Na konci roku 2012 byla dokončena kniha „Pěstování a využití opomíjených obilnin a pseudoobilnin v ekologickém zemědělství“. Publikace, na které se podílel autorský kolektiv ze Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, University of Natural Resources and Life Sciences ve Vídni a Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v.v.i., v Praze si klade za cíl čtenáři předložit ucelené informace o možnostech pěstování a využití opomíjených obilnin a pseudoobilnin v ekologickém zemědělství. Publikované výsledky vycházejí z řady polních experimentů, realizovaných jak v České republice, tak v Rakousku. Kniha byla vydána v českém, anglickém a německém jazyce. PDF verze je volně ke stažení pro studenty, ale i odborníky z praxe.
Pšenice jednozrnka, foto archiv ZF JU
Do skupiny opomíjených obilnin můžeme například zařadit pšenici jednozrnku (Triticum monococcum L.) nebo dvouzrnku [Triticum diccocum (Schrank) Schuebl.]. Pšenice jednozrnka je prakticky prvním domestikovaným druhem pšenice, který byl využíván v lidské výživě před 10 – 12 tisíci lety. První zemědělci ji záměrně pěstovali na území dnešní Sýrie, Izraele nebo Turecka, odkud se rozšířila do Evropy nebo severní Afriky. Později byla sice vytlačena výnosnějšími druhy pšenice, nicméně genetické zdroje tohoto druhu jsou k dispozici. Pěstování pšenice dvouzrnky prakticky nahrazovalo ustupující plochy pšenice jednozrnky. Jednalo se o druh, který byl v historii pěstování pšenice dominantním po velmi dlouhou dobu. Největšího rozšíření dosáhla za vlády Římanů. Předností pšenice jednozrnky a dvouzrnky je vhodnost k méně intenzivnímu pěstování, odolnost k běžným chorobám pšenice, či z hlediska spotřebitele vysoká nutriční jakost. Dobře je hodnocen vysoký obsah a nutriční skladba bílkovin nebo vyšší obsah některých antioxidantů. Vzhledem k minimálnímu stupni prošlechtění v současnosti dostupných odrůd tak můžeme s nadsázkou říci, že i dnes máme možnost vyzkoušet potraviny, ze kterých získávali svou sílu již staří Egypťané či Římané.
V knize jsou také kapitoly věnované dalším alternativním plodinám, jako je ječmen nebo oves nahý a proso. Z pseudoobilnin je zastoupena pohanka. Plodiny dovezené z „Nového světa“ jsou prezentovány druhy jako je amarant a quinoa.
Pšenice dvouzrnka, foto archiv ZF JU
Publikace je výstupem řešení česko-rakouského přeshraničního projektu v rámci programu Evropské územní spolupráce Rakousko - Česká republika M00134 s názvem "Udržitelné způsoby hospodaření v česko-rakouském příhraničí - Sustainable Farming (SUFA)", jehož cílem byla podpora rozvoje hospodaření na orné půdě v ekologickém zemědělství na obou stranách hranice prostřednictvím vzájemné výměny zkušeností v oblasti pěstování, zpracování a marketingu opomíjených pšenic (jednozrnka, dvouzrnka, špalda), minoritních obilnin a pseudoobilnin.
Publikace je ke stažení zde: http://konvalina.zf.jcu.cz/download/25_60_cs_zf_sufa_publ_cz_2013.pdf
doc. Ing. Petr Konvalina, Ph.D.
Zemědělská fakulta Jihočeské univerzity
