Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Portál, Praha 2007
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
ilustrace
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Irena Krejčová
Vliv pohádkových postav na vývoj mentálně postižených dětí
Studentka představila cíl práce, metodiku a výsledky práce.
Dotazy: Mgr. Motlová - jaké jsou nejoblíbenější audiovizuální pohádky, jak dopadl "Krteček" od Z. Müllera.
Mgr. Šuléřová - ocenila zpracování práce, v praxi se s pohádkami pracuje.
Klasifikace: výborně