Výzkum na PřF JU: Vakcína proti klíšťatům vyvinutá českými vědci se bude testovat v Mexiku / Respekt 2.3.

Hraničáři od Ria Grande

Vypadají, jako kdyby vyjeli z filmového plátna: na hlavách klobouk se širokou střechou, na nohou vysoké boty s ostruhami a kožené chrániče proti trní, u sedla laso s mačetou. Křižují na koních americko-mexické pomezí kolem řeky Rio Grande. Snad jen tmavé sluneční brýle, vysílačka a poloautomatická pistole nezapadají do představ o kovbojích.

Americké ministerstvo zemědělství platí jezdce za to, aby chránili jižní hranici USA před nepřítelem, jenž děsí chovatele dobytka po celé zemi – před klíšťaty přenášejícími smrtící chorobu skotu zvanou babezióza. Proto jsou „kovbojové“ na americké straně hranice známí jako „tick riders“, „honáci klíšťat“. V Mexiku si vysloužili přezdívku „garrapateros“ podle španělského garrapata čili klíště.

Šedesát garrapaterů pátrá v sanitárním pásmu dlouhém bezmála tisíc kilometrů po zvířatech překračujících hranici. Zatoulaný nebo pašovaný dobytek, ovce či koně mohou zavléct z Mexika do USA klíšťata infikovaná původcem babeziózy. Úlohou garrapatera je takové zvíře chytit, dopravit na nejbližší stanici a tam jej v lázni z pesticidů zbavit všech cizopasníků.

První patroly garrapaterů vyjely v oblasti Ria Grande už v roce 1906, kdy se babezióza rozšířila na území třinácti států na jihu USA a vyhubila tam 90 % veškerého dobytka. Škody byly vyčísleny na sumu, která by při současném kurzu odpovídala třem miliardám dolarů. Dnes by byly škody mnohem vyšší.

V USA se povedlo babeziózu skotu vymýtit, ale v Mexiku, kde je dobytek odolnější jak vůči klíšťatům, tak i původci babeziózy, se choroba stále vyskytuje. Vrásky dělají garrapaterům zprávy, podle nichž se už v Mexiku objevila klíšťata schopná odolávat pesticidům.

Hraničáři od Ria Grande zřejmě ani netuší, že mají pomocníky na druhém konci světa – v Českých Budějovicích. Tým vědců z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity a Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR učinil objev, který je příslibem ochrany před klíšťaty pro zvířata i pro člověka.

• Když klíště nemůže sát krev

Klíšťata jsou po komárech druhým nejčastějším přenašečem infekčních chorob. Na člověka mohou přenést například lymskou boreliózu nebo klíšťovou encefalitidu. I proto je studium klíšťat v popředí zájmu vědců na celém světě. Čeští badatelé se v této konkurenci neztratí. Mladý biolog Ondřej Hajdušek nedávno odhalil u klíštěte obecného slabinu, která otevírá nové možnosti boje s těmito cizopasníky. Spolu s dalšími vědci z přírodovědecké fakulty a biologického centra objevil v těle klíšťat dosud neznámou bílkovinu, kterou nazval feritin 2.

Bílkovina sehrává klíčovou roli v hospodaření se železem. Klíště přijímá tohoto prvku obrovské množství se svou jedinou potravou – s krví obětí. Určité množství železa klíště nutně potřebuje, zbytek vyloučí. Podobně jako všichni živí tvorové využívá klíště železo například jako nepostradatelnou součást životně důležitých enzymů.

Vakcína by chránila přímo před parazitem, nikoliv před chorobou, kterou přenáší.Bílkovina objevená českými vědci klíštěti pomáhá transportovat ionty železa ze střeva do jiných tkání, především do slinných žláz a u samiček také do vaječníků. Důležitost feritinu 2 vynikla při pokusech, ve kterých Ondřej Hajdušek a jeho kolegové klíšťatům bránili v produkování této bílkoviny. Klíšťata chřadla, měla narušené rozmnožování a špatně se vyvíjela.

Pozoruhodné byly potíže, které klíšťata pronásledovaly při pokusech o sání krve. Nedokázala se pořádně napít a více než polovina jich hynula. Nedostatek feritinu 2 jim nedovolil transportovat železo ze střeva do jiných částí těla. Nahromaděné železo vyvolalo poruchy v příjmu potravy.

Ve spolupráci s americkou odbornicí na metabolismus minerálních látek Joy Winzerlingovou publikovali čeští vědci objev feritinu 2 v prestižním vědeckém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences USA. Článek vzbudil velkou pozornost. Mnohé experty zaujala především stručná zmínka v jeho závěru, kde Ondřej Hajdušek navrhuje feritin 2 za cílovou molekulu pro vývoj vakcíny proti klíšťatům. Laboratorní pokusy dokazují, že to není nereálná představa.

• Nejen pro zvířata

Domácí zvířata ani člověk podobnou molekulu, jakou je feritin 2, v těle nemají. Pokud by se podařilo očkováním nabudit v těle zvířete nebo člověka tvorbu protilátek schopných vazby na tuto bílkovinu v těle klíštěte, stalo by se sání krve pro klíšťata smrtelně nebezpečnou záležitostí. Protilátky by klíčovou bílkovinu ve střevě klíštěte zablokovaly a zabránily by parazitovi v dalším sání. Po přisátí na očkované zvíře by klíště záhy přešla chuť. Vakcína by tedy chránila před parazitem samým, nikoliv chorobou, kterou přenáší. Byla by to vlastně obrana v první linii.

Vakcína nedokáže klíšťatům v sání krve zabránit se stoprocentní účinností, ale i tak by byla přínosná. V některých oblastech jsou na jediném kusu skotu přisáty tisíce klíšťat. K těmto „rájům klíšťat“ patří i Mexiko, kde budou nyní probíhat testy vakcíny vyvíjené českobudějovickými vědci.

Předběžné laboratorní pokusy na králících a morčatech dopadly dobře. Teď čeká očkovací látku skutečná zkouška ohněm na mexických kravách. V případě úspěchu by vakcína našla odbyt v řadě zemí s hojným výskytem klíšťat, především ve Střední a Jižní Americe a v Austrálii. A tak je možné, že během několika let bude patřit k běžné výbavě každého garrapatera i injekční stříkačka a očkovací látka vyvinutá v Českých Budějovicích.

Vývoj vakcíny určené lidem bude komplikovanější. Na její bezpečnost jsou kladeny podstatně vyšší nároky než na veterinární očkovací látku. Případná rizika by odborníci porovnávali s přínosem očkování. Veřejnost je i na výjimečné případy nežádoucích vedlejších účinků očkovacích látek velice citlivá. Vakcínu proti lymské borelióze, která byla uvedena na trh v roce 1998, poslaly ke dnu žaloby lidí přesvědčených, že jim očkování způsobilo chronickou artrózu, bolesti hlavy, ztrátu paměti a řadu dalších zdravotních problémů. Ačkoliv americký Úřad pro potraviny a léčiva nezjistil u vakcíny žádné nežádoucí vedlejší účinky, výrobce ji raději sám v roce 2002 stáhl z trhu. Podobně se vedlo i vakcíně proti nebezpečným rotavirovým střevním infekcím u dětí, jež velmi vzácně vyvolávala problémy s prostupností střev. Tato očkovací látka nevydržela v provozu déle než rok.

Vakcína určená lidem by také narazila na konkurenci očkovacích látek proti chorobám přenášeným klíšťaty. Očkovací látka proti klíšťové encefalitidě je již dostupná. Na vývoji nové vakcíny proti lymské borelióze se usilovně pracuje. Přesto nelze nad vakcínou chránící přímo před parazitem lámat hůl. Mohla by se uplatnit v případech, kdy klíšťata přenášejí nebezpečné choroby, proti nimž není očkovací látka k dispozici. Odborníci se obávají, že takových chorob bude v souvislosti s nastupujícími změnami klimatu přibývat.

Respekt 10 / 2009
Jaroslav Petr. Autor je biolog.

^{OVV, 2. 3. 2009}