Pravidla systému zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

Registrováno MŠMT ČR dne 28. července 2017

PRAVIDLA SYSTÉMU ZAJIŠŤOVÁNÍ KVALITY VZDĚLÁVACÍ, TVŮRČÍ A S NIMI SOUVISEJÍCÍCH ČINNOSTÍ A VNITŘNÍHO HODNOCENÍ KVALITY VZDĚLÁVACÍ, TVŮRČÍ A S NIMI SOUVISEJÍCÍCH ČINNOSTÍ

JIHOČESKÉ UNIVERZITY V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

PREAMBULE

V souladu s § 17 odst. 1 písm. j) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“), Statutem Jihočeské univer­zity v Českých Budějovicích a Statutem Rady pro vnitřní hodnocení Jihočeské univer­zity v Českých Budějovicích jsou tato pravidla systému zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (dále jen „Pravidla“) vnitřním předpisem Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (dále jen „JU“). Součástí Pravidel jsou pravidla akreditace studijních programů na JU.

Pravidla vycházejí ze snahy o trvalé zlepšování kvality vzdělávací, vědecké a výzkumné, vývojové a inovační činnosti, umělecké činnosti i dalších s nimi souvisejících činností, jež podporují rozvoj studia, studentů, pedagogů, vědců i dalších zaměstnanců JU, k čemuž JU využívá také zpětnovazebních mechanismů. Tím dochází i k zapojení vnějších relevantních aktérů, zejména prostřednictvím odborných kolokvií, setkání, dotazníkových šetření a anket.

Cílem těchto Pravidel je přispívat k rozvoji svobodného akademického prostředí, posilování národní a meziná­rodní relevance činností JU, k rozvoji a šíření dobrého jména JU, posunu lidského poznání, zvyšování kvality badatelských a uměleckých výsledků i přípravy budoucích absolventů JU, která jim umožní získat adekvátní uplatnění na mezinárodním trhu práce v oblastech vzdělávání uskutečňovaných na JU.

Tato Pravidla vycházejí z dlouhodobých strategických dokumentů JU, především ze Strategického záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další tvůrčí činnosti JU (dále jen „Strategický záměr JU“) a ročních Plánů realizace Strategického záměru JU, Etického kodexu JU, dlouhodobě rozvíjené mise a vize JU jako veřejné vysoké školy univerzitního typu, z platné právní úpravy, ze Standardů a směrnic pro zajišťování kvality v Evropském prostoru terciárního vzdělávání a z Deklarace společensky odpovědného chování JU ve vztahu ke vzdělávací činnosti. Hodnocení kvality JU se odráží také v bilančních dokumentech, výročních zprávách o činnosti a hospodaření JU, přiměřeně také ve strategických dokumentech fakult a výročních zprávách o činnosti a hospodaření fakult.

JU klade důraz na zajištění rovného přístupu ke studiu. V souladu s Deklarací společensky odpovědného chování JU ve vztahu ke vzdělávací činnosti vedoucí zaměstnanci JU i jednotlivých součástí JU přijímají odpovědnost za vyhodnocování podnětů směřujících k zajišťování a zvyšování kvality univerzitního prostředí i činností souvisejících s naplňováním poslání univerzity v souladu s § 1 zákona; v případě zjištění nedo­statků, v součinnosti s Etickou komisí JU, disciplinárními komisemi jednotlivých fakult a dalšími relevantními grémii a orgány, podnikne včasné a přiměřené kroky vedoucí k nápravě.

JU klade důraz na ochranu duševního vlastnictví, a to na všech úrovních, včetně nepublikovaných student­ských prací. K prevenci a odhalování hrubého porušování právních předpisů upravujících ochranu duševního vlastnictví v bakalářských, diplomových, disertačních a rigorózních pracích (dále jen „kvalifikační práce“) studentů používá systémové nástroje, jejichž uplatnění upravuje Studijní a zkušební řád JU.

ČÁST PRVNÍ
ZÁKLADNÍ POJMY A STRUKTURA SYSTÉMU ZAJIŠŤOVÁNÍ A VNITŘNÍHO HODNOCENÍ KVALITY NA JU

Článek 1
Kvalita, zajišťování a hodnocení kvality

(1)    Kvalita je v rámci těchto Pravidel chápána jako naplňování standardů, které JU klade na své činnosti, respektive jako snaha o jejich překračování a o trvalé zlepšování výsledků všech činností uskuteč­ňovaných na JU.

(2)    Zajišťování kvality je chápáno jako trvalá, systematická, vnitřně strukturovaná péče o kvalitu všech činností uskutečňovaných na JU.

(3)    Zajišťování kvality se vedle těchto Pravidel opírá také o další vnitřní předpisy JU, zejména o Studijní a zkušební řád JU, Stipendijní řád JU, Řád výběrového řízení pro obsazování míst akademických pracovníků na JU, Statut Rady pro vnitřní hodnocení JU a dále o opatření rektora a děkanů a metodické pokyny kvestora, prorektorů a proděkanů a vedoucích zaměstnanců dalších součástí univerzity, která jsou na tyto vnitřní předpisy navázána. Zajišťování kvality je součástí strategického rozvoje JU, vztahuje se na něj tak zejména Opatření rektora, jímž se vydávají Pravidla pro tvorbu, schvalování a zveřejňo­vání strategických dokumentů JU a na něj navázaná opatření jednotlivých fakult a dalších součástí univerzity.

(4)    Zajišťování kvality je trvalý proces, do něhož vstupují kromě vysokých škol i další instituce v České republice i v zahraničí, opírá se o vzájemnou spolupráci mezi vysokými školami, ústavy Akademie věd ČR a dalšími institucemi.

(5)    Hodnocení kvality je ověřováním toho, jak se daří JU a jejím jednotlivým součástem naplňovat standardy, které JU klade na své jednotlivé činnosti. Součástí hodnocení kvality je také zjišťování silných a slabých stránek činností uskutečňovaných na JU s dlouhodobým cílem zajistit, aby byly standardy kvality vždy naplňovány a tam, kde je to možné, i překračovány směrem k excelenci. Do hodnocení jsou zapojováni i uchazeči o studium, studenti bakalářských, magisterských studijních programů, které nenavazují na bakalářské studijní programy (dále jen „magisterský studijní program“), magisterských studijních programů, které navazují na bakalářské studijní programy (dále jen „navazující magisterský studijní program“) a doktorských studijních programů, účastníci celoživotního vzdělávání, absolventi, zaměstnavatelé a relevantní domácí a zahraniční odborníci. Trvalým cílem a závazkem je zajistit zvyšování kvality všech činností zajišťovaných JU.

(6)    Hodnocení kvality se skládá z několika na sobě nezávislých procesů a probíhá na více úrovních řízení, tj. na úrovni JU jako celku, na úrovni fakult a dalších součástí JU a dalších součástí fakult (dále jen „katedra“), na úrovni oblastí vzdělávání, na úrovni studijních programů a na úrovni jednotlivých studijních předmětů (dále jen „předmět“) vymezených dle zákona a souvisejících prováděcích právních předpisů.

(7)    Základním principem rozvoje systému zajišťování a hodnocení kvality je koordinovaný a průřezový přístup, hledání společných a jednotných řešení a nástrojů pro JU.

Článek 2
Vzdělávací a tvůrčí činnost

(1)    Vzdělávací a s ní související vědecká, výzkumná, vývojová a inovační, umělecká nebo další tvůrčí činnost (dále jen „tvůrčí činnost“) tvoří neoddělitelný celek, jehož základním cílem je především zajistit studen­tům studium na aktuální úrovni vědeckého poznání, případně se opírající o vlastní uměleckou tvorbu pedagogů, a využívající moderních metod, organizačních forem výuky a potřebných studijních opor.

(2)    Kvalita vzdělávací a tvůrčí činnosti je zajišťována a hodnocena jak ve vztahu k uskutečňovaným studijním programům, tak ve vztahu k uskutečňovaným programům celoživotního vzdělávání.

(3)    Vymezení a náležitosti studijního programu upravuje § 44 zákona.

(4)    Minimální požadavky na kvalitu vzdělávací činnosti, respektive zajištění studijního programu, jsou kromě zákona dány nařízeními vlády č. 247/2016 Sb., o standardech pro akreditace ve vysokém škol­ství a nařízením vlády č. 274/2016 Sb., o oblastech vzdělávání ve vysokém školství, závěry hodnocení, doporučenými postupy a metodami hodnotící činnosti Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství (dále jen „NAÚ“) jako hlavního garanta vnějšího hodnocení JU a vysokoškolského prostředí v České republice obecně, Statutem JU, Řádem habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem na JU, Studijním a zkušebním řádem JU, těmito Pravidly, opatřením rektora o standardech studijních programů na JU a souvisejícími vnitřními normami JU a jednotlivých fakult.

(5)    Na všechny oblasti vzdělávání uskutečňované na JU se vztahují stejné požadavky na zajišťování a hod­nocení kvality. Jednotná kritéria se vztahují na všechny bakalářské, magisterské, navazující magisterské a doktorské studijní programy, se zohledněním specifik akademických a profesně orientovaných stu­dijních programů a s ohledem na požadavky příslušných uznávacích orgánů, jedná-li se o přípravu k výkonu regulovaných povolání.

Článek 3
Související činnosti

(1)    Související činnosti jsou činnosti podporující poslání JU uvedené v čl. 2 odst. 1 až 2 Statutu JU.

(2)    V rámci těchto Pravidel jsou za související činnosti považovány především řízení a správa univerzity, infrastruktura, personální a finanční zdroje, informační a poradenské systémy a služby, včetně knihoven, ediční a nakladatelská činnost, ubytování a stravování studentů a zajištění zázemí pro jejich volnočasové aktivity (sportoviště, studentský klub apod.).

Článek 4
Garant studijního programu

(1)    Garant bakalářského, magisterského a navazujícího magisterského studijního programu je společně s radou daného studijního programu zodpovědný za kvalitu příslušného studijního programu. Garant studijního programu je koncepčním akademickým pracovníkem, který metodicky řídí uskutečňování a rozvoj studijního programu.

(2)    Garanta studijního programu jmenuje a odvolává děkan po projednání s proděkany. O změně garanta studijního programu je neprodleně informována Rada pro vnitřní hodnocení JU. Fakulta předá rele­vantní údaje o garantovi studijního programu do Registru docentů, profesorů a mimořádných profesorů vysokých škol, jehož správcem je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „minister­stvo“).

(3)    Garant studijního programu má povinnost se aktivně účastnit práce v Radě studijních programů na dané fakultě a při své práci respektovat metodické pokyny a doporučení koordinátora kvality na fakultě.

(4)    Garant studijního programu provádí pravidelné hodnocení kvality studijního programu, všech jeho předmětů, včetně kontroly zabezpečení případné praktické výuky uskutečňované ve spolupracujících institucích (zejména na klinických pracovištích, fakultních školách). V rámci hodnocení přihlíží také k regionálním, národním i mezinárodním srovnávacím šetřením, případně k oborovým žebříčkům evropských a světových univerzit, jsou-li k dispozici pro studijní programy z dané oblasti vzdělávání, zejména poskytují-li možnost srovnání kvality obdobných studijních programů v rámci vysokých škol v České republice.

(5)    Garant studijního programu pravidelně vyhodnocuje výsledky studentského hodnocení všech povin­ných a povinně volitelných předmětů daného studijního programu, v dohodě s vedoucími kateder zajišťují­cích výuku předmětů studijního programu se zasazuje o případnou nápravu zjištěných nedo­statků, diskutuje se studenty o jejich potřebách, reflektuje výsledky celostátních, univerzitních i fakult­ních šetření a anket.

(6)    Garant studijního programu respektuje stanovený akademicky nebo profesně zaměřený profil studij­ního programu a – v návaznosti na posudky odborníků působících mimo a na hodnocení studenty, absolventy a zaměstnavateli – vyhodnocuje strukturu studijního programu a profil absolventa studij­ního programu. V případě přípravy na výkon regulovaného garantuje soulad studijního programu s požadavky příslušného uznávacího orgánu. Veškeré jeho kroky a přijímaná opatření jsou vedena snahou zajistit růst kvality daného studijního programu.

(7)    Garant studijního programu zpracovává sebehodnotící zprávu studijního programu a každoroční dodatky k této zprávě.

Článek 5
Garant předmětu

(1)    Garant předmětu odpovídá za soulad koncepce předmětu s profilem absolventa každého studijního programu, v jehož studijním plánu je předmět zařazen. Řídí se metodickými pokyny a doporučeními garanta studijního programu.

(2)    Garant předmětu zajišťuje kvalitu na úrovni jednotlivých předmětů, a to samostatně nebo ve spolupráci s dalšími vyučujícími předmětu.

(3)    V případě, že předmět zajišťuje několik vyučujících, je zajištěno, že garant předmětu se významně na výuce daného předmětu podílí.

(4)    Na úrovni předmětu se k hodnocení používají zejména předmětové ankety studentského hodnocení a obecně se hodnotí přínos předmětu k dosahování dílčích cílů a k celkové koncepci daného studijního programu, včetně profilu absolventa.

(5)    Náměty na úpravy předmětu předává garant předmětu k posouzení garantovi studijního programu.

Článek 6
Vedoucí katedry

(1)    Vedoucí katedry pečuje o dlouhodobý personální a odborný rozvoj katedry a napomáhá tak dosahovat co nejvyšší kvality ve všech studijních programech, na jejichž uskutečňování se katedra podílí.

(2)    Vedoucí katedry vytváří podmínky pro řádné uskutečňování předmětů garantovaných a vyučovaných akademickými pracovníky katedry, řídí se přitom příslušnými standardy, metodickými pokyny a dopo­ručeními garantů dotčených studijních programů a v případě zjištěných nedostatků je povinen v sou­čin­nosti s děkanem, proděkany a relevantními grémii sjednat v přiměřené lhůtě nápravu.

(3)    Vedoucí katedry koordinuje činnost garantů studijních programů na dané katedře.

(4)    Otázky či problémy, které katedra ve vztahu k zajišťování kvality řešila či řeší, jsou součástí zápisů ze schůzí kateder.

Článek 7
Rada studijního programu

(1)    Rada studijního programu je zřizována pro každý bakalářský, magisterský a navazující magisterský studijní program. Je-li program uskutečňován ve více formách studia, je pro všechny formy studia zřizována společná rada studijního programu.

(2)    Radu studijního programu zřizuje garant příslušného studijního programu. Jejími členy jsou akademičtí pracovníci kateder podílejících se na výuce daného studijního programu a odborníci podobného zaměření z dalších pracovišť fakulty a JU. Konkrétní podobu a pravidla fungování Rady studijního programu upravuje příslušné opatření rektora.

(3)    Úkolem Rady studijního programu je dbát na kvalitu studijního programu, předkládat náměty na možné zlepšení výuky jednotlivých předmětů a úpravy studijních plánů, které schvaluje Rada studijních programů fakulty a případně také Akreditační komise fakulty, je-li na fakultě zřízena.

(4)    Do svých činností Rada studijního programu zapojuje – zejména v podobě diskusí, setkávání se studenty daného studijního programu – také studenty daného studijního programu, u kterých zjišťuje jejich motivaci ke studiu, očekávání spjatá s absolvováním daného studia, soulad očekávání a reality studijního programu u uchazečů, studentů a absolventů. Rada studijního programu do hodnocení kvality studijního programu zapojuje rovněž vyučující a ve své činnosti zohledňuje informace získané od dalších vnějších aktérů.

(5)    Rada studijního programu se pravidelně, minimálně jednou za semestr, schází na koordinačních schůz­kách, ze kterých pořizuje zápis, který dokládá snahu o trvalé zlepšování kvality studijního programu a všech jeho předmětů.

Článek 8
Oborová rada doktorského studijního programu

(1)    Oborová rada doktorského studijního programu (dále jen „Oborová rada“) plní v oblasti zajišťování kvality obdobné úkoly jako Rada studijního programu a v souladu se Studijním a zkušebním řádem JU dbá na úkoly, které pro ni plynou ze zákona a vnitřních předpisů JU a opatření příslušné fakulty.

(2)    Garant studijního programu je zároveň předsedou Oborové rady.

(3)    Garant nově vznikajícího studijního programu je jmenován děkanem.

(4)    Návrh na změnu garanta studijního programu předkládá děkanovi spolu s jeho odůvodněním Oborová rada nebo Rada pro vnitřní hodnocení. Pokud děkan návrhu Oborové rady nevyhoví, rozhodnutí zdůvodní Oborové radě, v případě vyhovění návrhu informuje bez prodlení o změně místopředsedu Rady pro vnitřní hodnocení, který tuto skutečnost projedná na nejbližším zasedání Rady pro vnitřní hodnocení. Nevyhoví-li děkan návrhu Rady pro vnitřní hodnocení na změnu garanta studij­ního programu, projedná jeho důvody kolegium rektora, které rozhodne s konečnou platností.

Článek 9
Rada studijních programů

(1)    Radu studijních programů fakulty tvoří garanti jednotlivých studijních programů uskutečňovaných na dané fakultě.

(2)    Rada studijních programů se pravidelně, minimálně jednou za semestr, schází na koordinačních schůzkách, kde projednává vize rozvoje studijních programů, koordinuje nároky na kvalitu jednotlivých studijních programů, projednává návrhy nových studijních programů či prodloužení platnosti akreditace stávajících studijních programů a plní úkoly zadané fakultním koordinátorem kvality.

(3)    Jednání Rady studijních programů svolává a řídí fakultní koordinátor kvality. Z jednání je pořizován zápis, který dokládá snahu o trvalé zlepšování kvality.

(4)    V případě, že oblasti vzdělávání uskutečňované na dané fakultě se plně či částečně překrývají s oblastmi vzdělávání na jiných fakultách, jsou na jednání Rady studijních programů zváni také koordinátoři kvality z  fakult s hlasem poradním tak, aby byla zajištěna transparentnost a koordinace všech procesů zajišťování a hodnocení kvality pro danou oblast vzdělávání na JU.

Článek 10
Akreditační komise fakulty

(1)    Akreditační komise fakulty projednává návrhy nových studijních programů či prodloužení platnosti akreditace stávajících studijních programů a plní další úkoly v oblasti zajišťování a hodnocení kvality studijních programů, které jsou jí svěřeny příslušným opatření děkana. 

(2)    Pokud fakulta Akreditační komisi fakulty nezřizuje, plní její funkci Rada studijních programů. 

Článek 11
Koordinátor kvality

(1)    Fakultní koordinátor kvality koordinuje a řídí činnost Rady studijních programů na dané fakultě, zprostředkovává kontakty s dalšími fakultami a s Radou pro vnitřní hodnocení, případně s Vědeckou radou JU a vědeckými radami fakult za účelem koordinace procesů zajišťování a hodnocení kvality. Koordinátor kvality na součásti JU, která není fakultou, odpovídá za řízení procesů zajišťování a hodno­cení kvality souvisejících činností zajišťovaných danou součástí JU.

(2)    Koordinátor kvality je zodpovědný za dokumentaci kvality v rámci dané součásti JU.

(3)    V případě institucionální akreditace pro oblast vzdělávání uskutečňovanou na více fakultách plní koordinátor kvality na té fakultě, která koordinuje přípravu a projednávání žádosti o institucionální akreditaci, roli koordinátora kvality pro celou oblast vzdělávání napříč všemi zúčastněnými fakultami.

Článek 12
Rada pro vnitřní hodnocení

(1)    Rada pro vnitřní hodnocení se ve své činnosti řídí zákonem, Statutem JU a Statutem Rady pro vnitřní hodnocení JU.

(2)    Rada pro vnitřní hodnocení je – v souladu se Statutem JU – garantem kvality vzdělávací a tvůrčí činnosti a souvisejících činností zajišťovaných na JU.

(3)    Rada pro vnitřní hodnocení zodpovídá za zajišťování a hodnocení kvality všech typů studijních pro­gramů uskutečňovaných na JU. V případě zjištění nedostatků zjednává prostřednictvím koordinátorů kvality na fakultách a dalších součástech univerzity nápravu, dlouhodobě a kontinuálně dbá o zpra­covávání zprávy o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností (dále jen „Zpráva o vnitřním hodnocení“) a jejích každoročních dodatků (aktualizací).

(4)    Rada pro vnitřní hodnocení rozhoduje o možnostech a termínech mezinárodního hodnocení JU některou z uznávaných zahraničních hodnotících agentur, a to s dostatečným předstihem, aby bylo možné zajistit rozpočtové zdroje na dané hodnocení.

(5)    Rada pro vnitřní hodnocení může, dle svého uvážení, zřizovat vlastní pracovní skupiny a poradní orgány, zejména pro účely akreditace studijních programů.

(6)    Stálou pracovní skupinu Rady pro vnitřní hodnocení tvoří fakultní koordinátoři kvality, kteří jsou pravidelně informováni o činnosti Rady pro vnitřní hodnocení jejím místopředsedou, podle potřeby jsou zváni na zasedání Rady pro vnitřní hodnocení, zajišťují komunikaci mezi Radou pro vnitřní hodnocení a fakultními grémii, zejména Oborovými radami doktorského studijního programu a Radami studijních programů.

(7)    Rada pro vnitřní hodnocení poskytuje na požádání i z vlastní iniciativy svá stanoviska a doporučení rektorovi, Vědecké radě JU a Akademickému senátu JU, a to i v záležitostech, které mohou mít vliv na rozpočet JU (rozpočtové priority z hlediska excelentních a zaostávajících pracovišť či potřeb rozvoje ostatních činností JU).

(8)    Radě pro vnitřní hodnocení mohou předkládat své podněty všichni členové akademické obce JU, a to prostřednictvím svých zvolených zástupců v Akademickém senátu JU. Tyto podněty, společně s vlastními podněty Akademického senátu JU, postupuje Radě pro vnitřní hodnocení předseda Akademického senátu JU.

Článek 13
Mezinárodní rada JU

 (1)   Mezinárodní rada JU (dále jen „Mezinárodní rada“) je poradním orgánem rektora pro posuzování směřování a kvality vzdělávací a tvůrčí činnosti JU, případně systému řízení, financování a dalších souvisejících činností, o jejichž projednání podle svého uvážení rektor požádá.

(2)    K trvalým úkolům Mezinárodní rady patří přispívat k zapojení JU do mezinárodních vědeckých a vzdě­lávacích sítí, k internacionalizaci JU, mezinárodní relevanci a excelenci výsledků vzdělávací a tvůrčí činnosti JU, usnadňovat a podporovat zapojení JU do světového přenosu vědeckého poznání a meziná­rodní mobilitu studentů a badatelů.

Článek 14
Jmenování a složení Mezinárodní rady

(1)    Mezinárodní rada má nejméně 6 a nejvýše 10 členů, kteří patří k respektovaným mezinárodním odborníkům, dlouhodobě působícím mimo území České republiky.

(2)    Návrhy na členy Mezinárodní rady překládají rektorovi členové kolegia rektora s ohledem na potřeby rozvoje JU, oblastí vzdělávání, které jsou na JU rozvíjeny, vědeckou pověst a morální integritu budou­cích členů této rady.

(3)    Rektor členy Mezinárodní rady jmenuje na období pěti let po projednání v kolegiu rektora, s možností opakovaného jmenování na další funkční období. Pokud mandát zanikne předčasně, je nový člen jmenován pouze na zbytek funkčního období.

(4)    Rektor z členů Mezinárodní rady jmenuje jejího předsedu a místopředsedu.

Článek 15
Činnost Mezinárodní rady

Mezinárodní rada zejména:

  1. poskytuje stanoviska a doporučení v oblasti nově rozvíjených studijních programů JU a v oblasti budoucího směřování zamýšlených studijních programů JU, vyjadřuje se k oblastem vzdělávání, o jejichž akreditaci JU usiluje, případně navrhuje postupy k možnému vylepšování celkové kon­cepce vzdělávání na JU,
  2. dává podněty ke zlepšení organizace a procesů vědecké a výzkumné činnosti JU,
  3. dává podněty Radě pro vnitřní hodnocení, zejména ke koncepčním záležitostem, mj. v souvislosti s výsledky Zprávy o vnitřním hodnocení,
  4. na základě žádosti rektora provádí hodnocení jednotlivců nebo týmů navrhovaných na granty, medaile a ocenění JU,
  5. poskytuje stanoviska a doporučení v dalších věcech vyžádaných rektorem.

 Článek 16
Jednání Mezinárodní rady

(1)    Jednání Mezinárodní rady řídí její předseda, případně v jeho zastoupení místopředseda či jiný člen Mezinárodní rady, kterého předseda řízením pověří.

(2)    Za JU připravuje ve spolupráci s předsedou Mezinárodní rady program jejího jednání rektor nebo jím pověřený prorektor, v jehož kompetenci jsou vnější a mezinárodní vztahy, či prorektor, jenž zodpovídá za vnitřní hodnocení na JU.

(3)    Jednání Mezinárodní rady, nerozhodne-li se souhlasem rektora na svém zasedání jinak, jsou neveřejná. Na jednání Mezinárodní rady má právo být přítomen rektor, prorektoři, kvestor, případně se souhlasem předsedy Mezinárodní rady a rektora i další přizvaní odborníci.

(4)    Mezinárodní rada si může – po projednání s rektorem – utvořit dílčí pracovní skupinu pro konkrétní otázky, do které může jmenovat i další odborníky z řad akademické obce JU a zahraničních odborníků.

(5)    Mezinárodní rada se schází minimálně jednou za období, v němž probíhá zpracování Zprávy o vnitřním hodnocení, a to tak, aby mohla zaujímat stanoviska k výsledkům uplynulého hodnotícího období a nabízet podněty a náměty pro zlepšení pro příští cyklus zpracování této zprávy. Termín jednání Mezinárodní rady stanovují na základě dohody předseda a rektor.

(6)    Minimálně jednou ročně jedná Mezinárodní rada, pokud v daném roce nezasedá, formou elektronic­kého hlasování (dále jen „per rollam“), kdy se vyjadřuje k podnětům, které vznese rektor. Toto jednání má podobu hromadné e-mailové korespondence mezi členy Mezinárodní rady a rekto­rem, respektive jím pověřeným prorektorem, a sekretářem Mezinárodní rady. V rámci jednání formou per rollam je stanoven termín, v němž se mají všichni členové Mezinárodní rady k dané problematice vyjádřit. Požádá-li některý z členů Mezinárodní rady o doplnění podkladů, termín k vyjádření se prodlužuje o dobu, kterou potřeboval sekretář Mezinárodní rady k doplnění požadovaných podkladů.

Článek 17
Organizační záležitosti Mezinárodní rady

(1)    Jednacím jazykem Mezinárodní rady je angličtina, písemné podklady pro její jednání se vyhotovují v angličtině, včetně dokumentů k ustanovení Mezinárodní rady a její působnosti.

(2)    Sekretáře Mezinárodní rady, jenž zajišťuje komunikaci s Mezinárodní radou a pořizuje zápisy z jejích jednání a z vyjádření per rollam, ustanovuje rektor z řad zaměstnanců rektorátu JU. Zápisy jsou sekre­tářem Mezinárodní rady zasílány všem členům Mezinárodní rady, rektorovi, prorektorům a kvestorovi.

(3)    Členové Mezinárodní rady se účastní jejího zasedání a aktivně se podílejí na její práci.

(4)    Členství v Mezinárodní radě je čestná funkce.

(5)    Usnesení a další vyjádření nebo doporučení Mezinárodní rady, jakož i další podstatné informace týkající se projednávaných bodů, se zveřejňují na webových stránkách JU po schválení předsedou Mezinárodní rady a rektorem. K daným usnesením přihlíží zejména Rada pro vnitřní hodnocení, která je s usneseními a doporučeními Mezinárodní rady seznamována na svých zasedáních.

Článek 18
Kolegium rektora

(1)    Kolegium rektora je v souladu s čl. 13 odst. 2 Statutu JU poradním orgánem rektora.  Členy kolegia rektora jsou děkani fakult a další osoby, které určí rektor.

(2)    Kolegium rektora se vyjadřuje ke strategickým dokumentům JU, dává doporučení a stanoviska Radě pro vnitřní hodnocení, pokud o to rektor jako předseda Rady pro vnitřní hodnocení požádá, zejména se vyjadřuje k překrývání studijních programů na fakultách a k potřebám zajištění souvisejících činností JU.

Článek 19
Vědecká rada JU

(1)    Vědecká rada JU dbá na zajištění kvality, zejména v oblasti habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem, v souladu s Jednacím řádem Vědecké rady JU vykonává působnost v řízení ke jmenování profesorem a v habilitačním řízení v rozsahu stanoveném zákonem.

(2)    Vědecká rada JU – v souladu se Statutem JU – provádí posuzování žádostí o akreditaci habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem, vyhodnocuje doporučená kritéria, která v daném oboru má uchazeč splňovat.

(3)    V souladu s etickými principy a Etickým kodexem JU, Vědecká rada JU a vědecké rady fakult dbají na to, aby při jmenování členů habilitačních komisí a komisí pro řízení ke jmenování profesorem nedocházelo u členů komisí ke střetům zájmů (zejména jedná-li se o osobu blízkou dle § 22 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), podobně nemohou být posuzovateli habilitačních prací a autory doporučení podporujících zahájení řízení ke jmenování profesorem osoby blízké. Stejně tak nemohou být osoby blízké členy přezkumných komisí, které mají posuzovat neplatnost jmenování docentem.

Článek 20
Vnější aktéři

(1)    V rámci zajišťování kvality JU trvale a systematicky rozvíjí spolupráci se všemi vnějšími i vnitřními aktéry ovlivňujícími činnosti JU, a přistupuje k nim v souladu s obecnými etickými principy, v souladu s Etickým kodexem JU, Deklarací společensky odpovědného chování JU ve vztahu k vzdělávací činnosti a přiměřeně s Opatřením rektora k uzavírání smluv o spolupráci se zahraničními subjekty.

(2)    Vnitřními aktéry jsou všichni studenti a zaměstnanci JU, vnějšími aktéry jsou spolupracovníci z pracovišť mimo JU, pro něž jsou činnosti zajišťované JU relevantní nebo jejichž činnost je relevantní pro kvalitu JU. Z hlediska těchto Pravidel jsou zejména vyhodnocovány informace a názory studentů, zaměstnanců, uchazečů o studium, absolventů a zaměstnavatelů absolventů JU. V rámci snahy o zlep­šování kvality vzdělávací činnosti je získávána zpětná vazba také od studentů, kteří ukončili studium jinak než absolvováním studijního programu. Samostatně jsou vyhodnocovány výsledky zpětnovazeb­ních výzkumů zaměřených na účastníky a absolventy programů celoživotního vzdělávání.

(3)    JU zapojuje jednotlivé vnější aktéry do zajišťování a hodnocení kvality především formou dotazníko­vých šetření a předmětových anket (v rámci studentského hodnocení výuky), dále také formou kula­tých stolů (například při setkávání se zaměstnavateli), setkávání absolventů a spolupráce s absolventy v rámci Klubu absolventů JU a fakultních klubů absolventů a dalších forem spolupráce.

Článek 21
Organizační zabezpečení systému zajišťování a hodnocení kvality

(1)    Základní struktura a činnost orgánů JU, jejích fakult a dalších součástí se v oblasti zajišťování a hodnocení kvality řídí zákonem, Statutem JU, těmito Pravidly a dalšími vnitřními předpisy JU, a to v souladu s organizační strukturou JU.

(2)    Koordinaci činností v oblasti zajišťování a hodnocení kvality provádí rektor jako předseda Rady pro vnitřní hodnocení spolu s  jejím místopředsedou a prorektorem, do jehož kompetence spadá vnitřní hodnocení, a kolegiem rektora. Na úrovni fakult a dalších součástí tato role přísluší děkanům a ředite­lům součástí, kteří jmenují koordinátory kvality na dané součásti.

(3)    V případě fakulty mohou být koordinátoři kvality maximálně dva na fakultu (jeden pro studia v doktorských studijních programech a habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem, druhý pro ostatní vzdělávací a tvůrčí činnosti na fakultě), na ostatních součástech JU je jmenován koordinátor jeden (v případě Kolejí a menz JU mohou být jmenováni koordinátoři dva – pro ubytovací a stravovací služby zvlášť). Ředitel součásti či děkan může koordinací kvality pověřit i sebe, obecně se má za to, že koordinátor kvality je děkanem či proděkanem fakulty, respektive ředitelem či zástupcem ředitele součásti.

(4)    Organizační stránku systému zajišťování a hodnocení kvality zajišťuje rektorát v součinnosti s děkany a řediteli součástí JU, včetně finančního zajištění (rozpočet JU). Administrativní a metodickou podporu zajišťují útvary řízené místopředsedou Rady pro vnitřní hodnocení a jmenovaný tajemník Rady pro vnitřní hodnocení.

(5)    JU zajišťuje srovnatelné nástroje pro všechny fakulty a součásti k vyhodnocování jejich hlavních činností, zejména pro studentské a absolventské ankety, vytváří metodické pokyny pro spolupráci s absolventy a zaměstnavateli absolventů, vytváří dotazníková šetření a zajišťuje jejich vyhodnocování a zpřístupňování relevantním aktérům (Rada pro vnitřní hodnocení, děkani, koordinátoři kvality, garanti studijních programů a předmětů). Tuto agendu zajišťují útvary rektorátu řízené prorektory, do jejichž kompetence spadají vnitřní hodnocení, studijní agenda a tvůrčí činnost.

ČÁST DRUHÁ
PRAVIDLA AKREDITACE STUDIJNÍCH PROGRAMŮ NA JU

Článek 22
Základní ustanovení

(1)    Cílem těchto Pravidel je stanovit jednotný postup při předkládání, projednávání a schvalování studij­ních programů, záměrů předložit žádost o akreditaci, rozšíření akreditace nebo prodloužení doby plat­nosti akreditace studijních programů (dále jen „žádost o akreditaci studijního programu“), záměrů před­ložit žádost o institucionální akreditaci pro oblast nebo oblasti vzdělávání a o rozšíření institucio­nální akreditace pro další oblast nebo oblasti vzdělávání (dále jen „žádost o institucionální akreditaci“) nebo záměrů předložit žádost o akreditaci habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem na JU.

(2)    Návrh studijního programu, žádosti o akreditaci studijního programu nebo žádosti o institucionální akreditaci předkládají orgány fakulty v dostatečném časovém předstihu, aby bylo možné dodržovat předepsané postupy projednávání v rámci JU a aby byly respektovány správní lhůty NAÚ dle zákona ve vztahu k následnému uskutečňování akreditovaných studijních programů.

(3)    Studijní programy na úrovni JU – v souladu se Statutem JU – projednává a schvaluje Rada pro vnitřní hodnocení, záměr předložit žádost o institucionální akreditaci schvaluje Vědecká rada JU. Postup projednávání akreditací jednotlivých studijních programů řídí místopředseda Rady pro vnitřní hodnocení, případně v součinnosti s prorektorem, do jehož působnosti spadá vnitřní hodnocení, nevykonává-li daný prorektor funkci místopředsedy Rady pro vnitřní hodnocení. Projednávání institucionálních akreditací ve Vědecké radě JU řídí prorektor, do jehož působnosti spadají organizační záležitosti Vědecké rady JU.

(4)    Rada pro vnitřní hodnocení v souladu s potřebami, povahou projednávaných materiálů a se svým statutem zřizuje pracovní skupiny, které jsou jí nápomocny v hodnocení kvality předkládaných návrhů, zejména při vyjasňování odlišností mezi jednotlivými oblastmi vzdělávání, zvláště z hlediska povahy a možností tvůrčí činnosti, internacionalizace či praxe v jednotlivých oblastech vzdělávání a studijních programech.

(5)    Příprava akreditačních materiálů vychází ze zákona, nařízení vlády č. 274/2016 Sb., o standardech pro akreditace ve vysokém školství, doporučených postupů NAÚ, těchto Pravidel, opatření rektora o stan­dardech pro akreditaci a uskutečňování studijních programů na JU a dále ze souvisejících vnitřních norem fakult.

Článek 23
Postup při podávání žádostí o akreditaci studijního programu

(1)    Věcný záměr žádosti o akreditaci studijního programu (nebo jeho rozšíření o specializaci) či prodlou­žení platnosti akreditace (dále jen „věcný záměr“) připravuje děkanem jmenovaný garant studijního programu, jeho projednávání na úrovni fakulty koordinuje fakultní koordinátor kvality. Při přípravě věcného záměru (zejména při reakreditaci) fakulta důsledně vychází z procesů zpětné vazby v souladu s těmito Pravidly.

(2)    Věcným záměrem se rozumí informace o názvu, typu (bakalářský, magisterský, navazující magisterský, doktorský) a profilu (akademicky zaměřený, profesně zaměřený) studijního programu a uvažovaných formách studia, o garantovi studijního programu, dále přehled předmětů profilujícího základu a jejich garantů, profil absol­venta a představa o možnostech jeho uplatnění na trhu práce, informace o před­po­kládaném počtu studentů, případně také informace o specializacích studijního programu, členění studijního programu na více studijních plánů a uvažovaných kombinacích těchto specializací nebo studijních plánů.

(3)    Fakulta při podání věcného záměru vychází z toho, že má nebo bude mít pro uskutečňování studijního programu odpovídající výukové prostory, studijní literaturu a další zdroje pro výuku a studium a v pří­padě studijního programu zaměřeného profesně má zázemí pro praktickou výuku a realizaci praxí studentů. V případě, že jsou na straně fakulty pochybnosti o dostatečnosti zázemí, před předložením věcného záměru záležitost projedná s rektorem a kvestorem; neexistuje-li v rámci JU dostatečná kapacita výukových prostor a dalšího zázemí a zdrojů potřebných k uskutečňování studijního programu a není-li před zahájením uskutečňování studijního programu možné potřebné zázemí a zdroje zajistit, nelze věcný záměr podat. V případě pochybností na straně rektora či Rady pro vnitřní hodnocení, je fakulta vyzvána k doplnění informací o zajištění zázemí a podpůrných zdrojů pro uskutečňování studijního programu; přetrvají-li pochybnosti o jejich zajištění, nelze do odstranění pochybností věcný záměr projednávat.

(4)    Předpokládá se, že fakulta věcný záměr předkládá v souladu se strategickými dokumenty JU a fakulty. V případě, že věcný záměr neodpovídá dlouhodobému zaměření fakulty, je děkan povinen v doprovod­ném dopise rektorovi vysvětlit změnu strategie a důvod, proč věcný záměr předkládá.

(5)    Věcný záměr po projednání ve fakultních orgánech zřízených pro hodnocení kvality (Rada studijních programů nebo Oborová rada, případně Akreditační komise fakulty) navrhuje vědecká rada fakulty, prostřednic­tvím děkana, fakultního koordinátora kvality a místopředsedy Rady pro vnitřní hodnocení, rektorovi.

(6)    Jde-li o studijní program uskutečňovaný ve spolupráci více fakult, je věcný záměr předložen spolu s kladným vyjádřením daných fakult, že se budou podílet na uskutečňování daného studijního pro­gramu (dále jen „participující fakulty“) za podmínek a způsobem, který je popsán ve věcném záměru. Za nositele akreditace z hlediska zajišťování kvality je považována ta fakulta, na níž působí garant stu­dijního programu.

(7)    Místopředseda Rady pro vnitřní hodnocení po obdržení věcného záměru nového studijního programu informuje děkany o tomto záměru. V případě podaných námitek ve lhůtě pěti pracovních dnů děkanem některé z fakult, a to zvláště z hlediska duplicit či kvality studijního programu, rektor předloží tento věcný záměr kolegiu rektora, které projedná případné kolize s dalšími studijními programy a vydá k věcnému záměru své stanovisko. Rada pro vnitřní hodnocení námitky děkanů a stanovisko kolegia rektora zohlední při schvalování věcného záměru.

(8)    Věcný záměr následně rektor předloží v souladu se Statutem Rady pro vnitřní hodnocení k projednání a schválení na nejbližší zasedání Rady pro vnitřní hodnocení. Věcný záměr může být projednáván opakovaně za podmínky, že fakulta do věcného záměru mezi jednotlivými jednáními Rady pro vnitřní hodnocení zapracuje připomínky Rady pro vnitřní hodnocení. Věcný záměr může být Radou pro vnitřní hodnocení rovněž schválen s uvedením konkrétních doporučení, která má fakulta do věcného záměru dodatečně zapracovat.

(9)    Po schválení věcného záměru Radou pro vnitřní hodnocení fakulta připraví návrh žádosti o akreditaci studijního programu a návrh studijního programu v podobě standardizovaných formulářů, který pro­jedná ve fakultních orgánech zřízených pro hodnocení kvality (Rada studijních programů nebo Oborová rada, případně také Akreditační komise fakulty) a následně předloží k projednání akademickému senátu fakulty. Po tomto projednání je návrh studijního programu předložen k schválení vědecké radě fakulty.

(10) Přípravu návrhu žádosti o akreditaci studijního programu a návrhu studijního programu zajišťuje garant studijního programu, jeho projed­návání na úrovni fakulty koordinuje fakultní koordinátor pro kvalitu. Metodickou pomoc při přípravě žádosti o akreditaci studijního programu poskytuje na úrovni fakulty proděkan pověřený agendou akreditací, na úrovni JU prorektor pro studium, který odpovídá za konečnou podobu žádosti a návrhu studijního programu a za její odeslání NAÚ, včetně ověření elektronického přístupu k předkládané žádosti a návrhu studijního programu.

(11) V případě schválení návrhu studijního programu vědeckou radou fakulty – s případným zapracováním připomínek, jež se objevily v procesu projednávání – vědecká rada fakulty prostřednictvím děkana rektorovi.

(12) Rektor předloží návrh studijního programu Radě pro vnitřní hodnocení v souladu se Statutem Rady pro vnitřní hodnocení ke schválení na nejbližším zasedání Rady pro vnitřní hodnocení. Z důvodů hodných zvláštního zřetele (zejména časových) může na žádost rektora a se souhlasem Rady pro vnitřní hodnocení rada hlasovat o návrhu per rollam. V ostatních případech rada návrh projednává na řádném nebo mimořádném zasedání. Hlasování per rollam je vyloučeno v případech schvalování návrhů nových studijních programů akreditovaných v rámci institucionální akreditace.

(13) U studijních programů zaměřených na přípravu pro výkon regulovaného povolání podle § 78 odst. 6 zákona a v souladu s nařízením vlády č. 275/2016 Sb., o oblastech vzdělávání ve vysokém školství, je součástí návrhu nového studijního programu předkládaného Radě pro vnitřní hodnocení stanovisko příslušného uznávacího orgánu.

Článek 24
Oprávnění uskutečňovat studijní programy

(1)    Po schválení studijního programu Radou pro vnitřní hodnocení rektor bezodkladně podává žádost o oprávnění uskutečňovat daný studijní program k projednání NAÚ v souladu s jeho požadavky, včetně zajištění elektronického přístupu k předkládané žádosti.

 (2)   V případě, že byl studijní program Radou pro vnitřní hodnocení schválen v rámci oprávnění JU samo­statně vytvářet a uskutečňovat daný typ studijního programu na základě udělené institucionální akre­ditace pro příslušnou oblast vzdělávání nebo oblasti vzdělávání, oprávnění uskuteč­ňovat daný studijní program vyplývá z rozhodnutí Rady pro vnitřní hodnocení.

(3)    O nově akreditovaném studijním programu informuje rektor Vědeckou radu JU při jejím nejbližším zasedání. O změnách prováděných v rámci oprávnění vyplývajících z institucionální akreditace a o změ­nách ve výčtu studijních programů uskutečňovaných na JU rektor náležitým způsobem informuje rovněž NAÚ.

Článek 25
Změny v době platnosti akreditace

(1)    Dojde-li v průběhu platnosti akreditace k jakýmkoli změnám v akreditovaném studijním programu, se souhlasem garanta studijního programu, jsou o nich neprodleně informováni koordinátor kvality na fakultě, případně také v souladu s odstavcem 2 místopředseda Rady pro vnitřní hodnocení.

(2)    S Radou pro vnitřní hodnocení není třeba projednávat změny v akreditovaném studijním programu na úrovni parametrů konkrétního před­mětu nebo změnu aktuální nabídky povinně volitelných či volitel­ných předmětů; tyto jsou plně v kompetenci fakultních orgánů zřízených pro hodnocení kvality (Rada studijních programů nebo Oborová rada, případně Akreditační komise fakulty). O ostatních změnách ve studijním programu, schválených ve fakultních orgánech zřízených pro hodnocení kvality, informuje fakultní koordinátor kvality místopřed­sedu Rady pro vnitřní hodnocení, který minimálně jedenkrát ročně přehled změn předloží jako informaci Radě pro vnitřní hodnocení. Rada pro vnitřní hodnocení má právo požadovat doplňující informace, případně změnu odmítnout a požadovat návrat k původ­nímu stavu, je-li to objektivně možné.

(3)    Změna garanta studijního programu a v případě doktorského studijním programu předsedy Oborové rady je možná až po předchozím projednání návrhu této změny spolu s jejím odůvodněním Radou pro vnitřní hodnocení; součástí návrhu jsou relevantní informace o novém garantovi studijního programu, a to ve stejném rozsahu jako v případě nové akreditace.

(4)    V době platnosti akreditace studijního programu všechny změny probíhají v souladu se snahou o trvalé zajišťování a zvyšování kvality vzdělávací činnosti, tvůrčí činnosti a souvisejících činností vztahujících se k příslušné oblasti vzdělávání a studijnímu programu.

Článek 26
Institucionální akreditace

(1)    Institucionální akreditaci uděluje NAÚ pro konkrétní oblast či oblasti vzdělávání, a to na základě písemné žádosti JU. Tato akreditace uděluje JU oprávnění samostatně vytvářet a uskutečňovat studijní programy v dané oblasti nebo oblastech vzdělávání.

(2)    Podoba žádosti o institucionální akreditaci vychází z požadavků NAÚ, její součástí je rovněž Zpráva o vnitřním hodnocení a sebehodnotící zpráva popisující a hodnotící naplnění požadavků standardů pro akreditace ve vysokém školství.

(3)    Žádost o udělení institucionální akreditace v jedné či více oblastech vzdělávání může být připravována teprve po projednání záměru v kolegiu rektora, a to tak, že je zřejmé, zda studijní programy v rámci dané oblasti vzdělávání budou vytvářeny a uskutečňovány pouze na jedné fakultě, nebo na více fakultách, přičemž záměr institucionální akreditace je předkládán děkanem příslušné fakulty, nebo děkany všech participujících fakult. Jde-li o společný návrh několika fakult, je součástí záměru institucionální akreditace také informace, která z fakult bude koordinátorem přípravy a projednávání záměru institucionální akreditace a přípravy vlastní akreditační žádosti. Tato fakulta také v případě udělení institucionální akreditace plní roli koordinátora kvality pro danou oblast vzdělávání na JU jako celku a koordinuje v tomto směru činnost všech dotčených fakult. Na přípravě podkladů akreditační žádosti se podílejí všechny participující fakulty.

(4)    Záměr institucionální akreditace je projednáván v akademickém senátu fakulty a schvalován vědeckou radou fakulty (respektive všech participujících fakult), následně je pak schvalován Vědeckou radou JU. V případě věcných námitek velkého rozsahu, respektive nepřijetí návrhu v některé vědecké radě se návrh vrací zpět k novému projednávání.

(5)    Rozšíření institucionální akreditace o další oblast nebo oblasti vzdělávání je možné v době platnosti dané akreditace na základě žádosti předložené NAÚ. Délka platnosti dané institucionální akreditace se tím nemění. Při předkládání takovéto žádosti se postupuje přiměřeně podle odstavců 1 až 4.

Článek 27
Spolupráce s dalšími institucemi na zajištění akreditace

(1)    Pokud se předpokládá spolupráce na uskutečňování příslušných studijních programů s jinou veřejnou vysokou školou či veřejnou výzkumnou organizací (ústavy Akademie věd České republiky), musí být tato skutečnost uvedena v žádosti o institucionální akreditaci či akreditaci studijního programu.

(2)    Uskutečňování studijního programu může v souladu s § 47a zákona probíhat také ve spolupráci se zahraniční vysokou školou, která realizuje obsahově související studijní program. Podmínky spolupráce stanoví dohoda zúčastněných vysokých škol v souladu s právními předpisy států, v nichž vysoké školy působí. Podmínky spolupráce po projednání ve vědecké radě fakulty a akademickém senátu fakulty na návrh děkana schvaluje rektor.

Článek 28
Doba platnosti akreditace a oprávnění uskutečňovat studijní program

(1)    Dobu platnosti akreditace studijního programu udělované NAÚ stanoví rozhodnutím NAÚ, a to včetně případných dalších rozhodnutí NAÚ v době platnosti dané akreditace, kdy je NAÚ oprávněn při zjištění závažných nedostatků akreditaci omezit či zcela odebrat.

(2)    O době platnosti oprávnění uskutečňovat studijní program v rámci institucionální akreditace rozhoduje Rada pro vnitřní hodnocení, přičemž oprávnění uskutečňovat studijní program může být uděleno nej­déle na dobu platnosti institucionální akreditace pro danou oblast vzdělávání, tj. maximálně na 10 let.

(3)    Rada pro vnitřní hodnocení rozhodne o kratší době platnosti oprávnění uskutečňovat studijní program v případě, kdy personální zajištění studijního programu, zejména jeho kvalifikační a věková struktura, a naplnění standardů zajištění kvality neposkytuje záruky kvality v takto dlouhém časovém období.

(4)    V případě výraznějších pochybností o kvalitě daného studijního programu může Rada pro vnitřní hodnocení rozhodnout o udělení oprávnění uskutečňovat studijní program pouze za účelem dostudo­vání stávajících studentů nebo oprávnění uskutečňovat studijní program neudělit či odejmout.

(5)    Stanovení kratší doby platnosti oprávnění uskutečňovat studijní program Rada pro vnitřní hodnocení zvažuje také u nově akreditovaných studijních programů, s jejichž rozvojem (ani v podobě předchozích studijních oborů) dosud daná fakulta nemá zkušenosti.

Článek 29
Rozhodnutí Rady pro vnitřní hodnocení o oprávnění uskutečňovat studijní program

(1)    V případě vytvoření studijního programu v rámci institucionální akreditace rozhoduje o udělení opráv­nění uskutečňovat studijní program Rada pro vnitřní hodnocení formou usnesení. Z jejího rozhodnutí musí být zřejmé tyto základní charakteristiky studijního programu:

  1. typ studijního programu a udělovaný akademický titul,
  2. standardní doba studia,
  3. forma studia (prezenční, distanční nebo kombinovaná),
  4. profil studijního programu (v případě bakalářského, magisterského nebo navazujícího magister­ského studijního programu se stanovuje akademický či profesní profil, v případě doktorského studijního programu je profil akademický),
  5. oblast či oblasti vzdělávání, do které, nebo kterých studijní program patří; v případě kombinova­ného studijního programu je stanoven také podíl základních tematických okruhů náležejících do jednotlivých oblastí vzdělávání na výuce,
  6. v případě studijního programu se specializacemi nebo studijními plány pro sdružené studium se uvádí všechny specializace nebo studijní plány daného studijního programu (a případně možnosti kombinací daných specializaci a studijních plánů),
  7. doba platnosti oprávnění uskutečňovat studijní program,
  8. garant studijního programu,
  9. fakulta nebo fakulty zajišťující výuku daného studijního programu,
  10. v jakém jazyce je studijní program uskutečňován,
  11. v případě magisterského nebo navazujícího magisterského studijního programu rozhodnutí o opráv­nění konat státní rigorózní zkoušky (s obhajobou rigorózní práce jako součásti státní rigorózní zkoušky) a udělovat příslušný akademický titul,
  12. v případě spolupráce s další institucí na uskutečňování studijního programu uvedení této spolu­práce včetně odkazu na podmínky spolupráce; o vydaném rozhodnutí je vedle fakulty JU informo­vána také příslušná spolupracující instituce.

(2)    V případě rozhodnutí o omezení oprávnění uskutečňovat studijní program obsahuje rozhodnutí Rady pro vnitřní hodnocení také požadovaná nápravná opatření. V případě udělení oprávnění uskutečňovat studijní program na kratší dobu, než je platnost institucionální akreditace, je součástí rozhodnutí i zdů­vodnění tohoto rozhodnutí a případné požadavky na zlepšení kvality daného studijního programu, které garant studijního programu následně formou kontrolní zprávy dokládá Radě pro vnitřní hodno­cení v souladu s harmonogramem stanoveným Radou pro vnitřní hodnocení.

(3)    Rozhodnutí Rady pro vnitřní hodnocení o udělení oprávnění uskutečňovat studijní program podepisuje rektor jako předseda Rady pro vnitřní hodnocení. Dané rozhodnutí se v souladu se zákonem bez­odkladně zveřejňuje se všemi náležitostmi ve veřejné části internetových stránek JU.

Článek 30
Neudělení a odebrání oprávnění uskutečňovat studijní program

(1)    Rada pro vnitřní hodnocení rozhodne o neudělení nebo odebrání oprávnění uskutečňovat studijní program, pokud je studijní program:

  1. v rozporu s právními předpisy České republiky či v rozporu se zákonem, nařízením vlády č. 274/2016 Sb., o standardech pro akreditace ve vysokém školství, nebo vnitřními předpisy JU, nebo
  2. nesplňuje jiné nároky kladené na studijní programy uskutečňované na JU, nebo
  3. v případě nesplnění požadavků uznávacího orgánu u studijního programu zaměřeného na přípravu pro výkon regulovaného povolání.

(2)    V případě neúplných podkladů nezbytných pro vydání rozhodnutí Rada pro vnitřní hodnocení přeruší jednání o udělení oprávnění uskutečňovat studijní program do doby doplnění požadovaných podkladů, vyzve příslušnou fakultu, která návrh studijního programu předložila, k doplnění podkladů a poskytne jí k tomu přiměřenou lhůtu. Nedojde-li k doplnění požadovaných podkladů po dobu delší než 100 dnů, má se zato, že návrh studijního programu byl předkladatelem stažen.

Článek 31
Námitky proti rozhodnutí Rady pro vnitřní hodnocení

(1)    Pokud Rada pro vnitřní hodnocení usnesením rozhodne o neudělení nebo odebrání oprávnění usku­tečňovat studijní program, může děkan či navrhovaný garant studijního programu požádat ve lhůtě 30 dnů od oznámení této skutečnosti rektorem o přezkum tohoto usnesení.

(2)    Rektor přezkoumá usnesení Rady pro vnitřní hodnocení v souladu se zákonem a vnitřními předpisy JU, o konzultaci a stanovisko může požádat také Vědeckou radu JU.

(3)    Rozhodnutí rektora potvrzující usnesení Rady pro vnitřní hodnocení je konečné. Pokud rektor shledá námitky proti neudělení nebo odebrání oprávnění uskutečňovat studijní program jako opodstatněné, usnesení Rady pro vnitřní hodnocení zruší a projednávání vrátí Radě pro vnitřní hodnocení s tím, že podklady pro vydání usnesení Rady pro vnitřní hodnocení doplní o dokumenty, které mu byly předloženy v rámci přezkumného řízení; fakulta může v rámci nového projednávání návrhu studijního programu rovněž doplnit další podklady.

Článek 32
Zánik institucionální akreditace

(1)    Institucionální akreditace pro oblast či oblasti vzdělávání zaniká uplynutím doby, na níž byla udělena, případně jejím odnětím NAÚ či oznámením JU NAÚ, že se institucionální akreditace vzdává.

(2)    Záměr vzdát se institucionální akreditace (pro konkrétní oblast či všechny oblasti vzdělávání udělené JU) schvaluje Vědecká rada JU na návrh rektora po předchozím projednání v Radě pro vnitřní hodnocení a ve vědeckých radách a akademických senátech fakult, jichž se daná akreditace bezpro­středně dotýká.

Článek 33
Akreditace habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem

(1)    Záměr předložit žádost o akreditaci habilitačního řízení či řízení ke jmenování profesorem navrhuje rektorovi vědecká rada příslušné fakulty prostřednictvím děkana.

(2)    Rektor po kontrole, zda návrh splňuje všechny stanovené náležitosti, tento návrh předkládá Vědecké radě JU. V případě, že rektor či Vědecká rada JU vyjádří pochybnosti o úplnosti podkladů či vhodnosti konat řízení v daném oboru, je děkan vyzván k doplnění podkladů či k uvážení vhodnosti daného záměru. Pokud fakulta na návrhu trvá, projednává ho znovu – včetně vznesených připomínek – vědecká rada fakulty. Výsledkem tohoto projednání je potvrzení návrhu, včetně případného doplnění nebo pozměnění návrhu a odůvodnění provedených změn, nebo zpětvzetí návrhu.

(3)    V případě schválení záměru ve Vědecké radě JU je žádost o akreditaci habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem rektorem v příslušné formě, včetně všech náležitostí, bezodkladně podána k NAÚ.

ČÁST TŘETÍ
VNITŘNÍ HODNOCENÍ KVALITY

Článek 34
Procesy zahrnuté do vnitřního hodnocení kvality

(1)    Vnitřní hodnocení kvality se zaměřuje na všechny hlavní funkce JU, zvýšený důraz je kladen především na hodnocení vzdělávací činnosti, v kontextu činnosti tvůrčí a s ohledem na mezinárodní a národní význam činností JU.

(2)    Základní společný rámec hodnocení celé JU představuje hodnocení akademických pracovníků a hodno­cení ostatních zaměstnanců, které probíhá každoročně a řídí se příslušným opatřením rektora. Sleduje zejména pedagogickou zátěž a vědeckou, uměleckou a další tvůrčí činnost a výkon akademických pracovníků (ve vazbě na garantované předměty a studijní programy), plnění úkolů všech zaměstnanců, jejich kariérní růst, případně potřeby dalšího vzdělávání, přičemž u magisterských, navazujících magis­terských a doktorských studijních programů se dbá u garantujícího pracoviště také na odpo­vídající úroveň zajištění grantových projektů mimo JU.

(3)    Součástí společného rámce hodnocení je také hodnocení vědecké, umělecké a tvůrčí činnosti jednotli­vých akademických pracovníků a kateder zajišťujících výuku v akreditovaných studijních programech. Součástí je rovněž hodnocení aktivit celoživotního vzdělávání a souvisejících činností.

(4)    Do vnitřního hodnocení kvality jsou zpravidla zahrnuty také:

  1. zpětnovazebné mechanismy založené na pravidelných dotazníkových šetřeních zaměřených na získání zpětné vazby od jasně definovaných cílových skupin, jimiž jsou zejména studenti v různé fázi studia včetně studentů, kteří z různých důvodů JU opouštějí, absolventi, zaměstnanci, za­městnavatelé a další vnější aktéři,
  2. studentské hodnocení výuky (zvl. předmětová anketa a její analýza garanty studijních programů),
  3. celostátní, případně mezinárodní průzkumy a sociologická šetření prováděná ministerstvy a dal­šími orgány v rámci České republiky či Evropské unie,
  4. mezinárodní a národní žebříčky hodnocení kvality s cílem patřit mezi nejlepší vysoké školy v rámci České republiky a reprezentovat JU a Českou republiku v mezinárodních žebříčcích, v případě oborových žebříčků s důrazem na mezinárodní srovnání zejména v těch oborech, kde je meziná­rodní srovnání výrazněji možné z hlediska mezinárodních publikačních platforem a funkčních oborových publikačních platforem,
  5. výkonové ukazatele (veřejné i interní) vyplývající z dlouhodobých strategických cílů JU,
  6. kvantitativní a kvalitativní analýzy (zejména sledování míry úspěšnosti v přijímacím řízení, studijní neúspěšnosti ve studijním programu, míry řádného ukončení studia ve studijním programu, uplat­nitelnosti absolventů a případných problémů s jejich zaměstnaností); nedílnou součástí těchto analýz je také vyhodnocení zajišťování rovného přístupu ke všem uchazečům a studentům,
  7. bibliometrické analýzy,
  8. hodnocení kvality JU v souladu s platnou metodikou hodnocení výzkumných organizací a hodno­cení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací,
  9. fakultní evaluace, jejichž cílem je propojení potřeb rozvoje JU s finančními limity a zdroji JU, zejména z hlediska strategie tvorby rozpočtu JU.

Článek 35
Hodnocení kvality vzdělávací činnosti

(1)    V rámci vnitřního hodnocení kvality je sledováno zejména hodnocení studijních programů a souvisejí­cích kvalifikačních prací, vyhodnocování procesů zpětné vazby od členů akademické obce, uchazečů o studium, absolventů a zaměstnavatelů absolventů. Přihlíží se také k uplatnění absolventů v praxi, míře řádného ukončování studia a ukončování studia jinak než řádně či míře neúspěšnosti v přijímacím řízení.

(2)    Podkladem pro hodnocení studijních programů je sebehodnotící zpráva studijního programu předlo­žená garantem příslušného studijního programu. Náležitosti sebehodnotící zprávy stanoví čl. 41.

(3)    Statistické údaje a další datové podklady pro zpracování sebehodnotící zprávy studijního programu, dostupné z informačních systémů JU, poskytuje garantovi studijního programu rektorát ve spolupráci s příslušnou fakultou.

(4)    Sebehodnotící zpráva každého studijního programu je projednávána Radou pro vnitřní hodnocení za účasti fakultního koordinátora kvality, k jednání jsou přizváni také děkan, předseda akademického senátu fakulty, garant studijního programu a další vybraní zástupci hodnoceného studijního programu (vyučující a vedoucí kateder podílejících se na uskutečňování studijního programu). V případě, že Rada pro vnitřní hodnocení vyjádří pochybnosti o kvalitě předložené sebehodnotící zprávy, je nutná k dokončení hodnocení přítomnost garanta studijního programu na jednání Rady pro vnitřní hodnocení.

(5)    Rada pro vnitřní hodnocení JU stanoví od A až do E, zda výsledky a zabezpečení daného studijního programu lze hodnotit jako excelentní (A), nadprůměrné (B), standardní (C), podprůměrné (D) nebo zaostávající (E), přičemž hlavním parametrem hodnocení je podpora výuky (personální stabilita, publikace, granty, domácí a mezinárodní kontakty a spolupráce), a to specificky pro akademické a pro­fesní studijní programy.

Článek 36
Hodnocení kvality programů celoživotního vzdělávání 

(1)    Součástí vnitřního hodnocení fakult je také hodnocení rozsahu a kvality uskutečňovaných programů celoživotního vzdělávání.

(2)    V rámci tohoto hodnocení se přihlíží zejména k zpětné vazbě od účastníků a absolventů jednotlivých programů celoživotního vzdělávání; předmětem hodnocení je zejména kvalita výuky a organizačního zajištění programů na dané fakultě, dále zajištění propagace programů celoživotního vzdělávání, vývoj zájmu o nabízené programy a poptávky po programech celoživotního vzdělávání.

(3)    Organizace, evidence a hodnocení kvality programů celoživotního vzdělávání se řídí Řádem celoživot­ního vzdělávání JU a souvisejícími opatřeními rektora a vnitřními normami jednotlivých fakult.

(4)    Rada celoživot­ního vzdělávání jmenovaná podle Řádu celoživotního vzdělávání zpracovává hodnotící zprávu programů celoživotního vzdělávání uskutečňovaných na JU. O výsledcích hodnocení je informo­váno kolegium rektora a Rada pro vnitřní hodnocení, která může vznášet doporučení a podněty ke zlepšení těchto činností, včetně doporučení na obsahovou a formální podobu hodnotící zprávy.

Článek 37
Hodnocení kvality tvůrčí činnosti

(1)    Kvalita tvůrčí činnosti je posuzována s ohledem na strategické dokumenty JU, strategické záměry a celkovou koncepci rozvoje tvůrčí činnosti na JU a jejích jednotlivých fakultách v souladu se strategic­kými dokumenty fakult a jejich odborným zaměřením. Sledován je rovněž soulad tvůrčí činnosti s jednotlivými studijními programy a oblastmi vzdělávání.

(2)    Součástí strategie rozvoje JU je zejména podpora vědeckého růstu studentů doktorských studijních programů a akademických pracovníků v rané a střední fázi jejich vědeckého růstu, k čemuž se využívají také nástroje v podobě vnitřních grantů JU (Grantová agentura JU, postdoktorské pozice na JU), případně fakultní nástroje na podporu vědeckého růstu členů akademické obce.

(3)    Hodnocení tvůrčí činnosti respektuje odlišné publikační a citační strategie jednotlivých oborů a vychází tak především ze srovnávání výkonu podobných oborů v rámci JU, v rámci České republiky a z mezi­národního srovnání daných oborů, k čemuž svými stanovisky a doporučeními přispívá rovněž Meziná­rodní rada.

(4)    Východiskem pro hodnocení kvality tvůrčí činnosti je vedle posouzení kvality výsledků a bibliometric­kých analýz také sebehodnotící zpráva fakulty, kterou předkládá děkan po jejím projednání vědeckou radou fakulty společně se zápisem z jejího projednávání (příslušná část zápisu z jednání vědecké rady fakulty) Radě pro vnitřní hodnocení prostřednictvím místopředsedy Rady pro vnitřní hodnocení.

(5)    Rada pro vnitřní hodnocení stanoví od A až do E, zda výsledky tvůrčí činnosti lze hodnotit jako exce­lentní (A), nadprůměrné (B), standardní (C), podprůměrné (D) nebo zaostávající (E), přičemž hlavními parametry hodnocení jsou bibliometrické údaje, kvalita tvůrčích výstupů (publikace, patenty, umělecké počiny a projekty), řešení grantových projektů mimo JU a rozvíjení spolupráce s absolventy doktor­ských studijních programů, včetně absolventů na jiných univerzitách v České republice i zahraničí.

Článek 38
Hodnocení kvality souvisejících činností

(1)    Kvalitou souvisejících činností se rozumí zejména kvalita činností, které podporují hlavní poslání JU, tj. kvalitu vzdělávací a tvůrčí činnosti.

(2)    Hodnocení souvisejících činností probíhá zpravidla v souvislosti s přípravou Strategického záměru JU, s dílčími korekcemi v rámci ročního Plánu aktualizace Strategického záměru JU, a to v souladu s vy­hodnocením potřeb rozvoje JU jako celku, zejména v souvislosti s investičními strategiemi JU.

(3)    Východiskem pro hodnocení kvality souvisejících činností je zpráva o kvalitě souvisejících činností, kterou rektorovi předkládá ředitel příslušného celoškolského pracoviště či vedoucí jiného pracoviště nebo útvaru odpovědného za realizaci souvisejících činností.

(4)    Hodnocení kvality souvisejících činností řídí rektor, případně kolegium rektora, pokud hodnocení zahrnuje i ostatní činnosti fakult či rektorátu jako celku.

(5)    O výsledcích hodnocení kvality souvisejících činností je informováno kolegium rektora a Rada pro vnitřní hodnocení, která může vznášet doporučení a podněty ke zlepšení těchto činností, včetně doporučení na obsahovou i formální podobu předkládané zprávy.

ČÁST ČTVRTÁ
DOKUMENTACE

Článek 39
Dokumentace v systému zajišťování a hodnocení kvality

(1)    Dokumentací činností JU v oblasti zajišťování a hodnocení kvality na celouniverzitní úrovni je pověřen místopředseda Rady pro vnitřní hodnocení a tajemník Rady pro vnitřní hodnocení, který, v souladu se Statutem Rady pro vnitřní hodnocení JU, shromažďuje podklady pro vnitřní hodnocení kvality JU. Při tom postupují podle vnitřních předpisů a pokynů rektora a prorektora, do jehož kompetence vnitřní hodnocení spadá, a to tak, aby bylo možné doložit hodnocení všech fakult, všech studijních programů, případně všech oblastí vzdělávání, pro něž byla JU udělena institucionální akreditace. Při tom jim poskytují odpovídající součinnost příslušné orgány, útvary i jednotliví zaměstnanci fakult a dalších součástí JU, včetně rektorátu.

(2)    Základní rámec zajišťování a hodnocení kvality je dán Strategickým záměrem JU a každoročním Plánem realizace Strategického záměru JU, včetně jeho vyhodnocování v podobě Výroční zprávy o činnosti JU a Výroční zprávy o hospodaření JU, včetně všech veřejných a vnitřních indikátorů kvality. V souladu s pokyny rektora jako předsedy Rady pro vnitřní hodnocení zpracovává JU Zprávu o vnitřním hodno­cení, kterou připravuje Rada pro vnitřní hodnocení jako strategický dokument, tj. s výhledem do příštích let, ve vazbě na další strategické směřování JU a jednotlivých fakult a dalších součástí JU.

(3)    Na úrovni fakult jsou pravidelně zpracovávány strategické plány fakult, jejich každoroční plány realizace, zprávy o činnosti a hospodaření fakult, případně dalších součástí JU (zvl. Kolejí a menz JU), sebehodnotící zprávy fakult a sebehodnotící zprávy jednotlivých studijních programů.

(4)    Součástí systému zajišťování a hodnocení kvality jsou rovněž pravidelně zpracovávané zprávy o kvalitě souvisejících činností podporujících činnosti hlavní stanovené v čl. 2 odst. 1 až 3 Statutu JU.

(5)    Jednotlivé zprávy, podkladové materiály k těmto zprávám a další dokumentace vedená v systému zajišťování a hodnocení kvality je zpracovávána v termínech a způsobem, který stanovuje příslušné opatření či metodický pokyn rektora, případně prorektora odpovědného za vnitřní hodnocení kvality na JU či kvestora, jehož součástí jsou mj. i předepsané formuláře a pokyny pro jejich vyplnění, požadované přílohy, popis způsobu posouzení odevzdaných materiálů a další relevantní informace.

Článek 40
Zpráva o vnitřním hodnocení a její dodatky

(1)    Zpráva o vnitřním hodnocení vychází z mechanismů zpětné vazby, analýz, podnětů a doporučení Rady pro vnitřní hodnocení a Mezinárodní rady, údajů dostupných v informačních systémech JU, z informací fakultních koordinátorů kvality, sebehodnotících zpráv fakult a dalších součástí univerzity, sebe­hodnotících zpráv jednotlivých studijních programů a zpráv o kvalitě souvisejících činností.

(2)    Zpráva o vnitřním hodnocení obsahuje zejména popis toho, jaká v uplynulém období proběhla hodno­cení, hlavní závěry z těchto hodnocení, přijatá preventivní opatření a v případě zjištěných nedostatků přijatá nápravná opatření.

(3)    Součástí zprávy jsou také doporučení a náměty pro další rozvoj JU a pro zlepšování zavedeného systému zajišťování a hodnocení kvality, které mj. vycházejí také z analýzy silných a slabých stránek JU, příležitostí, možností a rizik dalšího rozvoje JU jako celku a jejích jednotlivých součástí.

(4)    Zpráva o vnitřním hodnocení je – v souladu se Statutem rady pro vnitřní hodnocení JU – zpracovávána jednou za pět let. Každoročně je zpracováván dodatek k této zprávě; na dodatek se přiměřeně vztahují odstavce 1 až 3.

Článek 41
Sebehodnotící zpráva studijního programu

(1)    Sebehodnotící zpráva studijního programu je jedním z hlavních podkladů pro hodnocení kvality vzdělávací činnosti uskutečňované na JU.

(2)    Sebehodnotící zpráva studijního programu obsahuje zejména:

  1. vyhodnocení naplňování standardů studijních programů v rámci oblasti vzdělávání, fakulty a JU jako celku, a to zejména z hlediska souladu s požadavky NAÚ,
  2. výsledky zpětnovazebních mechanismů (zejména studentská a absolventská hodnocení, předmě­tové ankety, hodnocení od zaměstnavatelů absolventů) a jejich vyhodnocení garantem studijního pro­gramu, respektive Radou studijního programu, včetně případných přijatých nápravných a pre­ventivních opatření,
  3. vyhodnocení propojení mezi tvůrčí činností vyučujících a jimi zajišťovanými předměty, včetně pří­padných nápravných a preventivních opatření,
  4. vyhodnocení tvůrčí činnosti studentů, zejména úrovně jejich kvalifikačních prací,
  5. vyhodnocení kvality praxe a spolupráce s praxí, zejména u profesně zaměřených studijních programů.
  6. vyhodnocení zapojení vyučujících a studentů do mezinárodní a národní spolupráce, případně zapojení do studijních programů dvojího vysokoškolského diplomu,
  7. vyhodnocení pedagogického, tvůrčího a technicko-materiálního zabezpečení studijního programu,
  8. vyhodnocení dat o míře úspěšnosti v přijímacím řízení, studijní neúspěšnosti, míře řádného ukon­čování studia, o uplatnění absolventů v praxi, a to vždy za období od poslední sebehodnotící zprávy,
  9. vyhodnocení silných a slabých stránek studijního programu, včetně rizik a dalších příležitostí rozvoje,
  10. nastínění strategie dalšího rozvoje studijního programu.

(3)    Sebehodnotící zpráva studijního programu pokrývá období od udělení akreditace NAÚ nebo od udělení oprávnění uskutečňovat studijní program v rámci institucionální akreditace.

(4)    Sebehodnotící zpráva studijního programu je zpracovávána minimálně jednou za období platnosti akreditace daného studijního programu. Každoročně je zpracováván dodatek k této zprávě, který hodnotí posun v kvalitě studijního programu od minulého hodnocení.                

Článek 42
Sebehodnotící zpráva fakulty

(1)    Sebehodnotící zpráva fakulty pojednává zejména o tvůrčí činnosti fakulty, je předkládána za celou fakultu, přičemž zohledňuje a případně také osvětluje diverzitu a specifika jednotlivých vědních oborů na fakultě z hlediska jejich hodnocení a také možností zapojení do mezinárodního prostředí a světové vědecké komunity, zejména specifika některých humanitních oborů obtížně překračujících národní rámce.

(2)    Sebehodnotící zpráva fakulty obsahuje zejména:

  1. vymezení poslání fakulty z hlediska tvůrčí činnosti (mise, vize a cíle tvůrčí činnosti fakulty),
  2. popis strategie dalšího rozvoje tvůrčí činnosti, včetně přijatých opatření k dalšímu rozvoji tvůrčí činnosti na fakultě,
  3. bibliometrickou analýzu výsledků tvůrčí činnosti a anotace nejdůležitějších výsledků tvůrčí činnosti na fakultě, včetně nejvýznamnějších publikací v zahraničí,
  4. doložení souladu tvůrčí činnosti se strukturou studijních programů fakulty,
  5. přehled řešených interních a vnějších vědeckých a uměleckých projektů a grantů,
  6. popis zapojení studentů do tvůrčí činnosti, popis výsledků tvůrčí činnosti studentů doktorských studijních programů,
  7. přehled kvalifikační a věkové struktury akademických pracovníků fakulty,
  8. zhodnocení společenské relevance a viability tvůrčí činnosti fakulty,
  9. popis způsobu hodnocení tvůrčí činnosti a dosažené výsledky, včetně vytížení akademických pra­covníků vědeckou a pedagogickou činností;
  10. popis silných a slabých stránek výsledků tvůrčí činnosti, včetně rizik a příležitostí dalšího rozvoje tvůrčí činnosti na fakultě.

(3)    Nedílnou součástí sebehodnotící zprávy fakulty je shrnutí silných a slabých stránek vzdělávací činnosti a jednotlivých studijních programů uskutečňovaných na fakultě, upozornění koordinátora kvality na fakultě na případné problémy v uskutečňování studijních programů a přehled přijatých nápravných a preventivních opatření.

(4)    Sebehodnotící zpráva fakulty je zpracovávána minimálně jednou za pět let. Každoročně je zpracováván dodatek k této zprávě, který hodnotí posun v kvalitě od minulého hodnocení; na dodatek se přiměřeně vztahují odstavce 1 až 3.

Článek 43
Zpráva o kvalitě souvisejících činností

(1)    Zpráva o kvalitě souvisejících činností hodnotí zejména zajištění kvality výukových prostor, kvality Akademické knihovny JU a jejích poboček, fakultních knihoven, zázemí Kolejí a menz JU, kvality infrastruktury v prostorách JU a v dalších místech působení JU a jejích součástí a kvality dalších služeb poskytovaných JU.

(2)    Zprávu o kvalitě souvisejících činností zpracovávají součásti a celoškolská pracoviště, která tyto činnosti poskytují, v závislosti na charakteru těchto služeb, podle pokynů prorektora, do jehož kompetence spadá vnitřní hodnocení.

(3)    Zpráva o kvalitě souvisejících činností je zpracovávána minimálně jednou za pět let. Každoročně je zpracováván dodatek k této zprávě, který obsahuje zejména popis strukturálních a obsahových cha­rakteristik realizovaných činností za uplynulé období, včetně informací o využití mechanismů zpětné vazby či auditu.

Článek 44
Zveřejňování informací

 (1)   Hlavní výsledky hodnocení kvality studijních programů, tvůrčí činnosti fakult i souvisejících činností jsou společně s přijatými usneseními Rady pro vnitřní hodnocení a shrnutím hlavních bodů jednání Rady pro vnitřní hodnocení zveřejňovány ve veřejné části webových stránek JU. Zpráva o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností JU a dodatky k této zprávě jsou zpřístupněny orgánům a členům orgánů JU a jejích součástí, NAÚ a ministerstvem.

(2)    V souladu se zákonem a ostatními zvláštními právními předpisy jsou ve veřejné části internetových stránek JU zveřejňovány rovněž informace o uskutečňovaných studijních programech a seznam oborů, ve kterých je JU oprávněna konat habilitační řízení nebo řízení ke jmenování profesorem

ČÁST PÁTÁ
ZLEPŠOVÁNÍ, NÁPRAVNÁ A PREVENTIVNÍ OPATŘENÍ

Článek 45
Zlepšování, nápravná a preventivní opatření v systému zajišťování a hodnocení kvality

(1)    JU věnuje na všech úrovních řízení trvalou péči o zvyšování kvality všech hlavních, řídicích i podpůrných procesů a činností realizovaných na JU, jejích jednotlivých fakultách i dalších součástech a dbá na neustálé zlepšování efektivnosti zavedeného systému zajišťování a vnitřního hodnocení kvality. K tomu využívá zejména:

  1. přijaté politiky a cíle v oblasti kvality,
  2. výsledky provedených vnitřních, případně i vnějších auditů,
  3. výsledky předešlých hodnocení,
  4. analýzy dat,
  5. přijatá nápravná a preventivní opatření,
  6. stanoviska, doporučení a podněty Mezinárodní rady, Rady pro vnitřní hodnocení, členů akade­mické obce JU a dalších vnitřních i vnějších aktérů,
  7. pravidelné přezkoumávání funkčnosti systému zajišťování a hodnocení kvality.
     

(2)    JU v rámci nastaveného systému zajišťování a hodnocení kvality zajišťuje, aby proces či jiná součást systému zajišťování a hodnocení kvality JU, která neodpovídá stanoveným požadavkům, byla iden­tifikována a řízena tak, aby bylo bez zbytečného odkladu přijato nápravné opatření. Nápravné opatření spočívá v nalezení a odstranění příčin nedostatků, respektive identifikovaných neshod mezi stavem aktuálním a žádoucím (dále jen „neshoda“), tak, aby nedocházelo k jejich opětovnému výskytu. Ná­pravná opatření musí být přiměřená důsledkům zjištěných neshod. JU v rámci nastaveného systému zajišťování a hodnocení kvality rovněž přijímá opatření k odstranění příčin potenciálních neshod tak, že je zabráněno jejich výskytu. Preventivní opatření musí být přiměřená důsledkům potenciálních neshod.

(3)    Zaměstnanec, který zjistí neshodu, je povinen informovat přímého nadřízeného, který následně zajistí informování garanta příslušného studijního programu (pokud zjištěná neshoda souvisí s uskutečňováním studijního programu), koordinátora kvality a děkana nebo ředitele příslušné součásti JU. Koordinátor kvality společně s děkanem nebo ředitelem dané součásti JU rozhodnou o tom, zda se jedná o ne­shodu a posoudí její závažnost z hlediska důsledků pro kvalitu činností zajišťovaných danou součástí. O každé takto identifikované neshodě musí být bezodkladně informován místopředseda Rady pro vnitřní hodnocení.

(4)    V případě, že je neshoda zjištěna na úrovni rektorátu, je o ní prostřednictvím přímého nadřízeného zaměstnance, který neshodu zjistil, informován místopředseda a jeho prostřednictvím předseda Rady pro vnitřní hodnocení.

(5)    Nápravná a preventivní opatření v rámci nastaveného systému zajišťování a hodnocení kvality jsou řízena prostřednictvím úkolů na příslušných úrovních řízení, ve kterých musí být uvedeny minimálně tyto body:

  1. popis neshody,
  2. zjistitel neshody a datum zjištění neshody,
  3. popis příčiny neshody,
  4. osoba zodpovědná za řešení neshody,
  5. termín pro odstranění neshody,
  6. přijatá nápravná/preventivní opatření,
  7. kontrola efektivnosti schválených nápravných a preventivních opatření.
     

(6)    Koordinátor pro kvalitu je povinen provádět dohled a kontrolu nad řízením schválených nápravných a preventivních opatření a na vyžádání informovat místopředsedu Rady pro vnitřní hodnocení, případně další pověřené zaměstnance o stavu řízení neshody.

(7)    Postup pro nahlašování a řízení neshod se  přiměřeně vztahuje i na proces podávání námětů na zlepšování nastaveného systému zajišťování a hodnocení kvality.

(8)    Informace o řešených neshodách, přijatých nápravných a preventivních opatřeních i doručených námětech na zlepšování nastaveného systému zajišťování a hodnocení kvality jsou prostřednictvím Zprávy o vnitřním hodnocení a dodatků k této zprávě pravidelně projednávány Vědeckou radou JU, Akademickým senátem JU a Správní radou JU, společně s případným návrhem na úpravy systému zajišťování a hodnocení kvality.

ČÁST ŠESTÁ
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 46
Přechodná ustanovení

Po dobu platnosti akreditací studijních oborů udělených JU do roku 2016 platí, že studijním programem je v rámci těchto Pravidel míněn také studijní obor, a to i pro účely sebehodnotící zprávy připravované v souvislosti s akreditací studijních programů podle zákona.

Článek 47
Závěrečná ustanovení

(1)    Tento vnitřní předpis projednala podle §12 odst. 1 písm. h) zákona Vědecká rada JU dne 24. května 2017.

(2)    Tento vnitřní předpis byl schválen podle § 12a odst. 4 písm. a) zákona Radou pro vnitřní hodnocení JU dne 13. června 2017.

(3)    Tento vnitřní předpis byl schválen podle § 9 odst. 1 písm. b) bodu 3 zákona Akademickým senátem JU dne 27. června 2017.

(4)    Tento vnitřní předpis nabývá platnosti podle § 36 odst. 4 zákona dnem registrace ministerstvem.
 

doc. Tomáš Machula, Ph.D., Th.D.,
rektor

 

PDF ke stažení zde