Dvanáctý díl - biorytmy a luštěniny

Dopoledne vám to nejlépe myslí, po obědě přichází útlum. Naučte se poslouchat vnitřní hodiny

Od pradávna lidé vědí, že když padne tma, je čas ulehnout a spát. Proč si to ale organismus žádá? V tomto díle Návodu na zdraví se odkloníme od cvičení a seznámíme se s biorytmy - aparátem, který funguje jako budík i procesor celého těla.

Velmi jednoduše řečeno, biorytmy člověka jsou neustále se opakující epizody, které řídí bdění, spánek, myšlení, emoce a prakticky celý život nás ovlivňují. Nestřídají se pouze s příchodem dne a noci, ale opakující se epizody je možné sledovat i v rámci týdnů, měsíců nebo ročních období.

Největším problémem je, že současné fungování společnosti biorytmy často ignoruje. Musíte vstávat brzy do práce? Špatně. Mnohem horší je ale třísměnný provoz. Přichází na vás podzimní deprese? Nic neobvyklého, v tuto dobu to odpovídá vašim vnitřním hodinám.

Abychom předešli únavě, onemocněním, stresu nebo psychické nepohodě, je důležité naučit se poslouchat vnitřní hodiny a přizpůsobit se jim. A to i přes to, že se občas setkáte s někým, kdo tvrdí, že dlouhodobým vstáváním na noční směny biorytmy přelstil.

Podívejme se na biorytmy jednoho dne, tedy čtyřiadvacetihodinový cyklus, který máme od přírody všichni nastavený stejně. Mezi 4. a 6. hodinou ranní se organismus startuje za vydatného hormonálního boomu. Když si potřebujete na něco rozpomenout, ideální je právě brzké ráno. V této chvíli je krátkodobá paměť na maximální možné úrovni.

Okolo 6.30 hodin je ideální vstát. Pokud se vám to podaří, tělo bude mnohem lépe nastartované, než když si vydatně přispíte a z postele se dostanete až v 11 hodin. Zároveň je 6. až 7. hodina ranní dobou, kdy tělo vyžaduje pohyb. Proto jděte do práce pěšky nebo jeďte na kole. Takové probuzení v autě nebo MHD nezažijete.

Mezi 9. a 12. hodinou se dokážete nejlépe soustředit. Pokud potřebujete být tvůrčí a kreativní, tato doba je naprosto ideální. Po 12. hodině byste si měli dopřát oběd a mezi 13. a 14. hodinou dochází k útlumu. Odborníci udávají pokles výkonnosti o 20 procent.

Doba od 14 do 18 hodin je opět ve znamení vysoké výkonnosti. Tehdy dokážete velmi dobře reagovat a paměť dosahuje asi nejlepší úrovně za celý den. Mezi 17. a 18. hodinou je ideální čas ke cvičení a pohybu, po 18. hodině se tělo uvolňuje, a proto je vhodné relaxovat. Můžete se protáhnout, zařadit několik uvolňovacích cviků a dát si lehkou večeři.

Z hlediska denních biorytmů je 22. hodina optimální pro ulehnutí. Ne nadarmo platí rčení, že co člověk nenaspí do půlnoci, nedospí už vůbec.

Nicméně je nutné podotknout, že existují dvě skupiny lidí, u nichž se liší doba, kdy jsou nejproduktivnější. Takzvané sovy mají problém s brzkým vstáváním, nejproduktivnější jsou večer a mají v oblibě noční směny. Naopak skřivanům nedělá vstávání žádný problém, nejvíce práce zvládnou přes den a už kolem 20. hodiny se cítí unavení.

Biorytmy nejsou jen záležitostí denního cyklu, ale i ročních období. Odborníci popisují takzvanou sezónní afektivní poruchu. Lidé, kteří jí trpí, jsou v zimních měsících v depresi, cítí se nadměrně unavení, klesá jim libido a narůstá tělesná hmotnost. Naopak v létě tato porucha doznívá, nebo zcela vymizí. 

Smutnou kapitolou, která je ovlivňována biorytmy, je problematika sebevražd. Psychicky narušení jedinci si nejčastěji sahají na život v letních měsících, naopak sebevraždy v zimě jsou většinou motivovány finančními důvody.

Hlavním úkolem každého člověka by tak mělo být naučit se poslouchat své tělo a nesnažit se bojovat proti vnitřním hodinám. Ty jsou totiž nastaveny tak dlouho, co je člověk člověkem.

 

Luštěniny dodají bílkoviny a prodlouží pocit sytosti po jídle

Luštěniny jedí lidé již po tisíciletí, ale v České republice stále nepatří zrovna k nejpopulárnějším potravinám. Důvodem může být větší časová náročnost při jejich vaření, v některých případech problémy s nadýmáním nebo také to, že lidé obecně neví, na jaké způsoby lustěniny připravovat a do jakých receptů je použít. 

Mezi nejznámější luštěniny patří čočka, fazole, hrách, cizrna a sója. Jsou dobrým zdrojem rostlinných bílkovin a jejich přidáním do pokrmů stoupá výživová hodnota.  Obsahují také vitaminy a vlákninu.

Luštěniny mají nižší glykemický index, čímž se výrazně prodlužuje pocit sytosti po jídle. Také proto jsou hojně využívány při redukčních dietách. Před přípravou luštěnin je vždy dobré nechat je přes noc namočit a alespoň dvakrát vyměnit vodu. Tím částečně odstraníme látky, které způsobují nadýmání.

 

V kuchyni mají luštěniny široké využití. Můžeme z nich připravit kaši, přílohu k hlavnímu chodu nebo je přidat do zeleninových či těstovinových salátů. Ze všech druhů luštěnin se také připravují velmi chutné pomazánky. Ty jsou spolu s pečivem nebo zeleninou dobrou snídaní nebo svačinou.

 

Recept: Cizrnová pomazánka – Humus


Ingredience:

500 gramů cizrny

150 gramů tahini (sezamová pasta)

šťáva z jednoho citrónu

1 velká lžička soli

2 lžičky jedlé sody

chilli dle chuti

Voda

 

Cizrnu namočte přes noc. Poté propláchněte studenou vodou, dejte do hrnce s vodu a uvařte doměkka. Nechte vychladnout. Cizrnu přesypte do mixéru a mixujte minimálně deset minut, potom přidávejte studenou vodu nebo ledovou tříšť. Do hladké kaše vmíchejte tahini. Mixujte ještě dalších deset minut a přidávejte sůl a šťávu z citronu, chilli dle chuti (ale nemusí být), znovu mixujte a ochutnávejte. Humus podávejte s kouskem pečiva.

Fotogalerie

 

MENU

Naše fakulty

Více o našich fakultách