Dílo Josefa Petráně a současná historická věda. Pocta Jihočeské univerzity českému historikovi

Kniha připomíná hlavní témata celoživotního odborného zájmu předního českého historika. Jednotlivé kapitoly napsali akademičtí pracovníci Historického ústavu Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Historický ústav Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích vydal kolektivní publikaci Dílo Josefa Petráně a současná historická věda. Pocta Jihočeské univerzity českému historikovi.

Profesor Josef Petráň (1930–2017) patřil k nejvýznamnějším českým historikům s rozsáhlým a metodologicky pozoruhodným rejstříkem badatelských témat. Jeho celoživotní akademická dráha byla spjata s Univerzitou Karlovou. Jako výraz ocenění jeho vědeckých a pedagogických zásluh mu udělila roku 2005 Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích vědeckou hodnost doctor honoris causa. Ve volbě námětů vědeckých děl Josefa Petráně se odrážel jeho vztah k rodné obci Ouběnice, podblanické krajině, českému venkovu, hmotné kultuře předků, Univerzitě Karlově a dramatickým zlomům v českých dějinách.

Kniha Dílo Josefa Petráně a současná historická věda připomíná hlavní témata celoživotního odborného zájmu předního českého historika. Jednotlivé kapitoly napsali akademičtí pracovníci Historického ústavu Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, především z řad mladší a střední badatelské generace. Autorky a autoři mají k tématům Petráňova mnohovrstevného díla odborně blízko, ve své badatelské činnosti na něj navazují a kriticky se s ním vyrovnávají. V předkládané publikaci se pokouší o vystihnutí jeho osobního přínosu k metodologickému pojetí zkoumaných témat a o jejich interpretaci v současné historické vědě optikou nových generačních a vědeckých zkušeností.

Kniha je rozdělena do dvou tematických celků. První z nich, pojmenovaný Pilíře vědeckého díla, se zabývá Petráňovým pohledem na aktéry českého stavovského povstání, migrace venkovských poddaných, proměny symbolické řeči hmotné kultury, dějiny Univerzity Karlovy a roli pražské filozofické fakulty v sametové revoluci, krajinu i lidi Podblanicka a na syntézu dějin rodných Ouběnic. Druhý tematický celek, Průhledy do dějin společnosti, se snaží postihnout Petráňovo pojetí témat z hospodářských, sociálních a kulturních dějin jednotlivých společenských vrstev. Knihu doplňují výsledky ankety, v níž žáci a nejbližší spolupracovníci Josefa Petráně odpovídají na otázku, které z jeho děl považují za vědecky nejcennější.