Jednací řád Akademického senátu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

Registrováno MŠMT dne 16. srpna 2017

Jednací řád
Akademického senátu

JIHOČESKÉ UNIVERZITY V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

Článek 1

Úvodní ustanovení

  1. Tento Jednací řád Akademického senátu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (dále jen „jednací řád”) je vnitřním předpisem Jihočeské univerzity v Českých Budějo­vicích (dále jen „JU”) podle § 17 odst. 1 písm. c) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“).
  2. Tímto jednacím řádem se řídí činnost Akademického senátu JU (dále jen „senát“) jako samosprávného zastupitelského akademického orgánu JU v záležitostech tímto jednacím řádem výslovně upravených.
  3. V případě, že určitý postup není tímto jednacím řádem výslovně upraven, použije se tento jednací řád přiměřeně v souladu s vůlí většiny senátorů hlasujících o procedurálním návrhu člena senátu, nebo podle pokynů předsedy senátu nebo místopředsedy senátu, pokud vůči nim nebyla vznesena námitka a pokud nebyl k hlasování předložen procedurální návrh.


Článek 2

Předseda a místopředsedové senátu

  1. Předsedu senátu volí členové senátu z řad akademických pracovníků na prvním zasedání nově zvoleného senátu, které svolává a až do zvolení předsedy senátu řídí předseda hlavní volební komise.
  2. Volba předsedy senátu je tajná a ke zvolení předsedy je nutná nadpoloviční většina hlasů všech členů senátu. Nezíská-li žádný kandidát na funkci předsedy senátu kvalifikovanou většinu hlasů, postupují dva nejúspěšnější kandidáti do druhého kola, kde rozhoduje již prostá většina hlasů.
  3. Senát volí ze svého středu dva místopředsedy, jednoho z řad akademických pracovníků a jednoho z řad studentů. Volbu místopředsedů řídí nově zvolený předseda senátu. Volba místopředsedy senátu probíhá podle pravidel uvedených v odstavci 2.
  4. Předseda senátu nebo jím pověřený místopředseda senátu jedná jménem senátu.
  5. Předsedu nebo místopředsedu senátu lze odvolat, pokud se pro návrh na jeho odvolání vyslovily nejméně tři pětiny všech členů senátu.
  6. Předseda nebo místopředseda senátu se může vzdát své funkce, a to veřejným prohlášením na zasedání senátu nebo písemným prohlášením doručeným k rukám rektora nebo předsedy senátu.
  7. Je-li předseda senátu odvolán nebo vzdá-li se funkce v průběhu zasedání senátu, proběhne v rámci téhož zasedání volba nového předsedy senátu. Vzdá-li se předseda senátu své funkce písemným prohlášením, rektor bez zbytečného odkladu svolá mimořádné zasedání senátu, na kterém proběhne volba nového předsedy senátu. Vzdá-li se funkce místopředseda senátu, volba nového místopředsedy senátu pro­běhne na stávajícím nebo na nejbližším zasedání senátu.
     

Článek 3

Komise senátu

  1. Senát ustanovuje na celé funkční období nebo ad hoc poradní komise a orgány podle potřeby. Poradní komise a orgány vznikají dnem zřízení a zanikají nejpozději posledním dnem funkčního období senátu.
  2. Senát ustanovuje Ekonomickou komise a Legislativní komisi. Každá fakulta má právo být zastoupena alespoň jedním členem komise.
  3. Jména zástupců do Ekonomické a Legislativní komise sdělí senátoři jednotlivých fakult předsedovi senátu v určeném termínu.
  4. O způsobu ustanovení a délce mandátu ostatních poradních komisí a orgánů rozhodne senát hlasová­ním.
     

Článek 4

Zasedání senátu

  1. Řádné zasedání senátu svolává předseda senátu nejméně jednou za semestr.
  2. Na žádost rektora je předseda  senátu povinen bezodkladně svolat mimořádné zasedání senátu.
  3. Předseda senátu je dále povinen svolat mimořádné zasedání senátu po obdržení písemné žádosti o svolání mimo­řádného zasedání podepsané alespoň pěti členy senátu, a to do 10 dnů, pokud v žádosti není uvedena lhůta delší.
  4. O termínech řádného nebo mimořádného zasedání senátu je akademická obec JU předem informována prostřednictvím webových stránek JU.
  5. Návrhy podle § 9 odst. 1 písm. a) až e), g) a i) zákona a podklady k rozhodnutí podle § 9 odst. 1 písm. h) zákona (dále jen „podklady k jednání“) je jejich předkladatel povinen nejméně 14 kalendářních dnů před jejich projednáváním zpřístupnit členům akademické obce JU způsobem umožňujícím dálkový přístup.
  6. O průběhu zasedání a usneseních senátu je akademická obec JU informována formou zápisu ze zasedání senátu zveřejněného na webových stránkách JU a případně také dalšími vhodnými způsoby dle uvážení členů senátu, a to do 21 dnů od konání zasedání senátu. Za řádné a včasné informování akademické obce JU o činnosti senátu odpovídá předseda senátu nebo jím pověřený místopředseda senátu.
  7. Rektorát JU poskytne senátu součinnost při zajištění zveřejnění informací podle odstavců 4 až 6.
  8. Zasedání senátu jsou veřejně přístupná.
  9. Na zasedání senátu jsou formou písemné elektronické pozvánky rozeslané nejpozději 7 dnů před termí­nem zasedání zváni členové senátu, rektor, prorektoři, kvestor a zástupci JU v orgánech reprezen­tace vysokých škol podle § 92 zákona. Pozvánka kromě případných dalších náležitostí obsahuje uvedení termínu a místa konání zasedání, dále soupis bodů pořadu jednání a upřesnění způsobu zpřístupnění podkladů k jednání podle odstavce 5 nebo dalších podkladů k jednání. Podklady k jednání nad rámec podkladů k jednání uvedených v odstavci 5, k nimž není umožněn dálkový přístup, se členům senátu zasílají společně s pozvánkou.
  10. Lhůta podle odstavce 9 pro rozeslání pozvánky a zpřístupnění nebo zaslání dalších podkladů k jednání nad rámec podkladů k jednání uvedených v odstavci 6 nemusí být v případě svolání mimořádného zasedání senátu dodržena. Pozměňovací návrhy k předkládaným dokumentům lze v takovém případě podávat i  v průběhu mimořádného zasedání senátu.
  11. Senát má právo přizvat k jednání studenty a zaměstnance JU, případně žádat jejich písemné vyjádření ve věcech týkajících se JU. Přizvat k účasti na jednání jiné osoby může též předklada­tel projednávaného návrhu, a to se souhlasem předsedy senátu.
     

Článek 5

Zahájení, řízení a pořad jednání

  1. Jednání senátu lze zahájit, je-li přítomna nadpoloviční většina jeho členů. Jestliže se v průběhu zasedání senátu zjistí, že počet přítomných členů klesl pod tuto hranici, jednání se po 15 minutách trvání takového stavu ukončí.
  2. Jednání senátu řídí předseda senátu, případně jím pověřený místopředseda (dále jen „předsedající“).
  3. Po zahájení jednání senátu navrhne předsedající zapisovatele, dva ověřovatele zápisu a dva skrutátory. Senát je schválí hlasováním.
  4. Po zahájení jednání umožní předsedající členům senátu předložit doplňovací nebo pozměňovací návrhy k pořadu jednání uvedenému v pozvánce. Právo předložit takový návrh přísluší rovněž rektorovi, prorektorovi a kvestorovi. Ten, kdo podává doplňovací návrh, je povinen odůvodnit jeho naléhavost. Návrh na doplnění pořadu jednání nesmí být v rozporu s ustanovením čl. 4 odst. 5. O pozměňovacích návrzích a pořadu jednání senát hlasuje.
  5. Jednání senátu se řídí schváleným pořadem jednání.
  6. Pokud člen senátu navrhne přerušení jednání senátu a pro návrh se vysloví většina hlasujících členů senátu, jednání se na 10 minut přeruší.
     

Článek 6

Projednávání jednotlivých bodů pořadu

  1. Body pořadu jednání senátu ve věcech uvedených v § 9 odst. 1 písm. a) až e), g), h) a i) zákona se projednávají na základě podkladů k jednání. Ostatní body pořadu jednání senátu lze projednat bez písemného podkladového materiálu, není-li proti takovému postupu vznesena námitka podpořená hlasy většiny přítomných členů senátu.
  2. Úvodní slovo při projednávání bodu pořadu jednání senátu přednese předkladatel, případně osoba jím pověřená.
  3. Jestliže se senát kdykoli v průběhu jednání senátu usnese, že podkladové materiály jsou nedostačující, upustí od dalšího projednávání příslušného bodu pořadu.
  4. Ke každému bodu pořadu jednání senátu se může konat rozprava. Rozpravu řídí a slovo uděluje předsedající. Senát se může usnést na omezení řečnické doby až na dobu 5 minut. Člen senátu má právo na faktickou poznámku, kterou reaguje na průběh rozpravy. Přednesení faktické poznámky nesmí přesáhnout 2 minuty. Tato omezení se netýkají osob uvedených v  odstavci 7.
  5. Předkladatel může svůj návrh upravit nebo doplnit podle průběhu rozpravy. Členové senátu mohou v rozpravě přednést doplňovací nebo pozměňovací návrhy k předloženému písemnému návrhu nebo k návrhu přednesenému v úvodním slově, případně k návrhu pozměněnému podle věty první. Ustano­vení věty druhé nelze použít při projednávání návrhů podle čl. 9 a  10.
  6. Předsedající může ukončit rozpravu, pokud je zřejmé, že její pokračování nemůže přispět k objasnění projednávané věci.
  7. Rektor nebo v jeho zastoupení prorektor, děkan, předseda správní rady JU nebo v jeho zastou­pení jím pověřený člen správní rady JU, jakož i předsedou rady pro vnitřní hodnocení pověřený člen rady pro vnitřní hodnocení, mají právo vystoupit na zasedání, kdykoliv o to požádají. Ostatní hosté mohou na zasedání vystoupit, pouze jsou-li k tomu vyzváni předsedajícím.
     

Článek 7

Usnesení

  1. Senát projevuje vůli usnesením.
  2. Pokud je přednesen návrh usnesení směřující ke stažení projednávaného bodu z pořadu jednání senátu, má hlasování o tomto návrhu přednost před jakýmkoli jiným návrhem usnesení.
  3. Konečné znění usnesení předkládá k hlasování předsedající. V případě, že v rozpravě zazněly protinávrhy usnesení, hlasuje senát nejprve o nich, a to v opačném pořadí, než byly předneseny.
  4. Pokud je k projednávanému návrhu přednesen návrh pozměňovací nebo doplňovací, hlasuje senát nejprve o návrzích pozměňovacích a doplňovacích, a to v pořadí stanoveném předsedajícím; teprve poté senát hlasuje o návrhu jako celku, včetně případně zahrnutých přijatých pozměňovacích nebo doplňova­cích návrhů.
  5. Usnesení, která byla přijata, musí být doslovně uvedena v zápisu.
     

Článek 8

Hlasování

  1. Předložený návrh usnesení je přijat, jestliže pro něj hlasovala nadpoloviční většina přítomných členů senátu a nevyjádřila se proti nadpoloviční většina všech studentů do senátu zvolených.
  2. V případech, kde způsob hlasování nestanoví zákon, se rozhoduje veřejným hlasováním, a to zvednutím ruky. V otázkách personálního charakteru s výjimkou schvalování zapisovatele, ověřovatele zápisu a skrutátorů se hlasuje tajně.
  3. Na návrh kteréhokoli člena senátu je hlasování o návrhu usnesení senátu tajné, a to vhozením hlasovacího lístku do hlasovací schránky. Výsledek hlasování zjišťují skrutátoři navržení a schválení podle čl. 5 odst. 3.
  4. V naléhavých případech, pokud to není vyloučeno zákonem, je možné v období mezi řádnými zasedá­ními senátu hlasovat o návrhu usnesení senátu korespondenčně, a to elektronickou poštou na společ­nou adresu senátu. Vyzvat senát ke korespondenčnímu hlasování je oprávněn předseda senátu nebo jím pověřený místopředseda senátu. Potřeba korespondenčního hlasování musí být ve výzvě řádně zdůvodněna. Současně s výzvou musí být sdělena lhůta, ve které má člen senátu provést hlasování, a všem členům senátu musí být doručeny nebo zpřístupněny způsobem umožňujícím dálkový přístup příslušné podklady a návrhy na usnesení.
  5. Lhůta pro hlasování musí činit nejméně 7 kalendářních dnů od rozeslání nebo zpřístupnění posledního podkladu potřebného k hlasování. Uplynutím stanovené lhůty je hlasování ukončeno.
  6. Pokud kterýkoliv člen senátu požádá ve lhůtě podle odstavce 4 o ukončení korespondenčního hlasování, je návrh usnesení zařazen na pořad nejbližšího zasedání senátu.
  7. Výsledek hlasování je oznámen členům senátu elektronickou cestou do tří pracovních dnů od posledního dne lhůty pro hlasování stanovené podle odstavce 4. Znění návrhu usnesení a výsledek hlasování jsou zaznamenány v zápisu pořízeném na nejbližším zasedání senátu.
     

Článek 9

Schvalování vnitřních předpisů JU a vnitřních předpisů součástí JU

  1. Senát v souladu s § 9 odst. 1 písm. b) zákona schvaluje tyto vnitřní předpisy:
    1. jednací řád na návrh člena senátu,
    2. vnitřní předpisy fakult na návrh akademického senátu fakulty,
    3. ostatní vnitřní předpisy JU a jejích součástí na návrh rektora.
  2. K návrhům podle odstavce 1 písm. a) a b) si senát vyžádá stanovisko rektora, a to nejméně 2 týdny před zasedáním senátu, kde má být návrh projednáván.
  3. Návrh vnitřního předpisu se zpřístupňuje členům senátu nejméně 2 týdny před zasedáním senátu, na kterém má být projednáván; ustanovení čl. 4 odst. 5 tímto není dotčeno. Rektor nebo jím pověřený zaměstnanec může uplatnit stanovisko k návrhu nebo pozměňovacím a doplňovacím návrhům přímo na zasedání senátu.
  4. Návrhy vnitřních předpisů fakult předkládané senátu nebo rektorovi k předložení senátu podepisuje předseda akademického senátu příslušné fakulty a děkan. Návrh vnitřního předpisu součásti JU, která není fakultou, podepisuje ředitel součásti.
  5. Pozměňovací nebo doplňovací návrhy k předloženému návrhu vnitřního předpisu je třeba sdělit předsedovi senátu a kanceláři rektora nejméně 1 týden před zasedáním senátu; tato lhůta může být zkrácena, pokud se na zkrácení lhůty senát na svém předchozím zasedání usnese. Pozdější pozměňovací nebo doplňovací návrhy nejsou přípustné s vý­jimkou změn návrhů podle věty první.
  6. Úvodní slovo k projednávání vnitřních předpisů přednese senátu předkladatel, případně osoba jím pověřená.
     

Článek 10

Schvalování strategického záměru, rozpočtu a střednědobého výhledu JU

  1. Podklady k jednání ve věci schválení návrhu rozpočtu JU, střednědobého výhledu JU, strategického záměru vzdělávací, vědecké a výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další tvůrčí činnosti JU a každoročního plánu realizace strategického záměru JU předkládá rektor členům senátu nejméně 2 týdny přede dnem zasedání senátu; ustanovení čl. 4 odst. 5 tímto není dotčeno.
  2. Pozměňovací nebo doplňovací návrhy k předloženému návrhu podle odstavce 1 je třeba předložit rektorovi prostřednictvím předsedy senátu nejméně 1 týden před zasedáním senátu. Pozdější pozměňo­vací nebo doplňovací návrhy nejsou přípustné s vý­jimkou návrhů podle čl. 6 odst. 5 věty třetí.
  3. Rektor nebo jím pověřený zaměstnanec uplatní stanovisko k pozměňovacím a doplňovacím návrhům na zasedání senátu.
  4. K částem návrhů podle odstavce 1, které se týkají fakult nebo dalších součástí JU, se na zasedání senátu mohou vyjádřit příslušní děkani nebo ředitelé součástí JU. Vyjádření může být členům senátu předloženo též písemně.
  5. Návrhy schválené senátem, k nimž se vyžaduje podle § 15 odst. 2 písm. b) a c) zákona schválení správní radou JU, postoupí rektor správní radě JU prostřednictvím tajemníka správní rady JU. Dnem postoupení návrhu podle § 14 odst. 5 věty čtvrté zákona je den, kdy je text schváleného návrhu odeslán na elektronickou adresu členů správní rady JU evidovanou tajemníkem správní rady JU.

Článek 11

Schvalování výročních zpráv a zprávy o vnitřním hodnocení

  1. Senát v souladu s § 9 odst. 1 písm. d) a e) zákona schvaluje tyto dokumenty:
    1. výroční zprávu o činnosti JU předloženou rektorem,
    2. výroční zprávu o hospodaření JU předloženou rektorem,
    3. zprávu o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností JU předloženou předsedou Rady pro vnitřní hodnocení JU a dodatky k této zprávě.
  2. Návrhy dokumentů podle odstavce 1 jsou členům senátu předkládány nejméně 2 týdny přede dnem zasedání senátu; ustanovení čl. 4 odst. 5 tímto není dotčeno.
  3. Předkladatel návrhu nebo jím pověřený zaměstnanec uplatní na zasedání stanovisko k případným pozměňovacím a doplňova­cím návrhům předloženým podle čl. 6 odst. 5.
  4. K částem návrhů podle odstavce 1, které se týkají fakult nebo dalších součástí JU, se na zasedání senátu mohou vyjádřit příslušní děkani nebo ředitelé součástí JU. Vyjádření může být členům senátu předloženo též písemně.

Článek 12

Volba kandidáta na funkci rektora a návrh na odvolání rektora

  1. Volbu kandidáta na funkci rektora vyhlašuje a organizuje senát tak, aby se konala nejméně 90 dní před uplynutím funkčního období rektora.
  2. Návrhy kandidátů na funkci rektora může podat každý člen akademické obce JU ve stanoveném termínu k rukám předsedy senátu.
  3. Po vyjádření souhlasu navržených kandidátů na funkci rektora senát zveřejní jejich seznam, ke kterému může každý člen akademické obce JU podat senátu písemné připomínky ve stanove­ném termínu.
  4. Časový harmonogram volby kandidáta na funkci rektora upravuje senát spolu s vyhlášením voleb.
  5. Volba kandidáta na funkci rektora probíhá tajným hlasováním.
  6. Volba kandidáta na funkci rektora může mít nejvýše tři kola. Do druhého a třetího kola postupují dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů, v případě rovnosti počtu hlasů i více kandidátů.
  7. Usnesení o návrhu na jmenování rektora je přijato, jestliže se pro něj vyslovila nadpoloviční většina všech členů senátu.
  8. Návrh na odvolání rektora je přijat, jestliže se pro něj vyslovily v tajném hlasování nejméně tři pětiny všech členů senátu.
     

Článek 13

Závěrečná ustanovení

  1. Tento jednací řád byl schválen podle § 9 odst. 1 písm. b) bodu 1 zákona senátem dne 27. června 2017.
  2. Tento jednací řád nabývá platnosti podle § 36 odst. 4 zákona dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.
  3. Tento jednací řád nabývá účinnosti dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.


doc. Tomáš Machula, Ph.D., Th.D.,
rektor

PDF ke stažení zde.

MENU

Naše fakulty

Více o našich fakultách