Statut Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle § 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 26. března 2020 pod čj. MSMT-14300/2020-1 Statut Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

STATUT

JIHOČESKÉ UNIVERZITY V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

 

 

PREAMBULE

Statut Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích vyjadřuje vůli akademické obce vycházející z vědomí o významu univerzity pro rozvoj lidského poznání, vzdělanosti a kul­tury a jejího poslání sloužit pravdě a rozvíjet ideály lidství v duchu nedotknutelných hodnot lidské důstojnosti a svobody, usilující o prohloubení idejí univerzity jakožto společenství, ve kterém jsou vzájemné vztahy členů určovány autoritou duchovní, nikoliv mocí, ve kte­rém jsou zachovány principy akademických svobod jako nutný základ existence akademické obce a její činnosti vědecké i pedagogické, mající na zřeteli prohloubení samosprávného a autonomního charakteru univerzity, jakož i její nezávislost na mocen­ských nebo politických strukturách, směřující k umožnění vzdělání všem, kdo po něm touží, hlásící se k myšlence celosvětové spolupráce univerzit nejen jako základu mezinárod­ního vědeckého výzkumu, ale především jako předpokladu výchovy nových generací  k porozumění, toleranci a respektu.

 

 

ČÁST PRVNÍ

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

 

 

Článek 1

Základní ustanovení

 

(1) Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích (dále jen „JU“) je univerzitní veřejnou vysokou školou podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) a Statut Jihočeské univer­zity v Českých Budějovicích (dále jen „statut“) je základním dokumentem JU, která je vyme­zena těmito základními údaji:

  1. úplný název: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích,
  2. zkrácený název: JU,
  3. sídlo: České Budějovice, Branišovská 1645/31a, PSČ: 370 05,
  4. IČO: 60076658.

 

(2) JU byla zřízena dne 28. září 1991 zákonem České národní rady č. 314/1991 Sb., o zřízení Slezské univerzity, Jihočeské univerzity, Západo­české univerzity, Univerzity Jana Evangelisty Purkyně a Ostravské univerzity.

 

(3) Cizojazyčná znění názvu JU jsou:

  1. anglický jazyk: „University of South Bohemia in České Budějovice“,
  2. německý jazyk: „Südböhmische Universität in České Budějovice“,
  3. francouzský jazyk: „Université de Bohême du Sud de České Budějovice“,
  4. španělský jazyk: „Universidad de Bohemia del Sur de České Budějovice“,
  5. italský jazyk: „Università della Boemia meridionale di České Budějovice“,
  6. ruský jazyk: „Южночешский университет в городе Ческе Будейовице“,
  7. latinský jazyk: „Universitas Bohemiae Meridionalis Budovicensis“.

 

 

Článek 2

Poslání a činnost univerzity

 

(1) JU je jako vrcholné centrum vzdělanosti, nezávislého poznání a tvůrčí činnosti orientována na vědecký, kulturní, sociální a ekonomický rozvoj společnosti a svou činností napl­ňuje poslání univerzitní veřejné vysoké školy dle § 1 zákona.

 

(2) Hlavním cílem JU jako výzkumné organizace je provádět nezávisle základní výzkum, průmyslový výzkum nebo experimentální vývoj a veřejně šířit výsledky těchto činností formou výuky, publikací nebo transferu znalostí.

 

(3) Vzdělávací a s ní související vědecká a výzkumná, vývojová a inovační, umělecká nebo další tvůrčí činnost (dále jen „tvůrčí činnost“) je na JU rozvíjena v ekonomických, humanitních, pedagogických, přírodovědných, sociálních, teologických, technických, uměleckých, zdravotnických a zemědělských oborech, a to na meziná­rodní úrovni.

 

(4) Kromě vzdělávací a tvůrčí činnosti uskutečňuje JU také činnost doplňkovou ve smyslu § 20 zákona, a to tak, aby tato činnost pomáhala naplňovat poslání JU.

 

(5) Pro podporu svých činností JU vytváří a zajišťuje:

  1. pracovní a studijní podmínky odpovídající jejím finančním, materiálním a prostoro­vým možnostem,
  2. informační služby, knihovní fondy a přístup k nim, přístup k elektronickým informa­cím a informačním technologiím, ediční služby, poradenské služby a ostatní služby pro studenty související s jejich studiem,
  3. podmínky pro sportovní a kulturní činnosti související s naplňováním poslání JU, včetně podpory činnosti spolků a společností sdružujících členy akademické obce JU, jejichž činnost napomáhá plnit poslání JU,
  4. sociální podmínky včetně ubytování studentů a stravování studentů a zaměstnanců ve vlastních účelových zařízeních,
  5. podmínky pro vytváření a udržování vztahů s absolventy JU.

 

 

ČÁST DRUHÁ

AKADEMICKÁ OBEC, AKADEMICKÉ SYMBOLY A OBŘADY

 

 

Článek 3

Akademická obec

 

(1) Akademickou obec JU tvoří její akademičtí pracovníci a její studenti.

 

(2) Akademickými pracovníky JU jsou profesoři, docenti, mimořádní profesoři, odborní asistenti, asistenti, lektoři a vědečtí, výzkumní a vývojoví pracovníci, kteří jsou zaměst­nanci JU vykonávajícími v pracovním poměru podle sjednaného druhu práce jak pedagogic­kou, tak tvůrčí činnost.

 

(3) Právní postavení studenta je upraveno v § 61 až § 63 zákona. Uchazeč o studium ve studijním programu uskutečňovaném na JU se stává studentem dnem zápisu do studia na příslušné fakultě. Osoba, které bylo studium přerušeno podle § 54 zákona, se stává studentem dnem opětovného zápisu do studia. Osoba přestává být studentem dnem ukončení studia podle § 55 odst. 1 a § 56 odst. 1 a 2 nebo přerušením studia podle § 54 zákona. Vzdě­lávání v programu celoživotního vzdělávání nezakládá jeho účastníkům právní postavení studenta.

 

(4) Akademická obec JU je společným a nedílným garantem akademických svobod a práv každého svého člena. Současně je povinností všech členů akademické obce tyto svobody a práva hájit a rozvíjet.

 

(5) Akademická obec JU se svolává k projednání závažných záležitostí nebo opatření v rámci působení JU.

 

(6) Právo svolat shromáždění akademické obce JU má rektor nebo předseda Akademického senátu JU.

 

 

Článek 4

Hostující profesor

 

(1) Označení „hostující profesor“ může po dobu působení na JU užívat akademický pracovník jiné tuzemské či zahraniční vysoké školy, kterému bylo označení rektorem na návrh děkana příslušné fakulty přiznáno. Dokladem o přiznání označení hostující profesor je jmenovací dekret vymezující poslání hostujícího profesora, které odpovídá činnostem profesora nebo docenta, a dobu jeho působení na JU.

 

(2) Hostující profesor se po dobu působení na JU považuje za akademického pracovníka JU.

 

(3) Hostující profesoři mohou být členy komisí pro státní zkoušky jedině tehdy, splňují-li požadavky stanovené v § 53 odst. 2 zákona.

 

 

Článek 5

Emeritní profesor

 

(1) Emeritním profesorem JU může být jmenován profesor, který z pracovního poměru k JU odešel do důchodu nebo je v důchodu a byl dříve zaměstnancem JU. Emeritní profesory jmenuje rektor na návrh děkana příslušné fakulty po vyjádření vědecké rady této fakulty JU.

 

(2) Emeritní profesor JU je čestný titul, který nezakládá členství v akademické obci JU. Emeritní profesoři mají právo účastnit se tvůrčí činnosti na JU a za tím účelem používat její zařízení a informační technologie. Emeritní profesoři mají právo, aby jim bylo uděleno slovo na shromáždění akademické obce JU. Jmenování emeritním profesorem nezakládá žádné pracovněprávní nároky.

 

 

Článek 6

Čestné hodnosti

 

(1) JU uděluje čestnou hodnost „doktor honoris causa“, ve zkratce „dr. h. c.“, (dále jen „čestná hodnost“) vý­znamným domácím a zahraničním osobnostem, které výrazně přispěly k rozvoji oblastí, které tvoří zaměření JU.

 

(2) O udělení čestné hodnosti rozhoduje Vědecká rada JU. Návrhy mohou podávat:

  1. rektor,
  2. vědecké rady fakult JU,
  3. členové Vědecké rady JU. 

 

(3) S udělením čestné hodnosti musí navrhovaná osobnost předem vyslovit souhlas. O souhlas ji požádá po předběžném souhlasu Vědecké rady JU rektor. Čestná hodnost se uděluje na slavnostním akademickém obřadu.

 

 

Článek 7

Akademické insignie

 

(1) Výrazem akademických tradic, práv a svobod a odpovědnosti rektora, prorektorů, děkanů a proděkanů (dále jen „akademický funkcionář“) jsou akademické insignie JU a aka­demické insignie fakult, které při slavnostních příležitostech užívají akademičtí funkcio­náři.

 

(2) Akademickými insigniemi JU a jejích fakult jsou akademická žezla, řetězy a taláry.

 

(3) Používání akademických insignií JU a jejích fakult, způsob uložení těchto akademických insignií a odpověd­nost za jejich evidenci a správu stanoví pro akademické insignie JU rektor a pro akademické insignie fakult děkani.

 

(4) Taláry JU jsou při slavnostních příležitostech oprávněni používat:

  1. akademičtí funkcionáři a promotoři,
  2. další zaměstnanci JU podle rozhodnutí rektora nebo děkana,
  3. absolventi studia ve studijních programech uskutečňovaných na JU,
  4. navrhované osobnosti při udělování čestné hodnosti,
  5.  pedelové.

 

Článek 8

Akademické obřady

 

(1) Akademickými obřady jsou zejména:

  1. slavnostní inaugurace rektora nebo děkana jako výraz uvedení do jejich funkcí,
  2. slavnostní imatrikulace studentů jako výraz přijetí studenta do akademické obce,     
  3. promoce, při nichž je absolventům JU slavnostně předáván doklad o získání vysoko­školského vzdělání, 
  4. slavnostní udělení čestné hodnosti.

 

(2) Obsah, formu a způsob provedení akademických obřadů navrhuje v duchu univerzitních tradic příslušný prorektor nebo proděkan a schvaluje rektor nebo děkan příslušné fakulty.

 

 

Článek 9

Medaile a ocenění

 

(1) Medaile a ocenění JU uděluje rektor jako uznání za zásluhy o rozvoj JU, za činnosti související s naplňováním poslání JU a další zásluhy podle rozhodnutí rektora.

 

(2) Řád pro udělování medailí a ocenění stanoví rektor. Matrika o udělených medailích a oceněních je vedena na rektorátu JU.

 

 

Článek 10

Pečeť, znak, kulaté razítko

 

(1) JU používá univerzitní pečeť se symbolikou Čech a jihočeského regionu s textem „Sigillum Universitatis Bohemiae Meridionalis“.

 

(2) JU používá univerzitní znak/logo v souladu s platným jednotným vizuálním stylem JU.

 

(3) JU používá kulaté razítko se státním znakem České republiky a textem „Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích“. Kulaté razítko se používá k vydávání rozhodnutí JU a potvrzení důležitých právních skutečností v souladu s obecnými předpisy o používání státních symbolů České republiky.

 

 

ČÁST TŘETÍ

ORGANIZACE A ŘÍZENÍ JU

Článek 11

Orgány JU

 

(1) Samosprávnými akademickými a dalšími orgány JU jsou orgány uvedené v § 7 zákona.

 

(2) Zřizuje se Rada pro vnitřní hodnocení JU dle § 7 odst. 1 písm. d) zákona. Působnost Vědecké rady JU uvedená v § 12 odst. 1 písm. b) a písm. c) zákona se tímto svěřuje Radě pro vnitřní hodnocení JU. Rada pro vnitřní hodnocení JU vykonává rovněž činnost dle § 12a odst. 4 písm. a) až d) zákona a dále se vyjadřuje k otázkám realizace studijních programů uskutečňovaných na JU, které jí k posouzení předloží rektor JU.

 

 

Článek 12

Součásti JU

 

(1) JU se člení na součásti, jimiž jsou fakulty, jiná pracoviště pro vzdělávací a tvůrčí činnost nebo pro poskytování informačních služeb a účelová zařízení pro kulturní a sportovní činnost, pro ubytování a stravování zejména studentů a zaměstnanců JU nebo k zajišťování provozu JU.

 

(2) Fakultami podle § 22 odst. 1 písm. a) zákona jsou:

  1. Ekonomická fakulta,
  2. Fakulta rybářství a ochrany vod,
  3. Filozofická fakulta,
  4. Pedagogická fakulta,
  5. Přírodovědecká fakulta,
  6. Teologická fakulta,
  7. Zdravotně sociální fakulta,
  8. Zemědělská fakulta.

 

(3) Pracovišti podle § 22 odst. 1 písm. c) zákona jsou:

  1. Akademická knihovna,
  2. Britské centrum,
  3. Centrum informačních technologií, 
  4. Goethe centrum,
  5. Nakladatelství.

 

(4) Účelovými zařízeními podle § 22 odst. 1 písm. d) zákona jsou:

  1. Koleje a menzy,
  2. Předškolní zařízení.

 

(5) Právní postavení součástí JU, organizační uspořádání, vymezení činností, práv a povinností je uvedeno v zákoně, vnitřních předpisech JU a ve vnitřních předpisech jednotlivých součástí JU.

 

 

Článek 13

Řídicí struktura JU

 

(1) Vedoucími zaměstnanci JU ve smyslu § 9 odst. 1 písm. a) zákona jsou rektor, prorektoři, kvestor a děkani fakult.

 

(2) Stálým poradním orgánem rektora je kolegium rektora. Členy kolegia rektora jsou děkani fakult a další osoby, které určí rektor. Rektor může podle potřeby ustanovit další poradní orgány.

 

(3) Rektorát JU:

  1. zabezpečuje potřeby JU jako celku,
  2. uskutečňuje organizační, koordinační, konzultačně poradní, metodickou, evidenční a kontrolní činnost v oblasti studijní, vědecké, ekonomické, personální, právní, investiční, vnějších vztahů, marketingu, zahraničních styků a vnitřní správy,
  3. zabezpečuje po stránce materiální a administrativní činnost rektora, prorektorů, kvestora, Akademického senátu JU, Vědecké rady JU, Rady pro vnitřní hod­nocení JU a Správní rady JU.

 

Podrobnosti o činnosti a organizaci Rektorátu JU stanoví Organizační řád Rektorátu JU.

 

(4) Řízení fakult a dalších součástí JU:

  1. děkan odpovídá za svoji činnost rektorovi, působnost děkana ve věcech podle § 24 zákona tím není dotčena,
  2. ředitelé dalších součástí JU, které nejsou fakultami, jsou přímo podřízeni rektorovi,
  3. pokud akademický pracovník vykonává svou činnost na více fakultách JU, o jeho pracovněprávních otázkách rozhoduje děkan té fakulty, kde vykonává větší díl své činnosti; v případě, že je podíl na všech fakultách JU stejný, rozhoduje rektor po projednání s děkany dotčených fakult,
  4. kvestor metodicky řídí tajemníky fakult a vedoucí ekonomických útvarů ostatních součástí JU,
  5. prorek­toři metodicky řídí proděkany fakult a další vedoucí pracovníky fakult, vykonávají-li činnost, za kterou nese příslušný prorektor na úrovni JU odpovědnost.

 

(5) Akademický senát JU a jeho členové odpovídají za svoji činnost akademické obci JU. Při výkonu své funkce nejsou členové senátu vázáni příkazy nebo usneseními orgánů fakulty, na níž byli zvoleni, ale pouze svým svědomím, a jsou povinni dbát zájmů JU jako celku.

 

(6) Rektor do tří měsíců po svém jmenování předloží Akademickému senátu JU návrh na odvolání a jmenování členů Vědecké rady JU.

 

 

Článek 14

Vnitřní předpisy JU

 

(1) Vnitřními předpisy JU jsou předpisy uvedené v § 17 odst. 1 zákona. Podle § 17 odst. 1 písm. k) zákona jsou dalšími vnitřními předpisy JU:

  1. Statut Rady pro vnitřní hodnocení JU,
  2. Pravidla hospodaření JU,
  3. Pravidla pro zakládání právnických osob a pro peněžité a nepeněžité vklady do právnických osob JU,
  4. Řád celoživotního vzdělávání JU,
  5. Řád habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem na JU.

 

(2) Vedle vnitřních předpisů JU a vnitřních předpisů fakult dle § 33 odst. 2 zákona jsou orgány JU a orgány fakult a dalších součástí oprávněny dle svého uvážení za účelem řízení, organizace nebo metodického ukotvení činností souvisejících s naplňováním poslání JU vytvářet a v rámci svých kompetencí prosazovat:

  1. opatření, řády, pravidla, rozhodnutí a metodické pokyny závazného charakteru (dále jen „opatření“),
  2. metodická doporučení.

 

(3) Opatření s celouniverzitní působností jsou zveřejňována na internetových stránkách JU. Opatření s omezeným rozsahem působnosti jsou zveřejňována na internetových stránkách všech součástí JU, na něž se jejich působnost vztahuje.

 

(4) Má-li rektor za to, že některé opatření nebo metodické doporučení orgánu JU nebo součásti JU, jehož následný přezkum není jinak upraven, je v rozporu s obecně závaznými právními předpisy nebo vnitřními předpisy JU, upozorní na tuto skutečnost orgán, který sporné opatření nebo metodické doporučení vydal. Jestliže tento na svém opatření nebo metodickém doporučení trvá, má právo požádat rektora o slyšení; nestane-li se tak bez zbytečného odkladu nebo nedojde-li ani po projednání věci v přiměřené lhůtě k odstranění rozporu, je rektor oprávněn v mezích své působnosti zjednat nápravu.

 

Článek 15

Práva orgánů fakulty

 

Orgány fakulty mají ve smyslu § 24 odst. 2 zákona právo rozhodovat nebo jednat za JU v těchto věcech týkajících se fakulty:

  1. tvorba a uskutečňování studijních programů, a to v souladu se Strategickým záměrem JU, vnitřními předpisy JU a opatřeními prorektora, do jehož kompetence spadá organizace a rozvoj vzdělávací činnosti na JU,
  2. strategické zaměření tvůrčí činnosti, a to v souladu se Strategickým záměrem JU, vnitřními předpisy JU a opatřeními prorektora, do jehož kompetence spadá organizace a rozvoj tvůrčí činnosti na JU,
  3. zahraniční styky a aktivity, a to v souladu se Strategickým záměrem JU, vnitřními předpisy JU a opatře­ními prorektora, do jehož kompetence spadá organizace a rozvoj internacionalizace činností na JU,
  4. doplňková činnost a nakládání s prostředky získanými z této činnosti, a to v souladu se Strategickým záměrem JU, vnitřními předpisy JU a opatřeními kvestora.

 

 

Článek 16

Rozhodování a podepisování

 

(1) Za JU rozhodují, jsou oprávněni ke všem právním jednáním v souladu se zákonem a jednají navenek vůči třetím osobám:

  1. rektor ve věcech stanovených zákonem a statutem,
  2. prorektor v rozsahu stanoveném rektorem,
  3. kvestor v rozsahu stanoveném zákonem, statutem a rektorem,
  4. ředitelé součástí JU, které nejsou fakultami, v rozsahu stanoveném vnitřními předpisy JU,
  5. děkani fakult ve věcech dle § 24 zákona týkajících se příslušné fakulty,
  6. u veřejných zakázek podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, které se týkají příslušné součásti JU a jejichž financování je zajištěno z prostředků, s nimiž má příslušná součást právo hospodařit, jsou oprávněni v souladu se zvláštními právními předpisy nebo vnitřními normami JU o zadání veřejné zakázky rozhodnout děkani nebo ředitelé ostatních součástí JU.

 

(2) Osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) až f) jsou oprávněny zmocnit další osoby k právnímu jednání pouze v rozsahu svých pravomocí.

 

(3) Podepisování za JU se realizuje tak, že k natištěnému, vytištěnému nebo jinak nadepsanému názvu JU připojí oprávněná osoba svůj podpis.

 

Článek 17

Hospodaření JU

 

(1) Hospodaření JU upravují Pravidla hospodaření JU a opatření rektora stanovující pravidla hospodaření s majetkem včetně jeho evidence, inventarizace, odpovědnosti a pravomocí při nakládání s majetkem JU.

 

(2) Pravidla pro sestavení rozpočtu JU rektor projednává se zástupci Akademického senátu JU a Správní rady JU. Návrh rozpočtu, jehož nedílnou součástí je stanovení pravidel rozpočtového provizoria, předkládá rektor ke schválení Akademickému senátu JU a Správní radě JU dle zákona. V případě, že návrh rozpočtu nebude Akademickým senátem JU schválen, předloží rektor nejpozději do čtrnácti dnů návrh nový. V případě opětov­ného neschválení návrhu rozpočtu Akademickým senátem JU se hospodaření JU řídí rozpočtovým provizoriem. V případě schválení návrhu rozpočtu Akademickým senátem JU je návrh dále schvalován dle § 14 odst. 5 zákona. V případě, že Správní rada JU návrh rozpočtu vrátí Akademickému senátu JU k novému projednání a Akademický senát JU návrh následně neschválí, se hospodaření JU řídí rozpočtovým provizoriem.

 

(3) Pokud některá součást JU vykáže při svém hospodaření na konci kalendářního roku ztrátu (to znamená záporný výsledek hospodaření), může rektor po posouzení charakteru ztráty uložit sankční postih.

 

(4) Majetek JU je svěřen do správy rektorátu, fakultám a ostatním součástem JU.

 

(5) Za účelné využívání finančních prostředků a řádné hospodaření s majetkem JU jsou rektorovi odpovědni kvestor, děkani a ředitelé ostatních součástí JU.

 

 

ČÁST ČTVRTÁ

VZDĚLÁVACÍ ČINNOST

 

Článek 18

Přijímací řízení a podmínky pro přijetí ke studiu

 

(1) Uchazeči podávají elektronickou přihlášku ke studiu prostřednictvím informačního systému JU, nestanoví-li děkan příslušné fakulty opatřením jinak. V přípa­dech hodných zvláštního zřetele může děkan rozhodnout o náhradním způsobu podání přihlášky.

 

(2) Nemá-li přihláška předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, studijní oddělení fakulty, které byla přihláška podána, vyzve uchazeče k jejich odstranění, poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu a poučí jej o následcích neodstranění nedostatků v této lhůtě. Pokud uchazeč ve stanovené lhůtě vady přihlášky neodstraní, přijímací řízení se zastaví. Usnesení o zastavení řízení fakulta uchazeči oznámí.

 

(3) JU stanovuje poplatek za úkony spojené s přijímacím řízením dle § 58 odst. 1 a odst. 4 zákona. Tento poplatek je splatný ke dni podání přihlášky ke studiu. Přihláška, k níž není přiřazena úhrada poplatku za úkony spojené s přijímacím řízením, se považuje za přihlášku trpící vadou dle odstavce 2. Uchazeč, který neuhradí ve stanoveném termínu tento poplatek, nesplní základní podmínku pro přijetí ke studiu.

 

(4) Podmínky pro přijetí ke studiu v bakalářském, magisterském a doktorském studijním programu jsou stanoveny obecně v § 48 až § 50 zákona.

 

(5) Podmínky pro přijetí ke studiu podle odstavce 4 se pro každý akademický rok aktualizují a zveřejňují v souladu s § 49 odst. 5 a 6 zákona. Podrobná pravidla pro přijímací řízení a podmínky pro přijetí ke studiu v akreditovaných studijních programech stanoví opatřením děkan každé fakulty. Toto opatření musí být náležitě zveřejněno a musí obsahovat zejména:

  1. lhůtu pro podávání přihlášek,
  2. způsob podávání přihlášek,
  3. soupis skutečností, jež je uchazeč povinen doložit nebo jinak prokázat, včetně požadovaného způsobu a termínu doložení těchto skutečností,
  4. formu a organizační rámec přijímacích zkoušek, jsou-li předepsány, s uvedením rámcového obsahu každé zkoušky a kritérií pro její vyhodnocení, případně také pravidla upravující prominutí přijímací zkoušky,
  5. požadavky na zdravotní způsobilost ke studiu příslušného studijního programu, jsou‑li stanoveny jako podmínka pro přijetí ke studiu,
  6. minimální úroveň splnění požadavků nezbytných pro přijetí ke studiu,
  7. termíny a způsob ověření splnění jednotlivých podmínek přijetí ke studiu,
  8. nejvyšší možný počet přijímaných uchazečů v příslušném studijním programu,
  9. informaci, zda fakulta umožní uchazeči nahlížet do spisu, nebo uchazeči poskytne kopii spisu,
  10. kritéria pro posuzování omluv nepřítomnosti při přijímací zkoušce nebo zmeškání termínu pro doložení požadovaných skutečností, případně vymezení možnosti konat přijímací zkoušku v náhradním termínu nebo stanovení mezního termínu pro vydání rozhodnutí, kdy již nelze požadované skutečnosti dodatečně dokládat,
  11. výši, způsob úhrady a termín splatnosti poplatku za úkony spojené s přijímacím řízením,
  12. výši, způsob úhrady a termín splatnosti poplatku za úkony spojené s posouzením splnění podmínky pro přijetí ke studiu podle § 48 odst. 4 písm. d) a odst. 5 písm. c) zákona, je-li v souladu s § 48 odst. 7 zákona stanoven.
     

(6) K přijímací zkoušce, je-li předepsána, je uchazeč pozván písemně.

 

(7) Pokud s tím uchazeč v přihlášce ke studiu předem souhlasí, může mu být kladné rozhodnutí o přijetí ke studiu doručeno prostřednictvím elektronického informačního systému JU. V ostatních případech se rozhodnutí doručuje prostřednictvím provozovatele poštovních služeb.

 

(8) Nedostaví-li se uchazeč bez písemné omluvy k přijímací zkoušce nebo není-li jeho omluva přijata, nesplní základní podmínku pro přijetí ke studiu.

 

(9) Uchazeč, který v řádném termínu ani do případně stanoveného mezního termínu řádným způsobem nedoloží nebo neprokáže požadované skutečnosti, jež jsou podmínkou přijetí ke studiu, nesplní základní podmínku pro přijetí ke studiu.

 

 

Článek 19

Podmínky studia cizinců

 

(1) Cizinci mohou být přijímáni ke studiu ve studijním programu v českém nebo cizím jazyce, pokud:

  1. jim bylo uznáno dosažené vzdělání vyžadované zákonem k přijetí do daného typu studijního programu,
  2. vyhověli podmínkám stanoveným pro přijetí ke studiu. 

 

(2) V případech hodných zvláštního zřetele může děkan rozhodnout o přiměřené modifikaci termínů nebo dalších podmínek přijímacího řízení a termínů zápisu do studia pro cizince.

 

(3) Cizinec, který získá statut studenta JU, se stává členem akademické obce JU se všemi souvisejícími právy a povinnostmi.

 

 

Článek 20

Poplatky spojené se studiem

 

(1) Poplatky spojené se studiem upravuje § 58 zákona a opatření rektora, které vyhlašuje výši poplatků stanovenou na JU pro jednotlivé druhy poplatkové povinnosti.

 

(2) Výše poplatku za studium podle § 58 odst. 3 zákona se stanoví takto:

  1. pro studenty fakult s koeficientem nákladovosti studia (dále jen „koeficient“) menším nebo rovným 1,5: základ × 3,5,
  2. pro studenty fakult s koeficientem větším než 1,5 a menším nebo rovným 2,0: základ × 4,25,
  3. pro studenty fakult s koeficientem větším než 2,0: základ × 5.

Výsledky výpočtu se zaokrouhlují na celé desetikoruny nahoru. Koeficient pro jednotlivé fakulty stanoví opatřením rektor.

 

(3) Pokud poklesne základ pro stanovení poplatků spojených se studiem vyhlašovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (dále též jen „MŠMT“) pod částku 2.400,- Kč, dosazuje se do vzorce pro výpočet poplatku namísto základu jedenapůlnásobek základu.

 

(4) Po vyhlášení základu pro stanovení poplatků spojených se studiem MŠMT zveřejní JU konkrétní výši poplatku za studium pro studenty jednotlivých fakult JU na následující akademický rok.

 

(5) Poplatek za studium ve studijním programu uskutečňovaném v cizím jazyce podle § 58 odst. 4 zákona činí 500,- Kč až 210.000,- Kč za jeden rok. Výše poplatku v tomto rozmezí se stanoví s přihlédnutím na náklady potřebné pro uskutečňování příslušného studijního programu.

 

(6) Student poplatek za studium hradí bankovním převodem a v termínu dle pokynů uvedených v příslušném rozhodnutí o vyměření poplatku za studium. V případech hodných zvláštního zřetele může děkan rozhodnout o jiném způsobu úhrady poplatku. Splatnost poplatku se řídí ustanovením § 58 odst. 7 zákona, zpravidla se stanoví v délce 90 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o vyměření poplatku.

 

(7) Student může děkana fakulty požádat o prominutí, snížení nebo odložení termínu splatnosti poplatku za studium, případně také o stanovení splátkového kalendáře, a to před vydáním rozhodnutí o vyměření poplatku, nebo současně s odvoláním proti vydanému rozhodnutí. Na žádost podanou před vydáním rozhodnutí o vyměření poplatku se pohlíží jako na uplatnění práva vyjádřit v řízení své stanovisko, navrhovat důkazy a činit jiné návrhy dle § 36 odst. 1 a 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“).

 

(8) Důvody žádosti podle odstavce 7 musí student doložit. Důvody žádosti mohou být zejména:

  1. tíživá sociální situace,
  2. závažné zdravotní důvody,
  3.  jiné důvody hodné zvláštního zřetele.

 

(9) Děkan může na základě žádosti studenta podané před vydáním rozhodnutí rozhodnout o vyměření poplatku v částce nižší, než by byla částka vypočtená podle odstavce 2; může rovněž stanovit splátkový kalendář nebo delší splatnost poplatku. Proti rozhodnutí se může student odvolat ve lhůtě 30 dnů ode dne jeho oznámení.

 

(10) Odvolání proti rozhodnutí o vyměření poplatku za studium podává student děkanovi fakulty, na které je zapsán ke studiu. Odvolání může děkan sám pouze vyhovět, jinak je předá k rozhodnutí rektorovi. V rámci rozhodování o odvolání proti rozhodnutí o vyměření poplatku spojeného se studiem rektor přihlíží ke studijním výsledkům studenta, jeho sociální situaci, případným závažným zdravotním nebo jiným důvodům hodným zřetele, a to na základě řádně doložených skutečností a tak, aby při rozhodování shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly.

 

 

Článek 21

Úhrada za nenárokové administrativní a jiné úkony

 

(1) Za úkony určené v opatření kvestora lze od studentů v souladu se zákonem a ostatními zvláštními předpisy vybírat úhradu do výše nákladů, které jsou s těmito úkony spojeny.

 

(2) Bez zaplacení úhrady podle odstavce 1 se úkon neprovede.

 

 

Článek 22

Doručování písemností studentům

 

(1) Rozhodnutí dle § 69a odst. 3 zákona se doručují studentům prostřednictvím elektronického informačního systému JU. Nedílnou součástí tohoto elektronického informačního systému je doručování na univerzitní e-mailovou adresu přidělenou studentovi při zápisu do studia.

 

(2) V ostatních případech se doručování písemností v řízeních směřujících k vydání rozhodnutí o právech a povinnostech studenta řídí ustanovením § 69a odst. 2 zákona a přísluš­nými ustanoveními správního řádu.

 

 

ČÁST PÁTÁ

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 23

 

(1) Zrušuje se Statut Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích registrovaný MŠMT dne 10. listopadu 2016 pod čj. MSMT-35322/2016.

 

(2) Tento statut byl schválen podle § 9 odst. 1 písm. b) bodu 3 zákona Akademickým senátem JU dne 15. října 2019.

 

(3) Tento statut nabývá platnosti podle § 36 odst. 4 zákona dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.

 

 

 

doc. Tomáš Machula, Ph.D., Th.D.,

rektor