Vědci z Jihočeské univerzity pomohli vyvinout metodu, pomocí které se budou moci přesně posuzovat a vyhodnocovat data týkající se pestrosti biodiverzity. Objevená metoda umožní lépe odpovídat na otázky současné ekologie, například jak je fungování ekosystémů ovlivněno současnou ztrátou rozmanitosti přírody. Na sestavení metodického nástroje pracoval mezinárodní vědecký tým, jehož členy jsou tři odborníci působící na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity. Objev se dostal na stránky prestižního odborného časopisu Trends in Ecology & Evolution.
Na výzkumu pracoval mezinárodní tým vědců ve složení Carlos P. Carmona, Francesco de Bello, Norman W. H. Mason a Jan Lepš. Právě Jan Lepš je dlouholetý pracovník katedry botaniky Přírodovědecké fakulty JU. Francesco de Bello, ač původem z Itálie, je také kmenovým pracovníkem zmíněné katedry botaniky. Carlos P. Carmona, který je hlavním autorem metody, působí na Přírodovědecké fakultě JU v rámci postgraduálního programu Marie Curie-Skłodowska. Ten financuje Evropská unie a jeho cílem je podpořit vědecké pracovníky v jejich výzkumné práci na špičkových pracovištích Evropy.
Vědecký tým se zabýval měřením pestrosti biodiverzity. Ta je důležitá pro fungování ekosystémů. Představuje rozmanitost života ve všech jeho formách, úrovních a kombinacích. Mají-li organismy efektivně využívat zdroje, například získávat vodu a v ní rozpuštěné živiny z půdy, je výhodné, pokud se mezi sebou liší. Může potom dojít k dělbě práce při získávání zdrojů. Například mělce a hluboce kořenící druhy si budou méně konkurovat o půdní zdroje, a společenstvo složené z druhů, které se v hloubce kořenů výrazně liší, bude tedy efektivní v čerpání půdních zdrojů.
„Právě to, jak jsou organismy ve společenstvu různé ve svých funkcích, vyjadřuje takzvaná funkční diverzita. Ta je založena na měření funkčních vlastností různých druhů. Metod, jak kvantifikovat funkční diverzitu, se v poslední dekádě objevila celá řada a charakterizují různé její aspekty. Například jaká je variabilita funkčních vlastností v rámci druhu, jak se druhy liší mezi sebou nebo jak se funkční vlastnosti liší s měnícím se prostředím. Každá z metod vychází z trochu jiných předpokladů a výsledky studií jsou potom bohužel velmi obtížně porovnatelné. Na základě našich zkušeností z mnoha terénních projektů jsme proto vyvinuli systém, který umožní hodnotit různé aspekty funkční diverzity jednotným způsobem. Tím se mohou srovnávat výsledky různých studií, což bylo dosud prakticky nemožné. Sestavená metoda tak umožní lépe odpovídat na otázky současné ekologie,“ upřesňuje Jan Lepš z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.
Publikovaný článek zároveň ukazuje, jak moc potřebuje současná ekologie kvantitativní data a jak je důležité používat základní matematické a statistické nástroje.
Plné znění článku je dostupné na adrese časopisu: http://authors.elsevier.com/a/1SvWIcZ3WXZZA.
Kontakt:
Mgr. Dagmar Dvořáková, PR manažerka, útvar vnějších vztahů a komunikace JU, tel.: 389 032 160, 724 347 949, e-mail: dvorakovad@jcu.cz
prof. Jan Lepš, katedra botaniky, Přírodovědecká fakulta JU, tel.: 387 772 374, e-mail: suspa@prf.jcu.cz
