Diplomová práce je součástí projektu 2B06131 Nepotravinářské využití biomasy v energetice. Cílem práce bylo zhodnotit vybrané porosty z hlediska jejich využitelnosti pro výrobu bioplynu. Při řešení úkolu se vycházelo z pracovní hypotézy, že z hlediska produkce bioplynu se kvalita biomasy významně neliší mezi jednotlivými typy travních porostů resp. biotopů. Jak ukazují výsledky, tato hypotéza byla potvrzena.
Studované lokality se nacházely v nadmořské výšce 400 m.n.m. do 800 m.n.m., rozpětí vodního režimu se pohybovalo od mezoxerofytního po hygrofytní stupeň a rozpětí živinného režimu bylo od mezooligotrofního po eutrofní stupeň. Druhové složení odpovídalo porostovým typům Alopecuretum pratense, Phalaridetum, Poetum pratense, Arrhenatheretum elatioris, Festucetum pratense a ruderálnímu porostovému typu. I přes tyto rozdíly byla produkce bioplynu stanovená metodou dle ZIFO velmi podobná, a to v rozmezí 518 - 546 NL bioplynu/kg OL v sušině, při prakticky stejném obsahu metanu.
Z výsledků práce vyplývá, že při posuzování využitelnosti porostu pro výrobu bioplynu má produkce biomasy větší význam než druhové složení porostu.
Anotace v angličtině
The MSc. Thesis is part of project No. 2B06131 of the National Research Programme of the Czech Republic. The aim of the work was to assess selected herbaceous stands in repsct to their use for biogas production. A working hypothesis was set as follows: The biogas production per unit organic matter does not differ between biomass coming from different types of grasslands/biotopes. The results support the hypothesis.
The sites studied were located in altitudes from 400 to 800 m a.s.l., water availavility ranged from mesexerophytic to hydrophytic conditions and nutrient availability ranged from mesooligotrophic to eutrophic conditions. According to plant species composition, the stands corresponded to stand types Alopecuretum pratense, Phalaridetum, Poetum pratense, Arrhenatheretum elatioris, Festucetum pratense and the ruderal stand type.
In spite of these differences, biogass production estimated according to ZIFO was very similar for all stands, i.e. in a range of 518 - 546 NL biogas per kg organic substances in dry matter and had almost identical methan content.
The results indicate that, in assessment of suitability of herbaceous stands for biogass production, biomass production is of greater importance than plant species composition.
Klíčová slova
fytomasa,bioplyn,travní porosty
Klíčová slova v angličtině
biogas,graminoid stands,fytomass
Rozsah průvodní práce
89
Jazyk
CZ
Anotace
Diplomová práce je součástí projektu 2B06131 Nepotravinářské využití biomasy v energetice. Cílem práce bylo zhodnotit vybrané porosty z hlediska jejich využitelnosti pro výrobu bioplynu. Při řešení úkolu se vycházelo z pracovní hypotézy, že z hlediska produkce bioplynu se kvalita biomasy významně neliší mezi jednotlivými typy travních porostů resp. biotopů. Jak ukazují výsledky, tato hypotéza byla potvrzena.
Studované lokality se nacházely v nadmořské výšce 400 m.n.m. do 800 m.n.m., rozpětí vodního režimu se pohybovalo od mezoxerofytního po hygrofytní stupeň a rozpětí živinného režimu bylo od mezooligotrofního po eutrofní stupeň. Druhové složení odpovídalo porostovým typům Alopecuretum pratense, Phalaridetum, Poetum pratense, Arrhenatheretum elatioris, Festucetum pratense a ruderálnímu porostovému typu. I přes tyto rozdíly byla produkce bioplynu stanovená metodou dle ZIFO velmi podobná, a to v rozmezí 518 - 546 NL bioplynu/kg OL v sušině, při prakticky stejném obsahu metanu.
Z výsledků práce vyplývá, že při posuzování využitelnosti porostu pro výrobu bioplynu má produkce biomasy větší význam než druhové složení porostu.
Anotace v angličtině
The MSc. Thesis is part of project No. 2B06131 of the National Research Programme of the Czech Republic. The aim of the work was to assess selected herbaceous stands in repsct to their use for biogas production. A working hypothesis was set as follows: The biogas production per unit organic matter does not differ between biomass coming from different types of grasslands/biotopes. The results support the hypothesis.
The sites studied were located in altitudes from 400 to 800 m a.s.l., water availavility ranged from mesexerophytic to hydrophytic conditions and nutrient availability ranged from mesooligotrophic to eutrophic conditions. According to plant species composition, the stands corresponded to stand types Alopecuretum pratense, Phalaridetum, Poetum pratense, Arrhenatheretum elatioris, Festucetum pratense and the ruderal stand type.
In spite of these differences, biogass production estimated according to ZIFO was very similar for all stands, i.e. in a range of 518 - 546 NL biogas per kg organic substances in dry matter and had almost identical methan content.
The results indicate that, in assessment of suitability of herbaceous stands for biogass production, biomass production is of greater importance than plant species composition.
Klíčová slova
fytomasa,bioplyn,travní porosty
Klíčová slova v angličtině
biogas,graminoid stands,fytomass
Zásady pro vypracování
Cíl práce:
Porovnání vybraných trvalých travních porostů z hlediska jejich využitelnosti pro výrobu bioplynu
Postup:
1. Zpracování literárního přehledu metod třídění trvalých travních porostů a stávajících zkušeností s využitím fytomasy pro výrobu bioplynu
2. Stanovení vegetačního složení vybraných TTP a jejich zařazení do porostových typů a systému NATURA 2000
3. Porovnání studovaných porostů z hlediska produkce bioplynu stanovené v rámci navazujícího výzkumu a s literárními údaji.
4. Posoudit možnost využití porostů na studovaných lokalitách pro výrobu bioplynu na podkladě vlastních dat, dat sdílených v rámci výzkumného projektu a informací z odborné literatury.
Zásady pro vypracování
Cíl práce:
Porovnání vybraných trvalých travních porostů z hlediska jejich využitelnosti pro výrobu bioplynu
Postup:
1. Zpracování literárního přehledu metod třídění trvalých travních porostů a stávajících zkušeností s využitím fytomasy pro výrobu bioplynu
2. Stanovení vegetačního složení vybraných TTP a jejich zařazení do porostových typů a systému NATURA 2000
3. Porovnání studovaných porostů z hlediska produkce bioplynu stanovené v rámci navazujícího výzkumu a s literárními údaji.
4. Posoudit možnost využití porostů na studovaných lokalitách pro výrobu bioplynu na podkladě vlastních dat, dat sdílených v rámci výzkumného projektu a informací z odborné literatury.
Seznam doporučené literatury
Chytrý, M., Kučera, T., Kočí, M. (2001): Katalog biotopů České republiky. AOPK, Praha.
Moravec, J. a kol. (1994): Fytocenologie. Academia, Praha.
Rychnovská, M. a kol. (1985): Ekologie lučních porostů. Academia, Praha.
Váňa, J., Slejška, A. (1998): Bioplyn z rostlinné biomasy. ÚZPI, Praha.
Seznam doporučené literatury
Chytrý, M., Kučera, T., Kočí, M. (2001): Katalog biotopů České republiky. AOPK, Praha.
Moravec, J. a kol. (1994): Fytocenologie. Academia, Praha.
Rychnovská, M. a kol. (1985): Ekologie lučních porostů. Academia, Praha.
Váňa, J., Slejška, A. (1998): Bioplyn z rostlinné biomasy. ÚZPI, Praha.