Akademické půlhodinky 2017

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích a Biologické centrum Akademie věd ČR Vás zvou na společný přednáškový cyklus Akademické půlhodinky 2017.

Osobnosti akademického života Vás seznámí se zajímavými tématy a výsledky vědecké práce a výzkumu. Cyklus začíná 7.3. 2017 a přednášky se budou konat každé úterý v 16 hodin ve studentském kostele v ulici Karla IV. č. 22 v Českých Budějovicích.

Vstup na přednášky je zdarma.

7. 3. 2017   Jan John - Mincovní poklad z Bošilce

14. 3. 2017 Michal Žurovec – Genom jako kronika lidstva

21. 3. 2017 Lucie Betáková - Jazyková politika Evropské unie a J. A. Komenský

28. 3. 2017 Štěpán Ryba – Nemoci včelstev

4. 4. 2017   Kamila Vránková - Horor a hledání identity v současné britské literatuře pro mládež

11. 4. 2017 Jiří Černý - Netušená nebezpečí, aneb o lovu virů v polárních oblastech

18. 4. 2017 Miloš Zelenka - Literatura a literární věda z pohledu světových komparatistických kongresů

25. 4. 2017 Miloslav Devetter – Život po životě: lekce z nesmrtelnosti živočichů

2. 5. 2017   Michaela Vlčková - Křesťanské symboly v jihočeské krajině

9. 5. 2017   Marek Šmejkal - Proč se samičky do rozmnožování zrovna nehrnou?

 

Anotace


7.3. Jan John: Mincovní poklad z Bošilce

Co lze vyčíst z mincí, které ležely téměř 380 let ukryté pod podlahou kostela svatého Martina v jihočeském Bošilci?  Touto otázkou se budeme zabývat během akademické půlhodinky, v jejímž rámci bude Bošilecký poklad představen z pohledu archeologie, historie, numismatiky a přírodních věd.

PhDr. Jan John Ph.D. působí jako archeolog na filosofické fakultě Jihočeské univerzity. Specializuje se především na nedestruktivní metody archeologického průzkumu, a také analýzy chemického složení kovových artefaktů.

 

 


14.3. Michal Žurovec: Genom jako kronika lidstva

Současný pokrok v molekulární genetice otevírá možnost studovat otázky pradávné i zcela nedávné lidské historie. S pomocí moderních poznatků můžeme ze zápisu naší genetické informace zjišťovat nejen to, co nás dělá lidmi a jak naše vlohy ovlivňují náš život v moderním světě, ale lze ji využít třeba pro sledování postupu stěhování národů při osídlování Země, studium původu genetických poruch, zjišťování nemocí slavných osobností či řešení dávných i současných kriminálních případů. Značnou oblibu si získaly například relativně levné genealogické testy, které může nyní kdokoli využít pro vysledování etnického původu své vlastní mateřské nebo otcovské linie desítky tisíc let nazpět.

Prof. RNDr. Michal Žurovec, CSc., studoval obor molekulární biologie na Univerzitě J. E. Purkyně v Brně (dnes Masarykova univerzita). Od roku 1991 působí jako vědecký pracovník v Entomologickém ústavu Biologického centra AV ČR a přednáší na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity. Studuje regulaci vývoje mušky octomilky (Drosophila melanogaster), použití umělých programovatelných nukleáz pro mutagenezi genů i vlastnosti zajímavých hmyzích genových produktů.

 

 


 

21. 3. 2017 Lucie Betáková: Jazyková politika Evropské unie a J. A. Komenský

Jazyková politika Evropské unie a J. A. Komenský. 
Interaktivní přednáška se zaměří na cíle jazykové politiky Rady Evropy a možné cesty k jejich dosažení a ukáže, jestli jazyková politika České republiky těmto cílům odpovídá.   Ideálem v oblasti jazykového vzdělávání je tzv. plurilingvismus, který porovnáme s multilingvismem a společně si ukážeme, že každý z nás se vyznačuje jistým plurilingvním repertoárem. Zamyslíme se nad pozicí angličtiny  v současném světě a ukážeme si, že současný ideál alespoň částečného ovládání více cizích jazyků vychází z myšlenek J.A. Komenského. 

 

 


28.3. Štěpán Ryba: Nemoci včelstev

Stejně tak jako ostatní živočichové je i včela nevyhnutelně napadána patogeny, jež zodpovídají za nemocnost jednotlivých včel nebo ztráty celých včelstev. Okolnosti, za kterých dochází ke kolapsům včelstev, jsou stále předmětem vědeckého výzkumu. Usuzuje se na kombinace více onemocnění, kombinace nemocí a parazitů a na kombinace nemocí a jiných škodlivých faktorů v životním prostředí.

RNDr. Mgr. Štěpán Ryba Ph.D., vystudoval experimentální biologii na Přírodovědecké fakultě JCU v Českých Budějovicích a molekulární biologii, genetiku a virologii na Karlově Univerzitě v Praze, kde také ukončil doktorské studium. V současné době působí na oddělení biochemie a fyziologie na Entomologickém ústavu Biologického Centra Akademie věd ČR, kde se zabývá virovými, bakteriálními a houbovými patogeny včel.

 

 

 


4. 4. Kamila Vránková: Horor a hledání identity v současné britské literatuře pro mládež

Přednáška přiblíží několik autorů současné britské literatury pro mládež, jejichž dílo se vyznačuje hororovými prvky, inspirovanými tradicí anglického gotického románu. Konkrétně se bude zabývat následujícími díly: Harry Potter J.K.Rowlingové, Jeho šedá hmota (His Dark Material) P. Pullmana, Coraline N. Gaimana, Černá kniha tajemství (The Black Book of Secrets) F. Higginsové, Horory na dobrou noc (Horowitz´s Horrors) A. Horowitze, Příšerné příběhy (Tales of Teror) Ch. Priestleyho a Ulice strachu (Fear Street) R.L.Stinea. Jednotlivé hororové motivy budou popsány s ohledem na význam pocitu strachu a nejistoty v souvislosti s vnímáním smyslu individuální existence. Východiskem těchto úvah budou myšlenky K. Jasperse a M. Nakonečného, konkrétně otázka napětí mezi emocemi lásky a strachu.

 

PhDr. Kamila Vránková, Ph.D.
- nar. 1971
- studium anglistiky a bohemistiky na FF UK v Praze a Kentské univerzitě v Canterbury
- titul Ph.D. obhájen na katedře anglistiky v oboru anglická literatura
- od roku 1994 pracuje jako odborný asistent na katedře anglistiky PF JU v Českých Budějovicích, vyučuje anglickou, americkou a dětskou literaturu
- 2003 – 2005 – postdoktorandský grantový výzkum, zabývající se vlivem anglického gotického románu na současnou angloamerickou literaturu pro děti a mládež
- pravidelná účast na mezinárodních anglistických konferencích (ČR, Velká Británie, Irsko, Francie, Německo, Maďarsko, Srbsko, USA)
- publikace v domácích i zahraničních odborných časopisech
- člen CZASE

 


 


11.4. Jiří Černý: Netušená nebezpečí, aneb o lovu virů v polárních oblastech

Polární oblasti byly dlouho vnímané jako pusté ledové pouště chudé na život. Výsledky současného výzkumu ale ukazují, že i v těchto na pohled nehostinných končinách kvete život o neočekávané rozmanitosti a to včetně přítomnosti mnoha člověku potencionálně nebezpečných mikroorganizmů. Nebezpečí infekčních nákaz v polárních oblastech bylo dlouho podceňováno a teprve v poslední době se ukazuje důležitost studia této problematiky.

V této přednášce vás pozvu na velké dobrodružství, které začíná návštěvou dalekého severu i jihu. Ukážeme si, jak přímo v terénu probíhá sběr vzorků nutných pro studium virových nákaz, a vysvětlíme si, proč jsou jedním z nejdůležitějších nástrojů při tomto výzkumu puška a síťka na motýly. Pak se vrátíme zpátky do Českých Budějovic, abych vám mohl představit, jak získané vzorky analyzujeme v laboratořích pro práci s nebezpečnými patogeny (BSL-3). Nakonec si řekneme, jaké nebezpečí představují virové nemoci v polárních oblastech a proč bychom se měli před cestou na Svalbard nechat očkovat proti vzteklině.

RNDr. Jiří Černý, Ph.D. studoval mikrobiologii a molekulární biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze i na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v ČB. V současné době působí na Parazitologickém ústavu Biologického centra Akademie věd, kde se zabývá studiem ekologie, evoluce a epidemiologie virů.

 


18. 4. Miloš Zelenka: Literatura a literární věda z pohledu světových komparatistických kongresů

Přednáška se zaměří na metodologické tendence a tematické okruhy v současné literární vědě z pohledu posledních světových komparatistických kongresů (Paříž 2013, Vídeň 2016), které jsou považovány za prestižní přehlídku stavu a perspektiv současného literárněteoretického myšlení (teorie světové literatury, ingresivní literární historie,historicko-geografické modelování, imagologie, postkoloniální studia, interkulturní výzkumy, manuskriptologie, sociální historismus apod.).
Komparatistika, chápaná  jako poslední "šance" literární vědy, se má pohybovat na horizontu rozmanitých kulturních řad a otevřených struktur. Svou interdisciplinaritou a "hybridizací" se stává komunikačním zprostředkovatelem mezi jejími detailními segmenty literární vědy často fungujícími nezávisle na sobě. Komparatistika se může chápat i jako forma dialogu směřující k pochopení kulturní identity i "jinakosti", zároveň i cesta nejen k makroliterárním soustavám, ale i k mikroliteraturám (literaturám národnostních či sexuálních menšin).

 


25.4. Miloslav Devetter: Život po životě: lekce z nesmrtelnosti živočichů

Někteří mikroskopičtí živočichové (vířníci, želvušky a hlístice) mají úžasnou schopnost: dokáží v kteroukoli fázi svého životního cyklu přecházet do klidového stadia – anhydrobiózy. V tomto stadiu pak dokáží překonávat mimořádně extrémní podmínky – sucho, vysoké i nízké teploty, tlak, vysoké dávky záření a podobně. Když nepříznivé podmínky pominou, probudí se opět k životu. Tato schopnost nedává spát vědcům z mnoha oborů. Jsou tyto organismy vůbec pozemského původu, když přežijí i pobyt v meziplanetárním prostoru? A proč se až nápadně často rozmnožují nepohlavně? Jak to vlastně dělají? Otázek je mnoho a na některé budeme společně hledat odpověď.

RNDr. Miloslav Devetter, Ph.D., je vědecký pracovníkem Ústavu půdní biologie Biologického centra AVČR, kde se zabývá výzkumem půdní mikrofauny a vývojem půdních společenstev, především půdních vířníků a želvušek od polárních ekosystémů do tropů.

 


2. 5. Michaela Vlčková: Křesťanské symboly v jihočeské krajině 

Kostely, kaple, kapličky, kříže, boží muka nazýváme obvykle souhrným názvem sakrální památky, drobné sakrální památky. A staráme se o to, jak je chránit, jsou předmětem památkové péče. Ty významnější jsou uváděny v turistických průvodcích se základními údaji o jejich stavitelích, tvůrcích, architektonických prvcích. Přednáška Křesťanské symboly v krajině na jihu Čech se snaží tyto prvky představit jako v otisk do krajiny, zachycující víru a osudy, lidí, kteří zde žili před námi. Krajina na samém jihu Čech - Novohradské hory a přilehlé oblasti jihočeského pohraničí - jsou na tyto prvky bohaté a zároveň představují svéráznou oblast s vlastním nezaměnitelným charakterem a pohnutou historií. Na mnohých místech zaniklých vesnic nenajdeme nic, než kapličku nebo křížek, jediné svědky dob, kdy tu žili lidé. Krajina se proměnila, (některé) sakrální památky zůstávají. Jaké jsou důvody jejich budování a umístění v krajině? Jak je vnímáme dnes, ve společnosti většinově vzdálené od tradiční křesťanské víry a jak vyjadřujeme vnímání posvátného v symbolech novodobých?

ThLic. Michaela Vlčková, Th.D.
Působí na Teologické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, zabývá se liturgickou teologií a liturgií v kontextu rituálních studií. Vyučuje liturgiku a vede semináře zaměřené na téma symbolů a rituálů, například seminář Křesťanské symboly v krajině a U3V kurz Křesťanské symboly v krajině Novohradských hor. V rámci seminářů a kurzů pořádá exkurze za sakrálními památkami do jihočeského pohraničí.

 


9.5. Marek Šmejkal: Proč se samičky do rozmnožování zrovna nehrnou?

Nejdůležitějším posláním kteréhokoli organismu je přenos genetické informace do další generace. Hlavním cílem jedince se tak stává zplodit za život co nejvíce potomků schopných se dožít reprodukčního věku. Velká konkurence je zejména mezi samečky, kteří neustále soutěží o přízeň samiček. Na příkladu rozmnožování bolena dravého si ukážeme, jak se snaží samečci zvýšit své šance na rozmnožení a jak samičky se svými protějšky netráví více času, než je bezpodmínečně nutné.

Mgr. Marek Šmejkal je PhD. studentem na  Přírodovědecké fakultě Jihočeské Univerzity a pracuje ve výzkumné skupině Oddělení ekologie ryb a zooplanktonu na Biologickém Centru AV ČR. Zabývá se rozmnožovacím systémem bolena dravého a feromonovou komunikací mezi samci a samicemi. 

 

 


 


MENU

Naše fakulty

Více o našich fakultách