2. 8. 2016/Archeologové z univerzity bádají na sídlišti z doby bronzové

Archeologové z Jihočeské univerzity se po roce vrátili do Ratajů u Bechyně. Pokračují zde v průzkumu starého sídliště z doby bronzové, které se nalézá na poli za obcí, kde je ukryto pod nánosy ornice a na archeologické stanoviště se přeměňuje jen na krátkou dobu jednou za rok. Místo jinak slouží zemědělským účelům. Historické sídliště bylo objeveno před téměř deseti lety a je výjimečné mimo jiné tím, že se zde v různé míře intenzity prolíná sedm pravěkých období na jednom místě. Archeologové během výzkumných prací dosud na místě objevili drobné kovové nálezy, tisíce keramických zlomků, z nichž některé se podařilo zrekonstruovat do původní podoby, i částečně zmapovali podobu zdejšího pravěkého sídliště. Archeologický průzkum této lokality však není zdaleka u konce, před archeology je stále hodně práce.

„Region v povodí říčky Smutné, kam patří i obec Rataje, je z archeologického hlediska velmi zajímavý. V jižních Čechách se lokalita řadí k nejpozoruhodnějším. Průzkum jsme v minulosti prováděli již v několika okolních obcích. Pokud jde o Rataje, sem se vracíme opakovaně,“ vysvětluje Ondřej Chvojka, ředitel Archeologického ústavu Filozofické fakulty JU a dodává: „V archeologickém průzkumu zdejší lokality jsme omezeni časem. Zdejší sídliště z doby bronzové je totiž ukryto za obcí na poli, které stále slouží zemědělským účelům, v praxi to tedy znamená, že zde můžeme pracovat jen po žních a před tím, než je pole připravováno na další sezónu. V reálu je to tak pouhých několik týdnů, kdy se můžeme věnovat průzkumu. Majitel pole i vedení obce jsou k archeologickému výzkumu ale vstřícní, můžeme proto v pracích pokračovat.“

Archeologové v Ratajích bádají od 1. srpna a plánují zde zůstat čtrnáct dní. „Průzkumné práce jsou v režii studentů archeologie Filozofické fakulty Jihočeské univerzity, kteří si tímto způsobem plní svoji povinnou praxi při studiu. Oproti letům minulých zde plánujeme průzkum menší, otevřeme dvě zjišťovací sondy. Věříme, že i letos se posuneme v práci o kus dál,“ upřesňuje Ondřej Chvojka.

Po skončení terénního průzkumu archeologům práce zdaleka nekončí. Začne pro ně laboratorní část výzkumu, kdy musí například zaevidovat nálezy a zpracovat fotodokumentaci pořízenou na místě či provést také různé odborné analýzy např. z rostlinných či pylových zbytků ulpělých na nálezech. Analýzy pomáhají archeologům zpracovat odborníci z Laboratoře archeobotaniky a paleoekologie Přírodovědecké fakulty JU. Archeologové s laboratoří dlouhodobě spolupracují i v rámci dalších projektů.