Statut Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle § 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 11. března 2022 pod čj. MSMT-6037/2022-1 Statut Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

STATUT

JIHOČESKÉ UNIVERZITY V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

 

PREAMBULE

 

Akademický senát Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, vyjadřuje vůli akademické obce vycházející z vědomí významu lidského poznání, vzdělanosti a kul­tury a jejího poslání sloužit pravdě a rozvíjet ideály lidství v duchu nedotknutelných hodnot lidské důstojnosti a svobody, usilující o prohloubení idejí univerzity jakožto společenství, ve kterém jsou vzájemné vztahy členů určovány autoritou duchovní, nikoliv mocí, ve kte­rém jsou zachovány principy akademických svobod jako nutný základ existence akademické obce a její činnosti vzdělávací a tvůrčí, mající na zřeteli prohloubení samosprávného a autonomního charakteru univerzity, jakož i její nezávislost na mocen­ských nebo politických strukturách, směřující k umožnění vzdělání všem, kdo po něm touží, hlásící se k myšlence celosvětové spolupráce univerzit nejen jako základu mezinárod­ního vědeckého výzkumu, ale především jako předpokladu výchovy nových generací  k porozumění, toleranci a respektu, schválil podle § 9 odst. 1 písm. b) a § 17 odst. 1 písm. a) zákona o vysokých školách, tento vnitřní předpis (dále jen „Statut“):

 

ČÁST PRVNÍ

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

 

Článek 1

Název, sídlo a typ vysoké školy

 

1. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích (dále také jen „JU“) je univerzitní veřejnou vysokou školou podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), která je vyme­zena těmito základními údaji:
   
   
   1. úplný název: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích,
   2. zkrácený název: JU,
   3. sídlo: České Budějovice, Branišovská 1645/31a, PSČ: 370 05,
   4. IČO: 60076658.
      
      
2. Cizojazyčná znění názvu JU jsou:
   
   
   1. anglický jazyk: „University of South Bohemia in České Budějovice“,
   2. německý jazyk: „Südböhmische Universität in České Budějovice“,
   3. francouzský jazyk: „Université de Bohême du Sud de České Budějovice“,
   4. španělský jazyk: „Universidad de Bohemia del Sur de České Budějovice“,
   5. italský jazyk: „Università della Boemia meridionale di České Budějovice“,
   6. ruský jazyk: „Южночешский университет в городе Ческе Будейовице“,
   7. latinský jazyk: „Universitas Bohemiae Meridionalis Budovicensis“.

 

 

Článek 2

Právní předchůdce

 

1. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích byla zřízena dne 28. září 1991 zákonem České národní rady č. 314/1991 Sb., o zřízení Slezské univerzity, Jihočeské univerzity, Západočeské univerzity, Univerzity Jana Evangelisty Purkyně a Ostravské univerzity, jako Jihočeská univerzita. Zákonem č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách) došlo ke dni 1. 7. 1998 ke změně názvu na Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích.
   
   
2. Zákonem ČNR č. 314/1991 Sb., byla s Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích (ve smyslu zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách, ve znění zákona č. 216/1993 Sb.) sloučena Pedagogická fakulta v Českých Budějovicích a Fakulta agronomická v Českých Budějovicích, která byla oddělena z Vysoké školy zemědělské v Praze.

 

 

Článek 3

Poslání a činnost univerzity

 

1. JU je jako vrcholné centrum vzdělanosti, nezávislého poznání a tvůrčí činnosti orientována na vědecký, kulturní, sociální a ekonomický rozvoj společnosti a svou činností napl­ňuje poslání vysoké školy dle § 1 zákona.
   
   
2. Vzdělávací a s ní související vědecká a výzkumná, vývojová a inovační, umělecká nebo další tvůrčí činnost (dále jen „tvůrčí činnost“) je na JU rozvíjena především v ekonomických, humanitních, pedagogických, přírodovědných, sociálních, teologických, technických, uměleckých, zdravotnických a zemědělských oborech, a to na meziná­rodní úrovni.
   
   
3. Hlavním cílem JU jako výzkumné organizace je provádět nezávisle základní výzkum, průmyslový výzkum nebo experimentální vývoj a veřejně šířit výsledky těchto činností formou výuky, publikací nebo transferu znalostí.
   
   
4. Kromě vzdělávací a tvůrčí činnosti uskutečňuje JU také činnost doplňkovou ve smyslu § 20 zákona, a to tak, aby tato činnost pomáhala naplňovat poslání JU.
   
   
5. Pro podporu svých činností JU vytváří a zajišťuje:
   1. pracovní a studijní podmínky odpovídající jejím finančním, materiálním a prostoro­vým možnostem,
   2. informační služby, knihovní fondy a přístup k nim, přístup k elektronickým informa­cím a informačním technologiím, ediční služby, poradenské služby a ostatní služby pro studenty související s jejich studiem,
   3. podmínky pro sportovní a kulturní činnosti související s naplňováním poslání JU, včetně podpory činnosti spolků a společností sdružujících členy akademické obce JU, jejichž činnost napomáhá plnit poslání JU,
   4. sociální podmínky včetně ubytování studentů a stravování studentů a zaměstnanců ve vlastních účelových zařízeních,
   5. podmínky pro vytváření a udržování vztahů s absolventy JU.

 

 

ČÁST DRUHÁ

AKADEMICKÁ OBEC, AKADEMICKÉ SYMBOLY A OBŘADY

Článek 4

Akademická obec

 

1. Akademickou obec JU tvoří její akademičtí pracovníci a její studenti.
   
   
2. Akademickými pracovníky JU jsou ti profesoři, docenti, mimořádní profesoři, odborní asistenti, asistenti, lektoři a vědečtí, výzkumní a vývojoví pracovníci, kteří jsou zaměst­nanci JU vykonávajícími v pracovním poměru podle sjednaného druhu práce jak pedagogic­kou, tak tvůrčí činnost.
   
   
3. Právní postavení studenta je upraveno zejména v § 61 až § 63 zákona. Uchazeč o studium ve studijním programu uskutečňovaném na JU se stává studentem dnem zápisu do studia na příslušné fakultě. Osoba, které bylo studium přerušeno podle § 54 zákona, se stává studentem dnem opětovného zápisu do studia. Osoba přestává být studentem dnem ukončení studia podle § 55 odst. 1 a § 56 odst. 1 a 2 nebo přerušením studia podle § 54 zákona. Vzdě­lávání v programu celoživotního vzdělávání nezakládá jeho účastníkům právní postavení studenta.
   
   
4. Akademická obec JU je společným a nedílným garantem akademických svobod a práv každého svého člena. Současně je povinností všech členů akademické obce tyto svobody a práva hájit a rozvíjet.
   
   
5. Akademická obec JU se svolává k projednání závažných záležitostí nebo opatření v rámci působení JU.
   
   
6. Právo svolat shromáždění akademické obce JU má rektor nebo předseda Akademického senátu JU.

 

 

Článek 5

Mimořádný profesor

1. Mimořádným profesorem JU se může stát osoba, která splňuje požadavky zákona.
   
   
2. Pracovní místo mimořádného profesora může být obsazeno na základě výběrového řízení, jehož postup je stanoven v Řádu výběrového řízení pro obsazování míst akademických pracovníků na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích, rektor však může na návrh děkana rozhodnout o jiném způsobu obsazení, například o přímém oslovení uchazeče. Nebude-li pracovní místo obsazováno na základě výběrového řízení pro akademické pracovníky, je podmínkou pro jeho obsazení schválení Vědeckou radou JU.

 

 

Článek 6

Hostující profesor

 

1. Označení „hostující profesor Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích“ může po dobu působení na JU užívat akademický pracovník jiné tuzemské či zahraniční vysoké školy, kterému bylo označení rektorem na návrh děkana příslušné fakulty přiznáno. Dokladem o přiznání označení hostující profesor je jmenovací dekret vymezující poslání hostujícího profesora, které odpovídá činnostem profesora nebo docenta, a dobu jeho působení na JU.
   
   
2. Hostující profesor má po dobu působení na JU práva a povinnosti člena akademické obce s výjimkou práva volit a být volen do akademických senátů.
   
   
3. Hostující profesoři mohou být členy komisí pro státní zkoušky jedině tehdy, splňují-li požadavky stanovené v § 53 odst. 2 zákona.

 

 

Článek 7

Emeritní profesor

 

1. Emeritním profesorem JU může být jmenován profesor, který z pracovního poměru k JU odešel do důchodu nebo je v důchodu a byl dříve zaměstnancem JU. Emeritní profesory jmenuje rektor na návrh děkana příslušné fakulty po vyjádření vědecké rady této fakulty JU.
   
   
2. Emeritní profesor JU je čestný titul, který nezakládá členství v akademické obci JU. Emeritní profesoři mají právo účastnit se tvůrčí činnosti na JU a za tím účelem používat její zařízení a informační technologie. Emeritní profesoři mají právo, aby jim bylo uděleno slovo na shromáždění akademické obce JU. Jmenování emeritním profesorem nezakládá žádné pracovněprávní nároky.

 

 

Článek 8

Doktor honoris causa

 

1. JU uděluje čestnou hodnost „doktor honoris causa“, ve zkratce „dr. h. c.“ uváděné za jménem, osobnostem, které se v národním a mezinárodním měřítku významně zasloužily o rozvoj vědy, kultury nebo jinak o prospěch lidstva.
   
   
2. O udělení čestné hodnosti „doktor honoris causa“ rozhoduje Vědecká rada JU. Návrhy mohou podávat:
   
   
   1. rektor,
   2. vědecké rady fakult JU,
   3. členové Vědecké rady JU. 
      
      
3. S udělením čestné hodnosti musí navrhovaná osobnost předem vyslovit souhlas. O souhlas ji požádá po předběžném souhlasu Vědecké rady JU rektor. Čestná hodnost „doktor honoris causa“ se uděluje na slavnostním akademickém obřadu.

 

 

Článek 9

Profesor honoris causa

 

1. Rektor JU uděluje čestnou hodnost „profesor honoris causa“, ve zkratce „prof. h. c.“ uváděné za jménem, mezinárodně uznávaným osobnostem, které v minulosti na JU neměly pracovní poměr, ale přesto se významným způsobem zasloužily o rozvoj pedagogické nebo tvůrčí činnosti na JU nebo významným způsobem spolupracovaly s předními profesory a výzkumnými týmy JU. Profesorem honoris causa se může stát aktivní nebo bývalý akademický nebo vědecký pracovník vysoké školy nebo jiné výzkumné organizace v České republice nebo v zahraničí.
   
   
2. Návrh na udělení čestné hodnosti profesor honoris causa včetně zdůvodnění předkládá rektorovi děkan.
   
   
3. Jsou-li splněny podmínky, požadované pro udělení čestné hodnosti profesor honoris causa, předloží rektor návrh na její udělení Vědecké radě JU a s přihlédnutím k jejímu stanovisku rozhodne, zda čestnou hodnost udělí nebo ne.
   
   
4. Dekret o udělení čestné hodnosti profesor honoris causa se předává na slavnostním akademickém obřadu.

 

 

Článek 10

Akademické insignie

1. Výrazem akademických tradic, práv a svobod a odpovědnosti rektora, prorektorů, děkanů a proděkanů JU (dále jen „akademický funkcionář“) jsou akademické insignie JU a aka­demické insignie fakult JU, které při slavnostních příležitostech užívají akademičtí funkcio­náři.
   
   
2. Akademickými insigniemi JU a jejích fakult jsou akademická žezla, řetězy a taláry.
   
   
3. Způsob uložení akademických insignií JU a jejích fakult a odpověd­nost za jejich evidenci a správu stanoví pro akademické insignie JU rektor a pro akademické insignie fakult děkani.
   
   
4. Pravidla používání akademických insignií fakult JU stanovují statuty fakult.
   
   
5. Taláry JU jsou při slavnostních příležitostech oprávněni používat:
   
   
   1. akademičtí funkcionáři a promotoři,
   2. další zaměstnanci JU podle rozhodnutí rektora nebo děkana,
   3. absolventi studia ve studijních programech uskutečňovaných na JU,
   4. osoby, jimž je udělována čestná hodnost, při jejím slavnostním udělení,
   5. pedelové.

 

 

Článek 11

Akademické obřady

 

1. Akademickými obřady jsou zejména:
   
   
   1. slavnostní inaugurace rektora nebo děkana jako výraz uvedení do jejich funkcí,
   2. slavnostní imatrikulace studentů jako výraz přijetí studenta do akademické obce,
   3. slavnostní promoce, při nichž je absolventům JU předáván doklad o získání vysoko­školského vzdělání, 
   4. slavnostní udělení čestné hodnosti.
      
      
2. Obsah, formu a způsob provedení akademických obřadů navrhuje v duchu univerzitních tradic příslušný prorektor nebo proděkan a schvaluje rektor nebo děkan příslušné fakulty.

 

 

Článek 12

Medaile a ocenění

 

1. Medaile a ocenění JU uděluje na základě svého rozhodnutí rektor jako uznání za zásluhy o rozvoj JU, za činnosti související s naplňováním poslání JU a další zásluhy.
   
   
2. Řád pro udělování medailí a ocenění stanoví rektor. Matrika o udělených medailích a oceněních je vedena na Rektorátu JU.
   
   
3. Pravidla udělení medailí a ocenění fakult stanoví statuty příslušných fakult.

 

 

Článek 13

Pečeť, znak, kulaté razítko

1. JU používá univerzitní pečeť se symbolikou Čech a jihočeského regionu s textem „Sigillum Universitatis Bohemiae Meridionalis“.
   
   
2. JU používá univerzitní znak/logo v souladu s platným jednotným vizuálním stylem JU.
   
   
3. JU používá kulaté razítko se státním znakem České republiky a textem „Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích“. Kulaté razítko se používá k vydávání rozhodnutí JU a jiných listin osvědčujících důležité skutečnosti, vydávaných při výkonu státní moci, v souladu s obecnými předpisy o používání státních symbolů České republiky.

 

 

ČÁST TŘETÍ

ORGANIZACE A ŘÍZENÍ JU

 

Článek 14

Orgány JU

 

1. Samosprávnými akademickými a dalšími orgány JU jsou orgány uvedené v § 7 zákona.
   
   
2. Zřizuje se Rada pro vnitřní hodnocení dle § 7 odst. 1 písm. d) zákona. Působnost Vědecké rady JU uvedená v § 12 odst. 1 písm. b) a písm. c) zákona se tímto svěřuje Radě pro vnitřní hodnocení. Rada pro vnitřní hodnocení vykonává rovněž činnost dle § 12a odst. 4 písm. a) až d) zákona, dále se vyjadřuje k otázkám realizace studijních programů uskutečňovaných na JU, které jí k posouzení předloží rektor JU.

 

 

Článek 15

Součásti JU

 

1. JU se člení na součásti, jimiž jsou fakulty, jiná pracoviště pro vzdělávací a tvůrčí činnost nebo pro poskytování informačních služeb a účelová zařízení pro kulturní a sportovní činnost, pro ubytování a stravování zejména studentů a zaměstnanců JU nebo k zajišťování provozu JU.
   
   
2. Fakultami podle § 22 odst. 1 písm. a) zákona jsou:
   
   
   1. Ekonomická fakulta,
   2. Fakulta rybářství a ochrany vod,
   3. Fakulta zemědělská a technologická.
   4. Filozofická fakulta,
   5. Pedagogická fakulta,
   6. Přírodovědecká fakulta,
   7. Teologická fakulta,
   8. Zdravotně sociální fakulta,
      
      
3. Pracovišti podle § 22 odst. 1 písm. c) zákona jsou:
   
   
   1. Akademická knihovna,
   2. Britské centrum,
   3. Centrum informačních technologií, 
   4. Goethe centrum,
   5. Nakladatelství.
      
      
4. Účelovými zařízeními podle § 22 odst. 1 písm. d) zákona jsou:
   
   
   1. Koleje a menzy,
   2. Předškolní zařízení.
      
      
5. Právní postavení součástí JU, organizační uspořádání, vymezení činností, práv a povinností je uvedeno v zákoně, vnitřních předpisech JU a ve vnitřních předpisech jednotlivých součástí JU.

 

 

Článek 16

Rektorát

 

1. Rektorát JU:
   1. zabezpečuje potřeby JU jako celku,
   2. uskutečňuje organizační, koordinační, konzultačně poradní, metodickou, evidenční a kontrolní činnost v oblasti studijní, vědecké, ekonomické, personální, právní, investiční, vnějších vztahů, marketingu, zahraničních styků a vnitřní správy,
   3. zabezpečuje po stránce materiální a administrativní činnost orgánů JU a prorektorů.

 

Podrobnosti o činnosti a organizaci Rektorátu JU stanoví Organizační řád Rektorátu JU.

 

 

Článek 17

Velké výzkumné infrastruktury

 

1. Velké infrastruktury pro výzkum, vývoj a inovace jsou jedinečná výzkumná zařízení nezbytná pro ucelenou výzkumnou a vývojovou činnost s vysokou finanční a technologickou náročností. Velké výzkumné infrastruktury jsou zřizované též pro využití dalšími výzkumnými organizacemi a jinými subjekty.
   
   
2. Na JU existují následující velké výzkumné infrastruktury:
   
   
   1. Jihočeské výzkumné centrum akvakultury a biodiverzity hydrocenóz (CENAKVA), která je zřízena a spravována v rámci Fakulty rybářství a ochrany vod JU, v jejíž organizační struktuře je ukotvena;
   2. Česká výzkumná arktická stanice Josefa Svobody, která je zřízena a spravována v rámci Přírodovědecké fakulty JU, v jejíž organizační struktuře je ukotvena.
      
      
3. Velké výzkumné infrastruktury jsou řízeny řediteli, se kterými pracovní poměry uzavírá děkan příslušné fakulty.

 

 

 

Článek 18

Řídicí struktura JU

 

1. Vedoucími zaměstnanci JU ve smyslu § 9 odst. 1 písm. a) zákona jsou rektor, prorektoři, kvestor a děkani fakult.
   
   
2. Řízení fakult a dalších součástí JU:
   
   
   1. děkan odpovídá za svoji činnost rektorovi, působnost děkana ve věcech podle § 24 zákona tím není dotčena,
   2. ředitelé dalších součástí JU, které nejsou fakultami, jsou přímo podřízeni rektorovi,
   3. pokud akademický pracovník vykonává svou činnost na více fakultách JU, o jeho pracovněprávních otázkách rozhoduje děkan té fakulty, na které má akademický pracovník uzavřenu pracovní smlouvu,
   4. kvestor metodicky řídí tajemníky fakult a vedoucí ekonomických útvarů ostatních součástí JU,
   5. prorek­toři metodicky řídí proděkany fakult a další vedoucí pracovníky fakult, vykonávají-li činnost, za kterou nese příslušný prorektor na úrovni JU odpovědnost.
3. Akademický senát JU a jeho členové odpovídají za svoji činnost akademické obci JU. Při výkonu své funkce nejsou členové senátu vázáni příkazy nebo usneseními orgánů fakulty, na níž byli zvoleni, ale pouze svým svědomím, a jsou povinni dbát zájmů JU jako celku.
   
   
4. Rektor do tří měsíců po svém jmenování předloží Akademickému senátu JU návrh na jmenování členů Vědecké rady JU.

 

 

Článek 19

Stálé poradní orgány rektora

 

1. Stálým poradním orgánem rektora je kolegium rektora.
2. Členy kolegia rektora jsou děkani fakult a další osoby, které určí rektor.
3. Rektor může podle potřeby ustanovit další poradní orgány.

 

 

Článek 20

Vnitřní předpisy a ostatní vnitřní normy JU

 

1. Vnitřními předpisy JU jsou předpisy uvedené v § 17 odst. 1 zákona. Podle § 17 odst. 1 písm. k) zákona jsou dalšími vnitřními předpisy JU:
   
   
   1. Statut Rady pro vnitřní hodnocení JU,
   2. Pravidla Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích pro zakládání právnických osob a pro vklady do právnických osob,
   3. Řád celoživotního vzdělávání JU,
   4. Řád habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem na JU.
      
      
2. Vnitřními předpisy fakult jsou předpisy uvedené v § 33 odst. 2 zákona. Dalšími vnitřními předpisy podle § 33 odst. 2 písm. f) zákona jsou ty, o kterých to stanoví statut fakulty.
   
   
3. Vedle vnitřních předpisů JU a vnitřních předpisů fakult jsou orgány JU a orgány fakult a dalších součástí oprávněny dle svého uvážení za účelem řízení, organizace nebo metodického ukotvení činností souvisejících s naplňováním poslání JU vytvářet a v rámci svých kompetencí prosazovat:
   
   
   1. opatření, řády, pravidla, rozhodnutí a metodické pokyny závazného charakteru (dále jen „opatření“),
   2. metodická doporučení.
      
      
4. Opatření s celouniverzitní působností jsou zveřejňována na internetových stránkách JU. Opatření s omezeným rozsahem působnosti jsou zveřejňována na internetových stránkách všech součástí JU, na něž se jejich působnost vztahuje.
   
   
5. Má-li rektor za to, že některé opatření nebo metodické doporučení orgánu JU nebo součásti JU, jehož následný přezkum není jinak upraven, je v rozporu s obecně závaznými právními předpisy, vnitřními předpisy JU nebo vnitřními předpisy příslušné součásti JU, upozorní na tuto skutečnost orgán, který sporné opatření nebo metodické doporučení vydal. Jestliže tento na svém opatření nebo metodickém doporučení trvá, má právo požádat rektora o slyšení. Nestane-li se tak bez zbytečného odkladu nebo nedojde-li ani po projednání věci v přiměřené lhůtě k odstranění rozporu, je rektor oprávněn v mezích své působnosti zjednat nápravu.

 

 

Článek 21

Práva orgánů fakulty

1. Orgány fakulty mají ve smyslu § 24 odst. 2 zákona právo rozhodovat nebo jednat za JU v těchto věcech týkajících se fakulty:
   
   
   1. tvorba a uskutečňování studijních programů, a to v souladu se Strategickým záměrem JU, vnitřními předpisy JU a opatřeními prorektora, do jehož kompetence spadá organizace a rozvoj vzdělávací činnosti na JU,
   2. strategické zaměření tvůrčí činnosti, a to v souladu se Strategickým záměrem JU, vnitřními předpisy JU a opatřeními prorektora, do jehož kompetence spadá organizace a rozvoj tvůrčí činnosti na JU,
   3. zahraniční styky a aktivity, a to v souladu se Strategickým záměrem JU, vnitřními předpisy JU a opatře­ními prorektora, do jehož kompetence spadá organizace a rozvoj internacionalizace činností na JU,
   4. doplňková činnost a nakládání s prostředky získanými z této činnosti, a to v souladu se Strategickým záměrem JU, vnitřními předpisy JU a opatřeními kvestora. 
      
      
2. Orgány fakulty rozhodují v prvním stupni o právech a povinnostech studentů zapsaných na fakultě. V řízeních o přiznání stipendia zahájených z moci úřední rektorem rozhoduje v prvním stupni rektor.

 

 

Článek 22

Rozhodování a podepisování

 

1. Za JU rozhodují, jsou oprávněni ke všem právním jednáním v souladu se zákonem a jednají navenek vůči třetím osobám:
   
   
   1. rektor ve věcech stanovených zákonem a statutem,
   2. prorektor v rozsahu stanoveném rektorem,
   3. kvestor v rozsahu stanoveném statutem a rektorem,
   4. ředitelé součástí JU, které nejsou fakultami, v rozsahu stanoveném vnitřními předpisy JU,
   5. děkani fakult ve věcech dle § 24 zákona týkajících se příslušné fakulty,
   6. u veřejných zakázek podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, které se týkají příslušné součásti JU a jejichž financování je zajištěno z prostředků, s nimiž má příslušná součást právo hospodařit, jsou oprávněni v souladu se zvláštními právními předpisy nebo vnitřními normami JU o zadání veřejné zakázky rozhodnout děkani nebo ředitelé ostatních součástí JU.
      
      
2. Osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) až f) jsou oprávněny zmocnit další osoby k právnímu jednání pouze v rozsahu svých pravomocí.
   
   
3. Podepisování za JU se realizuje tak, že k natištěnému, vytištěnému nebo jinak nadepsanému názvu JU připojí oprávněná osoba svůj podpis, popřípadě i údaj o své funkci nebo o svém pracovním zařazení.

 

 

Článek 23

Hospodaření JU

 

1. Hospodaření JU upravují Pravidla hospodaření JU, která jsou přílohou č. 1 Statutu, opatření rektora a opatření kvestora, stanovující pravidla hospodaření s majetkem včetně jeho evidence, inventarizace, odpovědnosti a pravomocí při nakládání s majetkem JU.
   
   
2. Pravidla pro sestavení rozpočtu JU rektor projednává se zástupci Akademického senátu JU a Správní rady JU. Návrh rozpočtu, jehož nedílnou součástí je stanovení pravidel rozpočtového provizoria, předkládá rektor ke schválení Akademickému senátu JU a Správní radě JU dle zákona. V případě, že návrh rozpočtu nebude Akademickým senátem JU schválen, předloží rektor nejpozději do čtrnácti dnů návrh nový. V případě opětov­ného neschválení návrhu rozpočtu Akademickým senátem JU se hospodaření JU řídí rozpočtovým provizoriem. V případě schválení návrhu rozpočtu Akademickým senátem JU je návrh dále schvalován dle § 14 odst. 5 zákona. V případě, že Správní rada JU návrh rozpočtu vrátí Akademickému senátu JU k novému projednání a Akademický senát JU návrh následně neschválí, se hospodaření JU řídí rozpočtovým provizoriem.
   
   
3. Pokud některá součást JU vykáže při svém hospodaření na konci kalendářního roku ztrátu (to znamená záporný výsledek hospodaření), může rektor po posouzení charakteru ztráty uložit sankční postih.
   
   
4. Majetek JU je svěřen do správy Rektorátu, fakultám a ostatním součástem JU.
   
   
5. Za účelné využívání finančních prostředků a řádné hospodaření s majetkem JU jsou rektorovi odpovědni kvestor, děkani a ředitelé ostatních součástí JU.

 

ČÁST ČTVRTÁ

VZDĚLÁVACÍ ČINNOST

 

Článek 24

Rámcové podmínky pro přijetí ke studiu

 

1. Zákonné podmínky pro přijetí ke studiu v bakalářském, magisterském a doktorském studijním programu jsou stanoveny v § 48 zákona
2. Fakulta může stanovit další podmínky pro přijetí ke studiu ve studijním programu týkající se:
   
   
   1. znalostí, schopností nebo nadání ověřovaných přijímací zkouškou,
   2. prospěchu ze střední školy, popřípadě vyšší odborné školy nebo vysoké školy,
   3. zdravotní způsobilosti uchazeče o studium, vyžaduje-li to povaha studijního programu,
   4. příbuznosti studijních programů nebo počtu kreditů získaných během studia ve vybraných typech studijních předmětů, jedná-li se o podmínky přijetí ke studiu v magisterském studijním programu, který navazuje na bakalářský studijní program.
      
      
3. Fakulta může stanovit nejvyšší možný počet přijímaných uchazečů, kteří splnili stanovené podmínky; splní-li tyto podmínky větší počet uchazečů, rozhoduje pořadí nejlepších.
   
   
4. Podmínky pro přijetí ke studiu se pro každý akademický rok aktualizují a zveřejňují v souladu s § 49 odst. 5 a 6 zákona. Podrobná pravidla pro přijímací řízení a podmínky pro přijetí ke studiu v akreditovaných studijních programech stanoví opatřením děkan každé fakulty. Toto opatření musí být náležitě zveřejněno a musí obsahovat zejména:
   
   
   1. lhůtu pro podávání přihlášek,
   2. způsob podávání přihlášek,
   3. soupis skutečností, jež je uchazeč povinen doložit nebo jinak prokázat, včetně požadovaného způsobu a termínu doložení těchto skutečností,
   4. formu a organizační rámec přijímacích zkoušek, jsou-li předepsány, s uvedením rámcového obsahu každé zkoušky a kritérií pro její vyhodnocení, případně také pravidla upravující prominutí přijímací zkoušky,
   5. požadavky na zdravotní způsobilost ke studiu příslušného studijního programu, jsou‑li stanoveny jako podmínka pro přijetí ke studiu,
   6. minimální úroveň splnění požadavků nezbytných pro přijetí ke studiu,
   7. termíny a způsob ověření splnění jednotlivých podmínek přijetí ke studiu, případně vymezení možnosti konat přijímací zkoušku v náhradním termínu nebo stanovení mezního termínu, kdy již nelze požadované skutečnosti dodatečně dokládat,
   8. případný nejvyšší možný počet přijímaných uchazečů v příslušném studijním programu a kritéria pro stanovení pořadí uchazečů,
   9. informaci, zda fakulta umožní uchazeči nahlížet do spisu, nebo uchazeči poskytne kopii spisu,
   10. výši, způsob úhrady a termín splatnosti poplatku za úkony spojené s přijímacím řízením.
       
       
5. Dostavením se k přijímací zkoušce uchazeč prohlašuje, že je schopen zkoušku absolvovat.
   
   
6. Zmeškáním termínu přijímací zkoušky uchazeči nevzniká nárok na konání přijímací zkoušky v náhradním termínu. Vyhovění žádosti uchazeče o konání přijímací zkoušky v náhradním termínu je možné pouze v případě, že fakulta možnost konání přijímací zkoušky v náhradním termínu v podmínkách přijímacího řízení podle odstavce 4 předem stanovila. Důvody žádosti musí uchazeč doložit.
   
   
7. Pokud je součástí ověřování podmínek přijetí ke studiu požadavek přijímací zkoušky a uchazeč přijímací zkoušku nevykoná, nesplní podmínky přijetí ke studiu.
   
   
8. Pokud uchazeč v řádném termínu nebo do případně stanoveného mezního termínu řádným způsobem nedoloží nebo neprokáže požadované skutečnosti, které jsou podmínkou přijetí ke studiu, má se za to, že příslušné podmínky pro přijetí ke studiu nesplnil.
   
   
9. Požádá-li uchazeč o prominutí zmeškání lhůty pro splnění některé podmínky přijetí ke studiu nebo pro doložení některé skutečnosti, která je stanovena jako podmínka pro přijetí ke studiu, a současně s žádostí příslušnou podmínku splní nebo požadovanou skutečnost doloží, děkan může žádosti vyhovět a dodatečně doložené skutečnosti v přijímacím řízení zohlednit pouze za podmínky, že tím nebudou dotčena práva uchazečů, o jejichž přijetí ke studiu již bylo rozhodnuto.

 

 

Článek 25

Přijímací řízení

 

1. Uchazeči podávají elektronickou přihlášku ke studiu prostřednictvím informačního systému JU. V přípa­dech hodných zvláštního zřetele může děkan rozhodnout o náhradním způsobu podání přihlášky.
   
   
2. Uchazeč se specifickými potřebami (se zdravotním postižením, chronickým onemocněním či jinými zdravotními problémy) má právo využít při přijímací zkoušce podpůrná opatření a související služby. Pokud chce toto právo uplatnit, musí v elektronické přihlášce vybrat příslušnou možnost.
   
   
3. Nemá-li přihláška předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, fakulta, které byla přihláška podána, vyzve uchazeče k jejich odstranění, poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu a poučí jej o následcích neodstranění nedostatků v této lhůtě. Pokud uchazeč ve stanovené lhůtě vady přihlášky neodstraní, přijímací řízení se zastaví a tato skutečnost bude uchazeči oznámena doručením příslušného usnesení.
   
   
4. JU stanovuje poplatek za úkony spojené s přijímacím řízením dle § 58 odst. 1 a odst. 4 zákona. Tento poplatek je splatný ke dni podání přihlášky ke studiu.
   
   
5. Fakulta při ověřování podmínek přijetí ke studiu postupuje tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Lze-li údaje potřebné pro ověření podmínek přijetí ke studiu získat z úřední evidence, kterou JU vede, je fakulta povinna obstarání těchto údajů zajistit.
   
   
6. K přijímací zkoušce, je-li předepsána, je uchazeč pozván písemně.
   
   
7. Pokud s tím uchazeč v přihlášce ke studiu předem souhlasí, může mu být kladné rozhodnutí o přijetí ke studiu doručeno prostřednictvím elektronického informačního systému JU. V ostatních případech se rozhodnutí doručuje prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nebo prostřednictvím datové schránky.
   
   
8. Dnem rozhodným pro stanovení lhůty pro zveřejnění zprávy o průběhu přijímacího řízení fakultou podle § 50 odst. 9 zákona se rozumí den, kdy poslední rozhodnutí o přijetí ke studiu vydané děkanem příslušné fakulty pro daný akademický rok nabylo právní moci.

 

 

Článek 26

Podmínky studia cizinců

 

1. Podmínky pro přijetí cizinců ke studiu ve studijním programu musejí umožnit splnění závazků, které vyplývají z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána. Není-li k tomu zvláštní důvod, platí pro přijímání cizinců ke studiu a jejich studium shodné podmínky jako pro občany České republiky.
   
   
2. Cizinci studují na JU:
   1. jako studenti podle zákona,
   2. na základě platných mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána,
   3. na základě dohod o spolupráci uzavíraných ve smyslu § 6 odst. 1 písm. j) zákona, a to zejména v rámci mezinárodních programů, programů Evropské unie pro akademickou mobilitu a na základě dohod mezi vysokými školami.
      
      
3. Podmínky pro přijetí ke studiu podle odst. 1 písm. b) a c) a průběh tohoto studia se řídí příslušnou smlouvou.
4. Cizinci mohou být přijati ke studiu ve studijním programu uskutečňovaném v českém jazyce, jen pokud prokáží dostatečnou znalost českého jazyka. Podmínka podle věty první se nevztahuje na občany Slovenské republiky. Způsob ověření znalosti českého jazyka v rámci přijímacího řízení stanoví děkan opatřením podle čl. 23 odst. 4.

 

 

Článek 27

Poplatky spojené se studiem

 

1. Základní pravidla o poplatcích spojených se studiem jsou vymezena v § 58 zákona.
   
   
2. Poplatky spojené se studiem jsou:
   
   1. poplatek za úkony spojené s přijímacím řízením podle § 58 odst. 1 a 4 zákona,
   2. poplatek za studium podle § 58 odst. 3 zákona,
   3. poplatek za studium v cizím jazyce podle § 58 odst. 4 zákona,
   4. poplatek za úkony spojené s posouzením splnění podmínky pro přijetí ke studiu podle § 48 odst. 7 zákona.
      
      
3. Poplatek spojený se studiem podle odstavce 2 písm. a) se stanovuje ve výši 500 Kč. Tento poplatek je nevratný.
   
   
4. Základ pro stanovení poplatků spojených se studiem (dále jen „základ“) vyhlašuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“) do konce ledna kalendářního roku. Základ platí pro akademický rok započatý v tomto kalendářním roce.
   
   
5. Výše poplatku za studium podle § 58 odst. 3 zákona se s ohledem na základ a průměrný koeficient ekonomické náročnosti studijních programů uskutečňo­vaných na fakultách JU stanoví takto:
   1. pro studenty zapsané na Ekonomické fakultě, Filozofické fakultě, Pedagogické fakultě a Teologické fakultě: základ × 3,5,
   2. pro studenty zapsané na Zdravotně sociální fakultě: základ × 4,25,
   3. pro studenty zapsané na Fakultě rybářství a ochrany vod, Přírodovědecké fakultě a Fakultě zemědělské a technologické: základ × 5.
      
      Pokud poklesne základ pod částku 2 400 Kč, dosazuje se do vzorce pro výpočet poplatku namísto základu jedenapůlnásobek základu. Výsledky výpočtu se zaokrouhlují na celé desetikoruny nahoru.
      
      
6. Po vyhlášení základu MŠMT zveřejní JU konkrétní výši poplatku za studium pro studenty jednotlivých fakult JU na následující akademický rok.
   
   
7. Splatnost poplatku za studium podle § 58 odst. 3 zákona se řídí ustanovením § 58 odst. 7 zákona, zpravidla se stanoví v délce 90 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o vyměření poplatku.
   
   
8. Poplatek za studium v cizím jazyce podle § 58 odst. 4 zákona se stanovuje:
   1. pro studenty bakalářských studijních programů uskutečňovaných na Zdravotně sociální fakultě ve výši 4 600 EUR, pro studenty bakalářských studijních programů uskutečňovaných na ostatních fakultách ve výši 500 Kč,
   2. pro studenty magisterských studijních programů ve výši 500 Kč,
   3. pro studenty doktorských studijních programů uskutečňovaných na Ekonomické fakultě ve výši 3 300 EUR, pro studenty doktorských studijních programů uskutečňovaných na Pedagogické fakultě ve výši 30 000 Kč, pro studenty doktorských studijních programů uskutečňovaných na Zdravotně sociální fakultě ve výši 3 000 Kč, pro studenty doktorských studijních programů uskutečňovaných na ostatních fakultách ve výši 500 Kč,
      
      a to za každých započatých 12 měsíců studia. Výše tohoto poplatku je studentovi po dobu trvání studia stanovena ve výši odpovídající výši stanovené v prvním roce studia podle znění Statutu účinného v prvním roce studia. Od tohoto poplatku jsou osvobozeni studenti přijatí ke studiu v rámci projektů, programů nebo smluv, jejichž podmínky neumožňují poplatek za studium požadovat.
      
      
9. Poplatek za studium v cizím jazyce podle § 58 odst. 4 zákona je splatný ve lhůtě 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o vyměření poplatku.
   
   
10. Poplatky spojené se studiem se hradí bankovním převodem. V případech hodných zvláštního zřetele může děkan rozhodnout o jiném způsobu úhrady poplatku.
    
    
11. V řízeních o vyměření poplatku spojeného se studiem podle § 58 odst. 3 a 4 zákona je odvolacím orgánem rektor. Rektor je oprávněn v rámci rozhodování o odvolání proti rozhodnutí o vyměření poplatku spojeného se studiem podle odstavce 2 písm. b) vyměřený poplatek snížit, prominout nebo odložit termín jeho splatnosti. Důvody mohou být zejména:
    1. tíživá sociální situace,
    2. závažné zdravotní důvody,
    3. jiné důvody hodné zvláštního zřetele.
       
       
12. Důvody návrhu na snížení, prominutí nebo odložení termínu splatnosti poplatku, ať už formou jednorázové úhrady nebo stanovením splátkového kalendáře, musí student doložit spolu s odvoláním, které podává orgánu, který rozhodnutí o vyměření poplatku spojeného se studiem vydal. Na žádost o prominutí, snížení nebo odložení termínu splatnosti poplatku spojeného se studiem podle odstavce 2 písm. b) nebo c) podanou před vydáním rozhodnutí o vyměření poplatku se pohlíží jako na uplatnění práva vyjádřit v řízení své stanovisko, navrhovat důkazy a činit jiné návrhy dle § 36 odst. 1 a 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“).
    
    
13. Děkan může na základě žádosti studenta podané před vydáním rozhodnutí rozhodnout o vyměření poplatku v částce nižší, než by byla částka stanovená podle odstavce 5 nebo podle odstavce 8; může rovněž stanovit splátkový kalendář nebo delší splatnost poplatku. Proti rozhodnutí se může student odvolat ve lhůtě 30 dnů ode dne jeho oznámení.
    
    
14. V rámci rozhodování o odvolání proti rozhodnutí o vyměření poplatku spojeného se studiem rektor přihlíží ke studijním výsledkům studenta, jeho sociální situaci, případným závažným zdravotním nebo jiným důvodům hodným zřetele, a to na základě řádně doložených skutečností a tak, aby při rozhodování shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly.
    
    
15. Poplatek za úkony spojené s posouzením splnění podmínky pro přijetí ke studiu podle § 48 odst. 7 zákona se nestanovuje.

 

Článek 28

Úhrada za nenárokové administrativní a jiné úkony

 

1. Za úkony určené v opatření kvestora lze od studentů v souladu se zákonem a ostatními zvláštními předpisy vybírat úhradu do výše nákladů, které jsou s těmito úkony spojeny.
   
   
2. Bez zaplacení úhrady podle odstavce 1 se úkon neprovede.

 

Článek 29

Doručování písemností studentům

 

1. Rozhodnutí dle § 69a odst. 3 zákona se doručují studentům prostřednictvím elektronického informačního systému JU. Nedílnou součástí tohoto elektronického informačního systému je doručování na univerzitní e-mailovou adresu přidělenou studentovi při zápisu do studia.
   
   
2. V ostatních případech se doručování písemností v řízeních směřujících k vydání rozhodnutí o právech a povinnostech studenta řídí ustanovením § 69a odst. 2 zákona a přísluš­nými ustanoveními správního řádu.

 

ČÁST PÁTÁ

PŘECHODNÁ, SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

 

Článek 30

Přechodná ustanovení

1. Osoby jmenované, zvolené nebo ustavené podle stávajícího Statutu se považují za osoby zvolené, jmenované nebo ustavené podle tohoto Statutu. Jejich funkční období není tímto předpisem dotčeno.
   
   
2. Fakultou zemědělskou a technologickou podle tohoto Statutu se rozumí Zemědělská fakulta podle dosavadních předpisů. Fakulta zemědělská a technologická předloží Akademickému senátu JU návrhy nových vnitřních předpisů do šesti měsíců ode dne, kdy tento Statut nebo obsahově související vnitřní předpis nabude platnosti. Do dne nabytí účinnosti nových vnitřních předpisů fakulty se postupuje podle stávajících vnitřních předpisů fakulty.

 

 

Článek 31

Společná a závěrečná ustanovení

 

1. Součástí tohoto Statutu je příloha č. 1 – Pravidla hospodaření Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
   
   
2. Zrušuje se Statut Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích registrovaný MŠMT dne 26. března 2020 pod čj. MSMT-14300/2020-1.
   
   
3. Zrušují se Pravidla hospodaření Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích ze dne 13. září 2010.
   
   
4. Tento Statut byl schválen podle § 9 odst. 1 písm. b) bodu 3 zákona Akademickým senátem JU dne 11. 1. 2022. 
   
   
5. Tento Statut nabývá platnosti podle § 36 odst. 4 zákona dnem registrace MŠMT
   
   
6. Tento Statut nabývá účinnosti dnem zveřejnění ve veřejné části internetových stránek JU.

 

 

prof. PhDr. Bohumil Jiroušek, Dr.

rektor