Akademické půlhodinky 2017

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích a Biologické centrum Akademie věd ČR Vás zvou na společný přednáškový cyklus Akademické půlhodinky 2017.

Osobnosti akademického života Vás seznámí se zajímavými tématy a výsledky vědecké práce a výzkumu. Cyklus začíná 10.10. 2017 a přednášky se budou konat každé úterý v 16 hodin ve studentském kostele v ulici Karla IV. č. 22 v Českých Budějovicích.

Vstup na přednášky je zdarma.

10. 10. David Modrý: Je libo malárii nebo chřipku? Výměna infekčních onemocnění mezi lidoopy a lidmi

17. 10. Kateřina Pražáková: Vilém z Rožmberka na cestě k polské koruně

24. 10. Radmila Čapková Frydrychová: Včela medonosná klíčem k dlouhověkosti?

31. 10. Martin Weis: Na okraji stého výročí velké řijnové revoluce - křesťanští mučedníci

7. 11. Lenka Bittová: Kdo řídí vaše geny - seznamte se s epigenetikou

14. 11. Jaroslav Boháč: Bioindikátory stavu životního prostředí

21. 11. Alice Chroňáková: Jak efektivně hledat nové biologicky aktivní látky a antibiotika?

28. 11. Jaromír Beneš: Nové pohledy na počátky zemědělství 

 

Anotace


10. 10. David Modrý: Je libo malárii nebo chřipku? Výměna infekčních onemocnění mezi lidoopy a lidmi

Infekční agens jsou všudypřítomnou součástí živé přírody a stejně tak i onemocnění jimi vyvolávaný jsou každodenní realitou nejen člověka, ale i všech živých organismů. V rámci týmu výzkumníků a studentů z PaÚ AVČR a Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně se již deset let věnujeme studiu různých infekčních onemocnění lidoopů v podmínkách tropické Afriky. Cílem naší práce je odhalit míru vzájemných přenosů mezi lidoopy a lidmi stejně jako to, jak velké riziko tyto infekce představují pro ohrožená zvířata i místní lidskou populaci. Přednáška shrnuje některé z dosažených výsledků a ukazuje i krásy a obtíže práce s patogeny, lidmi a lidoopy v odlehlých tropických lesích střední Afriky.

Prof. MVDr. David Modrý, Ph.D., veterinární parazitolog, 2011 jmenován profesorem v oblasti infekčních nemocí, kromě práce na Fakultě veterinárního lékařství Veterinární a farmaceutické univerzity působí dlouhodobě jako výzkumný pracovník Parazitologického ústavu BC AVČR v Českých Budějovicích. Dlouhodobě se věnuje výzkumu infekčních onemocnění sdílených mezi domácími a zájmovými zvířaty, volně žijícími zvířaty a člověkem. Hlavní oblasti zájmu zahrnují jak témata „domácí“ kterými jsou např. vektory přenášené infekce masožravců a domácích kopytníků, tak i práci na „exotických“ modelech, jako jsou především afričtí lidoopi, sloni, kytovci a plazi. Kromě výzkumné a diagnostické činnosti na poli infekčních nemocí se věnuje problematice rozvojových projektů s veterinárními tématy v tropických zemích, mj. z pozice ředitele obecně prospěšné společnosti Veterináři bez hranic ČR a člena širšího vedení Vétérinaires sans Frontières International.

 

 


17. 10. Kateřina Pražáková: Vilém z Rožmberka na cestě k polské koruně

Když na počátku července roku 1572 zemřel poslední polský král z rodu Jagellonců, rozhodli polští senátoři, že nový panovník bude vybraný na velkém volebním sněmu. V připravované volbě spatřovali Habsburkové velkou příležitost a císař Maxmilián II. vyslal do Polského království Viléma z Rožmberka a Jana z Pernštejna, aby za pomoci slibů i úplatků získávali hlasy pro některého z jeho synů. Oba čeští šlechtici strávili jako císařští vyslanci v Polsku několik měsíců a střetli se s jedním z nejlepších diplomatů své doby, kterého jako jejich oponenta vyslal francouzský král. Ve víru složitých jednání i dramatického útěku zvoleného krále začali někteří polští šlechtici spatřovat nejvhodnějšího kandidáta ve Vilémovi z Rožmberka. Toho vidina polského trůnu přitahovala, avšak na druhé straně se právem obával nařčení ze zrady. V přednášce nahlédneme do hry, kterou rozehrál, včetně úplatků a šifrovaných dopisů.

Mgr. Kateřina Pražáková, Ph.D. se dlouhodobě zabývá dějinami východní Evropy v pozdním středověku a raném novověku. Zkoumá zprávy, jež se šířily prostřednictvím ručně psaných novin, tištěných letáků i tajných zpravodajských listů různých diplomatů, vojevůdců, informátorů a špiónů.

 

 


 

24. 10. Radmila Čapková Frydrychová: Včela medonosná klíčem k dlouhověkosti?

K fundamentálním teoriím popisujícím vývoj života na Zemi patří fenomén v anglické literatuře označovaný jako „cost of reproduction“, tedy v překladu něco jako „cena za rozmnožení“. Jedná se o negativní vztah mezi dlouhověkostí a životaschopností jedince na straně jedné a jeho rozmnožovacím potenciálem či mírou jeho rozmnožení na straně druhé; v zásadě tedy platí závislost, že čím více potomků, tím kratší život rodičů. Fenomén „cost of reproduction“ je sice téměř jako pravidlo pozorován napříč spektrem nejrůznějších organismů, platí zde ovšem jedna podstatná výjimka, a tou je sociální hmyz, kde se totiž jedinci reprodukčních kast dožívají mnohonásobně vyššího věku než nereprodukční jedinci téhož druhu. U včely medonosné se královny v přirozených podmínkách dožívají až čtyřicetinásobně delšího života než dělnice v jejich včelstvech, což s ohledem na to, že se v rámci včelstva jedná o geneticky velmi příbuzné jedince, vybízí k otázce, jakým způsobem je ona dlouhověkost včelí královny nastavena. Dlouhověkost včelích královen je vskutku fascinujícím jevem, ale to, co je ve včelím společenství ještě mnohem zajímavějším, je řízená regulace délky života dělnic, kdy dělnice dokážou v závislosti na potřebách včelstva a v otázce důležitosti vlastního „já“ délku svého života patřičně prodloužit. A to je, zcela nepochybně, pro lidskou komunitu velmi inspirativní.

 

RNDr. Radmila Čapková Frydrychová, PhD., je výzkumnou pracovnicí Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích a je rovněž pedagožkou na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity, kde vede semestrální kurz Genetické toxikologie.

 Jejím dlouhodobým výzkumným zaměřením je studium koncových částí chromosomů, tzv. telomer, na něž se v posledních letech zaměřuje především s ohledem na regulaci délky života a působení vnějších stresových faktorů.

 

 


31. 10. Martin Weis: Na okraji stého výročí velké řijnové revoluce - křesťanští mučedníci

Mučedníci a oběti bolševické revoluce. Na okraj jednoho výročí ...

V letošním roce si připomínáme velkou řadu výročí. Asi nejvíce vzpomínané výročí souvisí s vystoupením kněze a teologa Martina Luthera před pěti sty lety proti tehdy panujícím zlořádům v církvi. Hojně bylo i vzpomenuto stého výročí bitvy u Zborova, do které zasáhli výrazným způsobem českoslovenští legionáři. Jakoby na okraji našeho zájmu zůstává sté výročí události, která i v naší vlasti byla před rokem 1989 hojně opěvována, slavena lampionovými průvody, nástěnkami atd. Ano, je to ona proslulá VŘSR. Nyní již můžeme dodat, že smutně proslulá. V souvislosti s tímto výročím je záhodno připomenout slova velkého teologa Karla Rahnera: „V století lidských práv a svobody jsou mučedníci často skrýváni a to i za cenu překrucování příběhů o jejich pronásledování…“ Tato akademická půlhodinka proto chce poukázat na tu stránku VŘSR, o které se dříve nemluvilo.

 

 

 

 

 


7. 11. Lenka Bittová: Kdo řídí vaše geny - seznamte se s epigenetikou

O tom, že geny určují vývoj a existenci každého organismu na Zemi, už slyšel asi každý. Méně se už ale ví, že ačkoliv má každá buňka v těle k dispozici kompletní sadu genů, využívá jich v daném okamžiku jen malou část.

Jak ale buňka ví, kdy a které geny aktivovat a které naopak ponechat „vypnuté“? A proč je přesně načasovaná aktivita genů tak důležitá? Na tyto a podobné otázky se snaží odpovědět nové, bouřlivě se rozvíjející odvětví genetiky - epigenetika.

Mgr. Lenka Bittová, PhD., rodačka z Českých Budějovic, vystudovala biochemii na Karlově univerzitě v Praze. Dalších dvacet let pak strávila v USA, kde se i nadále věnovala studiu a výzkumu ve svém oboru. Po skončení doktorátu na University of Illinois in Chicago dostala možnost pracovat na několika prestižních amerických univerzitách, kde získala bohaté zkušenosti nejen v biochemii proteinů, ale i molekulární a buněčné biologii. Před návratem do Čech působila v laboratoři Dr. Thomase Muira na Princetonu, kde svým výzkumem přispěla k objasňování zásadních otázek epigenetiky metodami chemické biologie. V současné době pracuje na Entomologickém ústavu BC AV ČR, kde s polu s Dr. Markem Jindrou zkoumá hormonální regulaci metamorfózy u hmyzu.

 


 


14. 11. Jaroslav Boháč: Bioindikátory stavu životního prostředí

Jaký je současný stav životního prostředí v ČR a v Evropě a jak se mění? Existují metody, které nám umožní citlivě a včasně indikovat změny kvality ovzduší, vody, půdy, stanovišť a krajiny z biologického hlediska? Proč se o bioindikátory intenzivně zajímá armáda (např. NATO)? Mohou mít i malé koncentrace cizorodých látek (např. insekticidů ve vejcích) vliv na člověka? To všechno a mnoho dalšího řeší bioindikátory. Obrazně řečeno je lze přirovnat k žirafě, která vidí díky své výšce daleko do krajiny a může ostatní varovat před blížícím se nebezpečím.

 


21. 11. Alice Chroňáková: Jak efektivně hledat nové biologicky aktivní látky a antibiotika?

Každý z nás se někdy setkal s antibiotiky – člověku slouží už víc než 70 let. Po dekádách léčení pomocí těchto látek však přichází celosvětový zdravotnický problém, klesá totiž jejich účinnost, a je na místě klást si otázky:  Kde se vzala antibiotika? Kde najdeme nová? Jaká je role antibiotik v přírodním prostředí? Proč je jich takové široké množství? Společně se podíváme na to, jaký je potenciál a jaké metody používáme k vyhledávání nových antibiotik či biologicky aktivních látek z mikroorganizmů z přírody. Přednáška představí půdní aktinomycety, které produkují nejméně polovinu známých přírodních antibiotik.

 

RNDr. Alica Chroňáková, PhD., vystudovala mikrobiologii a molekulární biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze a ekologii na Přírodovědecké fakultě JU v Českých Budějovicích. Pracuje v Biologickém centru AV ČR, v Ústavu půdní biologie, kde působí také jako kurátorka sbírky půdních aktinomycetů. Věnuje se environmentální mikrobiologii.

 


28. 11. Jaromír Beneš: Nové pohledy na počátky zemědělství 

Soudobý výzkum počátků zemědělství je spojen s archeologií, speciálně s bioarcheologií, ale také se studiem společenského uspořádání pozdně paleolitické a raně neolitické společnosti. Zemědělství vzniklo ve světě nezávisle v několika primárních centrech, především na Předním východě, ale také v severovýchodní Číně a v centrálním Mexiku. Nejranější formy zemědělství ve světě se brání jakýmkoliv škatulkám. Archeologicky se zemědělství nebo zemědělské elementy projevují řadou znaků, z nichž však žádný nepůsobí univerzálně sám o sobě. Jde o jejich kombinaci, pomocí které obvykle charakterizujeme pojem neolit. Domestikace rostlin a později i zvířat ale není nezbytnou podmínkou vzniku raného zemědělství. Nový pohled na počátky zemědělství je založen na množství poznatků o dlouhodobé existenci ekonomického a sociálního systému, spojeného s pěstováním divokých rostlin a to ve všech primárních centrech.

doc. PhDr. Jaromír Beneš, Ph.D. vystudoval archeologii na FF UK v Praze a botaniku na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzitě, kde je od roku 2002 vedoucím Laboratoře archeobotaniky a paleoekologie PřF JU. Zároveň přednáší a působí na Archeologickém ústavu Filozofické fakulty téže univerzity. Vedl řadu archeologických výzkumů u nás a v zahraničí, zaměřených především na neolit. Jako specialista v oboru bioarcheologie působí na řadě zahraničních expedic a výzkumů (Egypt, Itálie). V poslední době se svými provádí archeobotanický výzkum neolitu v Makedonii.


 

 


 

 

 


 


MENU

Naše fakulty

Více o našich fakultách