Informace o kvalifikační práci Informovanost dětí na II. stupni základní školy o možnostech řešení jejich problémů s výskytem sociálně patologických jevů
(Moravské Budějovice)
- Pro tuto VŠKP nejsou definovány žádné údaje, u kterých by bylo požadováno jejich vyplnění.
Hlavní téma
Informovanost dětí na II. stupni základní školy o možnostech řešení jejich problémů s výskytem sociálně patologických jevů (Moravské Budějovice)
Hlavní téma v angličtině
Senior Primary School Pupils’ Awareness of Possibilities to Solve Their Problems with the Occurrence of Pathological Phenomena (Moravské Budějovice, Czechia)
Název dle studenta
Informovanost dětí na II. stupni základní školy o možnostech řešení jejich problémů s výskytem sociálně patologických jevů
(Moravské Budějovice)
Pojem sociálně patologické jevy chápeme jako nejzávažnější poruchy v chování dětí a mládeže. Společností jsou označovány za negativní a svým nositelům způsobují osobní problémy či problémy v rodině, ve škole i v širším sociálním prostředí. Jedná se o takové poruchy chování, které se projevují především jako narušení sociálních, ale také trestně právních norem. Hlavním cílem práce bylo zjistit informovanost dětí na II. stupni základních škol v mikroregionu Moravskobudějovicka o možnostech řešení jejich problémů s výskytem sociálně patologických jevů, tedy zda vědí, na koho se mohou v případě řešení svých problémů s výskytem sociálně patologických jevů obrátit. Dílčím cílem 1 bylo zjistit, kdo se podílí na informovanosti dětí II. stupně základních škol o možnostech řešení jejich problémů s výskytem sociálně patologických jevů. Dílčím cílem 2 bylo popsat sociálně patologické jevy u dětí na II. stupni základních škol. Pro zmapování problematiky bylo použito kvantitativního výzkumu. Byla zvolena metoda dotazování, technika dotazníku a metoda analýza dokumentů, technika sekundární analýza dat adekvátních dokumentů na orgánu sociálně právní ochrany dětí. Dotazníky byly rozdány dětem na II. stupni zkoumaných tříd vybraných základních škol, jejich třídním učitelům a výchovným poradcům vybraných základních škol mikroregionu Moravskobudějovicka. V souvislosti se stanovenými dílčími cíli práce byly zformulovány dvě hypotézy. Předpokládaná hypotéza 1, domnívám se, že základní informace podávají především třídní učitelé, metodici prevence a výchovní poradci, byla potvrzena. Z dotazníkového šetření vyplývá, že daný vzorek dětí byl nejčastěji poučen učiteli. Předpokládaná hypotéza 2, sociálně patologický jev je chápán jako obtížně řešitelný sociální problém v daném mikroregionu, nebyla potvrzena. Z výzkumu je patrné, že pedagogové vybraných základních škol se úspěšně zabývají problematikou sociálně patologických jevů. Lze tedy vyvodit závěr, že snaha škol v oblasti řešení a výskytu těchto jevů je ve zkoumaném období na dobré úrovni.
Anotace v angličtině
The term “social pathological phenomena“ is defined as most serious disorders in behaviour of children and youth. Society finds these disorders negative as they bring many personal problems to the perpetrators in their families, at school as well as in broader social environment. These behaviour disorders particularly result in breaking social standards and penal law. The main goal of the present thesis was to ascertain awareness of senior pupils at primary schools in the region of Moravské Budějovice, Czechia, of possibilities to solve their problems with the occurrence of pathological phenomena, that is, whether they know whom to turn to if they encounter problems with social pathological phenomena. Sub-goal No 1 was to ascertain who informs senior primary school pupils of possibilities to solve their problems with the occurrence of pathological phenomena. Sub-goal No 2 was to describe social pathological phenomena with senior pupils at primary school. In order to get an overview of the problem, the author used quantitative research, namely the method of questioning, the questionnaire technique and the documents analysis method, then also the technique of secondary analysis of data from related documents kept at a body of social protection of children. Questionnaires were distributed among senior pupils in selected classes of primary schools, among their class teachers and pedagogic instructors in the selected primary schools in the region of Moravské Budějovice. In relation to the presented sub-goals of the thesis, the following two hypotheses were formulated. Supposed Hypothesis No 1 “I assume that basic information is given mainly by class teachers, prevention methodists and pedagogic instructors“ was confirmed. The questionnaire results show that the group of pupils researched were mostly instructed by teachers. Supposed Hypothesis No 2 “Social pathological phenomena are taken as a social problem which is difficult to solve in the aforementioned region“ was not confirmed. The research shows that teachers and instructors in the selected primary schools are very successful in dealing with the problems of social pathological phenomena. Therefore, we may conclude that the endeavour of schools in the field of occurrence of those phenomena and their prevention is on a very good level in the period tested.
Klíčová slova
sociálně patologické jevy, základní škola
Klíčová slova v angličtině
social pathological phenomena, primary school
Rozsah průvodní práce
150 s., 12 s. příloh
Jazyk
CZ
Anotace
Pojem sociálně patologické jevy chápeme jako nejzávažnější poruchy v chování dětí a mládeže. Společností jsou označovány za negativní a svým nositelům způsobují osobní problémy či problémy v rodině, ve škole i v širším sociálním prostředí. Jedná se o takové poruchy chování, které se projevují především jako narušení sociálních, ale také trestně právních norem. Hlavním cílem práce bylo zjistit informovanost dětí na II. stupni základních škol v mikroregionu Moravskobudějovicka o možnostech řešení jejich problémů s výskytem sociálně patologických jevů, tedy zda vědí, na koho se mohou v případě řešení svých problémů s výskytem sociálně patologických jevů obrátit. Dílčím cílem 1 bylo zjistit, kdo se podílí na informovanosti dětí II. stupně základních škol o možnostech řešení jejich problémů s výskytem sociálně patologických jevů. Dílčím cílem 2 bylo popsat sociálně patologické jevy u dětí na II. stupni základních škol. Pro zmapování problematiky bylo použito kvantitativního výzkumu. Byla zvolena metoda dotazování, technika dotazníku a metoda analýza dokumentů, technika sekundární analýza dat adekvátních dokumentů na orgánu sociálně právní ochrany dětí. Dotazníky byly rozdány dětem na II. stupni zkoumaných tříd vybraných základních škol, jejich třídním učitelům a výchovným poradcům vybraných základních škol mikroregionu Moravskobudějovicka. V souvislosti se stanovenými dílčími cíli práce byly zformulovány dvě hypotézy. Předpokládaná hypotéza 1, domnívám se, že základní informace podávají především třídní učitelé, metodici prevence a výchovní poradci, byla potvrzena. Z dotazníkového šetření vyplývá, že daný vzorek dětí byl nejčastěji poučen učiteli. Předpokládaná hypotéza 2, sociálně patologický jev je chápán jako obtížně řešitelný sociální problém v daném mikroregionu, nebyla potvrzena. Z výzkumu je patrné, že pedagogové vybraných základních škol se úspěšně zabývají problematikou sociálně patologických jevů. Lze tedy vyvodit závěr, že snaha škol v oblasti řešení a výskytu těchto jevů je ve zkoumaném období na dobré úrovni.
Anotace v angličtině
The term “social pathological phenomena“ is defined as most serious disorders in behaviour of children and youth. Society finds these disorders negative as they bring many personal problems to the perpetrators in their families, at school as well as in broader social environment. These behaviour disorders particularly result in breaking social standards and penal law. The main goal of the present thesis was to ascertain awareness of senior pupils at primary schools in the region of Moravské Budějovice, Czechia, of possibilities to solve their problems with the occurrence of pathological phenomena, that is, whether they know whom to turn to if they encounter problems with social pathological phenomena. Sub-goal No 1 was to ascertain who informs senior primary school pupils of possibilities to solve their problems with the occurrence of pathological phenomena. Sub-goal No 2 was to describe social pathological phenomena with senior pupils at primary school. In order to get an overview of the problem, the author used quantitative research, namely the method of questioning, the questionnaire technique and the documents analysis method, then also the technique of secondary analysis of data from related documents kept at a body of social protection of children. Questionnaires were distributed among senior pupils in selected classes of primary schools, among their class teachers and pedagogic instructors in the selected primary schools in the region of Moravské Budějovice. In relation to the presented sub-goals of the thesis, the following two hypotheses were formulated. Supposed Hypothesis No 1 “I assume that basic information is given mainly by class teachers, prevention methodists and pedagogic instructors“ was confirmed. The questionnaire results show that the group of pupils researched were mostly instructed by teachers. Supposed Hypothesis No 2 “Social pathological phenomena are taken as a social problem which is difficult to solve in the aforementioned region“ was not confirmed. The research shows that teachers and instructors in the selected primary schools are very successful in dealing with the problems of social pathological phenomena. Therefore, we may conclude that the endeavour of schools in the field of occurrence of those phenomena and their prevention is on a very good level in the period tested.
Klíčová slova
sociálně patologické jevy, základní škola
Klíčová slova v angličtině
social pathological phenomena, primary school
Zásady pro vypracování
Osnova:
1. Současný stav dané problematiky
Sociálně patologické jevy jsou též označovány jako sociálně negativní jevy. Jsou jedním z nejvýznamnějších sociálních problémů současného společenského vývoje. Jsou definovány jako nejzávažnější poruchy v chování dětí a mládeže, které se projevují především jako narušení sociálních, ale také trestně právních norem. Sociálně patologické jevy jsou poruchy charakteristické určitou hromadností výskytu a rozšířeností při stejných sociálních podmínkách. Osvěta, která se týká možností řešení problémů s výskytem sociálně patologických jevů je uskutečňována v každé základní škole. Člověk by měl znát možnosti řešení svých problémů, či problémů blízkých osob v případě nutné pomoci. Prevencí sociálně patologických jevů se na základní škole zabývá nejen výchovný poradce společně s preventistou a popřípadě také školním psychologem, ale také orgány, mezi které patří například Orgán sociálně právní ochrany dětí, či Policie České republiky.
2. Cíl práce
Cílem práce je zjistit informovanost dětí na II. stupni základních škol v mikroregionu Moravskobudějovicka o možnostech řešení jejich problémů s výskytem sociálně patologických jevů.
Cíl práce č. 1 Zjistit, kdo se podílí na informovanosti dětí II. stupně vybraných základních škol.
Cíl práce č. 2 Popsat SPJ u dětí na II. stupni vybraných základních škol.
3. Předpokládaná hypotéza
Domnívám se, že základní informace podávají především třídní učitelé, preventisté a výchovní poradci.
Sociálně patologický jev je chápán jako obtížně řešitelný sociální problém v daném mikroregionu.
4. Popis metodiky
Kvantitativní výzkum za použití metody dotazování, techniky dotazníku, dále metoda analýza dokumentů, technika sekundární analýza dat adekvátních dokumentů týkající se výskytu a četnosti SPJ.
5. Zkoumaný soubor
Zkoumaným souborem budou děti II. stupně základních škol v mikroregionu Moravskobudějovicka. Jedná se o děti místní i dojíždějící. U dětí na II. stupni základní školy se statisticky výrazněji objevují sociálně patologické jevy než u dětí na I. stupni základní školy z důvodu rizikovějšího věku žáků.
6. Předpokládané využití práce v praxi
Závěry diplomové práce poskytnou analytický pohled na situaci II. stupňů základních škol v daném mikroregionu s poukazem na možnosti pro práci třídních učitelů, preventistů, výchovných poradců a také v neposlední řadě ředitelů.
Zásady pro vypracování
Osnova:
1. Současný stav dané problematiky
Sociálně patologické jevy jsou též označovány jako sociálně negativní jevy. Jsou jedním z nejvýznamnějších sociálních problémů současného společenského vývoje. Jsou definovány jako nejzávažnější poruchy v chování dětí a mládeže, které se projevují především jako narušení sociálních, ale také trestně právních norem. Sociálně patologické jevy jsou poruchy charakteristické určitou hromadností výskytu a rozšířeností při stejných sociálních podmínkách. Osvěta, která se týká možností řešení problémů s výskytem sociálně patologických jevů je uskutečňována v každé základní škole. Člověk by měl znát možnosti řešení svých problémů, či problémů blízkých osob v případě nutné pomoci. Prevencí sociálně patologických jevů se na základní škole zabývá nejen výchovný poradce společně s preventistou a popřípadě také školním psychologem, ale také orgány, mezi které patří například Orgán sociálně právní ochrany dětí, či Policie České republiky.
2. Cíl práce
Cílem práce je zjistit informovanost dětí na II. stupni základních škol v mikroregionu Moravskobudějovicka o možnostech řešení jejich problémů s výskytem sociálně patologických jevů.
Cíl práce č. 1 Zjistit, kdo se podílí na informovanosti dětí II. stupně vybraných základních škol.
Cíl práce č. 2 Popsat SPJ u dětí na II. stupni vybraných základních škol.
3. Předpokládaná hypotéza
Domnívám se, že základní informace podávají především třídní učitelé, preventisté a výchovní poradci.
Sociálně patologický jev je chápán jako obtížně řešitelný sociální problém v daném mikroregionu.
4. Popis metodiky
Kvantitativní výzkum za použití metody dotazování, techniky dotazníku, dále metoda analýza dokumentů, technika sekundární analýza dat adekvátních dokumentů týkající se výskytu a četnosti SPJ.
5. Zkoumaný soubor
Zkoumaným souborem budou děti II. stupně základních škol v mikroregionu Moravskobudějovicka. Jedná se o děti místní i dojíždějící. U dětí na II. stupni základní školy se statisticky výrazněji objevují sociálně patologické jevy než u dětí na I. stupni základní školy z důvodu rizikovějšího věku žáků.
6. Předpokládané využití práce v praxi
Závěry diplomové práce poskytnou analytický pohled na situaci II. stupňů základních škol v daném mikroregionu s poukazem na možnosti pro práci třídních učitelů, preventistů, výchovných poradců a také v neposlední řadě ředitelů.
Seznam doporučené literatury
1. KYRIAKOU, CH. Řešení výchovných problémů ve škole. 1. vyd. Praha: Portál, 2005. 152s. ISBN 80-7178-945-3.
2. MATĚJČEK, Z. Dítě a rodina v psychologickém poradenství. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství., 1992. 223s. ISBN 80-04-35236-2.
3. TRAIN, A. Nejčastější poruchy chování dětí. 1. vyd. Praha: Portál, 2001. 200s. ISBN 80-7178-503-2.
4. VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. 2. vyd. Praha:Portál, 2000. 444s. ISBN 80-7178-496-6.
5. VYKOPALOVÁ, H. Sociálně patologické jevy v současné společnosti. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2001. 154s. ISBN 80-244-0337-4.
Seznam doporučené literatury
1. KYRIAKOU, CH. Řešení výchovných problémů ve škole. 1. vyd. Praha: Portál, 2005. 152s. ISBN 80-7178-945-3.
2. MATĚJČEK, Z. Dítě a rodina v psychologickém poradenství. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství., 1992. 223s. ISBN 80-04-35236-2.
3. TRAIN, A. Nejčastější poruchy chování dětí. 1. vyd. Praha: Portál, 2001. 200s. ISBN 80-7178-503-2.
4. VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. 2. vyd. Praha:Portál, 2000. 444s. ISBN 80-7178-496-6.
5. VYKOPALOVÁ, H. Sociálně patologické jevy v současné společnosti. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2001. 154s. ISBN 80-244-0337-4.
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
-
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Informovanost dětí na 2. stupni ZŠ o možnosti řešení jejich problémů s výskytem sociálně patologických jevů
Studentka ve své DP zjišťovala informovanost o řešení sociálně patologických jevů. Kvantitativní technikou testovala 2 hypotézy. Vedoucí práce představil své hodnocení. Předseda komise seznámil s oponentským posudkem. Jak jste konstruovala hypotézy? Jaký byl důvod k nastavení metodiky?
Klasifikace: výborně