Studijní a zkušební řád Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

Registrováno MŠMT ČR dne 22. května 2017

Studijní a zkušební řád

JIHOČESKÉ UNIVERZITY V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

ČÁST PRVNÍ

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Působnost Studijního a zkušebního řádu

  1. Tento Studijní a zkušební řád Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (dále jen „Studijní a zkušební řád”) se vztahuje na akademické pracovníky a studenty Jihočeské univerzity v Českých Budějo­vicích (dále jen „JU”), pokud není stanoveno jinak.
  2. Akademickými pracovníky JU jsou profesoři, docenti, mimořádní profesoři, odborní asistenti, asistenti, lektoři a vědečtí, výzkumní a vývojoví pracovníci, kteří jsou zaměst­nanci JU vykonávajícími v pracovním poměru podle sjednaného druhu práce jak pedagogic­kou, tak související vědeckou a výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost (dále jen „tvůrčí činnost“).
  3. Právní postavení studenta je upraveno zejména v § 61 až 63 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“). Uchazeč o studium ve studijním programu uskutečňovaném na JU se stává studentem dnem zápisu do studia na příslušné fakultě. Student JU je studentem fakulty, na kterou byl zapsán, a studijního programu, který studuje. Osoba, které bylo studium přerušeno podle § 54 zákona, se stává studentem dnem opětovného zápisu do studia. Osoba přestává být studentem dnem ukončení studia podle § 55 odst. 1 a § 56 odst. 1 a 2 zákona nebo dnem přerušení studia podle § 54 zákona.
  4. Vzdě­lávání v programu celoživotního vzdělávání nezakládá jeho účastníkům právní postavení studenta. Účastník programu celoživotního vzdělávání není studentem ve smyslu tohoto Studijního a zkušebního řádu.
  5. Při rozhodování o právech a povinnostech studentů je děkan a rektor ustanoveními Studijního a zkušeb­ního řádu vázán. Udělování výjimek z tohoto Studijního a zkušeb­ního řádu se nepřipouští, pokud není tímto Studijním a zkušeb­ním řádem stanoveno jinak.
  6. Podmínky spolupráce JU s jinou vysokou školou v České republice nebo v zahraničí nebo s jinou právnic­kou osobou uvedenou v § 81 odst. 1 zákona upraví dohoda o spolupráci. Dohoda může zejména upravit přijímání ke studiu, stanovit podrobnosti o organizaci části studia uskutečňovaného na zahraniční vysoké škole nebo jiné právnické osobě a o podmínkách pro její absolvování, podrobnosti o dokladech o ab­solvování dané části studia a o uznatelnosti vykonaných zkoušek nebo jiných studijních povinnos­tech splněných na jiné právnické osobě. Dohoda musí být v souladu s ustanoveními zákona a podmínkami příslušné akreditace.

Článek 2

Základní ustanovení

  1. Na jednotlivých fakultách JU mohou být podrobnosti o studiu upraveny vnitřní normou fakulty, a to v souladu s tímto Studijním a zkušebním řádem.
  2. Děkan odpovídá za to, aby systém přijímání ke studiu a systém organizace studia na fakultě účinně zajišťoval rovný přístup ke studiu všem uchazečům o stu­dium a všem studentům JU.
  3. Student má právo studovat v rámci jednoho nebo více studijních programů uskutečňovaných na téže fakultě, na více fakultách JU nebo na JU a jiné vysoké škole. Každé studium je evidováno samostatně. Rozhodnutí vztahující se na jedno studium nezakládá práva nebo povinnosti ve vztahu k dalším souběžným studiím.
  4. JU poskytuje dostupné služby, stipendia a další podpůrná opatření pro vy­rovnání příležitostí studovat na JU pro studenty se specifickými potřebami, přičemž:
    1. v oblasti vyrovnávání podmínek studia studentů se specifickými potřebami vychází z obecně závazných právních předpisů,
    2. zajišťuje poučený a lidskou důstojnost respektující přístup všech svých zaměstnanců ke studentům a uchazečům se specifickými potřebami,
    3. zajišťuje, aby poskytované služby a úpravy realizované s cílem dosáhnout přístupnosti akademic­kého života pro studenty se specifickými potřebami nevedly ke snižování studij­ních nároků.
  5. Pro zajištění podpory studentů se specifickými potřebami zřizuje JU Centrum podpory studentů se spe­cifickými potřebami jako specializované pracoviště s celouniverzitní působností.
  6. JU poskytuje uchazečům o studium a studentům informační, poradenské a podpůrné služby související se studiem a s možností uplatnění absolventů studijních programů v praxi. Podrobnosti poskytování informačních, poradenských a podpůrných služeb s celouniverzitní působností stanoví opatření rektora. Podrobnosti poskytování těchto služeb na fakultě stanoví vnitřní norma fakulty.
  7. Funkci informačního systému, který zajišťuje přístup k informacím o studijních programech, pravidlech studia a požadavcích spojených se studiem ve smyslu nařízení vlády č. 274/2016 Sb., o standardech pro akreditace ve vysokém školství, plní na JU Informační systém studijní agendy JU („dále jen IS STAG“). IS STAG dále plní zejména tyto funkce:
    1. elektronický informační systém ve smyslu § 57 odst. 3, § 68 odst. 3, § 69a odst. 1 a odst. 3 zákona;
    2. databáze kvalifikačních prací ve smyslu § 47b zákona;
    3. komunikační prostředek ve smyslu nařízení vlády č. 274/2016 Sb., o standardech pro akreditace ve vysokém školství.
  8. Za funkčnost IS STAG odpovídá Centrum informačních technologií JU zřízené podle Statutu JU.
  9. Za úplnost, aktuálnost a věcnou správnost informací vedených v IS STAG odpovídají akademičtí pracov­níci a další zaměstnanci JU podle své působnosti a odpovědnosti stanovené vnitřními normami JU a jednotlivých fakult.
  10. Studijní oddělení fakulty na základě údajů evidovaných v IS STAG provádí administrativní úkony souvise­jící s příjímacím řízením, zápisy do studia, studiem, přerušením i ukončením studia.

Článek 3

Vymezení pojmů

  1. Označením „studium“ se rozumí studium ve studijním programu akreditovaném na JU a uskutečňova­ném na jedné fakultě nebo více fakultách JU, případně ve spolupráci s jinou vysokou školou v České republice nebo v zahraničí podle čl. 1 odst. 6.
  2. Označením „vyučující“ se rozumí akademický pracovník vykonávající pedagogickou činnost ve formě prezenční, distanční nebo kombinované formy výuky ve vztahu ke konkrétnímu studijnímu předmětu (dále jen „předmět“).
  3. Označením „garant předmětu“ se rozumí vyučující nebo jiný akademický pracovník, jemuž je v IS STAG v daném předmětu přiřazena role „garant“. Jedná-li se o garanta základního teoretického předmětu profilujícího základu studijního programu, podílí se garant předmětu významně na výuce daného předmětu a má rovněž roli vyučujícího podle odstavce 2.
  4. Označením „garant studijního programu“ se rozumí akademický pracovník podle § 44 odst. 6 a 7 zákona.
  5. Pokud je na JU zřízen vysokoškolský ústav podle § 22 odst. 1 písm. b) a § 34 zákona, který se podílí na uskutečňování studijního programu akreditovaného na JU, rozumí se dále označením „fakulta“ rovněž vysokoškolský ústav a označením „děkan“ se dále rozumí rovněž ředitel vysokoškolského ústavu.
  6. Označením „katedra“ se rozumí jakákoli organizační jednotka fakulty, jejímuž vedoucímu zaměstnanci (dále jen „vedoucí katedry“) byla v návaznosti na vnitřní uspořádání a stanovení kompetencí řídících zaměstnanců příslušné fakulty udělena řídící pravomoc zahrnující kompe­tenci jmenovat vyučující a ga­ranty předmětů.
  7. Označením „kvalifikační práce“ se v závislosti na typu studijního programu rozumí bakalářská práce, je-li studijním programem předepsána, diplomová práce, disertační práce nebo rigorózní práce.

ČÁST DRUHÁ

STUDIUM VE STUDIJNÍM PROGRAMU

Článek 4

Studium

  1. Příslušnost studijního programu k fakultě je stanovena při akreditaci daného studijního programu.
  2. Student se v rámci jednoho studia zapisuje do jednoho studijního programu. Právo studenta realizovat více souběžných studií podle čl. 2 odst. 3 tímto není dotčeno.
  3. Studium se zahajuje dnem zápisu do studia podle § 51 zákona na příslušné fakultě.
  4. Při dodržení podmínek stanovených zákonem a tímto Studijním a zkušebním řádem může být studium přerušeno. Přerušení studia se ukončuje dnem opětovného zápisu do studia podle § 54 odst. 4 zákona, nebo dnem ukončení studia podle § 55 nebo 56 zákona.
  5. Studium se ukončuje dnem, kdy student vykoná státní zkoušku předepsanou na závěr studia nebo její poslední část, nebo dnem podle § 56 odst. 2 zákona. Dnem ukončení studia pro nesplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona je den, kdy rozhodnutí o ukončení studia nabylo právní moci.

Článek 5

Studijní program, vzorový studijní plán a osobní studijní plán

  1. Vysokoškolské vzdělání se získává studiem v rámci akreditovaného studijního programu podle studijního plánu stanovenou formou studia.
  2. Vzorový studijní plán stanovuje časovou a obsahovou posloupnost předmětů při standard­ním průběhu studia, případně také rozčlenění předmětů do semestrů, ročníků a bloků studia ve smyslu § 52 odst. 1 zákona. Studijní program může v souladu s podklady, na jejichž základě byla udělena akreditace, zahr­no­vat jeden vzorový studijní plán nebo více vzorových studijních plánů.
  3. Student uskutečňuje své studium v rámci osobního studijního plánu, který si sestavuje zápisem před­mětů v rámci pravidel a podmínek pro vytváření studijních plánů studijního programu, v němž je zapsán. Pokud studijní program zahrnuje více vzorových studijních plánů, pravidla a podmínky pro vytváření studijních plánů daného stu­dijního programu stanoví rovněž pravidla pro volbu příslušného vzorového studijního plánu nebo kombinace více vzorových studijních plánů.
  4. Specializace je takovou podobou studia ve studijním programu, která umožňuje, aby se student volbou vzorového studijního plánu příslušné specializace zaměřil na specifické studium spojené se získáním ucelených znalostí a dovedností speciálního zaměření. Vzorový studijní plán příslušné specializace obsahuje jak společnou část shodnou pro všechny specializace v daném studijním programu (společný základ), tak specifickou část charakterizující danou specializaci.
  5. Kombi­nace je takovou podobou studia ve studijním programu, která umožňuje, aby se student volbou více vzorových studijních plánů příslušné kombinace zaměřil na specifické studium spojené se získáním ucelených znalostí a dovedností z více oblastí speciálního zaměření. V souladu s pravidly a podmínkami pro vytváření studijních plánů studijního programu může být studium uskutečňováno rovněž jako kombinace více specializací.
  6. Název specializace nebo kombinace vzorových studijních plánů uvedených v odstavcích 4 a 5 je uváděn v do­datku k diplomu spolu s výčtem absolvovaných předmětů ve studijním programu. Název speciali­zace nebo kombinace vzorových studijních plánů může být též uveden jako další údaj ve vysokoškolském diplomu, nikoliv však jako součást názvu studijního programu.
  7. Není-li vnitřní normou fakulty stanoveno jinak, volbu příslušné specializace nebo kombinace vzorových studijních plánů uskutečňuje uchazeč přijatý ke studiu při zápisu do studia v souladu s podmínkami přijímacího řízení .
  8. Stanoví-li vnitřní norma fakulty požadavky upřesňující způsob volby specializace nebo kombinace vzorových studijních plánů, stanoví rovněž, zda je volba specializace nebo kombinace vzorových studijních plánů závazná pro celé studium, nebo za jakých podmínek lze volbu specializace nebo kombinace vzorových studijních plánů změnit. Volba specializace nebo kombinace vzorových studijních plánů může být rovněž zohledněna stanovením specifických podmínek pro přijetí ke studiu.

Článek 6

Studijní program a požadavky vyplývající ze studijního programu

  1. Vymezení a náležitosti studijního programu upravuje § 44 zá­kona. Nedílnou součástí popisu studijního programu v IS STAG jsou zejména:
    1. název studijního programu, jeho typ, forma a cíle studia včetně stanovení profilu absolventa studijního programu; v případě bakalářského nebo magisterského studijního programu také údaj o profilu studijního programu;
    2. standardní doba studia při průměrné studijní zátěži vyjádřená v akademických rocích;
    3. pravidla a podmínky pro vytváření studijních plánů v podobě jednoho nebo více vzoro­vých studijních plánů a případných pravidel pro volbu vzorového studijního plánu nebo kombinace vzorových studijních plánů;
    4. sylaby předmětů specifikující zejména podmínky upravující možnost studenta zapsat si daný předmět (prerekvizity, kontraindikace, doporučené předcházející předměty a další případná dopo­ručení), formu a rozsah výuky, vyučovací jazyk, jméno garanta předmětu, jména vyučujících, cíle předmětu, obsah předmětu, základní a doporučenou studijní literaturu nebo jiné typy studijních opor, požadavky na studenta stanovující podmínky absolvování předmětu, způsob ověření studij­ních výsledků a zpravidla také kreditní hodnotu předmětu;
    5. podmínky, které musí student splnit v průběhu studia ve studijním programu a při jeho řádném ukončení.
  2. Jsou-li některé požadavky vyplývající ze studijního programu, které musí student splnit v průběhu studia a při jeho řádném ukončení, stanoveny shodně pro více studijních programů uskutečňovaných na fakultě nebo vyžaduje-li to technická náročnost zveřejnění těchto požadavků, mohou být tyto požadavky popsány vnitřní normou fakulty, přičemž popis studijních programů v IS STAG v souladu s ustanovením odstavce 1 může obsahovat citaci těchto požadavků nebo odkaz na tuto vnitřní normu. Těmito požadavky jsou zejména:
    1. povinnost studenta podílet se jako člen akademické obce JU na hodnocení kvality vzdělávací činnosti ve smyslu § 21 odst. 1 písm. g) zákona, a to účastí ve studentském hodnocení výuky;
    2. povinnost studenta zvolit si ve stanoveném termínu téma kvalifikační práce.
  3. Předměty mohou mít status předmětů:
  1. povinných – jejich absolvování je podmínkou absolvování daného studijního programu,
  2. povinně volitelných – student musí získat stanovený počet kreditů ze stanovených skupin povinně volitelných předmětů daného studijního programu,
  3. volitelných – ostatní předměty, které může student absolvovat na JU, případně i na jiných vyso­kých školách v České republice nebo v zahraničí.
  1. Status předmětu je určen pravidly a podmínkami pro vytváření studijních plánů v rámci daného studijního programu.
  2. Děkan může na žádost studenta ze závažných důvodů, zejména zdravotních, rozhodnout o osvobození studenta od povinnosti absolvovat některé povinné předměty nebo některé skupiny povinně volitelných předmětů nebo může stanovit nižší počet kreditů, jež mají být získány v některé skupině povinně volitelných předmětů. V případě vyhovění žádosti musí být podmínky studia modifikovány tak, aby absolvováním studia bylo možné naplnit profil absolventa daného studijního programu; nelze-li vhodnou modifikaci podmínek studia z objektivních důvodů provést, děkan žádosti nevyhoví. Vyhovění žádosti podle věty první nezakládá nárok na snížení celkového počtu kreditů potřebných k absolvování studijního programu.
  3. Osobní studijní plán studenta je tvořen předměty povinnými, dále zpravidla předměty povinně volitelnými ve skladbě stanovené pravidly a podmínkami pro vytváření studijních plánů daného stu­dijního programu a předměty volitelnými.
  4. Není-li vnitřní normou fakulty stanoveno jinak, kontrola plnění požadavků vyplývajících ze studijního programu je prováděna studijním oddělením fakulty na základě údajů evidovaných v IS STAG.

Článek 7

Doba studia

  1. Standardní doba studia je v souladu s § 45 až 47 zákona stanovena samostatně pro každý studijní program, k jehož uskutečňování je JU oprávněna, a je uvedena v popisu studijního programu v IS STAG podle čl. 6 odst. 1.
  2. Maximální doba studia v bakalářském nebo magisterském studijním programu, který navazuje na bakalářský studijní program (dále jen „navazující magisterský studijní program“), je o 2 roky delší než standardní doba studia. Maximální doba studia v magisterském studijním programu, který nenavazuje na bakalářský studijní program (dále jen „magisterský studijní program“), je o 3 roky delší než standardní doba studia. Maximální doba studia v doktorském studijním programu je o 2 roky delší než standardní doba studia. Děkan může v odůvodněném případě povolit překročení maximální doby studia.
  3. Doba přerušení studia se do maximální doby studia nezapočítává.

Článek 8

Organizace akademického roku

  1. Akademický rok začíná 1. září a končí 31. srpna následujícího kalendářního roku.
  2. Akademický rok se dělí na zimní semestr a letní semestr. Semestr se člení na výukové období, zkouškové období a období prázdnin.
  3. Harmonogram akademického roku pro studijní programy realizované na fakultě stanoví děkan v souladu s opatřením rektora o organizaci akademic­kého roku, a to nejpozději 30. dubna pro následující akade­mický rok.
  4. Celková délka prázdnin v akademickém roce je minimálně osm týdnů. Po dobu prázdnin lze konat v blo­cích povinná soustředění, odborné praxe a jiné formy výuky, pokud je nelze konat ve výukovém období.
  5. Pro studenty, kteří v rámci studia uskutečňovaného na JU studují některý před­mět nebo předměty na jiné vysoké škole v České republice nebo v zahraničí, nebo pro studenty studující ve studijních progra­mech akreditovaných v cizím jazyce mohou být příslušné termíny harmonogramem akademic­kého roku nebo jinou vnitřní normou fakulty stanoveny odlišně.

Článek 9

Kreditní systém

  1. JU k hodnocení studia zpravidla užívá evropský kreditní systém ECTS (European Credit Transfer and Accumulation System, dále jen „ECTS“).
  2. Je-li tak stanoveno při akreditaci studijního programu, každý předmět daného studijního programu je ohodnocen určitým počtem kreditů vyjadřujícím míru studijní zátěže směřující k dosažení očekávaných výsledků učení definovaných pro daný předmět (dále jen „kredit“).
  3. Jeden kredit odpovídá průměrné celkové studijní zátěži v rozsahu 25 až 30 hodin práce studenta zahr­nující jak účast na organizované výuce, tak samostudium a další činnosti studenta, jimiž je podmíněno splnění požadavků předmětu. Jednomu semestru standardní doby studia daného studijního programu odpovídá v součtu 30 kreditů.
  4. Tentýž předmět má stejnou kreditní hodnotu pro všechny studenty JU bez ohledu na status tohoto předmětu, který může být pro různé studijní programy odlišný.
  5. Student získává kredity absolvováním předmětu, tj. u předmětů zakončených zápočtem získáním zápočtu, u předmětů zakončených kolokviem úspěšným absolvováním kolokvia, u předmětů zakonče­ných zkouškou nebo zápočtem a zkouškou složením této zkoušky s kla­sifikací alespoň „dobře” (3).
  6. Za daný předmět lze v průběhu jednoho studia získat kredity pouze jednou. Toto ustanovení neplatí pro předměty, které mají v IS STAG povolen opakovaný zápis, tj. pro předměty, které mohou být úspěšně absolvovány opakovaně.

Článek 10

Vzdělávací činnost a její organizace

  1. Základními formami výuky jsou přednášky, cvičení, semináře a konzultace. Účast na cvičeních a semi­nářích je povinná v roz­sahu určeném sylabem předmětu. Není-li povinnost účasti na těchto formách výuky sylabem předmětu specifiko­vána, je účast na výuce nepovinná. Student je kromě stanovené účasti na výuce povinen plnit další požadavky předmětu uvedené v sylabu předmětu, a to průběžně nebo v termínech stanovených vyučují­cím, včetně samostatného studia nebo samostatné tvůrčí práce a pří­pravy na aktivní účast na výuce.
  2. Při konzultacích jsou studenti usměrňováni v obsahu a metodách studia, metodice výzkumné, umělecké a jiné tvůrčí činnosti. Není-li rozsah konzultací stanoven sylabem předmětu a nejsou-li konzultace rozvrhovány nebo organizovány formou pravidelných konzultačních hodin, které vyučující zveřejní na začátku semestru, je vyučující povinen poskytnout konzultace na požádání.
  3. Pro předmět uskutečňovaný v distanční formě studia garant předmětu ve spolupráci s vyučujícím specifikuje a zajistí výukové zdroje a soubory informací, které studentovi nahradí přímou výuku (dále jen „studijní opory“), specifikuje výuku s využitím výpočetní tech­niky a internetu, způsob kontaktu s vyučují­cím, včetně systému konzultací a zajištění možnosti komunikace mezi studenty navzájem. Studijní opory pro studium v cizím jazyce jsou zpracovány v příslušném cizím jazyce.
  4. Student musí předmět, který si zapsal, absolvovat nejpozději do termínu stanoveného har­monogramem příslušného akademického roku jako poslední den zkouškového období daného semestru, není-li har­mo­nogramem akademického roku, vnitřní normou fakulty nebo rozhodnutím děkana stanoveno jinak. V odůvodně­ných přípa­dech hodných zvlášt­ního zřetele může děkan rozhodnutím na žádost studenta tento termín pro daný předmět prodloužit. Jednou z podmínek vyhovění žádosti je souhlas vyučujícího nebo vedou­cího příslušné katedry, který zajistí dodatečnou kontrolu studia ve stanoveném termínu.
  5. Nesplnění požadavků předmětu ve stanovených termínech může být důvodem vylučujícím absolvování předmětu a získání příslušných kreditů. Není-li sylabem předmětu stanoveno jinak, považuje se za poslední termín pro splnění požadavků předmětu příslušný termín podle odstavce 4.
  6. Studentovi, který se ze závažných důvodů nemohl zúčastnit povinné výuky, může vyučující určit náhradní způsob splnění studijních povinností, jehož předmětem je výhradně tematika obsahu příslušného před­mětu, a to v termínech, které nejsou v rozporu s harmonogramem akademického roku.
  7. Vyučující nejpozději v prvním týdnu výukového období upřesní a zveřejní program své výuky v souladu se syla­bem předmětu, a to zejména:
  1. časové rozvržení učiva a termíny pro splnění podmínek absolvování předmětu,
  2. požadavky na studenta v průběhu výuky a případný způsob zohlednění výsledků průběžných kontrol studia v koneč­ném hodnocení předmětu,
  3. způsob ověření a kritéria hodnocení studijních výsledků včetně případných podmínek pro udělení zápočtu a připuštění ke zkoušce,
  4. studijní literaturu a případné další výukové zdroje a studijní opory.
  1. Fakulta může na návrh garanta předmětu stanovit a v IS STAG zveřejnit minimální a maximální počty studentů, kteří se mohou na jednotlivé předměty přihlásit. Kapacita předmětu musí být stanovena dostatečně vzhledem k počtu studentů, v jejichž studijním plánu má daný předmět status předmětu povinného nebo povinně volitelného. Nejsou-li tyto počty stanoveny, má se za to, že předmět bude otevřen pro neomezený počet zapsaných studentů. S přihlédnutím k ekonomickým možnostem fakulty mohou být minimální a maximální počty studentů pro povinně volitelné a volitelné předměty stanoveny vnitřní normou fakulty.
  2. Organizační zabezpečení situace, kdy zájem o zápis předmětu převyšuje maximální kapacitu předmětu nebo kdy zájem o zápis předmětu nenaplňuje minimální stanovený počet studentů pro otevření předmětu, stanoví vnitřní norma fakulty.
  3. V případě, že fakulta z objektivních příčin nemůže zajistit výuku povinného nebo povinně volitelného předmětu, přičemž jeho absolvování je podmínkou absolvování studia některými studenty v daném akademickém roce, stanoví garant studijního programu pro tyto studenty náhradní způsob splnění příslušné studijní povinnosti v souladu s profilem absolventa studijního programu.
  4. Fakulta zajistí, aby studenti, kteří si zapsali předměty, které nebu­dou pro malý zájem nebo z jiných organizačních důvodů otevřeny, byli o této skutečnosti včas a řádně vyrozuměni.
  5. Výuka vybraných předmětů ve studijním programu akreditovaném v českém jazyce může být v souladu s podklady, na jejichž základě byla akreditace udělena, usku­tečňována i v cizím jazyce.
  6. Organizační rámec studijního programu, který uskutečňuje podle rozhodnutí o akreditaci více fakult, může být v souladu s tímto Studijním a zkušebním řádem stanoven písemnou dohodou příslušných fakult nebo opatřením rektora. Vnitřní normy fakult vydané podle čl. 2 odst. 1 musí být s těmito případnými dohodami nebo opatřením rektora v souladu.

Článek 11

Studium v průběhu uznané doby rodičovství

  1. Fakulty jsou v rámci uskutečňování akreditovaných studijních programů povinny činit vhodná opatření pro studium rodičů a osob, které převzaly dítě do péče nahrazující péči rodičů (dále jen „rodič“), a to po dobu, po kterou by jinak trvala jejich mateřská či rodičovská dovolená (dále jen „uznaná doba rodi­čov­ství”).
  2. V souvislosti s péčí o dítě má student nebo studentka právo na prodloužení lhůt pro plnění studijních povin­ností, jakož i pro splnění podmínek pro postup do dalšího semestru, ročníku nebo bloku studia o dobu, po kterou by jinak trvalo jejich čerpání mateřské dovolené, a to za podmínky, že v této době studium nepřeruší. Toto právo je uskutečňováno prostřednictvím individuálního studijního plánu rodiče.
  3. Pravidla evidence uznané doby rodičovství a bližší podmínky pro sestavení individuálního studijního plánu rodiče a studium v průběhu uznané doby rodičovství stanoví vnitřní norma JU nebo fakulty.
  4. Ustanovení uvedená v odstavci 2 přiměřené platí i mimo uznanou dobu rodičovství v případě neod­kladné zvláštní péče o dítě delší než jeden měsíc.

Článek 12

Studium studentů se specifickými potřebami

  1. Student se specifickými potřebami má v indikovaných situacích, osvědčených vedoucím Centra podpory stu­dentů se specifickými potřebami JU, právo na prodloužení lhůt pro plnění studijních povinností, jakož i pro splnění podmínek pro postup do dalšího semestru, ročníku nebo bloku studia, a to za podmínky, že v této době studium nepřeruší. Toto právo je uskutečňováno prostřednictvím individuálního har­monogramu studia.
  2. Bližší podmínky pro sestavení individuálního harmonogramu studia a studium studentů se specific­kými potřebami stanoví vnitřní norma JU.

Článek 13

Studium sportovních reprezentantů

Student, který předloží fakultě potvrzení o tom, že je sportovním reprezentantem České republiky ve sportovním odvětví, vydané sportovní organizací zastupující toto sportovní odvětví v České republice, má v souvislosti s touto skutečností právo na úpravy průběhu studia, které studentovi umožní účast na reprezen­taci a nezbytnou přípravu. Toto právo může být realizováno:

  1. stanovením individuálního harmonogramu studia, jímž se stanoví prodloužení lhůt pro plnění studijních povin­ností, jakož i pro splnění podmínek pro postup do dalšího semestru, ročníku nebo bloku studia,
  2. jednorázovým zrušením zápisu vybraných předmětů nebo
  3. jiným opatřením v souladu s tímto Studijním a zkušebním řádem.

ČÁST TŘETÍ

KONTROLA A HODNOCENÍ STUDIA

Článek 14

Kontrola studia

  1. Základními formami kontroly studia jsou zápočet, kolokvium, zkouška, souborná postupová zkouška a státní zkouška.
  2. Kontrola studia může probíhat ve výukovém období, ve zkouškovém období i v období prázdnin, a to v souladu s harmonogramem akademického roku do příslušného posledního termínu. Není-li vnitřní normou fakulty nebo rozhodnutím děkana stanoveno jinak, je posledním termínem pro kontrolu studia (udělení zápočtu, absolvování kolokvia nebo zkoušky) poslední den zkouškového období semestru, v němž má student předmět zapsán. Termíny souborných postupových zkoušek a státních zkoušek jsou zpravidla stanovovány samostatně a nejsou posledním termínem pro zápočty, kolokvia a zkoušky vázány.
  3. V průběhu semestru může vyučující provádět kontrolu studia kontrolními otázkami, písemnými pracemi (testy), zadáváním samostatných úkolů, semestrálními pracemi apod. V souladu se sylabem před­mětu mohou být výsledky těchto průběžných kontrol příslušným způsobem zohledněny v celkovém hodno­cení studijních výsledků studenta v daném předmětu.
  4. Evidence o studijních výsledcích je vedena v IS STAG. Za výkaz o studiu se považuje výpis údajů z IS STAG úředně potvrzený fakultou, který studijní oddělení fakulty na požádání vydá studentovi. Souběžně může být evidence o studijních výsledcích vedena ve výkazu o studiu, který má podobu dokladu, do něhož se zapisují zejména předměty a výsledky kontrol studia (dále jen „index“), v souboru zkouškových a zápočtových katalogů nebo zápisových listů.

Článek 15

Zápočet

  1. Zápočet se uděluje za splnění požadavků, které stanoví sylabus předmětu.
  2. Zápočet uděluje vyučující daného předmětu, pokud vedoucí příslušné katedry nestanoví jinak. O udělení zápočtu vyučující nebo zaměstnanec určený vedoucím příslušné katedry provede záznam do IS STAG a případně také do indexu slovem „splněno“, k záznamu při­pojí datum udělení zápočtu a v případě záznamu do indexu také podpis. Neudělení zápočtu se do IS STAG zapíše slovem „nesplněno“ k datu provedení kontroly splnění stanovených požadavků, nebo k datu posledního termínu, kdy student mohl zápočet získat. Neudělení zápočtu se do indexu nezapisuje.
  3. Pokud to umožňuje povaha požadavků stanovených pro udělení zápočtu, poslední termín pro splnění těchto požadavků stanovený podle čl. 10 odst. 4 a 5 a není-li možnost opravných pokusů sylabem předmětu vymezena jinak, má se za to, že pro splnění stanovených požadavků jsou k dispozici dva opravné pokusy.
  4. V případě neudělení zápočtu vedoucí katedry na žádost studenta případ komisionálně přezkou­má; v případě, že zápočet podle odstavce 2 uděluje vedoucí katedry, komisionální přezkoumání případu přísluší děkanovi.
  5. Studentovi, který požadavky stanovené pro udělení zápočtu nesplnil ve stanoveném termínu, může vyučující v odůvodněných pří­padech povolit splnění těchto požadavků v náhradním termínu stanove­ném v souladu s ustanoveními čl. 10 odst. 4 a 5.
  6. Student, který v předmětu zakončeném zápočtem a zkouškou nezískal zápočet, nemůže z tohoto před­mětu konat zkoušku.

Článek 16

Kolokvium

  1. Kolokviem se rozumí ukončení předmětu rozpravou o problematice daného předmětu, případně vypra­cováním písemné práce zabývající se dílčí tematikou předmětu a hodnocené následným pohovo­rem. Každý student musí mít příležitost k aktivní účasti v rozpravě nebo po­hovoru.
  2. Zkoušejícím na kolokviu je vyučující nebo garant daného předmětu, pokud vedoucí příslušné katedry nestanoví jinak. Pro opravný termín kolokvia vedoucí katedry na žádost studenta nebo na žádost zkoušejícího jmenuje ke zkoušejícímu dva přísedící.
  3. Zkoušející určí a vypíše termíny konání kolokvia v dostatečném počtu nejpozději tři týdny před koncem výukového období v semestru. Případně také stanoví, které termíny jsou řádné a které opravné. Další opravné termíny může zkoušející vypsat i později.
  4. Studenti se na kolokvium přihlašují prostřednictvím IS STAG. Případný náhradní způ­sob přihlašování a odhlašování stanoví vedoucí příslušné katedry nebo děkan. Student, který se z termínu kolokvia včas odhlásil, je posuzován, jako kdyby nebyl na kolokvium přihlášen. Student má právo se z termínu kolokvia odhlásit nejpozději 24 hodin před jeho začátkem. Student se může z vážných důvodů, zejména zdravot­ních, omluvit i dodatečně, nejpozději do pátého pracovního dne od termínu kolokvia. O důvod­nosti omluvy rozhodne zkoušející.
  5. Dostavením se ke kolokviu student prohlašuje, že je schopen kolokvium absolvovat.
  6. Odstoupí-li student od kolokvia po jeho začátku, poruší-li závažným způ­sobem pravidla kolokvia, nedostaví-li se bez řádné omluvy na termín, ke kterému se přihlásil, nebo nedostaví-li se ani na jeden z vypsaných termínů kolokvia, je hodnocen stupněm „nesplněno“. O hodnocení kolokvia v ostat­ních případech rozhodne zkoušející.
  7. O výsledku kolokvia zkoušející nebo zaměstnanec určený vedoucím příslušné katedry provede záznam do IS STAG a případně také do indexu slovem „splněno“, nebo „nesplněno“, dále k záznamu při­pojí datum konání kolokvia a v případě záznamu do indexu také podpis. Hodnocení „nesplněno“ se do IS STAG zapíše k datu konání kolokvia, nebo k datu posledního termínu, kdy student mohl kolokvium absolvovat. Hodnocení „nespl­něno“ se do indexu nezapisuje.
  8. Pokud student u kolokvia nevyhověl, má právo na dva opravné termíny v rámci termínů vypsaných zkou­šejícím.

Článek 17

Zkouška

  1. Zkoušejícím je vyučující nebo garant daného předmětu, pokud vedoucí příslušné katedry nestanoví jinak. Podle podmínek na katedře může ve­doucí katedry pověřit zkoušením téhož předmětu více zkoušejících. Student koná zkoušku i případné opravné zkoušky u téhož zkoušejícího, pokud vedoucí příslušné katedry nestanoví jinak.
  2. Zkoušející určí a vypíše termíny konání zkoušky v dostatečném počtu nejpozději tři týdny před koncem výukového období v semestru. Případně také stanoví, které termíny jsou řádné a které opravné. Další opravné termíny může zkoušející vypsat i později.
  3. Studenti se ke zkoušce přihlašují prostřednictvím IS STAG. Případný náhradní způ­sob přihlašování a odhlašování stanoví vedoucí příslušné katedry nebo děkan. Student, který se z termínu zkoušky včas odhlásil, je posuzován, jako kdyby nebyl ke zkoušce přihlášen. Student má právo se z termínu zkoušky odhlásit nejpozději 24 hodin před jejím začátkem. Student se může z vážných důvodů, zejména zdravotních, omluvit i dodatečně, nejpozději do pátého pracovního dne od termínu zkoušky. O důvod­nosti omluvy rozhodne zkoušející.
  4. Dostavením se ke zkoušce student prohlašuje, že je schopen zkoušku absolvovat.
  5. Odstoupí-li student od zkoušky po jejím začátku, poruší-li závažným způ­sobem pravidla zkoušky, nedostaví-li se bez řádné omluvy na termín, ke kterému se přihlásil, nebo nedostaví-li se ani na jeden z vypsaných termínů zkoušky, je klasifikován známkou „nevyhověl/-a” (4). O hodnocení výkonu studenta v ostat­ních případech rozhodne zkoušející.
  6. Výsledek zkoušky klasifikuje zkoušející těmito známkami: „výborně” (1), „výborně minus” (1,5), „velmi dobře” (2), „velmi dobře minus” (2,5), „dobře” (3) a „nevyhověl/-a” (4). Klasifikační stupně „výborně“ (1) až „dobře“ (3) odpovídají po řadě klasifikačním stupňům „A“ až „E“ stupnice ECTS. Klasifikační stupeň „ne­vyhověl/-a“ (4) odpovídá klasifikačnímu stupni „F“ stupnice ECTS. Výsledek zkoušky v doktor­ském studijním programu může být klasifikován také stupni „splněno“ nebo „nesplněno“.
  7. O výsledku zkoušky zkoušející nebo zaměstnanec určený vedoucím příslušné katedry provede záznam do IS STAG, případně do indexu, dále k záznamu při­pojí datum konání zkoušky a v případě záznamu do indexu také podpis. Známka 4, respektive „nesplněno“, se do IS STAG zapíše k datu konání zkoušky, nebo k datu posledního termínu, kdy student mohl zkoušku absolvovat. Výsledná známka „nevyhověl/-a”, respektive „nesplněno“ se do indexu zapíše, až když ji není možné opravit.
  8. Pokud student u zkoušky nevyhověl, má právo na konání první opravné zkoušky. Pokud student nevy­hověl ani při první opravné zkoušce, má právo v rámci vypsaných termínů konat druhou opravnou zkoušku.
  9. Zkoušky i opravné zkoušky mají stejnou formu určenou sylabem předmětu. Zkoušející může na žádost studenta povolit konání opravné zkoušky jinou formou.
  10. Na žádost studenta nebo zkoušejícího děkan určí konání druhé opravné zkoušky před komisí, kterou jmenuje. Pokud je zkoušejícím děkan, postoupí žádost o zkoušku před komisí k rozhodnutí a jmenování komise rektorovi.
  11. Student má právo odmítnout známku, kterou je hodnocena jeho zkouška v řádném či prvním opravném termínu. V takovém případě je termín zkoušky vyčerpaný, hodnotí se známkou „nevyhověl/-a“ a do IS STAG se zapisuje známka 4.
  12. Je-li zkouška konána před zkušební komisí, je o průběhu zkoušky pořízen záznam.
  13. Komisionální zkouška je přezkoumatelná pouze po stránce procesní, nikoli po stránce obsahové nebo po stránce adekvátnosti hodnocení výkonu studenta. Klasifikace zkoušky je výsledkem hodnocení studenta, které náleží pouze zkušební komisi a nepodléhá dalšímu přezkumu.

Článek 18

Členění studia na bloky a souborná postupová zkouška

  1. Pokud se studium člení na bloky, délku trvání, podmínky absolvování i způsob zakončení každého bloku stanoví příslušný studijní plán daného studijního programu nebo vnitřní norma fakulty.
  2. Blok studia zpravidla uzavírá souborná postupová zkouška. Je-li studijním programem předepsána, její formu, podmínky a způsob hodnocení stanoví příslušný studijní plán daného studijního programu nebo vnitřní norma fakulty.

Článek 19

Vážený studijní průměr

  1. Jako kritérium hodnocení kvality studijních výsledků studenta slouží vážený studijní průměr, který se zpracovává pro každého studenta za každý akademický rok, popřípadě za každý semestr, a za celkové studium před vykonáním státní závěrečné zkoušky. Pokud se studium člení na bloky, vnitřní norma fakulty případně stanoví zpracování váženého studijního průměru za bloky studia včetně upřesnění, zda a s jakou váhou mají být do váženého studijního průměru započítány výsledky souborných postupových zkoušek.
  2. Vážený studijní průměr se vypočte jako podíl součtu výsledných známek násobených kreditní hodno­tou příslušných předmětů a celkového součtu dosažitelných kreditů ze zapsaných předmětů zakon­čovaných zkouškou za hodnocené období. U předmětů, které měl student zapsané a které neukončil alespoň známkou „dobře” (3), se do váženého studijního průměru započítává známka „nevyhověl/-a” (4).
  3. O způsobu výpočtu váženého studijního průměru u studentů, kteří část studia absolvovali nekreditně nebo v kre­ditních režimech neodpovídajících pravidlům ECTS, rozhodne děkan.

ČÁST ČTVRTÁ

STUDIUM V BAKALÁŘSKÉM, MAGISTERSKÉM A NAVAZUJÍCÍM MAGISTERSKÉM STUDIJNÍM PROGRAMU

Článek 20

Zápis do studia a zápis předmětů

  1. Zápis do studia podle § 51 zákona se koná na příslušné fakultě v termínech stanovených děkanem.
  2. Dnem zápisu do studia vznikají studentovi veškerá práva a povinnosti studenta podle zákona a tohoto Studijního a zkušebního řádu, zejména pak právo výběru předmětů a vytvoření osobního studijního plánu podle pravidel studijního programu, ve kterém je student zapsán. Toto právo podle § 62 odst. 1 písm. b) zákona realizuje student zápisem předmětů.
  3. Právo zapsat se do další části studijního programu podle § 62 odst. 1 písm. e) zákona realizuje student zápisem předmětů pro další semestr, rok nebo blok studia.
  4. Z hlediska tvorby osobního studijního plánu studenta se předměty studijního programu člení na:
  1. předměty bez povinných návazností na ostatní předměty nebo jiných omezení, přičemž v sylabu předmětu mohou být uvedeny doporučené předcházející předměty – tyto předměty si může zapsat kterýkoliv student;
  2. předměty, jejichž zápis je podmíněn jinými podmiňujícími předměty (prerekvizitami) – tyto před­měty lze zapsat nejdříve po absolvování všech předmětů podmiňujících,
  3. předměty, jejichž absolvování je podmíněno jinými podmiňujícími předměty (prerekvizitami) – tyto předměty lze zapsat nejdříve v akademickém roce nebo semestru, v němž je zapsán předmět podmiňující, přičemž úspěšné absol­vování a získání kreditů z podmiňujícího předmětu je nutnou podmínkou k právu konat zkoušku a přiznání kreditů z předmětu navazujícího (podmíněného prere­kvizitou),
  4. předměty vylučující, respektive vyloučené (kontraindikace) – absolvování nebo zapsání některého před­mětu může být stanoveno jako podmínka vylučující zápis předmětu jiného,
  5. předměty vyhrazené studentům, kteří splňují určité podmínky vymezené sylabem předmětu,
  6. předměty, jejichž zápis je omezen nastavením maximální kapacity pro studenty, v jejichž studijním plánu má daný předmět status předmětu povinně volitelného nebo volitelného.
  1. Student je povinen zapisovat si předměty tak, aby dodržel pravidla a podmínky pro vytváření studijních plánů daného studij­ního programu, vyhověl podmínkám návaznosti a voli­telnosti předmětů a současně tak, aby mohl absolvováním zapsaných předmětů získat minimálně 20 kreditů za každý semestr. Studen­tovi je dovoleno zapsat si předměty v nižší úhrnné kreditní hodnotě pouze v případě, že si zapsal nebo již dříve absolvoval všechny předměty svého studijního plánu otevírané v daném semestru, které mu zbývají ke splnění podmínek pro řádné ukončení studia.
  2. Student si může v jednom akademickém roce v rámci jednoho studia zapsat předměty o celkové kreditní hodnotě nejvýše 90 kreditů. Na základě odůvodněné žádosti může děkan umožnit zápis předmětů s vyšší celkovou kreditní hodnotou.
  3. Do minimální nebo maximální celkové kreditní hodnoty zapsaných předmětů podle odstavců 5 a 6 se nezapočítává kreditní hodnota předmětů, které byly studentovi uznány podle čl. 25 odst. 1 a 2.
  4. Student je povinen zapisovat si předměty pro daný semestr, rok nebo blok studia prostřednictvím IS STAG v termínech stanove­ných vnitřní normou fakulty.
  5. Děkan může na základě odůvodněné žádosti v případech hodných zvláštního zřetele, zejména z důvodů zdravotních, povolit provedení zápisu do studia nebo zápisu předmětů v náhradním termínu.
  6. Osobám, kterým je umožněn zápis do studia v náhradním termínu (zejména zápis do studia po přerušení studia), může být stanoven termín zápisu předmětů individuálně, a to nejpozději do pěti pracovních dnů ode dne zápisu do studia.
  7. V případě, že student neprovede ve stanoveném termínu a předepsaným způsobem zápis předmětů a do pěti dnů se neomluví a nepožádá o stanovení náhradního termínu pro zápis předmětů nebo nepře­ruší studium, nesplnil požadavky vyplývající ze studijního programu podle § 56 odst. 1 písm. b) zá­kona.
  8. Zápis do studia, kontrolu zápisu předmětů a případné změny v zapsaných předmě­tech provádí studijní oddělení příslušné fakulty.

Článek 21

Organizace zápisu předmětů

  1. Zápis předmětů probíhá zpravidla po zveřejnění rozvrhu předmětů v IS STAG. Zásady harmonogramu správy předmětů v IS STAG za účelem tvorby rozvrhu a zápisu předmětů stanoví opatřením rektor.
  2. Termíny zápisu předmětů stanoví vnitřní norma fakulty v souladu s opatřením rektora podle odstavce 1, a to tak, aby stanovené termíny umožnily volbu předmětů napříč jednotlivými fakultami JU a dále aby byla studentům umožněna dodatečná úprava osobního studijního plánu podle odstavců 7 a 8.
  3. Zápis předmětů probíhá jako povinný zápis předmětů podle čl. 20 odst. 5 a dále jako případný upřesňující zápis, kdy je student oprávněn provádět opodstatněné změny osobního studijního plánu, respektive seznamu předmětů zapsaných v rámci povinného zápisu předmětů podle čl. 20 odst. 5.
  4. Studentovi mohou být zapsané předměty rozhodnutím děkana zrušeny:
  1. ze závažných zdravotních důvodů znemožňujících studentovi studium,
  2. na základě oznámení garantující katedry, že výuku daného předmětu nemůže v příslušném akade­mickém roce ze závažných důvodů zabezpečit,
  3. jestliže si předmět zapsalo méně studentů, než je předem stanovený minimální počet,
  4. při přerušení studia.
  1. Studentovi bude jako neplatný zrušen zápis předmětů:
  1. zapsaných v rozporu s pravidly a podmínkami pro vytváření studijních plánů daného studijního programu (zejména navazující, podmiňující a vylučující předměty),
  2. zapsaných v rozporu s tímto Studijním a zkušebním řádem.
  1. Studijní oddělení fakulty studenta o změnách provedených podle odstavců 4 a 5 vyrozumí prostřednic­tvím IS STAG, není-li vnitřní normou fakulty stanoveno jinak.
  2. Pokud by v důsledku zrušení zápisu některých předmětů podle odstavců 4 a 5 nebyla splněna podmínka minimálního počtu kreditů podle čl. 20 odst. 5, je student povinen ve stanoveném termínu v rámci upřes­ňujícího zápisu zapsat si jiný předmět nebo předměty tak, aby byla tato podmínka splněna.
  3. V rámci upřesňujícího zápisu může student nad rámec ustanovení odstavce 7 provést pouze tyto změny:
  1. zrušit zápis předmětu, který nebude otevřen,
  2. zrušit zápis předmětu, jehož rozvrh byl po termínu povinného zápisu předmětů upraven nebo teprve vytvořen,
  3. zrušit zápis předmětu provedený v rozporu s pravidly a podmínkami pro vytváření studijních plánů daného studijního programu (zejména navazující, podmiňující a vylučující předměty) nebo v rozporu s tímto Studijním a zkušebním řádem,
  4. zapsat si dodatečně jiný předmět nebo více předmětů, nedojde-li tím k porušení pravidel a podmínek pro vytváření studijních plánů daného studijního programu, ustanovení Studijního a zkušebního řádu nebo vnitřní normy příslušné fakulty,
  5. další změny povolené ze závažných důvodů příslušným proděkanem.

 

  1. Zápis předmětů je ukončen potvrzením zápisu v termínu stanoveném vnitřní normou fakulty. V případě, že fakulta za výkaz o studiu považuje výpis údajů z IS STAG, student odevzdá podepsaný výtisk zápiso­vého listu (zápisový list B v IS STAG) na studijní oddělení fakulty, na níž je zapsán. V případě, že fakulta za povinný výkaz o studiu považuje index, student zapisuje všechny předměty svého studijního plánu také do indexu a studijní oddělení fakulty mu tento zápis úředně potvrdí. Zápis předmětů potvrzený podpisem studenta nebo úředně potvrzený studijním oddělením je pro studenta závazný.
  2. Nesplní-li student ve stanoveném termínu povinnost podle odstavce 9, uplynutím tohoto termínu se zápis předmětů provedený v IS STAG považuje za ukončený a pro studenta závazný.
  3. Po ukončení zápisu předmětů, umožňuje-li to vnitřní norma fakulty, může student požádat o zrušení zápisu některého před­mětu nebo o dodatečný zápis předmětu nového.

Článek 22

Opakované zapsání předmětu

  1. Nesplní-li student podmínky pro získání kreditů za předmět, může si tento předmět v průběhu studia zapsat ještě jednou (to znamená celkově jako první a jedno opakované zapsání předmětu). Nový zápis a absolvo­vání to­hoto předmětu neruší dřívější výsledek klasifikace. Děkan může povolit výjimku ve věci opakovaného zápisu předmětu v souvislosti s přerušením studia.
  2. Je-li opakovaně zapisovaný předmět ukončen zápočtem a současně zkouškou, zápočet získaný při předchozím studiu tohoto před­mětu při opakovaném zapsání předmětu neplatí.

Článek 23

Rozvrh a zařazení studentů do studijních skupin

  1. Není-li vnitřní normou fakulty stanoveno jinak, fakulta zveřejní rozvrh výuky v IS STAG před termínem zápisu předmětů, případně v nejbližším možném náhradním termínu.
  2. Rozvrh výuky musí být stanoven tak, aby při standardním plnění studijních povinností umožňoval absolvování povinných a povinně volitelných předmětů.
  3. Fakulta garantuje stabilnost rozvrhu výuky v průběhu semestru. Nezbytně nutné změny v rozvrhu lze po jeho zveřejnění provést za podmínky, že změny zajistí absolvování předmětu studentům, kteří si před­mět zapsali. Není-li z objektivních důvodů možné tuto podmínku dodržet a jedná-li se o předmět, který mají někteří studenti zapsán jako povinný nebo povinně volitelný, umožní vyučující těmto studentům, pokud o to požádají, plnění požadavků předmětu bez nutné účasti ve výuce a poskytne jim konzultace v potřebném rozsahu.
  4. Vyžaduje-li organizační zajištění výuky daného předmětu zařazování studentů do skupin a není-li tento proces řešitelný rozvrhováním předmětu, je upraven vnitřní normou fakulty, a to tak, aby nebyla dotčena práva studentů podle § 62 odst. 1 písm. b) a c) zákona.
  5. Provedení změny zařazení do studijní skupiny v rámci období výuky je podmíněno souhlasem vyučují­cího, do jehož studijní skupiny má být student nově zařazen.

Článek 24

První semestr studia

  1. V prvním semestru studia v bakalářském, navazujícím magisterském a magisterském studijním pro­gramu student musí do posledního termínu stanoveného pro kontrolu studia podle čl. 14 odst. 2 získat alespoň 20 kreditů, přičemž ve studijním programu mohou být určeny konkrétní před­měty, z nichž student musí tyto kredity nebo jejich část získat.
  2. Na studenta, kterému děkan v souladu s čl. 25 uzná alespoň 85 % kreditů z celkového minima kreditů předepsaného studijním programem, se ustanovení odstavce 1 nevztahuje.
  3. Přerušení studia v průběhu prvního semestru studia je možné jen zcela výjimečně ze závažných důvodů, a to rozhodnutím děkana na žádost studenta. Tímto není dotčeno právo studenta na přerušení studia po uznanou dobu rodičovství podle § 54 odst. 2 zákona.

Článek 25

Uznání předmětů, zkoušek, částí studia nebo jiných studijních povinností

1. Studentovi, který v rámci předchozího nebo souběžného studia na JU, na jiné vysoké škole v České republice nebo v zahraničí nebo na vyšší odborné škole splnil studijní povinnosti nebo podmínky, které odpovídají povinnostem nebo podmínkám, které musí splnit v průběhu daného studia ve studijním programu nebo při jeho řádném ukončení (dále jen „studijní povinnosti“), může děkan rozhodnutím podle § 68 odst. 1 písm. d) zákona na základě žádosti uznat:

  1. předmět, tj. zápočet, kolokvium a zkoušku, a jeho odpovídající kreditní hodnotu,
  2. soubornou postupovou zkoušku,
  3. ucelenou část studia, tj. zejména blok studia, modul povinně volitelných předmětů, studijní plán nebo jeho část odpovídající příslušnému studijnímu plánu nebo jeho části, nebo
  4. splnění jiných studijních povinností jako splnění studijních povinností vyplývajících ze studijního programu, v němž je student zapsán.

2. Z moci úřední nebo na základě žádosti se uznávají předměty a příslušné kredity, které v programu celoživotního vzdělávání získali úspěšní absolventi celoživotního vzdělávání, kteří se stali studenty podle zákona, a to do výše 60 % kreditů potřebných k řádnému ukončení studia. Podmínky a postup pro uznávání kreditů získaných v programech celoživotního vzdělávání stanoví vnitřní norma fakulty.

3. O uznání studijních povinností může děkan z moci úřední dále rozhodnout v případě, kdy studenta přijal  do studia jiného studijního programu, povolil změnu vzorového studijního plánu nebo formy studia, nebo v případě, kdy v návaznosti na změnu akreditace studijního programu došlo ke změně vzorového studijního plánu, respektive ke změně pravidel pro vytváření studijních plánů, jimiž je studijní plán studenta vázán.

3. Žádá-li student o uznání studijních povinností na základě předchozího studia, podává žádost zpravidla při zápisu do studia, není-li vnitřní normou fakulty stanoveno jinak. Žádá-li student o uznání studijních povinností na základě souběžného studia, podává žádost zpravidla před termínem zápisu předmětů, není-li vnitřní normou fakulty stanoveno jinak. Podáním žádosti o uznání předmětu student bere na vědomí, že v případě kladného rozhodnutí o žádosti tímto pozbývá právo předmět absolvovat způsobem předepsaným studijním plánem a případný zápis uznaného předmětu mu bude studijním oddělením zrušen.

4. Rozhodnutím o uznání je deklarováno, že výsledky učení, kterých student nabyl v rámci dřívějšího nebo souběžného studia, jsou srovnatelné s očekávanými výsledky učení, kterých by student dosáhl, kdyby plnil odpovídající požadavky vyplývající ze studijního programu v rámci daného studia. Uznáním studij­ních povinností nesmí být ohrožena kvalita vzdělání studenta.

5. Náležitosti žádosti a postup při rozhodování ve věci podle odstavce 1 stanoví vnitřní norma fakulty v souladu se zákonem, zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a tímto Studijním a zkušebním řádem, a to tak, aby bylo dosaženo zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti.

6. Děkan nevyhoví žádosti o uznání:

  1. předmětu, od jehož absolvování uplynulo více než pět let,
  2. zkoušky nebo souborné postupové zkoušky hodnocené hůře než stupněm „velmi dobře“ (2),
  3. ucelené části studia, od jejíhož absolvování nebo dokončení uplynuly více než dva roky.
  4. Vnitřní normou fakulty vydanou podle odstavce 6 s přihlédnu­tím k ustanovení odstavce 5 mohou být pravidla uvedená v odstavci 7 zpřísněna a možnost uznání studijních povinností podle odstavce 1 může být omezena.
  5. Pokud student v rámci daného studijního programu absolvuje část studia na zahraniční vysoké škole, započte mu děkan předměty úspěšně absolvované na zahraniční vysoké škole včetně jejich klasifikace a kreditního hodnocení v systému ECTS na základě potvrzení vydaného zahraniční vysokou školou. Na základě žádosti studenta děkan rozhodne, zda budou studentovi v rámci daného studijního plánu na základě studia v zahraničí uznány ekvivalentní povinné předměty nebo ekvivalentní povinně volitelné předměty, zda budou předměty absolvované v zahraničí započítány do požadavku minimálního počtu kreditů ve vybraných skupinách povinně volitelných předmětů nebo zda budou tyto předměty započítány jako volitelné.
  6. Podíl kreditní hodnoty předmětů, jimž byl při postupu podle odstavce 9 přiznán status předmětu volitelného, by zpravidla neměl být vyšší než podíl kreditní hodnoty volitelných předmětů ve studijním plánu studenta v rámci daného studijního programu.
  7. Studentovi jsou v rámci souběžných studií absolvované shodné předměty započítány pro všechna souběžná studia, v nichž má daný předmět zapsán.
  8. Pokud kreditní hodnocení uznaných nebo započítaných předmětů neodpovídá systému ECTS, sta­noví jim děkan odpovídající počet kreditů.
  9. V případě, že klasifikace předmětu, na jehož základě děkan rozhodl o uznání zkoušky, neodpovídá čl. 17 odst. 7, stanoví děkan přepočet klasifikace.
  10. Předměty a jim příslušející kredity uznané podle odstavců 1 a 2 se nezapo­čítávají pro splnění povinností podle článku 21 odstavce 5, článku 25 odstavce 1, ani pro splnění povinností vymezených v článku 32 odstavci 1 písm. b) a c).
  11. V případě, že je studentovi uznána souborná postupová zkouška, je tímto rozhodnutím současně uznána příslušná ucelená část studia, kterou tato souborná postupová zkouška završuje, a to včetně všech předmětů, z nichž tato část studia sestává.
  12. V rámci rozhodování o uznání studijních povinností může být studentovi rozhodnutím děkana podle § 68 odst. 1 písm. d) zákona předepsáno vykonání rozdílové zkoušky. Organizační rámec konání rozdílové zkoušky, není-li stanoven vnitřní normou fakulty, stanoví rozhodnutím děkan.
  13. Při uznání studijních povinností může děkan zároveň rozhodnout, o jakou část se studentovi zkracuje maximální doba studia a o jeho zařa­zení do bloku studia.

Článek 26

Přerušení studia

  1. Studium může být přerušeno, a to i opakovaně. Nejdelší celková doba přerušení studia, jež se připouští v souladu s § 54 odst. 1 zákona, činí dva roky. Doba přerušení studia po uznanou dobu rodičovství se nezapočítává do celkové doby přerušení studia.
  2. Standardním přerušením studia se rozumí přerušení studia ve druhém a vyšším semestru studia po dobu jednoho nebo více celých semestrů (zpravidla období od 1. září do 31. ledna následujícího roku nebo od 1. února do 31. srpna). Nestandardním přerušením studia se rozumí přerušení studia v průběhu prvního semestru nebo přerušení studia, které započalo po začátku výukového období.
  3. Děkan rozhodne o přerušení studia na zá­kladě žádosti, kterou student doručí příslušnému děkanovi. V žádosti o přerušení studia student uvede dobu, na kterou přerušení studia požaduje.
  4. Děkan vyhoví žádosti o standardní přerušení studia, pokud student splnil podmínky pro postup do dalšího semestru, ročníku nebo bloku studia a úspěšně ukončil alespoň jeden semestr studia. Děkan rozhodnutím v souladu s ustanovením odstavce 1 zároveň stanoví termín opětovného zápisu do studia. Zápis předmětů provedený pro semestr, v němž má být studium standardně přerušeno, je přerušením studia zrušen.
  5. V případě nestandardního přerušení studia děkan vyhoví žádosti jen ze závažných důvodů, které byly studentem řádně doloženy, zejména pak z důvodů zdravotních nebo z důvodu realizace práva na přerušení studia v uznané době rodičovství.
  6. Pokud student, který požádal o přerušení studia, splnil podmínky pro ukončení studia podle § 56 odst. 1 písm. b) nebo h) zákona, děkan o žádosti rozhodne až poté, co bylo v řízení ve věci ukončení studia vydáno rozhodnutí, nebo poté, co bylo řízení ve věci ukončení studia zastaveno. Děkan může rovněž usnesením podle § 140 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, řízení ve věci přerušení studia spojit s řízením ve věci ukončení studia.
  7. Vyhoví-li dě­kan žádosti o nestandardní přerušení studia, rozhodnutím rovněž stanoví:
    1. termín opětovného zápisu do studia v souladu s ustanovením odstavce 1;
    2. pro jednotlivé předměty, které má student zapsány pro semestr, v němž má být studium přerušeno, zda bude před přerušením studia provedena kontrola studia, zda bude zápis předmětu zrušen, nebo zda bude po opětovném zápisu do studia umožněno dodatečné splnění požadavků daného před­mětu;
    3. zda bude daný semestr započítán do kontroly plnění požadavků vyplývajících ze studijního programu z hlediska minimálního počtu kreditů, které je student povinen získat za první semestr studia, za první dva semestry studia nebo za kterékoli čtyři po sobě jdoucí semestry studia.
  8. Doba přerušení studia se nezapočítává do maximální doby studia, ani do doby studia rozhodné pro stanovení poplatku za studium podle § 58 odst. 3 zákona.
  9. V době přerušení studia není osoba studentem. Uplynutím doby, na kterou bylo studium přerušeno, vzniká osobě právo na opětovný zápis do studia. Opětovný zápis do studia se uskutečňuje na příslušné fakultě v termínu stanoveném rozhodnutím děkana.
  10. Pokud se osoba, jejíž studium je přerušeno, ve stanoveném termínu do studia nezapíše nebo do pěti pracovních dnů od stanoveného termínu nepožádá o stanovení náhradního termínu pro opětovný zápis do studia, je tato skutečnost posuzována jako nesplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona.
  11. Opětovný zápis do studia může být uskutečněn i před uplynutím doby, na kterou bylo studium přeru­šeno. Podmínky, za nichž se osoba může opětovně zapsat ke studiu dříve, než uplyne doba, na kterou bylo studium přerušeno, stanoví vnitřní norma fakulty.
  12. Dnem opětovného zápisu do studia vznikají studentovi práva a povinnosti studenta podle zákona a tohoto Studijního a zkušebního řádu, zejména pak právo výběru předmětů a vytvoření osobního studijního plánu podle pravidel studijního programu, ve kterém je zapsán. Toto právo podle § 62 odst. 1 písm. b) zákona realizuje student zápisem předmětů v souladu s ustanoveními čl. 20 a 21. Termín zápisu předmětů může být studentovi po přerušení studia stanoven individuálně.
  13. Podáním žádosti o přerušení studia bere student na vědomí, že během doby přerušení studia může v návaznosti na změnu akreditace studijního programu dojít ke změně vzorového studijního plánu, respektive ke změně pravidel pro vytváření studijních plánů, jimiž je osobní studijní plán studenta vázán, je srozuměn s komplikacemi, které v důsledku toho mohou v jeho studiu nastat, a přebírá za ně odpo­věd­nost. Tím není dotčena povinnost fakulty poskytnout mu poradenství nebo přiměřenou administra­tivní součinnost k minimalizaci těchto komplikací.
  14. Přerušení studia se zaznamenává do IS STAG.

Článek 27

Státní závěrečná zkouška

  1. Řádné ukončení studia v bakalářském, magisterském a navazujícím magisterském studijním programu upravují § 45 a 46 zákona. Podmínky pro konání státní závěrečné zkoušky upravuje § 53 zákona. Součástí státní závěrečné zkoušky v bakalářském studijním programu je zpravidla obhajoba bakalářské práce. Součástí státní závěrečné zkoušky v magisterském a navazujícím magisterském studijním pro­gramu je obhajoba diplomové práce.
  2. Student může konat poslední část státní závěrečné zkoušky, pokud získal ve skladbě předmětů předepsané studijním programem alespoň počet kreditů rovný šedesátinásobku počtu roků standardní doby studia a vypracoval a řádně odevzdal kvalifikační práci, je-li studijním programem předepsána.
  3. Je-li státní závěrečná zkouška kromě obhajoby kvalifikační práce dále členěna na více částí, příslušnou část státní závěrečné zkoušky může student konat, pokud získal ve skladbě předmětů předepsané studijním programem počet kreditů odpovídající příslušné části studia, jež je touto částí státní závěrečné zkoušky ukončena, a řádně splnil všechny související povinnosti vyplývající ze studijního programu.
  4. Student může konat obhajobu bakalářské nebo diplomové práce, pokud byla tato kvalifi­kační práce řádně odevzdána a zveřejněna v souladu s § 47b odst. 2 zákona.
  5. Student, který v daném akademickém roce splnil všechny podmínky pro konání poslední části státní závěrečné zkoušky, musí tuto složit nejpozději v následujícím akademickém roce a současně v rámci maximální doby studia stanovené podle čl. 7 odst. 2. Nesplnění této podmínky je důvodem k ukon­čení studia pro nesplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu podle § 56 odst. 1 písm. b) zá­kona. V případech hod­ných zvláštního zřetele může děkan na žádost studenta lhůtu pro složení státní závěrečné zkoušky prodloužit.
  6. Dostavením se ke státní závěrečné zkoušce student prohlašuje, že je schopen zkoušku absolvovat. Odstoupí-li student od zkoušky po jejím začátku, poruší-li závažným způ­sobem pravidla zkoušky nebo nedostaví-li se bez řádné omluvy ke zkoušce v termínu, na který se přihlásil, je klasifikován známkou „nevyhověl/-a” (4). O hodnocení výkonu studenta v ostat­ních případech rozhodne zkušební komise.
  7. Státní závěrečná zkouška a její části se klasifikují známkami: „výborně” (1), „velmi dobře” (2), „dobře” (3) a „nevy­hověl/-a” (4).
  8. Státní závěrečná zkouška je klasifikována známkou „výborně” (1), jestliže aritmetický průměr známek z jed­notlivých částí je nižší než 1,5 a zároveň žádná ze známek nebyla horší než „velmi dobře” (2). Státní závě­rečná zkouška je klasifikována známkou „velmi dobře” (2), jestliže aritmetický průměr známek z jednotli­vých částí je nižší než 2,5 a zároveň nejvýše dvě z jejích částí byly klasifikovány známkou „dobře” (3) a žádná z částí nebyla klasifikována známkou „nevyhověl/-a” (4). Státní závěrečná zkouška je klasifikována známkou „dobře” (3), jestliže aritmetický průměr známek z jednotlivých částí je vyšší nebo rovný 2,5 a zároveň žádná z částí nebyla klasifikována známkou „nevyhověl/-a” (4). Je-li některá část státní závěrečné zkoušky hodno­cena známkou „nevyhověl/-a” (4), je celkový výsledek státní závěrečné zkoušky klasifikován známkou „ne­vyhověl(a)” (4).
  9. Státní závěrečnou zkoušku nebo její část, za předpokladu, že se člení na části, lze v případě neúspěchu jednou opakovat při splnění podmínek uvedených v odstavci 5.
  10. Stanovení obsahu, formy, podmínek a organizačního zabezpečení konání státních závěrečných zkoušek včetně zadávání, vedení, odevzdávání, hodnocení a obhajob kvalifikačních prací upraví vnitřní norma fakulty, a to tak, aby byla přijata dostatečně účinná opatření zajišťující žádoucí úroveň kontroly studia a kvality kvalifikačních prací. Vnitřní norma fakulty stanoví také kvalifikační požadavky na osoby, které vedou kvalifikační práce a nejvyšší počet kvalifikač­ních prací, které může vést jedna osoba.
  11. O průběhu státní závěrečné zkoušky se pořizuje písemný záznam. Hodnocení zkoušky se zaznamená rovněž do IS STAG.
  12. Státní závěrečná zkouška je přezkoumatelná pouze po stránce procesní, nikoli po stránce obsahové nebo po stránce adekvátnosti hodnocení výkonu studenta. Klasifikace zkoušky je výsledkem hodnocení studenta, které náleží pouze zkušební komisi a nepodléhá dalšímu přezkumu.
  13. Pro obhajoby kvalifikačních prací platí, že:
    1. tatáž kvalifikační práce nemůže být předložena k posouzení v rámci státní závě­rečné zkoušky jako bakalářská práce a zároveň jako diplomová práce pro udělení bakalářského a magister­ského akade­mického titulu;
    2. v případě souběžného nebo dalšího studia jedna kvalifikační práce nemůže být předlo­žena k posou­zení v rámci státní závě­rečné zkoušky ve dvou nebo více různých studiích.

Článek 28

Absolvování studia v bakalářském, magisterském a navazujícím magisterském studijním programu

  1. Student absolvoval studium ve studijním programu, pokud získal ve skladbě předepsané studijním programem alespoň počet kre­ditů rovný šedesátinásobku počtu roků standardní doby studia, vypraco­val a řádně odevzdal kvalifikační práci, je-li studijním programem předepsána, a úspěšně vykonal státní závěrečnou zkoušku.
  2. Celkové hodnocení studia vyjadřuje stupeň úspěšnosti studenta v průběhu celého studia a klasifikuje se stupni: „absolvoval/-a s vyznamenáním”, „absolvoval/-a”, nebo „neabsolvoval/-a”. Student absolvoval studium s vyznamenáním, jestliže dosáhl vážený studijní průměr za dobu celého stu­dia nejvýše 1,50 a státní závěrečnou zkoušku vykonal s celkovým prospěchem „výborně”. Student je hodnocen stupněm „neabsolvoval/-a”, pokud v rámci lhůt podle čl. 7 odst. 2 a čl. 27 odst. 5 ani při opakování nesložil státní závěrečnou zkoušku.
  3. Absolventům studia v bakalářském, magisterském nebo navazujícím magisterském studijním programu se přiznávají akademické tituly a vydávají doklady o řádném ukončení studia v souladu s § 45, 46, 47a, 55 a 57 zákona.

Článek 29

Změna studijního programu, vzorového studijního plánu nebo formy studia

  1. Přestup studentů jiných vysokých škol nebo vyšších odborných škol do studia na JU se neumožňuje. Studenti jsou ke studiu na JU přijímáni a zapisováni podle § 48 až 51 zákona. Toto ustanovení nevylučuje možnost uznat část studia absolvovaného na jiné vysoké škole nebo vyšší odborné škole v souladu s čl. 25.
  2. Děkan může v průběhu studia na základě řádně zdůvodněné žádosti rozhodnout o změně formy studia, o změně vzorového studijního plánu daného studijního programu nebo rozhodnout o přijetí na jiný studijní program uskutečňovaný fakultou.
  3. K žádosti o změny uvedené v odstavci 2 student doloží vyjádření garanta příslušného studijního pro­gramu nebo studijních programů. Žádost může být podána až poté, co v rámci stávajícího studia student úspěšně získal alespoň 20 kreditů, není-li vnitřní normou fakulty vydanou podle odstavce 4 stanoveno jinak; v případech hodných zvláštního zřetele může děkan udělit výjimku z to­hoto pra­vidla. Žádost se podává zpravidla před termínem zápisu předmětů pro následující akademický rok nebo semes­tr. Součástí žádosti je zpravidla rovněž žádost o uznání předmětů, zkoušek, částí studia nebo jiných studijních povinností podle čl. 25.
  4. Vnitřní normou fakulty mohou být stanoveny další podmínky nebo omezení vyřízení žádosti podle odstavce 2 v rámci studijních programů uskutečňovaných fakultou.
  5. V případě vyhovění žádosti o změny uvedené v odstavci 2 a předměty absolvované v rámci studijního programu jsou shodné se studijními povinnostmi ve studijním programu, do kterého byl student nově přijat, tyto splněné studijní povinnosti jsou započítány včetně jejich kreditní hodnoty do plnění požadavků vyplývajících z nově studovaného studijního programu. Pokud jde o vyhovění žádosti v rámci jednoho studijního programu, použije se ustanovení věty první přiměřeně.
  6. Děkan fakulty uskutečňující studijní program, do kterého byl student nově přijat, současně v rozhodnutí případně také uzná předměty, zkoušky, části studia nebo jiné studijní povinnosti podle čl. 25 a případně také rozhodne o zařazení studenta do příslušného bloku studia a o zkrácení maximální doby studia.

Článek 30

Zanechání studia

  1. Student může kdykoli v průběhu studia, a to i v době přerušení studia podle čl. 26 nebo po zahájení řízení ve věci ukončení studia podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona, zanechat svého studia doručením písemného prohlášení o zanechání studia příslušné fakultě.
  2. Dnem ukončení studia podle odstavce 1 je den, kdy bylo fakultě, kde je student zapsán, doručeno jeho písemné prohlášení o zanechání studia.

Článek 31

Ukončení studia pro nesplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu

  1. Děkan rozhodne o ukončení studia pro nesplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu, jestliže student v bakalářském, navazujícím magisterském nebo magis­terském studijním programu:
  1. nesplnil podmínky prvního semestru studia podle čl. 24 odst. 1;
  2. nezískal za první dva semestry studia alespoň 40 kreditů;
  3. nezískal v kterýchkoli čtyřech po sobě jdoucích semestrech celkem alespoň 80 kreditů, přičemž semestry se považují za jdoucí po sobě i v případě, že student mezi nimi přerušil studium;
  4. ani po druhém zapsání nezískal kredity za některý povinný předmět; totéž platí pro povinně volitelný předmět, pokud tak stanoví vnitřní norma fakulty;
  5. v některém bloku povinně volitelných předmětů vlastním zaviněním již nemá možnost získat přede­psaný počet kreditů;
  6. nesplnil ve stanoveném ani opravném termínu podmínky souborné postupové zkoušky, pokud tato zkouška je součástí daného studijního programu;
  7. neabsolvoval studium v rámci maximální doby studia stanovené podle čl. 7 odst. 2,
  8. nesložil státní závěrečnou zkoušku ani v opravném termínu nebo ve lhůtě podle čl. 27 odst. 5;
  9. ani po upozornění studijním oddělením fakulty nesplnil podmínku zapsání minimálně 20 kreditů pro semestr podle čl. 20 odst. 5;
  10. nesplnil některou nutnou podmínku pro řádné ukončení studia vyplývající ze studijního programu podle čl. 6 odst. 1 a 2, přičemž vzhledem k maximální době studia stanovené podle čl. 7 odst. 2 nebo vzhledem k jiným objektivním okolnostem již není možné tuto podmínku splnit.


2. Děkan, kromě případů uvedených v odstavci 1, rozhodne o ukončení studia pro nesplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu, jestliže osoba, jejíž studium je přerušeno, se po uplynutí doby, na kterou bylo studium přerušeno, ve stanoveném termínu do studia nezapíše a do pěti pracovních dnů od stanoveného termínu nepožádá o stanovení náhradního termínu pro opětovný zápis do studia.

Článek 32

Vyloučení ze studia

  1. Podmínky vyloučení ze studia upravují § 64 až 67 zákona.
  2. Dnem ukončení studia podle odstavce 1 je den, kdy rozhodnutí o vyloučení ze studia nabylo právní moci.

Článek 33

Společné ustanovení k ukončení studia

  1. Osoba, která studium řádně ukončila podle § 55 zákona, studia zanechala nebo jejíž studium bylo ukončeno jiným způsobem podle § 56 odst. 1 zákona, je povinna vypořádat všechny své závazky vůči fakultě a dalším součástem JU nejpozději do osmi kalendářních dnů po dni ukončení studia; v souvislosti s úkonem rozhodným pro ukončení studia ji fakulta na tuto povinnost upozorní.
  2. Ukončení studia nemá vliv na povinnost uhradit poplatek spojený se studiem, pokud tento byl podle § 58 odst. 3 zákona stanoven; případný poplatek za studium je splatný v termínu stanoveném příslušným rozhodnutím.

ČÁST PÁTÁ

PRŮbĚH STUDIA V DOKTORSKÉM STUDIJNÍM PROGRAMU

Článek 34

Studium v doktorském studijním programu

  1. Doktorský studijní program je zaměřen na vědecké bádání a samostatnou tvůrčí činnosti v oblasti vý­zkumu nebo vývoje nebo na samostatnou teoretickou a tvůrčí činnost v oblasti umění. Studium v dok­torském studijním programu probíhá pod vedením školitele podle individuálního studijního plánu stu­denta.
  2. Na průběh studia v doktorském studijním programu se přiměřeně vztahuje část čtvrtá tohoto Studijního a zkušebního řádu. Vnitřní norma fakulty stanoví podrobnosti týkající se:
  1. organizace zápisu do studia,
  2. zápisu předmětů,
  3. organizace zkoušek v průběhu studia,
  4. počtu možných opakování zkoušek,
  5. aktivní účasti studenta na vědeckých konferencích a seminářích,
  6. publikační činnosti studenta,
  7. organizace akademického roku,
  8. dalších podmínek studia v doktorském studijním programu.

3. Studium v doktorském studijním programu lze přerušit v souladu s § 54 zákona. Nejdelší celková doba přerušení studia, jež se připouští v souladu s § 54 odst. 1 zákona v doktorském studijním programu, činí dva roky.
​4. V průběhu studia v doktorském studijním programu může student požádat o změnu formy studia nebo o přijetí do jiného doktorského studijního programu. O žádosti rozhodne děkan po vyjádření příslušné oborové rady nebo příslušných oborových rad.

Článek 35

Oborová rada

  1. Kvalitu studia v doktorském studijním programu sleduje a hodnotí oborová rada, která je ustavena pro každý uskutečňovaný doktorský studijní program. Pro studijní programy ze stejné oblasti studia je možné vytvořit společnou oborovou radu.
  2. Členy oborové rady doktorského studijního programu jmenuje a odvolává děkan po schválení vědeckou radou fakulty, a to nejvýše na dobu platnosti akreditace daného doktor­ského studijního programu. Oborová rada má nejméně pět členů, jimiž mohou být profesoři a docenti nebo významní odborníci daného oboru s vědeckou hodností, akademickým titulem nebo označením (Ph.D., Th.D., Dr., CSc., D.Sc. nebo DrSc.), kteří v posledních pěti letech vykonávali tvůrčí činnost, která odpovídá oblasti nebo oblastem vzdělá­vání, v rámci které nebo v rámci kterých má být doktorský studijní program uskutečňo­ván, přičemž alespoň dva z nich nesmí být z řad zaměstnanců fakulty nebo dalších právnických osob  podílejících se na uskutečňování daného doktorského studijního programu.
  3. Předsedou oborové rady je garant doktorského studijního programu.
  4. Činnost oborové rady řídí předseda oborové rady. Předseda oborové rady zpravidla navrhuje dě­kanovi potřebné změny nebo doplnění ve složení oborové rady v průběhu funkčního období oborové rady.
  5. Oborová rada zejména:
  1. připravuje přijímací řízení ke studiu v doktorském studijním programu a navrhuje složení přijímacích komisí,
  2. iniciuje a koordinuje program přednášek, seminářů a dalších forem studia,
  3. schvaluje přednášející a zkoušející v povinné části individuálního studijního plánu, pokud je tato část určena,
  4. určuje požadavky na individuální studijní plány studentů a požadavky na disertační práce v daném studijním programu,
  5. navrhuje školitele a na jeho návrh konzultanty,
  6. schvaluje individuální studijní plány studentů,
  7. projednává roční hodnocení studia studentů a sleduje plnění individuálního studijního plánu,
  8. schvaluje témata disertačních prací,
  9. určuje požadavky ke státním doktorským zkouškám,
  10. navrhuje složení komise ke státním doktorským zkouškám a obhajobám disertačních prací


6. Oborová rada u každého poprvé navrhovaného školitele posoudí jeho dosavadní vědeckou, pedagogic­kou a publikační činnost.
​7. Za administrativní zajištění práce oborové rady odpovídá děkan.

Článek 36

Školitel

  1. Školitele jmenuje děkan na návrh oborové rady z řad profesorů a docentů, případně dalších odborníků s vědeckou hodností schválených příslušnou vědeckou radou; školiteli studentů doktorských studijních programů z oblasti umění mohou být též odborníci s od­povídající uměleckou erudicí. V případě odborníků bez habilitace nebo bez vědecké hodnosti doktora věd je oborová rada povinna předložit děkanovi písemné odůvodnění svého návrhu na jmeno­vání školitelem. Děkan návrh nemusí přijmout.
  2. Na návrh školitele, na základě ročního hodnocení studenta, na základě žádosti studenta nebo z jiných závažných důvodů může obo­rová rada navrhnout děkanovi změnu v osobě školitele. Školitel se z váž­ných důvodů může své funkce vzdát.
  3. Školitel zejména:
  1. účastní se přijímacího řízení studenta,
  2. společně se studentem připravuje jeho individuální studijní plán,
  3. navrhuje konzultanty a téma disertační práce,
  4. sleduje průběh studia a vědecké práce studenta a poskytuje mu konzultace,
  5. zodpovídá za zapojení studenta do výzkumné práce a za přiměřené věcné a finanční zajištění jeho výzkumné práce,
  6. v každém semestru hodnotí postup práce studenta a na zá­kladě tohoto hodnocení uděluje studen­tovi zápočet z předmětu „doktorandská praxe“,
  7. pravidelně hodnotí plnění individuálního studijního plánu studenta a informuje o hodnocení oboro­vou radu.

Článek 37

Individuální studijní plán

  1. Studium v doktorském studijním programu probíhá podle individuálního studijního plánu, který student sestaví spolu se svým školitelem nejpozději do tří měsíců ode dne zápisu do studia.
  2. Individuální studijní plán obsahuje zejména rámcový program vlastní systematické tvůrčí vědecké práce studenta na tématu jeho disertační práce, včetně nástinu metodiky k řešení tohoto tématu. Dále obsa­huje zejména výčet předmětů a dalších forem výuky, které má student absolvovat, druh a rozsah dalšího jazykového vzdělávání, plán účasti studenta na se­minářích školícího pracoviště nebo dalších institucí a plán studentových vystoupení na těchto semi­nářích, zaměření literární rešerše připravované pro vy­pra­cování disertační práce, plán stáží studenta na jiných pracovištích včetně zahraničních a plán jeho účasti na pedagogické činnosti pracoviště.
  3. Student doktorského studijního programu musí zejména:
  1. v průběhu prvního roku studia na semináři pracoviště přednést metodický plán své práce na tématu disertační práce,
  2. soustavně a pravidelně se věnovat samostatné vědecké práci, jejíž úspěšnost školitel po každém semestru potvrzuje udělením zápočtu,
  3. ve stanovené lhůtě předložit vypracovanou literární rešerši,
  4. ve stanovené lhůtě absolvovat stanovené další jazykové vzdělávání,
  5. v určeném rozsahu vykonávat pedagogickou praxi obvykle při vedení cvičení studentů bakalářských, magisterských a navazujících magisterských studijních programů,
  6. nejméně jednou ročně na seminářích školícího pracoviště přednést zprávu o postupu své práce,
  7. plnit další povinnosti určené v individuálním studijním plánu, zejména podle možností publikovat již ukončené výsledky své vědecké a výzkumné práce.
  1. Případné další podrobnosti obsahu a formy individuálního studijního plánu stanoví vnitřní norma fakulty.
  2. Nejpozději na počátku posledního roku standardní doby studia doktorského studijního programu sta­noví oborová rada studentovi okruh požadavků a zaměření státní doktorské zkoušky.

Článek 38

Ukončení studia v doktorském studijním programu

  1. Studium v doktorském studijním programu se řádně ukončuje státní doktorskou zkouškou a obhajobou disertační práce.
  2. Absolventům studia v doktorském studijním programu se přiznávají akademické tituly a vydávají se do­klady o řádném ukončení studia v souladu s § 47, 47a, 55 a 57 zákona.
  3. Studium v doktorském studijním programu se dále ukončuje způsoby uvedenými v § 56 odst. 1 zákona.
  4. Děkan rozhodne o ukončení studia z důvodu nesplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona také v případě, kdy po uplynutí nejdelší celkové doby přerušení studia osoba, jejíž studium je přerušeno, ve stanoveném termínu neprovede opětovný zápis do studia a do pěti pracovních dnů od stanoveného termínu nepožádá o stanovení náhradního termínu pro opětovný zápis do studia.

Článek 39

Členové zkušebních komisí pro státní doktorské zkoušky

  1. Předseda a členové zkušebních komisí pro státní doktorské zkoušky, kromě osob uvedených v § 53 odst. 3 zákona, jsou jmenováni děkanem na základě návrhu oborové rady. Pro jejich jmenování platí stejná kritéria jako pro školitele (čl. 36 odst. 1).
  2. Zkušební komise pro státní doktorské zkoušky má nejméně pět a nejvýše devět členů včetně předsedy. Nejméně dva členové komise nesmějí být akademickými pracovníky fakulty podílející se na uskutečňo­vání doktorského studijního pro­gramu.

Článek 40

Státní doktorská zkouška

  1. Státní doktorská zkouška je komplexním prověřením znalostí studenta doktorského studijního pro­gramu, jeho schopnosti osvojit si hlubokou znalost problematiky, kterou se zabýval, i jejích šir­ších souvislostí a schopnosti hodnotit a tvůrčím způsobem využívat informace.
  2. Student doktorského studijního programu se hlásí ke státní doktorské zkoušce po splnění všech povinností vyplývajících ze studij­ního programu v souladu s individuálním studijním plánem a souvisejí­cími vnitřními normami fakulty, nejpozději však tak, aby státní doktorskou zkoušku vykonal do jednoho roku po uplynutí standardní doby studia. Termín zkoušky stanoví děkan.
  3. Průběh státní doktorské zkoušky i vyhlášení výsledku jsou veřejné. Státní doktorská zkouška se klasifikuje stupněm „prospěl/-a“, nebo „neprospěl/-a“. Pokud byla klasifikace „neprospěl/‑a“, lze zkoušku pouze jednou opa­kovat, a to nejdříve za dva měsíce a nejpozději do jednoho roku od jejího neúspěšného konání, přičemž musí být dodržena maximální doba studia stanovená podle čl. 7 odst. 2.
  4. Jednání zkušební komise pro státní doktorské zkoušky o výsledku státní doktorské zkoušky je neveřejné. Komise se usnáší v tajném hlasování většinou přítomných členů. Počet přítomných členů nesmí být menší než pět. Při rovnosti hlasů rozhoduje stanovisko předsedy zkušební komise.
  5. Další podrobnosti k organizaci státní doktorské zkoušky stanoví vnitřní norma fakulty.

Článek 41

Disertační práce a její obhajoba

  1. Disertační prací prokazuje student doktorského studijního programu schopnost samostatné vědecké a výzkumné činnosti nebo schopnost samostatné teoretické a tvůrčí umělecké činnosti. Disertační práce má formu souboru publikací studenta již uveřejněných nebo k uveřejnění přijatých a opatřených komentářem, nebo formu rukopisu. Disertační práce musí obsahovat původní a uveřejněné výsledky nebo výsledky přijaté k uveřejnění.
  2. Podrobnosti o formě a provedení disertační práce určí pro daný doktorský studijní program vnitřní norma fakulty, která rovněž určí možný jazyk disertační práce, počet výtisků nebo dalších (elektronic­kých) kopií odevzdávané disertační práce, dále formu, jazyk, obsah a po­čet výtisků současně odevzdáva­ného souhrnu práce a další náležitosti nutné k přijetí disertační práce.
  3. Pokud jsou součástí disertační práce publikace, na kterých se podílejí další spoluautoři, musí být k diser­tační práci připojeno prohlášení spoluautorů o rozsahu podílu studenta.
  4. Předsedu a členy komise pro obhajobu disertační práce jmenuje na návrh oborové rady doktorského studijního programu děkan zpravidla shodně s komisí pro státní doktorské zkoušky, nebo tak, aby se tyto komise shodovaly alespoň v osobě předsedy a některých členů komise. Členy komise jsou alespoň dva členové oborové rady. Alespoň tři členové komise nesmějí být akademickými pracovníky JU.
  5. Komise pro obhajobu disertační práce jmenuje dva až tři oponenty, kteří vypracují oponentský posudek disertační práce; přesný počet oponentů určí vnitřní norma fakulty, která také stanoví lhůty a další požadované podrobnosti. Oponenti mohou být členy komise pro obhajobu disertační práce.
  6. Školitel ani konzultanti nemohou být členem komise pro obhajobu disertační práce, ani oponentem disertační práce. Totéž platí o případných spoluautorech publikací zahrnutých do disertační práce.
  7. Pokud komise pro obhajobu disertační práce v průběhu řízení nebo z posudků oponentů zjistí, že diser­tační práce nesplňuje požadavky na ni kladené, přičemž má za to, že tyto nedostatky jsou odstranitelné, může vyzvat studenta k od­stranění nedostatků disertační práce ve lhůtě, kterou stanoví.
  8. Obhajoba disertační práce je veřejná, v jazyce českém, anglickém, případně s přihlédnutím k případným zahraničním oponentům a jazykové vybavenosti studenta a po projednání v oborové radě i v jiném ja­zyce. Komise pro obhajobu disertační práce vyslechne a posoudí výklad studenta, stanoviska oponentů i rozpravu mezi studentem a oponenty a studentem a dalšími účastníky diskuse.       
  9. Komise pro obhajobu disertační práce jedná o výsledku obhajoby v neveřejném zasedání a usnáší se tajným hlasováním většinou hlasů přítomných členů, jichž musí být přítomno alespoň pět. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy komise pro obhajobu disertační práce.
  10. Výsledek obhajoby předseda komise pro obhajobu disertační práce vyhlásí veřejně. Obhajoba disertační práce se klasifikuje stupni „prospěl/-a“, nebo „neprospěl/-a“. V případě neúspěchu lze obhajobu opako­vat jen jednou, a to nejdříve za šest měsíců. Komise pro obhajobu disertační práce přitom stanoví, zda a jak je nutné disertační práci přepracovat či doplnit.

ČÁST ŠESTÁ

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

Článek 42

Odevzdávání a zveřejňování kvalifikačních prací

  1. Kvalifikační práce, u kterých proběhla obhajoba, včetně posudků oponentů a záznamu o průběhu a vý­sledku obhajoby se v souladu s § 47b odst. 1 zákona zveřejňují prostřednictvím databáze kvalifikačních prací v IS STAG.
  2. Odevzdáním kvalifikační práce autor souhlasí se zveřejněním své práce podle § 47b odst. 1 zákona, bez ohledu na výsledek obhajoby. Kvalifikační práce odevzdaná k obhajobě musí být zveřejněna v IS STAG, a to nejméně pět pracovních dnů před konáním obhajoby a tak, aby před obhajobou kvalifikační práce byla provedena kontrola textu v registru vysokoškolských kvalifikačních prací, jehož nedílnou součástí je systém na odhalování úmyslného neoprávněného užití díla jiné osoby hrubě porušujícího právní předpisy upravující ochranu duševního vlastnictví (§ 47c odst. 2 písm. b) zákona), a výsledky této kontroly mohly být zohledněny v průběhu obhajoby.
  3. Zveřejnění kvalifikační práce nebo její části může být v souladu s ustanovením § 47b odst. 4 zákona odloženo, a to po dobu trvání překážky pro zveřejnění, nejdéle však na dobu 3 let. Informace o odložení zveřejnění musí být spolu s odůvodněním zveřejněna v databázi kvalifikačních prací v IS STAG. Po obhájení kvalifikační práce, jíž se týká odklad zveřejnění podle věty první, předá fakulta, na níž byla kvalifikační práce obhájena, bez zbytečného odkladu jeden výtisk práce Útvaru pro studium rektorátu JU, který výtisk práce zašle k uchování Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy.
  4. Podrobnosti ke zveřejňování kvalifikačních prací stanoví opatřením rektor.

Článek 43

Státní rigorózní zkouška

  1. Absolventi magisterských studijních programů, kteří získali akademický titul „magistr“, mohou vykonat v téže oblasti studia státní rigorózní zkoušku, jejíž součástí je obhajoba rigorózní práce. Výši poplatku za úkony spojené s přijetím přihlášky k této zkoušce a s konáním této zkoušky v souladu s § 46 odst. 5 zákona stanoví vnitřní norma fakulty, na níž se státní rigorózní zkouška koná.
  2. Podmínky a průběh státní rigorózní zkoušky (zejména charakter předkládané rigorózní práce) stanoví vnitřní norma fakulty. Vnitřní norma fakulty stanoví také kvalifikační požadavky na osoby, které vedou rigorózní práce, a nejvyšší počet rigorózních prací, které může vést jedna osoba.
  3. Diplom o vykonání státní rigorózní zkoušky se vydává v souladu s § 46 odst. 6 zákona.

Článek 44

Řízení o vyslovení neplatnosti vykonání státní zkoušky nebo její součásti
nebo obhajoby disertační práce

  1. Řízení o vyslovení neplatnosti vykonání státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce je upraveno v § 47c až 47e zákona.
  2. V řízení o vyslovení neplatnosti vykonání státní závěrečné zkoušky nebo její součásti, státní rigorózní zkoušky nebo její součásti, státní doktorské zkoušky nebo obhajoby disertační práce, která se konala na JU, rozhoduje rektor.
  3. Rektor vysloví rozhodnutím neplatnost vykonání státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce, pokud osoba, o jejíž státní zkoušku nebo její součást nebo obhajobu disertační práce jde,
    1. v důsledku úmyslného trestného činu nesplnila podmínky nebo předpoklady stanovené zákonem, studijním programem nebo tímto Studijním a zkušebním řádem pro konání a úspěšné vykonání státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce, nebo
    2. v důsledku úmyslného neoprávněného užití díla jiné osoby hrubě porušujícího právní předpisy upravující ochranu duševního vlastnictví nebo jiného úmyslného jednání proti dobrým mravům, neuvedeného v písmenu a), nesplnila nebo splnila jen zdánlivě podmínky nebo předpoklady stanovené zákonem o vysokých školách, studijním programem nebo tímto Studijním a zkušebním řádem pro konání a úspěšné vykonání státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce, šlo-li o soustavné nebo opakované jednání proti dobrým mravům nebo byla-li jím podstatně narušena možnost získat standardní znalosti a dovednosti absolventa daného studijního programu.
  4. Za nesplnění podmínek pro úspěšné vykonání státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce podle odstavce 3 písm. a) a b) se považuje i takový případ rozporu mezi objektivním stavem věci a skutečnostmi osvědčovanými vysokoškolským diplomem nebo diplomem o vykonání státní rigorózní zkoušky, kdy byl osobě vydán vysokoškolský diplom nebo diplom o vykonání státní rigorózní zkoušky, aniž státní zkoušku nebo její součást nebo obhajobu disertační práce vůbec konala.
  5. Neshledá-li rektor důvody pro vyslovení neplatnosti státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce podle odstavce 3, řízení o vyslovení neplatnosti usnesením zastaví.
  6. Součástí podkladů pro rozhodnutí v řízení o vyslovení neplatnosti je stanovisko přezkumné komise. Přezkumná komise má 7 členů, z toho 6 členů jmenovaných rektorem z profesorů, docentů nebo dalších odborníků, přičemž nejméně jeden z těchto šesti členů přezkumné komise není v žádném pracovněpráv­ním vztahu k JU; sedmý člen komise je rektorem jmenován z řad studentů JU. Mezi členy komise musí být zastoupeni členové akademické obce nejméně tří fakult JU. Přezkumná komise se usnáší nadpolo­viční většinou hlasů všech svých členů; o stanovisku se hlasuje tajně.
  7. Rektor rozhodne v řízení o vyslovení neplatnosti do 150 dnů ode dne jeho zahájení. Přezkumná komise podá své stanovisko do 90 dnů ode dne, kdy je o něj požádána rektorem. Odchýlí-li se rektor v řízení o vyslovení neplatnosti od stanoviska přezkumné komise, je povinen tuto skutečnost ve svém rozhodnutí odůvodnit.
  8. Proti rozhodnutí rektora o vyslovení neplatnosti vykonání státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce se nelze odvolat. Rozhodnutí nabývá účinnosti prvním dnem následujícím po uplynutí dvou měsíců ode dne oznámení uvedeného rozhodnutí; včasné podání žaloby ve správním soudnictví má odkladný účinek.
  9. Dnem, kdy se pravomocné rozhodnutí o neplatnosti vykonání státní zkoušky předepsané na závěr studia ve studijním programu nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce stane účinným, pozbývá osoba, o jejíž státní zkoušku nebo její součást nebo obhajobu disertační práce šlo, vysokoškolské vzdělání získané absolvováním příslušného studia a příslušný akademický titul; tímto dnem pozbývá platnosti i vysokoškolský diplom a dodatek k diplomu.
  10. Dnem, kdy se pravomocné rozhodnutí rektora o neplatnosti vykonání státní rigorózní zkoušky uvedené v § 46 odst. 5 zákona nebo její součásti stane účinným, pozbývá osoba, o jejíž státní zkoušku nebo její součást šlo, příslušný akademický titul. Tímto dnem pozbývá platnosti i diplom o vykonání státní rigorózní zkoušky.
  11. Přestane-li student navazujícího magisterského nebo doktorského studijního programu splňovat v důsledku účinků rozhodnutí podle odstavce 9 podmínku pro přijetí ke studiu v daném studijním programu stanovenou v § 48 odst. 1 nebo 3 zákona, je dnem, kdy toto rozhodnutí nabude účinnosti, vyloučen ze studia v daném studijním programu.
  12. Rozhodnutím podle odstavce 9 osobě, která je účastníkem řízení, postavení studenta nevzniká; rektor však může v uvedeném rozhodnutí v případech hodných zvláštního zřetele rozhodnout, že osobě, jíž se rozhodnutí týká, vzniká dnem nabytí účinnosti rozhodnutí právo na zápis do studia v jím stanoveném studijním programu.

Článek 45

Závěrečná ustanovení

  1. Zrušuje se Studijní a zkušební řád Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích registrovaný Minister­stvem školství, mládeže a tělovýchovy dne 24. června 2014 pod č.j. MSMT-23075/2014.
  2. Tento Studijní a zkušební řád byl schválen podle § 9 odst. 1 písm. b) bodu 3 zákona Akademickým senátem JU dne 16. května 2017.
  3. Tento Studijní a zkušební řád nabývá platnosti podle § 36 odst. 4 zákona dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.
  4. Tento Studijní a zkušební řád nabývá účinnosti od 1. září 2017.
     

doc. Tomáš Machula, Ph.D., Th.D.,
rektor

 

PDF naleznete zde

 

 

MENU

Naše fakulty

Více o našich fakultách